Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech ochrany přírody a krajiny je jedním z důležitých prostředků naplnění práva na příznivé životní prostředí zakotvené v Listině základních práv a svobod a koresponduje s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva).
Právní úpravu účasti veřejnosti na ochraně přírody naleznete v § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Právní úpravu spolků obsahuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Spolek splňující podmínky dle § 70 odst. 2 ZOPK (viz výše) má právo účastnit se řízení dle ZOPK a nebo řízení podle jiného právního předpisu (typicky řízení o povolení záměru dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb.) pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmentální stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 2 ZOPK.
Zatímco jednotlivec by mohl podat pouze připomínku, kterou se úřady nemusí zabývat, o námitce spolku, který se stane účastníkem, musí úřad rozhodnout. Spolek má také další práva účastníka řízení, zejm. právo podat odvolání proti rozhodnutí.
Každý spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, a který má právní subjektivitu (resp. IČO a adresu sídla, příp. jinou adresu pro doručování), má právo být správním orgánem informován o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK - s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb.
Čtěte také: Podmínky přijetí: Aplikovaná ekologie
Tato žádost je platná vždy jeden rok ode dne jejího podání a lze ji podávat opakovaně. Žádost musí být věcně a místně specifikována. Shora uvedené podmínky vyplývají z § 70 odst. 2 ZOPK.
Dle převažujícího výkladu musí spolky podat žádost ještě před zahájením řízení, do kterého se chtějí přihlásit. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 25/2012-21 je možné podat žádost společně s přihlášením do řízení i během řízení (to však platí jen pro spolky vzniklé až po zahájení řízení).
ZOPK nestanoví pro žádost spolků dle § 70 odst. 2 ZOPK žádné zvláštní náležitosti. Žádost však musí být věcně a místně specifikována, tedy by z ní mělo být zřejmé, o která řízení a zásahy se spolek zajímá a jak rozsáhlého území v rámci územní působnosti správního orgánu se týkají. Žádost je podáním ve smyslu § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Můžete využít náš vzor žádosti o informování o zahajovaných řízeních.
Pokud ve vztahu k věcné a místní specifikaci jeho žádosti o poskytování informací o zahajovaných řízeních žalovanému nebylo zřejmé, jaké informace mají být poskytovány, měl žalovaný postupovat dle § 37 odst. 3 správního řádu a měl jej vyzvat k odstranění vad podání.
Čtěte také: Zajímavosti o soutěži Zázraky přírody
V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru.
Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.
Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit. Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č. 500/2004 Sb., správnímu řádu.
Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.
Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP. K problematice jednotného environmentálního stanoviska a společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK viz samostatný manuál.
Čtěte také: Příprava na školu v přírodě krok za krokem
Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení.
V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný). Souhlas musí být vyznačený v situačním výkresu projektové dokumentace.
Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit.
Informace o přihlášených spolcích, se kterými je nutné záměr projednat si vyžádejte u příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, případně mohou být informace zveřejněny na webu příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR.
AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu.
A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.
V případě, že stavební záměr podléhající povolení dle stavebního zákona zasahuje pouze do ochranného pásma zvláště chráněného území (ani z části nezasahuje do žádného zvláště chráněného území nebo území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), je nutné se obrátit na příslušný orgán k vydání jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.
Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.
Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.
Žádost musí obsahovat:
K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 ZOPK je třeba přiložit stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 2
pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č. 189/2023 Sb.
Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.
Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává k záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV. zóně CHKO.
Krajinný ráz - dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst. 2 ZOPK.
Kácení dřevin pro účely stavebního záměru - limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK.
V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK (vzor žádosti najdete níže), kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.
Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.
Pokud příslušný správní orgán neoznámí spolku, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, zahájení správního řízení (i jiného než podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), při kterém mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné uvedeným zákonem, jedná se o nezákonný zásah do práv předmětného občanského sdružení (§ 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního). (Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2021, čj. 4347/2022 Sb. k § 82 a násl.)
Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. včasně podanou prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající v neinformování žalobce o zahájení řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí ze dne 6. 1. 2020, byl nezákonný.
Žalobce konstatoval, že dne 26. 7. 2019 podal k žalovanému žádost o informování o zahajovaných řízeních. Dne 22. 5. 2020 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení ve věci povolení výjimky ze zákazů dle § 56 zákona o ochraně přírody, pro záměr „Pískovna Nučničky rekultivace“, ze dne 18. 5. 2020.
Přílohou tohoto oznámení byla žádost společnosti KRAUN spol. s r. o. a přílohou této žádosti bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2020, kterým byl z důvodu zjištění životaschopné populace kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita) změněn souhlas k provozování zařízení k využívání odpadů.
K dotazu žalobce mu bylo pracovnicí žalovaného sděleno, že spolkům žalovaný oznamuje pouze zahájení těch řízení, kterých se mohou zúčastnit, a v ostatních případech pouze ve věcech, které spolek ve své žádosti o informování konkrétně specifikoval.
Žalobce trval na tom, že pokud ve vztahu k věcné a místní specifikaci jeho žádosti o poskytování informací o zahajovaných řízeních žalovanému nebylo zřejmé, jaké informace mají být poskytovány, měl žalovaný postupovat dle § 37 odst. 3 správního řádu a měl jej vyzvat k odstranění vad podání.
tags: #prihlaska #do #spravniho #rizeni #spolku #prirody