Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití.
Třídění odpadu je zásadní krok směrem k udržitelnějšímu životnímu stylu. Třídění odpadu je velké a důležité téma posledních let a zároveň jeden z nejjednodušších způsobů, jak alespoň trochu odlehčit přírodě. Pokud materiály správně rozlišíme a dodržíme základní pravidla, pak mohou být recyklovány a vráceny zpět do výroby, kde najdou opětovné využití a poslouží ke vzniku nových výrobků.
Ovšem pozor - pokud odpad roztřídíme špatně, řádně ho neočistíme či ho zařadíme do špatného kontejneru, nejen že děláme zbytečnou práci, ale ještě ke všemu ztížíme práci lidem, kteří mají recyklaci na starosti. Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady.
S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.
Papír patří mezi nejčastější druhy odpadu. Vhazujeme jej do modré popelnice. Papírový odpad zahrnuje noviny, časopisy, kancelářský papír, krabice (vždy rozřezané nebo sešlapané!), sešity, papírové obaly a knihy bez vazby, kartóny. Třídit můžeme ruličky od toaletního papíru i plata od vajec. Při třídění papírového odpadu nevadí sponky používané k sešití listů třeba u časopisů či knih. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami.
Čtěte také: Třídění odpadu: Kompletní průvodce
Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Do kontejnerů na papír netřídíme fotografie, které obsahují chemické příměsi. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Ročně v průměru každý z nás vytřídil 23,7 kila papíru. Papír je možné v průměru recyklovat 5 až 7krát. Kromě toho, že se z něho vyrábí recyklovaný papír, nachází využití i jako tepelná izolace, příměs do stavebních hmot, přísada do kompostu i k energetickému využití. Jedna tuna vytříděného papíru dokáže ušetřit téměř 2 tuny dřeva a až 31 tisíc litrů vody.
Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Před tříděním skla do sběrných nádob nemusíme odstraňovat víčka, ani etikety, obaly není třeba vymývat.
Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Naopak neměl by se sem vhazovat porcelán a dále také keramika, autosklo, zrcadla, pozlacené nebo pokovené sklo či sklo laboratorní. Dobrá zpráva pro lenochy, sklo před tříděním nemusíte vymývat ani zbavovat etiket nebo sundávat víčka!
Ročně v průměru každý z nás vytřídil 15,2 kilogramu skla. Mimochodem, věděli jste, že sklo se dá recyklovat do nekonečna? Je to takový malý zázrak. Recyklované sklo představuje ohromnou úsporu energií i zdrojů, protože písek začíná být nedostatkovým zbožím.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Žlutá je barvou radosti, důvěry, štěstí a přátelství. Zlepšuje paměť, dává inspiraci a podporuje schopnost učit se. V našem prostředí se ale už před několika desítkami let stala rovněž synonymem pro plastový odpad - tedy pro jeho třídění. Do žlutého kontejneru patří vše plastové. Jeho barva je opravdu výrazná, takže ho zaručeně nepřehlédnete.
PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty. Věděli jste, že v průměru plasty zabírají nejvíce místa ze všech odpadů? Jelikož jsou tak náročné na prostor, je velmi důležité plasty před vyhozením do kontejneru sešlápnout nebo zmačkat, aby se jich do jedné nádoby vešlo co největší množství.
Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné.Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin (např.
Do žluté nádoby v žádném případě nevhazujte mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích prostředků, linoleum nebo molitan.
Ročně v průměru každý z nás vytřídil 17,2 kila plastů. Průměrná česká domácnost v současné době ročně vytřídí přes 30 kg plastů! A není se co divit: na území celé ČR bylo v roce 2019 rozmístěno více než 200.000 žlutých kontejnerů a menších nádob na plasty. A navíc: v mnoha obcích můžete požádat o svou vlastní žlutou popelnici pro váš dům. Recyklace plastů ještě není na takové úrovni, jaká by byla potřeba, přesto jejich třídění smysl má.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Nápojové kartony jsou z více něž 75 % z velmi kvalitního papíru, proto je důležité je třídit! Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Pokud nemáte ve městě oranžový (nebo někdy i červený) kontejner na tetrapaky, mrkněte se, jestli nepatří do žlutého nebo modrého.
Plechovky, konzervy a další drobný kovový odpad patří samosebou do šedého kontejneru! Do kontejnerů na kovy nepatří kombinované obaly (např. Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť. Recyklace kovů je u nás na vzestupu, což je dobře. Znovupoužití kovu je pro životní prostředí mnohem menší zátěž, než jeho těžba. Do šedého kontejneru patří vše od víček od jogurtu až po staré hrnce.
Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce. Elektrospotřebiče často obsahují nebezpečné látky jako třeba rtuť nebo těžké kovy, v chladničkách je zase obsažený freon, který má při uniknutí do atmosféry za důsledek ztenčování ozonové vrstvy a podílí se tak na globálním oteplování. Proto elektrospotřebiče spadají pod nebezpečný odpad a je nutné s nimi tak zacházet.
Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru. Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie. Věděli jste, že baterie jsou hlavním původcem rtuti v komunálním odpadu?
Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.
Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa. Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.
Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.
Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).
Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.
V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.
Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům.
Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze.
Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.
Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.
Vytvořte si efektivní systém, se kterým si třídění zjednodušíte. Úplný základ je zřízení oddělených košů pro jednotlivé druhy odpadu. Pokud máte místo třeba pod dřezem, nebo máte samostatnou technickou místnost, je to úplně ideální. Kromě košů na jednotlivé typy odpadu nabízí některá města možnost pořízení znovupoužitelných tašek na nejběžnější recyklovatelný odpad. Samotné třídění ale také není samospasné, vždycky je o chlup lepší odpad vůbec nevytvořit nebo ho alespoň minimalizovat (nakoukněte do naší blogové rubriky o zero-waste, kde se dozvíte, jak na to). Případně se nabízí upcyklace, díky které starým věcem vdechnete nový život. Ne vždy je to možné, přírodě tak ulevíte i správným nakládáním s odpadem.
tags: #recyklace #papír #sklo #plast #jak #třídit