Mít na zahradě svůj vlastní kompost či kompostér by mělo být tou nejpřirozenější možnou věcí, kterou byste, máte-li zahradu, měli dříve či později vyřešit. V kompostu se odehrává to samé, co se v přírodě děje úplně běžně. Dochází k rozkladu organické hmoty, z které vzniká kvalitní a hodnotný kompost.
A mít takový kompost, to má cenu zlata, je to totiž to nejlepší hnojivo pro vaše rostliny a takřka zadarmo. Kompostování je jednoduchý způsob, jak přeměnit organický odpad na kvalitní hnojivo pro zahradu. Kompostování patří k nejjednodušším způsobům, jak doma i na zahradě snížit množství odpadu a zároveň získat cenný přírodní materiál pro zlepšení půdy. Správně vedený kompost dokáže během 8 až 12 měsíců přeměnit organický odpad na tmavou hmotu s vůní lesní půdy, která obsahuje spoustu živin, humus i užitečné mikroorganismy.
Čím pestřejší je jeho náplň, tím kvalitnější je výsledný produkt. Do kompostu patří široká škála materiálů, ale vždy je vhodné kombinovat "zelené" složky (živé; bohaté na dusík) a "hnědé" složky (suché; bohaté na uhlík).
Zlatým pravidlem kompostování je „tři díly hnědého na jeden zeleného“. Zelený vlhký materiál je bohatý na dusík a hnědý suchý na uhlík. Suchý materiál vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.
Papír můžete kompostovat včetně lesklých magazínů a novin, olovnaté barvy se totiž již nepoužívají. Pokud nemáte skartovačku, materiál natrhejte. Ale pouze ty papírové.
Čtěte také: Sázení rostlin a kompost
Skořápky se rozkládají dlouho, ale ničemu to nevadí.
Ne všechen biologický odpad je ale pro kompost vhodný. Některé materiály mohou způsobit zápach, zpomalit rozklad nebo přilákat škůdce. Existují materiály, které zpomalují rozklad, přitahují hlodavce nebo mohou půdu kontaminovat.
Kompost kde byly kompostovány jedovaté rostliny není jedovatý pro ostatní rostliny. Jedy obsažené v rostlinách jsou toxické pro člověka nebo zvířata ale rostlina není schopna z kompostu se otrávit, pokud by tam ten jed z náprstníků byl. Některé jedovaté rostliny např. vratič nebo tabák se používají ve formě odvaru jako postřik proti škůdcům tam ulpí jed přímo na rostlině. pokud není řádně omyta tak by mohlo dojít k otravě.
Na zahradě mi roste hodně náprstníků (stále se vysemeňují) a i když je všechny růst nenechávám, kvete jich hodně. Po odkvětu je většinou házím na kompost -(kompostovou hlínu používáme na zeleninovou zahrádku, na skalky a do truhlíků pro letničky).
Vím, že náprstník je jedovatá rostlina - proto bych se chtěla zeptat jestli z nich nějaké i zbytkové jedy v půdě vadí - nebo jestli se tyto látky chemickou cestou nebo biologicky mění v látky nejedovaté. Vím, že na zahradách je takovýchto rostlin více a sama si myslím, že kompostu nevadí.
Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin
Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup? Někdy se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy nebo plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (neštovicemi) peckovin. Do kompostu by neměly přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami.
Ale zde již nastává problém - jak běžný zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální, nebo houbovou? Teoreticky by to problémem mohlo být u ořešáků, kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost).
Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu, do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného materiálu, např. zeminou nebo posečenou trávou. Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí. Původcem rzivosti hrušní je dvoubytná rez, jejímž druhým hostitelem jsou některé druhy a kultivary jalovců. Jestliže napadené listy dáme do kompostu až po jejich přirozeném opadu, výtrusy rzi v tuto dobu jsou již dávno na jalovcích.
V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba vědět, že tato viróza se šíří jen některými mšicemi nebo vegetativně v podnožích, odkopcích, roubech a očkách. Častým dotazem je možnost kompostování listů jírovců (koňského kaštanu) napadené klíněnkou jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto škůdce a na jaře z nich vylétají dospělci (motýlci).
Další možný způsob snížení nebezpečí infekčnosti kompostu je aplikace dusíkatého vápna. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m³), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum.
Čtěte také: O ekosystému kolem nás
Zbývá ještě odpovědět na otázku, zda je možné kompostovat rostliny ošetřené nějakým přípravkem na ochranu rostlin. Je tu však jedna výjimka. Někdy se stává, že v kompostu, do kterého ve větším množství byly dána tráva, která byla před posečením ošetřena přípravky s obsahem clopyralidu, mohou hůře růst některé rostliny (např. rajčata). Trávu z první seče po aplikaci herbicidů je vhodnější do kompostů nedávat.
Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního, se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné je likvidovat v době kdy netvoří semena.
Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění.
U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.).
Délka kompostovacího procesu je závislá na podmínkách. V optimálním případě (vhodné místo, dobré počasí, správný materiál k rozkladu, použití látek urychlujících rozklad) může kvalitní kompost vzniknout za rok, někdy i méně.
Kompost zakládáme ve stíněné části zahrady, na stanovišti s propustným podložím, v kontaktu s půdou - pevný podklad znemožňuje přístup půdním organismům a ve spodní části dochází k nežádoucím hnilobným procesům v důsledku stálého přemokření. Velikost založeného kompostu záleží na množství materiálu, který chceme ke zpracování použít.
Při kompostování musí probíhat tlení, nikoli hnití! Hnití nastává bez přístupu vzduchu, podílejí se na něm anaerobní, většinou zdraví škodlivé organismy a uvolňují se při něm jedovaté plyny a zapáchající látky. Naopak při tlení, které vyžaduje přístup vzduchu, se tyto látky rychle okysličují a vlivem aerobních organismů zneškodňují. Při zakládání kompostu příliš suchý materiál vlhčíme, k mokrému naopak přimícháme suchou hmotu; případně zakrytím zabraňujeme přemokření, ale kompost musí dýchat. Ve správně vlhkém, kyprém materiálu dochází uvnitř k jeho zahřívání a během tepelné fáze ke slehnutí; provzdušnění docílíme asi po 2 měsících přehozením. Probíhá tlení a kompost postupně vyzrává. Celý proces trvá nejméně půl roku až rok - podle způsobu zakládání, vlhkosti i obsahu jednotlivých komponentů. Vyzrálý kompost má typickou zemitou vůni, je sypký, s malými částicemi, tmavý.
Při zakládání kompostu je vhodné vytvořit na dně vrstvu, která zajistí dobré provzdušnění a odvod přebytečné vlhkosti. Nejvhodnější je dát na dno větve o průměru 2-5 cm, kůru nebo silnější stonky rostlin. Tato vrstva by měla mít tloušťku 15-20 cm. Vytvoří přirozenou drenáž a zabrání hromadění vody. Na ni je ideální dát hrubší materiál (například štěpku nebo slámu) a až pak ukládat jemnější biologický odpad.
Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.
Ledabyle pohozené organické zbytky však kompost ještě netvoří. Vrstvit je třeba s rozmyslem. Dospodu patří hrubší materiál, jako jsou nadrobno nasekané větve, který se rozkládá pomalu, a zároveň kompost provzdušní a zajistí odtok přebytečné vody. Další materiál, který přidáváte, postupně promíchávejte. Například vlhké listí se suchou trávou, novinový papír se slupkami apod. Kompost tak bude vyvážený, bude se dobře rozkládat, bude plný živin, a tím přilákáte drahocenné žížaly, jež jsou pro kvalitní kompost klíčové. Hromadu organických zbytků také nezapomeňte cca, co dva měsíce přeházet, promíchat a v případě horkého léta zvlhčovat. Vyzrálý kompost získáte za půl roku až rok.
Základní pravidla kompostování:
Nezapomeňte: Při nadbytku uhlíku (příliš mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny) se pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění. Při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.
Kompost mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Je ideálním hnojivem, nic nestojí a navíc se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je ale trpělivost.
Pokud však kompostování probíhá za správných podmínek, kdy teplota přesahuje 50 °C po několik dnů až týdnů, patogenů a klíčivosti plevelů se nemusíte bát.
Rajčata jsou citlivá na řadu houbových a bakteriálních patogenů (plísně, fuzariózy, bakteriózy) i na přenos škůdců. Pokud do kompostu nebo na záhon uložíte rostliny, které byly napadené, může to vést k tomu, že choroby přečkají a znovu napadnou budoucí výsadby.
Pokud jste si jisti, že rostliny nebyly napadené (žádné výrazné skvrny, hniloby, plíseň, podivné deformace), lze je obvykle přidat do domácího kompostu nebo do bio-sběrné nádoby podle místních pravidel. Rostliny s příznaky chorob nebo silným napadením škůdci nevhazujte do domácího kompostéru ani do veřejného bio kontejneru určeného pro běžný bioodpad. Místo toho je bezpečně odstranit: uložit do uzavřeného pytle a odevzdat na sběrném dvoře nebo odvézt do kompostárny, která zpracovává bioodpad průmyslově za vysokých teplot.
Přestože je péče o kompost snadná a většina odpadu se brzy promění v humus, je vždy jistější vyvarovat se přidávání rostlin a plodů, které jsou napadené chorobami. Ne vše škodlivé zvládne proces kompostování potlačit a právě různé plísně na rajčatech nebo třeba na bramborách patří k tomu, s čím opakovaně bojujeme. Rostliny, které byly napadené plísní, raději dáme do kontejneru nebo popelnice určené pro bioodpad.
tags: #napadane #rostliny #do #kompostu