Ohňostroje a jejich dopad na přírodu: Hledáme vhodnější cesty k oslavám

Ohňostroje patří již po staletí k tradici silvestrovských oslav konce roku. V dnešní době se ale kromě vizuální stránky začíná řešit i vliv ohňostrojů na lidské zdraví, zvířata a životní prostředí. A tento negativní dopad rozhodně není malý.

Pokud se ale zaměříme na „neviditelnou“ část ohňostroje, tak to už taková krása není. Při odpalování pyrotechniky se totiž do vzduchu mimo jiné uvolňuje rtuť, oxid siřičitý, CO₂, dioxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, olovo, formaldehydy nebo benzen.

Chemické složení a emise

Co přesně z tohoto chemického koktejlu dokáže vyprodukovat jediný silvestrovský ohňostroj? Podle studie z roku 2017, publikované v časopise Environmental Science and Technology, je průměrný ohňostroj schopen emitovat až 10 kg CO₂, 0,6 kg oxidu siřičitého a 0,08 kg rtuti.

Ohňostroje se také většinou odpalují ve městě, kde bývá obecně s kvalitou ovzduší problém. Španělská studie z roku 2010 ukázala, že po silvestrovských oslavách byla ve městech koncentrace dioxinu o 33 % vyšší oproti normálu. Studie provedená v Indii v roce 2012 ukázala, že koncentrace kyanidu v ovzduší se po Silvestru zvýšila o 40 %. Následná studie prováděná v Libanonu v roce 2013 potvrdila, že silvestrovské ohňostroje mohou také způsobit skokové navýšení množství CO₂ ve vzduchu.

Globální dopady

Pokud se na silvestrovské ohňostroje podíváme globálně, tak podle výzkumu Air Quality and Meteorology Department of the Hong Kong Environmental Protection Department jde každoročně přibližně o 28 milionů tun CO₂, 6500 tun oxidu siřičitého (SO₂), 8400 tun oxidu dusnatého (NOX), 3200 tun rtuti (Hg), 450 tun uhlovodíků (VOC) a asi 2500 tun prachu (PM10)!

Čtěte také: Ochrana přírody vs. ohňostroje

Zdá se vám po přečtení všech těchto čísel ještě dobrý nápad „oslavit“ Silvestr obřím ohňostrojem?

Ohňostroje a legislativa

Novou možnost mají od Nového roku správy chráněných krajinných oblastí (CHKO). V odůvodněných případech mohou na svém území zakázat odpalování ohňostrojů. Podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny je to možné tehdy, pokud by ohrozily ekosystémy nebo biotopy.

Na prevenci klade důraz také Besta. „Jednáme o spolupráci s policií i obcemi, protože velká část CHKO Lužické hory je přímo v jejich zastavěném území. Chceme se domluvit na jednotném postupu.

Dopad na volně žijící ptactvo

Úvod Pořádání ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky patří mezi specifické aktivity, které vzbuzují otázku, jak velký je jejich negativní vliv na volně žijící živočichy? Při ohňostrojích dochází k silným zvukovým a světelným efektům, snižování viditelnosti a uvolňování toxických látek (např. Brink et al. 2018, Moreno et al. 2010).

Zvukové efekty mají svou intenzitou prostorově daleký dosah, a mohou tedy negativně působit na volně žijící živočichy. Dle stanoviska Britské veterinární asociace (BVA) může hlasitý zvukový efekt ohňostrojů způsobovat strach u všech zvířat, a to domácích, volně žijících nebo hospodářských (Anonymus 2016).

Čtěte také: Kompost pro malé zahrady

Ptáci reagují jak na akustické, tak vizuální stimuly. Zvukový efekt vyvolává silnější reakci než vizuální. Ptáci vnímají zřejmě i tlakovou vlnu výbuchů. Fyziologické reakce zahrnují zvýšený srdeční rytmus, produkci stresových hormonů, zvýšenou pozornost, úzkost, strach, únikové reakce nebo paniku. Neklid, paniku a únikové reakce je možné u ptáků pozorovat ve vzdálenostech stovek metrů až kilometrů. Vodní ptáci se zdají být citlivější (Stickroth 2015).

Negativní vliv ohňostrojů na ptáky demonstruje i telemetrický výzkum supů bělohlavých (Gypus fulvus), u nichž docházelo až k trojnásobnému zrychlení srdečního rytmu, což ukazuje na silný stres (Bögel et al. 1998). Doslova průlomovou je nizozemská ornitologická studie (Shamoun-Baranes 2011), která sledovala vliv novoročních ohňostrojů na pohyb ptáků za pomoci radarové techniky. Výsledky byly zcela jednoznačné.

Vlivem ohňostrojů došlo k masivnímu rozpohybování ptáků v širokém okolí, vč. okolních mokřadů a vodních ploch. K nejmasivnějším pohybům ptáků došlo bezprostředně v prvních minutách Nového roku, společně s odpalováním ohňostrojů. Ptáci přitom vylétávali mnohem výše (až stovky metrů) než při běžných lokálních přeletech (do 100 metrů výšky). Snížení letové aktivity nastalo až 90 minut po dvanácté hodině.

Známý je případ novoročního ohňostroje v roce 2013 v Praze na Vltavě, kdy po odpálení ohňostroje z pontonu přímo na vodě došlo ke zraněním a úhynům ptáků. Ti padali přímo mezi diváky (Anonymus 2013). Další případ se odehrál v okolí města Beeb v Arkansasu, kdy na čtvereční míli spadlo v roce 2010 kolem novoroční půlnoci přibližně 5 000 ptáků, konkrétně vlhovců červenokřídlých, špačků obecných, vlhovců nachových a vlhovců hnědohlavých. Ptáci naráželi do aut, stromů a budov. Přímo před událostí mělo dojít k silným výbuchům při ohňostrojích v rámci novoročních oslav (Choi 2011).

Negativní vliv ohňostrojů na hnízdící rybáky nejmenší je popisován z New Jersey. Ohňostroj vzdálený více než 250 metrů od hnízdní kolonie rybáků způsobil trvalé opouštění hnízd. Dočasné opouštění hnízd a stresové chování bylo pozorováno v kolonii vzdálené 1,2 km od ohňostroje (Anonymus 1997). Docházelo také k rušení kulíků hvízdavých a zobounů amerických.

Čtěte také: Hotel vhodný pro školy v přírodě – recenze

Z uvedeného je zřejmé, že pořádání ohňostrojů a pyrotechnických zábav má zásadní negativní vliv na ptáky, který může působit ve vzdálenostech stovek metrů až kilometrů. Zahrnuje stresové reakce, přičemž důsledky mohou být velmi závažné, někdy vedoucí až k úhynům ptáků. Kvůli ohňostrojům mohou ptáci opouštět úkryty, hnízda s mláďaty, může docházet ke kolizím s překážkami, nelze ani vyloučit následnou nadměrnou predaci.

Vymezit období, kdy by negativní vliv ohňostrojů na ptáky nehrozil, prakticky nelze. V průběhu roku jsou ptáci neustále více či méně zatíženi svými energeticky náročnými biologickými potřebami (hnízdění, zimování, migrace nebo pelichání).

Právní aspekty ochrany ptactva

Z pohledu legislativy je třeba u ohňostrojů primárně řešit zejména možné dotčení zvláště chráněných druhů živočichů, které jsou chráněny dle § 50 ZOPK ve spojení s vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., kde jsou taxativně vyjmenovány druhy v příloze č. III.

Jsme toho názoru, že pokud je znám výskyt jakéhokoliv zvláště chráněného druhu živočicha, pro který by byl realizovaný ohňostroj zásahem do jeho přirozených biologických aktivit, životních funkcí, projevů, anebo samotné existence, zejména pak u ptáků ve vzdálenosti do nižších kilometrů od ohňostroje, je realizace rušivého vlivu, jakým ohňostroj bezesporu je, samotným ZOPK zakázána.

K realizaci škodlivé činnosti, v tomto případě ohňostroje, je pak zapotřebí udělení výjimky ze zákazů u potenciálně dotčených druhů postupem dle § 56 ZOPK. Zda mohou tyto druhy být skutečně dotčeny, musí posoudit orgán ochrany přírody (např. nepřítomnost migrantů v zimě atp.). Žadatel přitom může využít postup podle § 56 odst. 1 ZOPK - žádost o poskytnutí předběžné informace o škodlivosti záměru ještě před podáním žádosti o udělení výjimky dle § 56 ZOPK.

Právě u ptáků jsou všechny u nás chráněné druhy současně chráněny také dle práva Evropského společenství (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, tzv. směrnice o ptácích). Při posuzování záměru v řízení o udělení druhové výjimky tak musí být nejdřív vyhodnoceno, zda jsou splněny podmínky dle § 56 odst. 1 ZOPK. V případě ohňostroje by musela být jeho realizace jiný veřejný zájem převažující nad zájmy ochrany přírody.

V případě splnění těchto podmínek musí být dále postupováno dle § 56 odst. 2 ZOPK. Výjimku podle věty první (§ 56 odst. 1 ZOPK) lze povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2 (§ 56 ZOPK), neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany (nepřekročitelné zákonné podmínky, které musí být splněny).

Jedním z důvodů dle § 56 odst. 2 písm. c) ZOPK je „… z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru…“. Orgán ochrany přírody se musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky pro povolení realizace ohňostroje a zda jde o akci spadající pod uvedený důvod.

Ptáci mají oproti jiným druhům z pohledu práva výjimečné postavení. Kromě zvláštní druhové ochrany (§ 50 ZOPK) jsou stejně jako všichni živočichové a rostliny chráněni obecnou ochranou dle § 5 ZOPK, která řeší zejména ochranu na úrovni populace nebo druhu. Nad rámec těchto ustanovení se ptáci, jako jediná skupina organismů, těší ochraně podle § 5a a § 5b ZOPK, což je dáno transpozicí směrnice o ptácích (konkrétně článku 5, 6, 7 a 9) do národní legislativy. Tato ustanovení se zabývají ochranou jedinců ptáků.

Ne každé vyrušování je ZOPK v rámci § 5a zakázáno (nikoliv v rámci zvláštní druhové ochrany, kdy je zakázáno zcela). Musí jít o vyrušování významné z hlediska zachování populace druhů na odpovídající úrovni. Je nutné přihlédnout i ke schopnostem rušeného jedince se s vyrušováním vypořádat (srovnej s § 50 a § 56 zákona). Přísněji je tak třeba posuzovat rušení v době toku, hnízdění anebo dalších pro ptáky extrémních obdobích.

Vzhledem k tomu, že zákon nenabízí možnost povolení odchylného postupu pro kulturní akce typu ohňostroje, je využití povolovacího procesu v rámci ochrany ptáků dle § 5a ZOPK prakticky vyloučeno.

Tiché ohňostroje jako alternativa

Často se obracejí zákazníci s dotazy na „tiché ohňostroje“. Stále více párů volí tiché ohňostroje, které vytváří nádhernou světelnou show bez hlučných explozí.

Bezpečnost při používání zábavní pyrotechniky

Ať už se chystáte oživit silvestrovskou oslavu nebo chcete vnést nevšední atmosféru na oslavu narozenin s pomocí zábavní pyrotechniky, vždycky pamatujte na několik pravidel, kterými se musíte řídit při jejím používání. Zábavní pyrotechnika při nevhodném používání umí napáchat opravdu celou spoustu škod.

Ať už jste se rozhodli odpálit obrovský ohňostroj nebo jenom drobnou petardu, která vydává pouze zvukový efekt, vždycky musíte najít vhodný prostor. Tímto vhodným prostorem se myslí otevřené prostranství, které je mimo veškeré hořlavé materiály. Doporučujeme proto vyrazit do přírody, nejlépe na pole, nebo louku.

Další zásadou, respektive pravidlem, kterým se řídit, je, že petardy nikdy neodpalujete přímo z ruky. I když odpalujete ohňostroj nebo petardy na soukromém pozemku, vždycky je dobré to ohlásit úřadům i sousedům.

Zrušení ohňostrojů a alternativy

Velký obrat v problematice ohňostrojů znamená zrušení novoročního ohňostroje v Praze, který má být nahrazen videomappingem, tedy světelnou projekcí na budovy. V srpnu letošního roku o tom rozhodli pražští radní. Jako důvod byl uveden negativní vliv na zvířata.

tags: #ohnostroj #vhodny #do #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Informace o KOBRA Údlice s.r.o.
• Nakládání s odpady živočišného původu
• Hygienické potřeby pro ženy
• Tipy na hry v přírodě
• Stopy dravců v přírodě