Přestupkový zákon definuje přestupek jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
Při posuzování přestupků musí obecní úřad vždy posoudit, zda došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj. znaku formálního i znaku materiálního. U fyzické osoby vyžaduje § 13 přestupkového zákona pro vznik přestupkové odpovědnosti zaviněné (úmyslné či nedbalostní) jednání naplňující znaky přestupku.
V případě právnických a podnikajících fyzických osob pak přestupkový zákon konstruuje přestupkovou odpovědnost jako objektivní, tj. postačí, že dojde k naplnění znaků přestupku při podnikání dané osoby nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající fyzická osoba svým jednáním poruší právní povinnost, která je jí uložena.
Povinnost obce provést na svůj náklad označení ulic a jiných veřejných prostranství stanoví § 30 zákona o obcích, jenž také zakazuje označení poškozovat, odstraňovat nebo zakrývat. Tabulka s názvem ulice nebo jiného veřejného prostranství se vždy umisťuje tak, aby byla viditelná.
V případě ulic vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. ukládá umístění tabulky s názvem ulice vždy na začátku a na konci každé ulice a před a za křižovatkou s jinou ulicí, nad rámec toho může obec umístit další tabulky kamkoliv jinde v ulici.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Komentované ustanovení v souladu s § 30 zákona o obcích stanoví tři typy protiprávního jednání - poškození, odstranění a zakrytí tabulky.
Přestupku podle odstavce 1 písmeno b) a odstavce 2 písmeno b) se může dopustit osoba, která užívá nebo vlastní pozemek, a neudržuje na něm čistotu a pořádek. Přitom není překážkou vzniku přestupkové odpovědnosti, pokud podezřelý z přestupku pozemek užívá neoprávněně, bez řádného soukromoprávního titulu.
Skutkové podstaty přestupků podle odstavce 1 písmeno c) a odstavce 2 písmeno c) jsou formulovány zcela obecně. Proto je lze považovat za subsidiární k některým jiným, konkrétněji zaměřeným, skutkovým podstatám stanoveným ve zvláštních zákonech, které chrání zájem na ochraně životního prostředí a zájem na řádném nakládání s odpady.
Povinnost označit budovu přidělenými čísly přidělenými obecním úřadem stanoví § 32 zákona o obcích. Vlastníci nesou rovněž náklady na toto označení, tj. v praxi vzhledem k potřebě jednotného provedení objednává jednotlivé tabulky s čísly obec, která je za úplatu předá vlastníkovi budovy s instrukcemi pro provedení označení.
Vedle povinnosti provést označení čísly mají vlastníci budov též povinnost toto označení udržovat, např. odstavec 3 písmeno a) zakládá přestupkovou odpovědnost za porušení tohoto zákazu. V případě neoznačení budovy čísly bude porušení chráněného zájmu na řádném označení budov v obci zpravidla zřejmé.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Za odmítnutí připevnění tabulky na konkrétní nemovitou věc nelze - vzhledem k zásadě ne bis in idem - vlastníka nemovité věci opakovaně přestupkově stíhat, pokud jeho odmítavý postoj trvá i poté, co byl již jednou za skutek spočívající v odmítnutí připevnění tabulky na tutéž nemovitou věc shledán vinným.
Za přestupek spočívající neudržování čistoty a pořádku vlastníkem nebo uživatelem pozemku, které naruší vzhled obce, a přestupek spočívající v narušení životního prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo, lze uložit pokutu až 500 000 Kč.
Správní orgán při určení druhu správního trestu a jeho výměry musí přihlédnout např. k povaze a závažnosti přestupku, přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, nebo u fyzické osoby k jejím osobním poměrům.
Za spáchání přestupků podle komentovaného ustanovení lze namísto pokuty uložit správní trest napomenutí ve smyslu § 45 přestupkového zákona, spočívající v tom, že správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání.
Při přeshraniční přepravě odpadů se může osoba dopustit hned několika trestných činů proti životnímu prostředí. Ty jsou uvedeny v hlavě VIII zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Konkrétně se fyzická osoba dopustí přestupku dle § 117 odst. 1 písm. s) zákona o odpadech tím, že při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené nařízením č. 1013/2006 nebo § 49, § 51 nebo § 52 odst. 1 zákona o odpadech.
Právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba se dle § 121 odst. 2 písm. m) zákona o odpadech dopustí přestupku tím, že při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podle nařízení č. 1013/2006 nebo podle § 49, § 51 nebo § 52 odst. 1 zákona o odpadech.
Všechny zmíněné přestupky projednává jako příslušný správní orgán Česká inspekce životního prostředí. Uložené pokuty vybírá a vymáhá celní úřad.
Zákon o odpadech v § 116 upravuje také opatření k nápravě. To lze uložit mimo jiné při nedodržení povinností stanovených nařízením č. 1013/2006 a zákonem o odpadech.
V § 116 odst. 1 písm. a) až d) zákona o odpadech jsou uvedena konkrétní opatření k nápravě, např. odstranění protiprávního stavu, uvedení věci do původního stavu, nebo provedení sanace.
tags: #prestupkovy #zakon #odpadky #vyklad