Pod spojením emise cenných papírů si můžeme představit vydání akcií do oběhu, které vede k navýšení finančních prostředků podniku. Akciová společnost je specifická tím, že její majetek se dělí na podíly neboli akcie. Emitentem je zde společnost, která akcie vydává. Emise akcií je jednou z možností podniku, jak získat finanční prostředky pro svou činnost.
Emise cenných papírů je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Právní úprava v této oblasti zahrnuje úpravu veřejného nabízení cenných papírů, právní postavení emitentů cenných papírů, tj. osob, které cenné papíry vydávají, a dále osob, které vedou evidenci cenných papírů (centrální depozitář). Dále je zahrnuta oblast regulace dobrovolných i povinných nabídek převzetí, veřejného návrhu na koupi nebo směnu cenných papírů a tzv.
Česká národní banka vykonává své dohledové pravomoci v této oblasti. Související otázky sekundárního trhu s cennými papíry jsou upraveny v samostatných záložkách. Další praktické informace, např. Související zákony a právní předpisy v oblasti auditu a ratingových agentur, které se také dotýkají emitentů cenných papírů.
Emitent před emisí určí druh cenného papíru, například akcie, dluhopis nebo podílový list, jeho nominální hodnotu, počet kusů a další náležitosti. Pro emisi cenného papíru obecně platí, že není předem známý zájem o danou emisi, jedná se pouze o odhad.
Společnost může získat potřebný kapitál emisí zcela nových akcií nebo vydáním dodatečného množství akcií, pokud jsou již na burze obchodovány. Ve druhém případě platí, že nově emitované akcie musí být nabídnuty přednostně stávajícím akcionářům.
Čtěte také: Cenné papíry a stavební spoření
Akciové společnosti vydávají akcie s cílem buď získat finanční kapitál pro podnikání nebo motivovat klíčové zaměstnance a jiné osoby tím, že budou držiteli akcií. Společnosti však mohou získat kapitál i jinými způsoby.
Výhodou emise akcií oproti emisi dluhopisů nebo jiné formy cizího kapitálu je v tom, že akcie nejsou určeny ke splacení a nemusí se z nich vyplácet pravidelná dividenda, pokud není podnik v zisku.
V praxi se můžeme setkat s několika typy emisí cenných papírů. Pokud se s akciemi podniku obchoduje na burze cenných papírů, měly by vždy být přednostně nabídnuty současným akcionářům firmy. Až pokud o ně nebudou mít zájem, mohou být akcie prodávány veřejně. Jestliže se akcie veřejně vůbec nenabízejí, můžeme emisi označit jako soukromou.
Jen málo firem dnes působí na burze cenných papírů. Malé a střední podniky tak většinou osloví jen několik investorů, kteří od nich akcie odkoupí. Veřejná emise akcií tedy probíhá vždy na burze cenných papírů.
Jedná se o rozdíl (v kladných číslech) mezi nominální hodnotou cenného papíru a jeho tržní cenou. Pokud například emitent vydal cenné papíry v hodnotě 500 Kč a ty se na trhu obchodují aktuálně za 550 korun, činí emisní ážio 50 Kč. Pokud by byl rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou cenného papíru záporný, hovoří se o emisním disážiu.
Čtěte také: Kapitálové trhy: primární emise
JUDr. Vladimíra Knoblochová rozlišuje pojmy emise cenného papíru (§ 519 NOZ) a vydání cenného papíru (§ 520 a § 521 NOZ). Podle § 519 odst. 1 NOZ emisí cenného papíru emitent prohlašuje, že vydává cenný papír určitého druhu a rozsahu. Podle § 520 odst. 1 NOZ se cenný papír vydává předáním prvnímu nabyvateli.
Od emise cenných papírů je tedy nutné odlišit jejich vydání, neboť až tímto okamžikem - okamžikem vydání cenného papíru - dochází k inkorporaci práv do cenného papíru. Je upraveno v § 519 a § 520 NOZ. Způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.
V souvislosti s tímto rozlišením je třeba zdůraznit, že k vydání cenného papíru dochází okamžikem, kdy se cenný papír dostane do dispozice prvního nabyvatele, je cenný papír vydán. Skutečnost, že k faktickému předání prvotnímu nabyvateli nedošlo. Tato skutečnost nebrání vydání cenného papíru. Ustanovení se tak uplatní i na vydání zaknihovaných cenných papírů, zejména v případě, že se vydává jediný cenný papír (např. jedinému akcionáři).
Zároveň nelze vydat cenné papíry společnosti nelze (až na výjimku stanovenou v § 464 odst. 1 ZOK) před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Stejně tak nelze vydat investiční cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo které nejsou obchodovány v mnohostranném obchodním systému, pokud nejsou uveřejněny v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou (viz § 167 odst. 2 ZISIF).
Čtěte také: Emise Cenných Papírů – Fáze
tags: #emise #cenných #papírů #co #to #je