Přeslička rolní: Ekologie, využití a rozlišovací znaky

Přeslička rolní (Equisetum arvense) je vytrvalá rostlina, která je známá svým charakteristickým vzhledem a vysokým obsahem minerálních látek. Tato botanická surovina patří do skupiny léčivých rostlin, ale z chemického hlediska je zajímavá především svým obsahem kyseliny křemičité (H4SiO4), flavonoidů a dalších bioaktivních sloučenin. Systematický botanický název této rostliny je Equisetum arvense L., zatímco v angličtině se označuje jako field horsetail.

Jemná, přitom silná a prastará bylina. Právě teď ji můžete vidět na loukách, v blízkosti vodních toků, na suchých stráních, u kolejí,… zkrátka skoro všude. Volně v přírodě můžete najít řadu druhů přesliček, ale nejčastější je ta léčivá rolní. V lese uvidíte přesličku lesní, která má jemnější strukturu větviček. V blízkosti rybníků roste přeslička bahenní nebo se také můžete setkat s přesličkou poříční. Pro sběr používáme pouze léčivou přesličku rolní.

Rozšíření a ekologie

Přeslička rolní roste hojně po celé severní polokouli, zejména v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Vyskytuje se v celé Evropě a v Makaronésii s výjimkou Azor, v mimotropické Asii (na jih po Irák, Írán, severní Indii a střední až jižní Čínu), v Severní Americe od Grónska a Aljašky po jih USA. U nás je to nejhojnější přeslička, rostoucí velmi hojně až obecně od nížin do hor, podobně i na Slovensku.

Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou, vyskytuje se na řadě různých stanovišť. Roste např. na železničních náspech, okrajích cest a jiných synantropních stanovištích, na polích, loukách, náplavech, říčních navigacích, v lesích (od lužních až po smrčiny), také na vátých píscích. Preferuje hlubší půdy s vyšší hladinou podzemní vody (ale většinou ne zcela podmáčené), kyselé až slabě bazické.

Popis rostliny

Fyzicky se nadzemní části přesličky vyznačují zelenou barvou, tuhou strukturou a charakteristickým členěním lodyh. Po usušení si zachovávají světle zelený až šedozelený odstín.

Čtěte také: Využití přesličky rolní v lidovém léčitelství

Vytrvalé byliny s plstnatým oddenkem a nepřezimujícími lodyhami dvojího typu: jarní plodné lodyhy jsou nevětvené a nezelené, před vývojem letních lodyh odumírají; letní sterilní lodyhy jsou zelené a přeslenitě větvené.

Letní lodyhy 10-70(-100) cm vysoké, 2-5(-7) mm široké, bohatě přeslenitě větvené, vzácně až nevětvené, zelené, mělce rýhované, s 8-18 hladkými, nanejvýš slabě drsnými žebry; střední dutina zabírá 1/4-1/3 průměru lodyhy; lodyžní pochvy úzce nálevkovité, s (8-)10-18 zuby dosahujícími 1/3-1/2 délky pochvy, zuby úzce kopinaté, hnědé, bez nebo jen s velmi úzkým suchomázdřitým lemem. Větve jednoduché, vzácně do druhého stupně větvené, vzpřímené až rozestálé, hluboce rýhované, se 4(-5) žebry pokrytými drobnými křemitými hrbolky; pochvy větví kýlnaté, se 4 zuby ± zdéli pochev; první článek větví vždy delší nebo zdéli příslušné lodyžní pochvy.

Jarní lodyhy (5-)10-20(-30) cm vysoké, (1-)3-5 mm široké, nevětvené, světle hnědé až červenohnědé, ± oblé; jejich pochvy široce nálevkovité až břichatě nafouklé, hnědé, s (8-)10-18 zuby, zuby kopinaté, tmavohnědé, bez suchomázdřitého lemu, dosahující 1/3-1/4 délky pochvy. Vrcholky přesličky (šištice) se sbírají nejlépe na počátku jara - v dubnu.

Rozlišovací znaky od přesličky bahenní

Otázka rozeznání přesliček i obavy jsou zcela namístě: přeslička rolní Equisetum arvense se používá jako léčivá, velmi podobná přeslička bahenní Equisetum palustre je řazena mezi rostliny jedovaté. Obsahuje alkaloid palustrin, thiaminázu (enzym, který rozkládá vitamín B1) a akonitovou kyselinu.

Dva nejdůležitější druhy, přeslička rolní a přeslička bahenní se sobě velmi podobají a pro sběrače léčivých rostlin-laika poskytují jednu z těch nebezpečných příležitostí k záměně. Nejprve si proto uvedeme rozdíly mezi těmito druhy. Oba druhy patří mezi nižší přesličky dosahující výšky maximálně 60-70 centimetrů. Oba druhy mají zelené lodyhy, 1x větvené.

Čtěte také: Tipy pro pěstování přesličky japonské

Nejdůležitějším znakem je délka postranních větví v porovnání s délkou pochvy na stonku. Berou se v úvahu jenom větve ve střední a horní části stonku, pouze tam to funguje spolehlivě.

• Pokud je první článek větví delší než pochva, je to léčivá přeslička rolní.
• Pokud je první článek větví kratší než pochva, je to jedovatá přeslička bahenní.

Pomocnými znaky jsou: průřez větví a barva zubů na pochvě. Pomocným rozlišovacím znakem může být i stanoviště: přeslička rolní často roste na poli na suchém místě, na vlhkých místech je zase častější přeslička bahenní. Pokud chceme přesličku určit spolehlivě, nelze se spoléhat na stanoviště, vždy je třeba zkontrolovat délku prvního článku větví a porovnat s délkou pochvy.

Nesbírejte přesličky vyšší než 70 cm, nesbírejte přesličky rostoucí z vody, nesbírejte přesličky v lese nebo na podmáčených loukách. Vyberte si suché místo, nejlépe pole, úhor nebo suchou mez a vždy porovnejte délku prvního článku větví s délkou pochvy.

Využití přesličky rolní

Díky svému chemickému složení má přeslička rolní široké spektrum využití. Ve fytoterapii je tradičně využívána při potížích s ledvinami a močovými cestami, zejména pro svůj diuretický účinek. V moderní kosmetice se extrakty z přesličky používají v přípravcích pro zpevnění pokožky nebo jako součást péče o problematickou pleť.

Přeslička posiluje ledviny, je vhodná při zánětech močových cest, ledvinových kaméncích, oslabení ledvin, detoxikuje tělo. Není však vhodná k dlouhodobému užívání. Maximální délka nepřetržitého užívání je obvykle 2-3 týdny.

Čtěte také: Účinná ochrana růží

Zatímco letní zelené neplodné lodyhy přesličky rolní se používají na léčivé účely, jarní nezelené lodyhy s výtrusným klasem se jedí. V Japonsku patří jarní strobily přesličky rolní mezi sansai, japonskou horskou zeleninu a také se na jídlo pěstují. Jsou oblíbené i v Rusku, kde se z nich připravují zapékaná jídla, polévka okroška a náplň do pirožků. V Itálii se obalují a smaží nebo přidávají do polévek. Používají se i v korejské a mexické kuchyni.

Koupel si dopřejte, pokud jste dlouhodobě vyčerpaní a potřebujete posílit činnost ledvin. Je vhodná také při revmatismu. Při potížích s lupy a nečisté pokožce si připravte odvar z přesličky. Jarní lodyhy, které jsou u přesličky rolní nezelené, můžete také jíst.

Léčivá rostlina; působí proti krvácení, protizánětlivě, antirevmaticky a močopudně, urychluje hojení ran; má příznivý vliv na stav kůže, nehtů a vlasů. Využívají se letní lodyhy, které se podávají zejména ve formě odvaru, případně se přikládají na rány ve formě kašovitých obkladů. Přeslička rolní obsahuje několik alkaloidů, mezi nimi i nikotin. Také obsahuje steroidní saponiny a vysoké procento křemičitanů, díky čemuž lze její lodyhy využít např.

Přeslička jako pomocník v zahradě

Každopádně pokud vám někde poblíž domova roste právě přeslička rolní, můžete ji využít velmi prakticky, a to v boji proti chorobám i škůdcům u všech rostlin. Na stránkách Ferwer.cz se v jednom z článků zmiňuje, že přeslička může posloužit k přípravě přírodního postřiku proti plísním a škůdcům na rostlinách.

Přeslička rolní obsahuje ve svých pletivech kyselinu křemičitou, která je důležitou posilující látkou i u ostatních rostlin. A právě koncem léta je obsah této kyseliny v přesličce nejvyšší a je ten správný čas ji využít trochu prakticky. Připravíme si z ní speciální odvar, který aplikací na listy rostlin posílí pevnost listů, a to znemožní jejich napadení houbami či škodlivým hmyzem. A pokud přece jen nějaký ten nepříznivý činitel takto ošetřené rostliny napadne, nebude poškození tak markantní, jako v případě, že bychom odvar z přesličky nepoužili.

Jak odvar z přesličky vyrobit a použít

Na odvar z přesličky budeme potřebovat 1kg přesličky, které namočíme na celý den do 10 l vody a zhruba 30 minut povaříme. Po povaření přefiltrujeme a necháme vychladnout. Po vychladnutí odvar zředíme vodou v poměru 1:5, přelijeme do rozprašovače a aplikujeme na rostliny. Ošetření přesličkovým odvarem určitě ocení například růže nebo jabloně.

Bezpečnost a udržitelnost

Přeslička rolní je obecně považována za bezpečnou, pokud se užívá v přiměřeném množství a nepřekračuje doporučenou dobu použití. Delší užívání může vést k úbytku vitamínu B1, neboť některé odrůdy přesličky obsahují thiaminázu - enzym rozkládající právě tento vitamín.

Z hlediska ekologie je přeslička pozitivní surovinou - jedná se o rychle rostoucí rostlinu, která není ohrožená a lze ji sklízet udržitelným způsobem. Navíc se rozkládá přirozenou cestou bez environmentální zátěže.

tags: #preslicka #rolni #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická láhev na vodu 1l - recenze
• Instalatérské služby - ceník
• Praktické kroky proti znečištění
• Územní ekologické limity a Piráti
• Stav ovzduší v České republice