Co patří a nepatří do kompostu: Jak správně kompostovat a čemu se vyhnout

Mít na zahradě svůj vlastní kompost či kompostér by mělo být tou nejpřirozenější možnou věcí, kterou byste, máte-li zahradu, měli dříve či později vyřešit. V kompostu se odehrává to samé, co se v přírodě děje úplně běžně. Dochází k rozkladu organické hmoty, z které vzniká kvalitní a hodnotný kompost.

A mít takový kompost, to má cenu zlata, je to totiž to nejlepší hnojivo pro vaše rostliny a takřka zadarmo. Kompostování je jednoduchý způsob, jak přeměnit organický odpad na kvalitní hnojivo pro zahradu. Kompostování patří k nejjednodušším způsobům, jak doma i na zahradě snížit množství odpadu a zároveň získat cenný přírodní materiál pro zlepšení půdy. Správně vedený kompost dokáže během 8 až 12 měsíců přeměnit organický odpad na tmavou hmotu s vůní lesní půdy, která obsahuje spoustu živin, humus i užitečné mikroorganismy.

Co do kompostu patří?

Čím pestřejší je jeho náplň, tím kvalitnější je výsledný produkt. Do kompostu patří široká škála materiálů, ale vždy je vhodné kombinovat "zelené" složky (živé; bohaté na dusík) a "hnědé" složky (suché; bohaté na uhlík).

• Pokosená tráva a listí ze stromů. Výjimku tvoří listí z ořešáku, kde rozklad trvá poměrně dlouho, za určitých podmínek to ale možné je.
• Ostříhané trvalky, slupky z ovoce, zeleniny i jiný kuchyňský odpad.
• Pozor u vaječných skořápek, které musíte nadrtit, nikoliv je do kompostu naházet skoro celé.
• Do kompostu samozřejmě patří různé staré substráty, přebytečná zemina vzniklá při výsadbě rostlin nebo také odpad vzniklý při řezu živých plotů.
• V případě jedovatých dřevin by také neměl být problém, neboť kompostováním se jedovaté látky degradují.
• Listí - do kompostu patří listí z ovocných stromů, lípy, břízy nebo třeba javoru.
• Posekaná tráva - rychle se rozkládá, ale samotná často začne zahnívat. Proto ji pokud možno prokládejte větvemi, listím nebo zeminou.
• Zbytky ovoce a zeleniny - slupky, ohryzky, košťály, zbytky salátů.
• Skořápky od vajec - obsahují vápník, ale poměrně pomalu se rozkládají.
• Sláma, piliny a hobliny - jen ze dřeva bez chemického ošetření.
• Drobné větve, štěpka - nadrcené větve zajišťují provzdušnění kompostu.
• Popel ze dřeva - pouze v malém množství (1-2 hrnky na m² kompostu).
• Chlévský hnůj - ideální je koňský nebo kravský hnůj bez steliva s chemikáliemi.
• Zelený materiál - je bohatý na dusík.
• Hnědý materiál - je bohatý na uhlík.
• Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.
• Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu.
• Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří.
• I tráva na kompost patří. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Obsahuje draslík, hořčík a jiné minerální látky, které jsou pro půdu prospěšné.
• Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu.
• Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.
• Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky.
• Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Chemicky neošetřené a nadrcené dřevo se do kompostu také hodí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.
• Skořápky z vajec na kompost patří. Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky.
• Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Zlatým pravidlem kompostování je „tři díly hnědého na jeden zeleného“. Zelený vlhký materiál je bohatý na dusík a hnědý suchý na uhlík. Suchý materiál vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.

Můžeme kompostovat papír?

Papír můžete kompostovat včetně lesklých magazínů a novin, olovnaté barvy se totiž již nepoužívají. Pokud nemáte skartovačku, materiál natrhejte. Ale pouze ty papírové.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Co se skořápkami od vajec?

Skořápky se rozkládají dlouho, ale ničemu to nevadí.

Co do kompostu nepatří?

Ne všechen biologický odpad je ale pro kompost vhodný. Některé materiály mohou způsobit zápach, zpomalit rozklad nebo přilákat škůdce. Existují materiály, které zpomalují rozklad, přitahují hlodavce nebo mohou půdu kontaminovat.

• Někdy, v dobré víře, do kompostu dáváme věci, které nám nejenom brzdí rozkladné procesy, ale nedočkáme se ani žádného, kvalitního kompostu. Nepatří sem žádný odpad anorganického původu ani zbytky lidské potravy. Ty lákají spíše hlodavce, jako jsou potkani a krysy, a ty na své zahradě asi nechcete.
• Nepatří sem žádné maso, kosti ani kůže.
• Zbytky či celé rostliny napadené chorobami, škůdci ani virózami, tím si je akorát roznesete po celé zahradě.
• Máte-li domácí mazlíčky, především pejsky a kočičky, nikdy do kompostu nedávejte jejich exkrementy.
• Nepatří sem ani agresivní plevelné rostliny, běžný plevel, pokud ho zbavíte kořene a květenství, do kompostu dát můžete.
• Vařená rýže či těstoviny lákají hlodavce.
• Také láká hlodavce, proto je lepší ho kompostovat opatrně po malých kusech.
• Rozkládají se velmi dlouho, takže počítejte s ním, že kompostovacím procesem budou muset projít několikrát.
• Vařené jídlo, maso, mléčné výrobky nebo mastné potraviny nejsou pro kompost vhodné. Tyto materiály mohou přitahovat hlodavce, hmyz nebo jiná zvířata a způsobit nepříjemný zápach.
• Rostliny napadené plísní, škodlivými houbami nebo viry by se do kompostu dávat neměly.
• Plevele, které již vytvořily semena, mohou po aplikaci kompostu znovu vyrůst.
• Citrusy obsahují kyseliny, které narušují mikrobiální rovnováhu kompostu.
• Papír nebo textilie znečistěné chemikáliemi, barvami nebo plasty nejsou vhodné pro kompostování.
• Popel z uhlí nebo briket obsahuje těžké kovy a toxické látky.
• Silné větve, ořechové slupky nebo kokosy se rozkládají velmi pomalu. Pokud je chcete kompostovat, je nutné je nejprve rozdrtit nebo rozemlít.
• Trus psů, koček nebo jiných masožravců obsahuje patogeny a parazity, které mohou být zdravotně nebezpečné. Kompostujte pouze trus býložravců (např. králíků nebo slepic), resp.
• Rostlinné i živočišné tuky a oleje zpomalují proces rozkladu a přitahují škůdce.
• Do kompostu nepatří žádné plastové obaly, igelity ani jiné nerozložitelné materiály.
• Pokud kompost obsahuje větší množství těžko rozložitelných materiálů, může se proces kompostování výrazně zpomalit.
• Naopak listí z ořešáku, dubu nebo kaštanu se rozkládá velmi pomalu a do kompostu není příliš vhodné.
• Rostliny napadené chorobami a škůdci - například rajčata s plísní bramborovou, okurky napadené padlím.
• Plevel se semeny a oddenky - například pýr plazivý, bršlice kozí noha nebo svlačec.
• Listí, které se špatně rozkládá - například listí ořešáku obsahuje juglon, který brzdí růst rostlin.
• Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky.
• Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá.
• Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří.
• Slupky bývají ošetřeny chemicky.
• 1. Kosti, maso, zbytky z vařených jídel Živočišné zbytky mohou přilákat různé nechtěné predátory. Mohlo by také dojít ke kontaminaci závadnými patogeny. Kompost by tak začal zapáchat a byl by zcela znehodnocen.
• 2. Stolní oleje a tuky „Přepálené tuky obsahují rakovinotvorné látky. Není dobré lít oleje na kompost. Z něj putují do půdy, ve které roste zelenina. Když ji lidé pak jedí, karcinogeny se jim dostávají do těla,“ varuje odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Oleje a tuky tak vlijte do plastové láhve a odneste do speciálního kontejneru nebo do sběrného dvoru.
• 3. Rostliny napadené chorobami Vykvetlý plevel nebo rostliny napadené plísní či hnilobou do kompostu nedávejte. Než by se semena plevele nebo choroby zničily, mohly by se rozšířit do zbytku zahrady.
• 4. Chemicky ošetřený materiál Zbytky z lakovaného dřeva nebo jinak chemicky ošetřený materiál do kompotu zaručeně nepatří. Chemikálie by celou vaši kompostovací snahu zničily.
• 5. Popel z uhlí a cigaret Popel z uhlí a cigaret obsahuje vysokou koncentraci například anitomonu, mědi, chloridů, olova a dalších těžkých kovů. Tyto prvky by kompost kontaminovaly a při hnojení poškodily rostliny.
• 6. Slupky z exotického ovoce Slupky od citrusových plodů nebo jiného exotického ovoce se sice kompostovat mohou, pozor byste si však měli dát na jejích množství. Jsou totiž náchylné k plesnivění.
• 7. Časopisy Novinový, barevně či hustě potištěný papír se může rozkládat příliš dlouho. Do kompostu také nepatří povoskovaný a jiným způsobem modifikovaný papír.
• 8. Plasty, sklo, kámen Nerozložitelný odpad nemá v kompostu co dělat. Zbytečně zabírá místo a při hnojení by znehodnotil záhon.
• 9. Exkrementy od masožravých zvířat Pokud nemáte zajištěnou hygienizace exkrementů, tedy zničení nebezpečných bakterií, zárodků parazitů apod., rozhodně kočičí nebo psí exkrementy nekompostujte. Kočičí podestýlku kompostujte pouze v případě, že je tato možnost uvedena na obalu. I v tomto případě je však nutné dodržet hygienizaci, tedy vysokou teplotu po dobu nejméně 6 dnů.
• 10. Žvýkačka Žvýkačka není bioodpad. Obsahuje totiž syntetické gumy, které nejsou přírodního původu.

Kompostování Jedovatých Rostlin

Kompost kde byly kompostovány jedovaté rostliny není jedovatý pro ostatní rostliny. Jedy obsažené v rostlinách jsou toxické pro člověka nebo zvířata ale rostlina není schopna z kompostu se otrávit, pokud by tam ten jed z náprstníků byl. Některé jedovaté rostliny např. vratič nebo tabák se používají ve formě odvaru jako postřik proti škůdcům tam ulpí jed přímo na rostlině. pokud není řádně omyta tak by mohlo dojít k otravě.

Na zahradě mi roste hodně náprstníků (stále se vysemeňují) a i když je všechny růst nenechávám, kvete jich hodně. Po odkvětu je většinou házím na kompost -(kompostovou hlínu používáme na zeleninovou zahrádku, na skalky a do truhlíků pro letničky).

Vím, že náprstník je jedovatá rostlina - proto bych se chtěla zeptat jestli z nich nějaké i zbytkové jedy v půdě vadí - nebo jestli se tyto látky chemickou cestou nebo biologicky mění v látky nejedovaté. Vím, že na zahradách je takovýchto rostlin více a sama si myslím, že kompostu nevadí.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Kompostování Rostlin Napadených Chorobami a Plevelů

Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup? Někdy se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy nebo plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (neštovicemi) peckovin. Do kompostu by neměly přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami.

Ale zde již nastává problém - jak běžný zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální, nebo houbovou? Teoreticky by to problémem mohlo být u ořešáků, kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost).

Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu, do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného materiálu, např. zeminou nebo posečenou trávou. Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí. Původcem rzivosti hrušní je dvoubytná rez, jejímž druhým hostitelem jsou některé druhy a kultivary jalovců. Jestliže napadené listy dáme do kompostu až po jejich přirozeném opadu, výtrusy rzi v tuto dobu jsou již dávno na jalovcích.

V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba vědět, že tato viróza se šíří jen některými mšicemi nebo vegetativně v podnožích, odkopcích, roubech a očkách. Častým dotazem je možnost kompostování listů jírovců (koňského kaštanu) napadené klíněnkou jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto škůdce a na jaře z nich vylétají dospělci (motýlci).

Další možný způsob snížení nebezpečí infekčnosti kompostu je aplikace dusíkatého vápna. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m³), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Zbývá ještě odpovědět na otázku, zda je možné kompostovat rostliny ošetřené nějakým přípravkem na ochranu rostlin. Je tu však jedna výjimka. Někdy se stává, že v kompostu, do kterého ve větším množství byly dána tráva, která byla před posečením ošetřena přípravky s obsahem clopyralidu, mohou hůře růst některé rostliny (např. rajčata). Trávu z první seče po aplikaci herbicidů je vhodnější do kompostů nedávat.

Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního, se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné je likvidovat v době kdy netvoří semena.

Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění.

U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.).

Jak Dlouho Trvá Kompostování?

Délka kompostovacího procesu je závislá na podmínkách. V optimálním případě (vhodné místo, dobré počasí, správný materiál k rozkladu, použití látek urychlujících rozklad) může kvalitní kompost vzniknout za rok, někdy i méně.

Kam s kompostem?

Kompost zakládáme ve stíněné části zahrady, na stanovišti s propustným podložím, v kontaktu s půdou - pevný podklad znemožňuje přístup půdním organismům a ve spodní části dochází k nežádoucím hnilobným procesům v důsledku stálého přemokření. Velikost založeného kompostu záleží na množství materiálu, který chceme ke zpracování použít.

Při kompostování musí probíhat tlení, nikoli hnití! Hnití nastává bez přístupu vzduchu, podílejí se na něm anaerobní, většinou zdraví škodlivé organismy a uvolňují se při něm jedovaté plyny a zapáchající látky. Naopak při tlení, které vyžaduje přístup vzduchu, se tyto látky rychle okysličují a vlivem aerobních organismů zneškodňují. Při zakládání kompostu příliš suchý materiál vlhčíme, k mokrému naopak přimícháme suchou hmotu; případně zakrytím zabraňujeme přemokření, ale kompost musí dýchat. Ve správně vlhkém, kyprém materiálu dochází uvnitř k jeho zahřívání a během tepelné fáze ke slehnutí; provzdušnění docílíme asi po 2 měsících přehozením. Probíhá tlení a kompost postupně vyzrává. Celý proces trvá nejméně půl roku až rok - podle způsobu zakládání, vlhkosti i obsahu jednotlivých komponentů. Vyzrálý kompost má typickou zemitou vůni, je sypký, s malými částicemi, tmavý.

Při zakládání kompostu je vhodné vytvořit na dně vrstvu, která zajistí dobré provzdušnění a odvod přebytečné vlhkosti. Nejvhodnější je dát na dno větve o průměru 2-5 cm, kůru nebo silnější stonky rostlin. Tato vrstva by měla mít tloušťku 15-20 cm. Vytvoří přirozenou drenáž a zabrání hromadění vody. Na ni je ideální dát hrubší materiál (například štěpku nebo slámu) a až pak ukládat jemnější biologický odpad.

Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.

Ledabyle pohozené organické zbytky však kompost ještě netvoří. Vrstvit je třeba s rozmyslem. Dospodu patří hrubší materiál, jako jsou nadrobno nasekané větve, který se rozkládá pomalu, a zároveň kompost provzdušní a zajistí odtok přebytečné vody. Další materiál, který přidáváte, postupně promíchávejte. Například vlhké listí se suchou trávou, novinový papír se slupkami apod. Kompost tak bude vyvážený, bude se dobře rozkládat, bude plný živin, a tím přilákáte drahocenné žížaly, jež jsou pro kvalitní kompost klíčové. Hromadu organických zbytků také nezapomeňte cca, co dva měsíce přeházet, promíchat a v případě horkého léta zvlhčovat. Vyzrálý kompost získáte za půl roku až rok.

Základní pravidla kompostování:

• Spodní vrstvu kompostu by měl tvořit hrubší, vzdušný materiál. Umožní provzdušňování a odtok přebytečné vody. Jsou to např. nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod. Podobný materiál použijeme však i ve vyšších vrstvách.
• Čím pestřejší bude skladba materiálu, tím bude kompost lepší. Mícháme: vlhké se suchým, porézní materiál s hutnějším, 'hnědé' se 'zeleným' (pouze trávu kompostovat nelze, zahnívala by).
• Abychom proces kompostování rychleji nastartovali, můžeme přimíchat již zralý kompost či hnůj. Kvalitní humus vznikne i přimícháním zeminy.
• Do dvou dnů se začne správně založený kompost zahřívat na teplotu přes 50 °C (aktivita mikroorganizmů) a dochází k tzv. hygienizaci, ničí se zárodky chorob a semena plevelů.
• Na kompost lze ukládat veškerý zelený odpad.

Nezapomeňte: Při nadbytku uhlíku (příliš mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny) se pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění. Při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.

Kompost mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Je ideálním hnojivem, nic nestojí a navíc se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je ale trpělivost.

Pokud však kompostování probíhá za správných podmínek, kdy teplota přesahuje 50 °C po několik dnů až týdnů, patogenů a klíčivosti plevelů se nemusíte bát.

Rajčata jsou citlivá na řadu houbových a bakteriálních patogenů (plísně, fuzariózy, bakteriózy) i na přenos škůdců. Pokud do kompostu nebo na záhon uložíte rostliny, které byly napadené, může to vést k tomu, že choroby přečkají a znovu napadnou budoucí výsadby.

Pokud jste si jisti, že rostliny nebyly napadené (žádné výrazné skvrny, hniloby, plíseň, podivné deformace), lze je obvykle přidat do domácího kompostu nebo do bio-sběrné nádoby podle místních pravidel. Rostliny s příznaky chorob nebo silným napadením škůdci nevhazujte do domácího kompostéru ani do veřejného bio kontejneru určeného pro běžný bioodpad. Místo toho je bezpečně odstranit: uložit do uzavřeného pytle a odevzdat na sběrném dvoře nebo odvézt do kompostárny, která zpracovává bioodpad průmyslově za vysokých teplot.

Přestože je péče o kompost snadná a většina odpadu se brzy promění v humus, je vždy jistější vyvarovat se přidávání rostlin a plodů, které jsou napadené chorobami. Ne vše škodlivé zvládne proces kompostování potlačit a právě různé plísně na rajčatech nebo třeba na bramborách patří k tomu, s čím opakovaně bojujeme. Rostliny, které byly napadené plísní, raději dáme do kontejneru nebo popelnice určené pro bioodpad.

tags: #napadane #rostliny #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Co dělat s čističkou odpadních vod ekologicky
• Lampióny štěstí a ekologie
• Více o ekologii lesních ekosystémů
• Význam barev a tvarů
• Podniková ekologie v českém právu