Příčiny Ekologické Krize a Možnosti Řešení

Klimatická krize má už dnes ničivé dopady po celém světě - od rostoucího počtu obětí extrémního počasí po rozsáhlé škody, které zasahují celé komunity a ohrožují jejich obživu, například v důsledku dlouhotrvajícího sucha.

Nedávná vědecká studie ukázala, že vlna veder, která koncem června zasáhla Evropu, si vyžádala nejméně 2300 obětí ve dvanácti velkých městech. Téměř dvě třetiny z nich lze podle výzkumu přičíst přímo důsledkům klimatické změny.

Přesto zůstává klimatická krize v českých médiích spíše na okraji. Její projevy bývají často prezentovány jako izolované jevy, bez propojení se širším kontextem klimatické změny.

Události jako extrémní počasí, zdražování energií nebo zdravotní rizika pak postrádají ukotvení v souvislostech, které by veřejnosti umožnily pochopit jejich skutečné příčiny, možná řešení a přínosy přijatých či navrhovaných opatření.

Zvládnutí klimatické krize je jednou z největších výzev současnosti - ovlivňuje zdraví obyvatel, ekonomiku i dostupnost základních služeb. Jako environmentální nevládní organizace dlouhodobě upozorňujeme na konkrétní rizika spojená s nečinností i na dostupná řešení, jež mohou podpořit spravedlivou transformaci a odolnost společnosti.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Součástí debaty musí být i odpovědnost fosilních korporací, které dlouhodobě profitují, zatímco náklady klimatické krize nesou občané.

Předvolební debaty a rozhovory představují ideální prostor k zaměření médií na dopady klimatické krize na zdraví a prosperitu obyvatelstva či na to, jak politici/čky hodlají čelit rostoucím nákladům spojeným s krizí.

Mezi otázky, které environmentálním organizacím v mediálním prostoru chybí, patří snižování závislosti na fosilních palivech, spravedlivá transformace, posílení energetické soběstačnosti, plnění klimatických závazků, řešení energetické chudoby a systémové změny v oblasti potravin a energie.

Příčiny Ekologické Krize

Krize se dá rozdělit do dvou základních kategorií: ekologická a sociální.

Mezi hlavní příčiny patří:

• Vymírání druhů: Druhy dnes vymírají 1000 - 10000 krát rychleji než je jejich přirozený poměr.
• Skleníkové plyny v atmosféře a s tím související změna klimatu: Koncentrace CO2 v atmosféře je nejvyšší za posledních 600 000 let.
• Umírání oceánů: Oceány čelí v důsledku klimatické změny, nadměrného rybolovu, znečištění plastem, a dokonce i hluku největší hrozbě v dějinách.
• Akutní ubývání pitné vody: Objem vody odčerpávané z řek a jezer se od roku 1960 zdvojnásobil.
• Ztráta a degradace zemědělské půdy: Průmyslové zemědělství a expanze staveb denně ničí hektary půdy.
• Toxicita v důsledku nadměrné technologizace společnosti: Průmysl používá statisíce synteticky vyrobených chemických látek, jejichž vliv na lidské zdraví je často neznámý.

Sociální Aspekty Krize

Kromě environmentálních problémů existují i závažné sociální faktory, které přispívají ke krizi:

Čtěte také: Příčiny znečištění podzemních vod

• Nerovnoměrné rozdělení příjmů, příležitostí a moci: Rozdíly mezi globálním severem a jihem, mezi bohatými a chudými.
• Po zuby ozbrojené státy, válka jako byznys: Obrovské výdaje na zbrojení oproti rozvojové pomoci.
• Globalizační neoliberální predátorský ekonomický model: Staví na růstu osobní spotřeby, koncentraci kapitálu a privatizaci.
• Politická moc v zajetí globálního ekonomického modelu: Upřednostňování velkých firem a ekonomického růstu před udržitelným rozvojem.
• Automatizace: Ohrožuje pracovní místa a prohlubuje sociální nerovnosti.

Důsledky Ekologické Krize

Důsledky ekologické krize jsou dalekosáhlé a ovlivňují všechny aspekty života na Zemi:

• Horký vzduch se otepluje a studený ochlazuje, což zvyšuje intenzitu bouří.
• Mění se životní podmínky pro většinu druhů na planetě, včetně člověka.
• Stoupající hladiny oceánů jsou hrozbou pro rozsáhlé pobřežní aglomerace.
• Extrémní záplavy a extrémní sucha se stávají pravidlem.

Možná Řešení

Cest k řešení je mnoho. Velmi zjednodušeně existují dvě základní roviny:

• Každý sám u sebe: Změna osobního přístupu a chování.
• Změna legislativy/systému: Prosazování systémových změn a regulací.

Je zásadní, aby environmentální témata dostávala v médiích odpovídající prostor.

Energetická Krize a Možnosti Řešení

Pokud již nelze uspokojit poptávku po energii dostupnými prostředky a zásobami, nastává energetická krize. To má dalekosáhlé důsledky pro společenský a hospodářský život. Historie je plná příkladů, a to až do moderní doby. Průmysl, domácnosti, obchod a doprava potřebují energii. Donedávna byla poptávka po energii uspokojována především fosilními palivy, tj. spalováním uhlí, plynu a ropy. Na rozdíl od biomasy a obnovitelných zdrojů energie se tyto zdroje energie označují jako fosilní typy paliv.

Historie je plná příkladů energetických krizí, od nedostatku dřeva v Anglii v 18. století až po ropné krize na počátku a na konci 70. let 20. století. Neměli bychom zapomínat ani na krizový scénář, který nás čeká v souvislosti se změnou klimatu se všemi jejími ekologickými a ekonomickými důsledky. V pozadí všech energetických krizí je skutečnost, že osvědčený zdroj energie již nelze využívat v takové míře jako dříve. Historicky se to nejčastěji týkalo ropy.

Čtěte také: Ohrožení živočichů: Co to znamená a proč je to důležité?

V závislosti na zdroji energie se důvody jeho nedostatku liší. V historické Anglii zmizely zásoby dřeva v důsledku nadměrného kácení stromů pro stavbu lodí. Ropné krize v minulém století vznikly v důsledku prudkého nárůstu cen v důsledku umělého nedostatku této suroviny. Bezpečnost našich dodávek energie je tak ohrožena nejen tehdy, když je dosaženo přirozených limitů suroviny, ale také tehdy, když geopolitický vývoj vede k jejímu nedostatku.

Bez ohledu na globální politické události, které se mohou náhle a vážně změnit, nás čeká poslední krize - okamžik, kdy se vyčerpají zásoby přírodní ropy. Tento časový okamžik, označovaný jako globální ropný vrchol, nelze přesně datovat, ale jedno je přesto jasné. Dříve či později budou fosilní zdroje vyčerpány. To je jeden z důvodů, proč má rozšiřování alternativních zdrojů energie tak vysokou prioritu.

Fosilní paliva jsou hlavním zdrojem změny klimatu způsobené člověkem. Při jejich spalování se uvolňuje oxid uhličitý (CO₂), který spolu s dalšími emisemi skleníkových plynů způsobuje globální oteplování. Důsledkem jsou častější bouře, přívalové vlny způsobené stoupající hladinou moří a sucho spojené s neúrodou. Vědci odhadují předvídatelné škody na desítky miliard.

Jedna třetina celosvětových emisí CO₂ pochází z dodávek energie do budov. V soukromých domácnostech je zase až 80 procent spotřeby energie určeno na vytápění. Zde existuje obrovský potenciál úspor, který lze využít k odvrácení energetické krize.

Přechod na obnovitelné zdroje energie má potenciál zastavit nežádoucí změny klimatu a snížit závislost na fosilních palivech. Mezi obnovitelné zdroje energie patří všechny ty, které jsou prakticky nevyčerpatelné nebo se dostatečně rychle obnovují.

• Geotermální energie (ekologická energie)
• Sluneční energie
• Biomasa (např. dřevo)

Aby bylo možné obnovitelné zdroje energie efektivně využívat, je k dispozici řada technologií pro domácnosti, komerční sféru a místní samosprávy.

Vzhledem k tomu, že přechod na obnovitelné zdroje tepla nelze uskutečnit ze dne na den a obnovitelné zdroje energie nejsou zcela bezplatné, existují další opatření, která hrají roli při odvrácení energetické krize. V první řadě jsou to úspory energie a vyšší energetická účinnost.

V souvislosti s nedávnou krizí dodávek energie stojí soukromí uživatelé a majitelé domů před jednoduchou otázkou... Co mohu udělat sám? Jak mohu ušetřit energii? A mohu se vůbec stát nezávislým na fosilních palivech, jejichž ceny tolik kolísají?

Česko je téměř úplně závislé na ruském plynu. Navíc velké množství dovezeného zemního plynu se využívá k vytápění a v průmyslu. Nynější krize plně ukazuje, jak zranitelný český energetický mix je.

V Poslanecké sněmovně se proto 2. listopadu sejdou experti z různých oborů spojených s energetikou na semináři Příčiny energetické krize a nástroje k jejímu řešení.

„Energetická krize je téma, kterému se letos nevyhneme při žádném ze sněmovních jednání. Snad v souvislosti s každým projednávaným zákonem se řeší dostupnost energií, jejich ceny, úspory, zásoby,“ říká Ivan Adamec, předseda hospodářského výboru PSP ČR s tím, že tématem se zabývala i meziparlamentní konference zástupců evropských parlamentů a Evropské komise. „Doufám, že akademický pohled na celou problematiku doplní to celé spektrum názorů a jejich vzájemná výměna přispěje k lepší orientaci nás všech,“ dodává Ivan Adamec.

Co brání energetickým inovacím

Seminář otevře téma mýtů o energetické krizi, které často znemožňují nasazení moderních technologií. Následně experti prodiskutují výzvy pro provozovatele elektrizační soustavy - tedy všechny subjekty zapojené do výroby, přenosu i distribuce elektřiny.

Ve dvou závěrečných blocích se seminář zaměří na politické a legislativní nástroje k řešení energetické krize. Přijetí legislativních změn vyžaduje čas, o to jsou ale zásadnější. Momentálně chybí třeba právní ukotvení nových účastníků trhu, kteří stabilizují soustavu, i právní úprava, která by umožnila rozvoj občanské energetiky, jako jsou energetická společenství.

„Již léta voláme po výstavbě jaderných bloků. Jak by se nám teď hodily! V současnosti je nutno překlenout období nestability trhu s energiemi, ideálně na evropské spíše než na národní úrovni. Ta druhá možnost by totiž byla podstatně dražší,“ říká Jiří Plešek, předseda Komise pro energetiku AV ČR.

Řečníci představí také praktickou ukázku cenotvorby na energetických trzích v Evropě, včetně rozlišení časového rámce obchodování, které je důležité pro pochopení souvislostí mezi tzv.

Sociálně Spravedlivá Ochrana Klimatu

Depolitizovaný přístup k ochraně klimatu je rozšířený v celé euroatlantické oblasti, a ve světě se proto v posledních letech začínají objevovat nové aktivistické iniciativy, které se tento přístup snaží změnit. Klimatickou spravedlnost se snaží artikulovat i uvádět v praxi s pomocí systémové kritiky a programů navrhujících řešení, která by vedla nejen k ochraně podmínek umožňujících život na Zemi, ale také by byla sociálně citlivá a inkluzivní.

Navrhované programy a politiky vycházejí ze spolupráce skupin a kolektivů s různými identitami, požadavky, politickou agendou i strategiemi. V USA například vznikla široká koalice prosazující tzv. feministickou Zelenou dohodu a podobné uskupení bylo založeno též ve Velké Británii.

Intersekcionální Klimatická Spravedlnost

Intersekcionální klimatická spravedlnost ukazuje, že klimatická krize může nerovnoměrně dopadat také na lidi v bohatých státech. Může jít například o starší lidi s různými zdravotními potížemi a omezeními, kteří si nemohou dovolit bydlení s klimatizací, nebo o manuálně pracující agenturní zaměstnance nucené pracovat na poli či na stavbě na přímém slunci i v těch největších vedrech.

Různá znevýhodnění mohou být prohlubována také dopady sociálně necitlivé klimatické politiky. Zdražování fosilních paliv nedoprovázené robustní státní podporou bezemisních zdrojů a bezemisní dopravy například vede k energetické chudobě a prohlubující se marginalizaci.

O prosazování komplexnější a sociálně citlivější klimatické politiky informované intersekcionálním přístupem se přibližně od roku 2021 do určité míry pokouší také české klimatické hnutí.

Spolupráce Napříč Sociálními Hnutími

Přestože ani Česko podle Wallersteinovy teorie světových systémů nepatří k jádrovým ekonomikám a do značné míry funguje jako zdroj levné pracovní síly zejména pro Německo, pohled chudých a pracujících na kapitalismus a jeho dopady na životní prostředí je v našich podmínkách výrazně odlišný od zemí globálního Jihu.

Zkušenost s koaliční spoluprací ukazují, že problémy mohou nastat také kvůli nerovnému postavení různých koaličních partnerů nebo jejich odlišnému vztahu k politizaci řešení klimatické krize.

Solidární Odpor Proti Destruktivnímu Systému

Při již zmiňovaném výzkumu, z něhož tento článek vychází, se ukázalo, že české klimatické hnutí je převážně bílé, vysokoškolsky vzdělané a středostavovské. Tím se do určité míry stává méně přístupným pro lidi čelící systémovému vyloučení, například pro romskou menšinu.

Profesionální i grassrootové organizace tak nadále spojuje především důraz na energetickou transformaci.

Vzrůstající počet podvyživených pacientů, rychlejší šíření malárie, boje o zbytky úrodné půdy, sílící migrace - i toto jsou důsledky změn životního prostředí.

„Malárie se teď vyskytuje na místech, kde dříve vůbec nebyla, protože tam kvůli změně klimatických podmínek hmyz dokáže najednou přežít. Nemoci přenášené komáry, jako je zika či dengue, jsou navíc čím dál tím běžnější v městských oblastech,“ říká naše lékařka Monica Rull. Komáři nalézají ideální líhniště ve stojatých vodách, které se objevují po stále častějších záplavách. Ty loni zasáhly například třetinu Pákistánu nebo dvě třetiny Jižního Súdánu.

Živná půda pro šíření malárie i cholery

V důsledku teplejší vody a záplav se také snáze šíří cholera, která dokáže neléčeného pacienta usmrtit i během několika hodin. Toto akutní průjmové onemocnění je v tropických oblastech na vzestupu, začalo se však šířit i v zemích, kde bylo už dříve vymýceno.

V roce 2022, po letech celosvětového poklesu, prudce přibylo nakažených cholerou. Nemoc se šířila v řadě zemí, které čelily extrémnímu suchu (země Afrického rohu), cyklónám (Mosambik, Malawi) či záplavám (Pákistán, Nigérie).

Zatímco extrémní počasí je živnou půdou pro šíření malárie a cholery, pro plodiny a dobytek je devastující. V některých oblastech z tohoto důvodu dramaticky ubývá potravy a zvyšuje se počet podvyživených dětí i dospělých. V subsaharské Africe se například úrodná půda, které je zoufalý nedostatek, stala katalyzátorem bojů.

k narůstající migraci. Změny klimatu dopadají především na ty, kteří za ně mohou nejméně

Hořké plody klimatických změn bohužel sklízí především ti, kteří za jejich růst mohou nejméně. Mezi země s nejzranitelnějším životním prostředím patří většina subsaharských zemí v čele s Čadem a Středoafrickou republikou, některé blízkovýchodní země jako Afghánistán, Sýrie či Pákistán, nebo jihoamerický Honduras či Venezuela.

Tyto země sužuje vedle klimatických změn i chudoba, násilí, politická nestabilita, nedostatek lékařské péče a v některých případech i ozbrojené konflikty. Byť příčiny mnoha výše zmíněných jevů jsou mnohem komplikovanější, je zjevné, že změny životního prostředí významně přispívají k šíření nemocí a násilí v nejchudších zemích i globální migraci.

tags: #priciny #ekologicke #krize

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné řešení pro likvidaci vozidel
• Klimatické faktory a produkce mléka
• Studie o nudismu
• Tipy na ubytování Sázava: škola v přírodě
• Prevence hmyzu v odpadu sprchy