Převoz jaderného paliva a prostředky pasivního odporu Greenpeace

Organizace Greenpeace a Hnutí Duha představily společně svou energetickou koncepci, která se vyznačuje dramatickým posunem v postoji k jaderné energetice, zvláště u Greenpeace.

Od příchodu Greenpeace do České republiky a založení Hnutí Duha v roce 1989 bylo hlavní jejich činností a dominantním cílem přímých akcí boj proti jaderné energetice a zabránění výstavbě jaderných bloků v Temelíně a boj za odstavení jaderné elektrárny Dukovany nejpozději po třiceti letech jejího provozu.

Zakladatelé Hnutí Duha Jan Beránek a Jakub Patočka i tehdejší představitelé Greenpeace nejen v minulosti, ale i v současné době, považují za největší chybu, že se jim nepodařilo zabránit výstavbě dvou jaderných bloků v Temelíně (viz třeba zde).

Naopak za hvězdné období považují čas boje proti Temelínu i Dukovanům a to, že se v Temelíně málem podařilo zastavit stavbu úplně, a v každém případě se zabránilo tomu, aby se postavily bloky čtyři, jak bylo plánováno.

I po spuštění dvou temelínských bloků v roce 2000 se ještě řadu let snažily o jejich odstavení i prostřednictvím soudních napadání. V tomto směru je nová koncepce pokrokem.

Čtěte také: Montáž prefabrikovaných dílců

Počítá s provozem jaderné elektrárny Temelín přes rok 2050 a u Dukovan se předpokládá provoz nejméně padesát let, ale spíše dokonce až do poloviny let čtyřicátých.

Podporou dalšího provozu již existujících jaderných bloků se významně odlišuje postoj českého Greenpeace od postoje jeho mezinárodního vedení.

I přesto, že vzali zelení aktivisté na milost jadernou energetiku alespoň do této míry, jejich nová energetická koncepce jasně ukazuje, že bez nových jaderných zdrojů u nás cesta k nízkoemisnímu mixu možná není.

Pro přiblížení k němu pak musí přistoupit k masivnímu zavedení energetického využívání biomasy, které hrozí dramatickými environmentálními dopady. Stejně tak musí věřit na dramatický zlom v technologiích akumulace, jako je třeba masivní využívání vodíku, a možnosti importovat nezanedbatelné objemy elektřiny ze zahraničí.

Neexistence možnosti přejít úplně k nízkoemisnímu mixu i v případě, že budeme využívat stávající jaderné bloky co nejdéle, jasně ukazuje, v jak katastrofální situaci by u snižování emisí Česko bylo v případě, když by se organizacím Greenpeace a Hnutí Duha podařilo zlikvidovat jadernou energetiku u nás úplně, jak se intenzivně snažily.

Čtěte také: Sítě pro přepravu odpadu a jejich ochrana

Nová energetická koncepce zelených organizací dostala název Energetická revoluce. Jejími základními pilíři jsou extrémně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, a to větrných, fotovoltaických, a hlavně také využívání biomasy.

Autoři koncepce uznávají, že potenciál v nových vodních zdrojích je už u nás minimální. Předpokládá se elektrifikace dopravy i průmyslu, předpokládaným využitím tepelných čerpadel i ukládáním energie do tepla se má částečně elektrifikovat i vytápění.

Hodně se spoléhá na akumulaci, včetně sezónní do vodíku. Klíčové je i posílení přeshraničních vedení, aby bylo možné v dobách přebytku výkonu elektřinu vyvážet a v dobách nedostatku pak dovážet.

Zde je však možné upozornit na značný zádrhel v této oblasti. V dominantní části evropských států se předpokládá masivní výstavba větrných a fotovoltaických elektráren. Naopak stabilní jaderné a uhelné bloky se mají odstavovat.

Je tak vysoce pravděpodobné, že v době přebytku větru a slunečního svitu budou chtít všichni elektřinu vyvážet a v situaci, kdy nebude vítr a slunce nebude svítit, budou mít všichni elektřiny nedostatek.

Čtěte také: Likvidace odpadu z kontejnerů

Předpokládá se navýšení instalovaného výkonu větrných turbín z dnešních 0,318 GWp na 2,3 až 4,8 GWp v roce 2030 a dokonce 8,8 až 16 GWp v roce 2050. Nižší hodnoty jsou spojeny s méně ambiciózním scénářem, který předpokládá stále velmi intenzivní využívání plynových elektráren.

Vyšší hodnoty jsou pak spojeny s velmi ambiciózním scénářem. Ambiciózní scénář tak předpokládá instalaci okolo 1600 turbín v roce 2030 a v roce 2050 pak dokonce okolo 5300. To reprezentuje opravdu dost dramatický zásah do krajiny.

A i studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nepovažuje tak masivní počet instalací za pravděpodobný a akceptovatelný veřejností, v jejíž blízkosti se budou turbíny instalovat.

Připomeňme, že pro jaderné bloky je už stavební místo připraveno a řada povolení už byla získána. Výkon instalovaných fotovoltaických panelů by měl vzrůst ze současných 2,2 GWp do roku 2030 na 7 až 10 GWp a v roce 2050 pak na 23 až 33 GWp.

Problémem však je, že v letních měsících by kolem poledne překonávala výroba násobně potřebný výkon. Naopak v zimním období by i při takovém výkonu fotovoltaické elektrárny dodávaly jen minimum potřeby.

Tak masivní instalace těchto elektráren předpokládá zároveň velmi masivní využití akumulace, a to i sezónní. Zdaleka největší environmentální dopady by u této energetické koncepce mělo předpokládané masivní využívání biomasy.

Předpokládá se nárůst instalovaného výkonu ze současných 0,8 GW na 2,2 až 3 GW v roce 2030 a 4,0 až 4,4 GW v roce 2050. V maximu předpokládané více než pětinásobné zvýšení výkonu zdrojů na biomasu znamená velice extenzivní nárůst energetického využití krajiny.

I autoři této energetické koncepce upozorňují, že velmi intenzivní využívání krajiny pro produkci energetické biomasy se neobejde bez omezení produkce potravin a rozšíření prostoru pro pěstování energetických plodin.

Kapacity pro akumulaci, které tato koncepce vyžaduje, jsou značně velké. Problémem případného využití přečerpávacích elektráren jsou environmentální dopady vodních děl.

Jejich horní nádrže by se musely stavět v ekologicky cenných horských partiích. Baterie jsou značně surovinově náročné. Přečerpávací elektrárny i velká bateriová úložiště však zajistí jen krátkodobou akumulaci.

Realizace koncepce Energetická revoluce hrozí velmi dramatickými environmentálními dopady, které mohou být i mnohem vyšší, než by mohl být příznivý vliv dosaženého snížení emisí skleníkových plynů.

Vliv odstavení uhelných zdrojů před tím, než za ně bude náhrada zajišťující nejen celkovou výrobu, ale také jejich regulační funkci, na naši ekonomiku, bezpečnost a sociální úroveň může být zničující.

Pokud se započítají úniky metanu při těžbě a dopravě plynu, nejsou na tom plynové elektrárny o moc lépe. Energetická koncepce Greenpeace a Hnutí Duha, hlavně její velké nároky na využití biomasy, by extrémně zvýšila na zemědělskou a lesní krajinu a naše životní prostředí.

Uhelné zdroje by se měly vypínat až tehdy, když bude vybudována jejich náhrada v oblasti výroby i regulace. V jaderné oblasti by se měly postupně vybudovat dva velké bloky v Dukovanech a dva další v Temelíně.

V roce 2050 by tak dostupný výkon v jaderných zdrojích mohl být okolo 7 GWe. Pokud by se do komerční nabídky dostaly malé modulární reaktory, mohly by se postupně začít využívat v decentrálnější energetice.

Fotovoltaika je ideální pro vykrývání denních špiček ve spotřebě. Ideální by pak byl instalovaný výkon, který poryje tuto špičku v maximu výroby v letních měsících. Ve větru nemá příliš význam u nás s instalacemi příliš překračovat hodnotu 1 GWp.

Zdroje na biomasu by měly být budovány jen v souladu s regionálními možnostmi a dostupnosti biomasy ze zemědělského a lesnického odpadu. Krajina by měl být dominantně využívána pro produkci potravin a environmentální funkce. Nemělo by docházet k intenzivní produkci energetických plodin.

Pokud se ukáže, že dokážeme efektivně stavět velké jaderné bloky III. generace, je možné v budoucnu zvážit výstavbu další velké jaderné elektrárny.

Potenciální místa jsou. Vzhledem k tomu, že s vysokou pravděpodobností bude v bezvětrných zimních obdobích nastávat v Evropě nedostatek elektřiny, měla by mít Česká republika takový mix, aby ji v každém okamžiku dokázal zajistit potřebný výkon.

Je tak třeba myslet na dostatečné posílení stability a flexibility použitého energetického mixu. Současná situace s nedostatkem plynu, elektřiny a jejich vysokými cenami by pro nás měla být dostatečným varováním k tomu, abychom k energetické bezpečnosti přistupovali zodpovědně a strategicky.

tags: #prevoz #jaderneho #paliva #prostredky #pasivniho #odporu

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti z školy v přírodě
• Kolín a okolí: tipy na výlet
• Nerezová ocel a životní prostředí
• Výchova k ochraně životního prostředí
• Tipy pro orientaci v přírodě