Skot a znečištění planety: Dopad chovu skotu na životní prostředí

Dominantní vliv na nepřirozené klimatické změny má samozřejmě lidská činnost, z hlediska přímého dopadu živočichů je ale zásadním problémem právě rozšířený chov skotu. Největším producentem skleníkových plynů jsou… krávy.

Spolu s ostatními zdroji skleníkových plynů dnes přesto představuje snadný terč kritiky kvůli více než kdy dříve diskutovanému dopadu na životní prostředí. Produkce hovězího masa stoupá nejpomaleji ze všech, které má průměrný pozemšťan ve svém jídelníčku. Spolu s tím neustále stoupají nároky na potraviny, v západních zemích zejména masa. Mezi lety 2005 a 2017 se podle dat OSN světová populace zvýšila přibližně o miliardu lidí na celkových 7,6 miliardy a v následujících desetiletích se neočekává zastavení růstu.

O emisích odpovídajících oxidu uhličitému se v kontextu se skotem mluví proto, že vytváří především metan. Ten v atmosféře zůstává výrazně kratší dobu než CO2, otepluje ji ale mnohonásobně rychleji. I když se tedy jeho množství, jaké je vypouštěno do atmosféry, od přelomu tisíciletí zvýšilo jen o 9 %, vědci ze Stanfordu to označují za velmi špatnou zprávu.

Z celkového objemu emisí metanu mají lidé na svědomí kolem 60 % a zemědělství stojí za dvěma třetinami z této hodnoty. Jak přitom vysvětluje výše zmíněná studie vydána Organizací pro výživu a zemědělství OSN, technologie a procesy pro výrazné snížení vypouštěných plynů už existují, jen jsou aplikovány v malé míře.

Hlavním zdrojem metanu pocházejícího z dobytka je proces enterální fermentace, tedy rozkládání karbohydrátů (cukrů) mikroorganismy v trávícím traktu na jednoduché molekuly, které se následně vstřebají do krevního oběhu. Skleníkový plyn je vedlejším produktem, jež zvířata vypouštějí do ovzduší. Plyny zrychlující ohřev planety ale ve velkých objemech vytváří většina aspektů chovu skotu, od pěstování krmiva přes jeho zpracování až po odpad z trávení - hnůj.

Čtěte také: Požadavky na ekologické stáje

Proto se v posledních letech objevují kampaně přesvědčující lidi k tomu, aby místo krav jedli to, co jedí krávy. Pochopitelně se jedná o zjednodušení už kvůli výrazně odlišnému lidskému trávícímu traktu, základní princip je nicméně platný. Metan vznikající při skladování splašků dobytka se dokonce může sám stát zdrojem obnovitelné energie. Velké nádrže s trusem a močí jsou zakryty, takže plyn, který z nich sálá při rozkladu bakteriemi, je zadržován. Výsledný bioplyn lze použít pro ekologickou výrobu elektřiny, zbytkový hnůj zase putuje na pole. Jedinou nevýhodou takového řešení je poměrně vysoká prvotní cena.

Celkový obraz problému vlivu chovu dobytka na klimatické změny dokreslí fakt, že skleníkové plyny pocházející z hnoje vystačí pro mnohamiliardový byznys zaměřující se na jejich zpracování. Oproti době před průmyslovou revolucí v 19. století se zemská atmosféra ohřála už o 1 °C. Ve vědecké komunitě je široce akceptována maximální hodnota 1,5 °C - po ní následují katastrofické podmínky pro miliony lidí.

V podobném kontextu jistě působí bizarně tvrzení, že Burger King by mohl k odvrácení katastrofy přispět změnou krmiva krav, které by pak méně krkaly. Podle všeho je ale pravdivé, jak pro činnost firmy samotné, tak pro možný vygenerovaný tlak na zbytek masového průmyslu. S krmivy pro dobytek snižujícími produkci metanu se experimentuje už delší dobu - možnými kandidáty jsou rybí olej, mořské řasy, listy tropických rostlin nebo zvláštní doplňky potravy. Burger King ve spolupráci s americkou Univerzitou v Davisu a Universidad Autónoma del Estado de México došel k citrónové trávě. Jelikož má být záměrem firmy skutečná pozitivní změna a ne jen reklamní senzace, svoje zjištění veřejně publikuje, takže je může bezplatně aplikovat kdokoliv.

Postup, jak typ trávy vhodné pro téměř jakékoliv klima připravit pro skot, popisuje video dlouhé necelé čtyři minuty. Rostliny obsahují bioaktivní sloučeniny schopné ovlivnit podmínky v trávícím traktu zvířat tak, aby vznikalo méně problémových vedlejších produktů, tedy metanu. Produkty Burger Kingu z „ekologičtějších krav“ jako první vyzkouší zákazníci pěti restaurací řetězce ve Spojených státech ještě tento měsíc, vymezený pro praktické testování. Další budou následovat s cílem kompletního nahrazení více znečišťujícího masa.

Pro Burger King má jít jen o jednu z většího množství strategií, jak snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí. Nedávno například začala svůj nejpopulárnější Whopper i v Česku prodávat ve verzi s rostlinným masem. Dalším krokem je minimalizace emisí z továren a distribučních řetězců. Produkce skleníkových plynů je ale jenom jeden z problematických aspektů masového průmyslu.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v České republice

Jen samotné kácení lesů kvůli rozšiřování místa pro chov dobytka a krmiva pro něj má několik špatných důsledků. Na velkou změnu čeká také využití vody od narození krávy přes její život až po zpracování masa. Jeden kilogram hovězího na pultě nebo v hamburgeru vyžaduje přes patnáct tisíc litrů vody. U vepřového je to například necelých šest tisíc litrů, u kuřecího něco přes tři tisíce.

Poměrně rozšířeným argumentem proti konzumaci masa je také každoroční vybíjení desítek miliard zvířat. I kdybychom ale nepřistoupili na morální výzvy vegetariánů a veganů, stále je pro nás relevantní jednoduchá rovnice. Čím více krav, tím méně je prostoru pro jejich chov a tím horší jsou podmínky jejich života.

Ze všech těchto důvodů je nejjednodušším a nejefektivnějším řešením zkrátka omezit množství alespoň hovězího masa, které jíme. Nejen, že tak pomůžeme zmírnit klimatické změny, plýtvání vodou, deforestaci a podobně, ale zároveň se můžeme vyhnout zdravotním problémům z přílišné konzumace červeného masa.

„Strava je důležitá,“ říká Rob Jackson, doktor vědy o zemských systémech vyučující na Stanfordské univerzitě. „Nemusíme nutně přestat jíst červené maso, ale konzumace menšího množství masa nebo jezení více ryb a kuřecího místo hovězího také sníží emise,“ pokračuje.

Maso je pro výživu lidstva naprosto esenciální, tvrdí přední vědci a současně varují, že veganství rozhodně není šetrnější k životnímu prostředí. Naopak existují vědecké důkazy, které spíše poukazují na opak - tedy že chov hospodářských zvířat je stabilizačním faktorem pro klima a životní prostředí.

Čtěte také: Podpora zdraví ovcí bylinami

Zemědělci se stále více cítí ohrožováni a ostrakizováni nepodloženými tvrzeními o škodlivosti chovu skotu propagované ekologickými lobbisty. Profesor Geoff Simm, ředitel Globální akademie zemědělství a potravinářské bezpečnosti edinburské university (Global Academy Agriculture and Food Security at the University of Edinburgh) k tomu řekl: „Chovatelé hospodářských zvířat jsou v očích společnosti stále více démonizováni.

Často se tvrdí, že by veganství minimalizovalo využití půdy, snížilo dopady na klima, ale provedené modelové studie ukazují, že tomu tak není. Dále uvedl: „Produkce masa má obrovské sociální dopady. Profesor Mike Coffey z Scotland’s Rural College k tomu dodal: „Je úplně zbytečné stát se kvůli ochraně klimatu veganem.

Profesor Peer Ederer, z Zeppelin University a současně ředitel Global Food and Agribusiness Network zdůrazňuje, že není pochyb o tom, že planeta Země zažívá změnu klimatu. Nelze také pochybovat o tom, že je ovlivněna činností člověka, a že taková změna klimatu může mít významné hospodářské a ekologické důsledky.

Stejně tak ale nemůže být sporu o tom, že od začátku průmyslové revoluce došlo k masivnímu vylučování sloučenin uhlíku generovaných spalováním fosilních paliv do atmosféry. Dosud však neexistují přesvědčivé důkazy, že to samé platí pro chov hospodářských zvířat, zejména pro chov skotu.

Naopak existují vědecké důkazy, které spíše poukazují na opak - že chov hospodářských zvířat je stabilizačním faktorem pro klima a životní prostředí, ve kterém my jako lidský druh žijeme a prosperujeme. Prohlášení některých vědců o dopadech chovu hospodářských zvířat na klima jsou bez výjimky založeny pouze na matematickém modelování, jehož proměnné jsou obvykle předpoklady, které většinou neodpovídají v praxi naměřeným údajům, jakož i odporují historické zkušenosti.

Přestože satelitní snímky měření úrovně methanu v atmosféře ukazují, že v oblastech s velmi vysokými počty chovaného skotu, typicky například Brazílie či střední Afrika, není jeho koncentrace nikterak zvýšená a naopak v průmyslových oblastech, například na jihovýchodě Číny, je úroveň extrémně vysoká, pokoušejí se výzkumníci a šlechtitelé v současné době docílit vyšlechtění skotu, který bude k životnímu prostředí šetrnější, bude rychleji růst a spotřebovávat méně krmiva, což by mohlo dále snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví tím, že sníží množství metanu uvolňovaného do ovzduší.

Profesor Coffey dále uvedl, že rozdíl v emisích metanu od nejlepšího a nejhoršího skotu je asi 30 procent a že pokud by všichni zemědělci používali výkonnější zvířata, mohlo by to snížit emise uhlíku téměř o třetinu. Nejsme daleko od toho, kdy šlechtění bude směřovat nejenom na užitkové vlastnosti, ale budou se počítat i indexy (plemenné hodnoty) pro produkci skleníkových plynů.

Studie a projekty na měření emisí u různých plemen i jednotlivých zvířat uvnitř téhož plemene již běží a je jen otázkou času, kdy se výsledky dostanou do rutinní praxe. Profesorka Andrea Wilsonová, rovněž z Edinburské univerzity, uvedla, že je třeba provést další výzkum dopadu veganství.

O chovu skotu díky dlouholeté tradici víme hodně, avšak o všech detailech spojených s vegetariánským a veganským způsobem života z hlediska dopadů na životní prostředí toho díky relativně novému trendu více přeci jen významně méně. Není bez zajímavosti, že valná většina lidí hlásících se k veganskému či vegetariánskému stylu života jsou lidé z měst.

Průzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že pouhých 12 % takto smýšlejících osob žije ve venkovských oblastech, zatímco 88 % připadá na obyvatele měst. Pokud jde o produkci skleníkových plynů lidskou činností, s více než 73% podílem dominuje energetický průmysl využívající fosilní paliva.

Chovatelé skotu, kterým média přičítají velký podíl na globálním oteplování, neovlivňují život na naší planetě tak, jak se prezentuje. „V rámci živočišné výroby je celosvětová produkce skleníkových plynů na úrovni 12 až 13 %. V globálním měřítku jsou největším producentem skleníkových plynů regiony, kde dochází k populačnímu boomu, ale současně produkují málo potravin.

Zatímco v rozvinutých zemích (USA, Evropě) se živočišná výroba podílí na tvorbě skleníkových plynů asi pěti procenty, v rozvojových zemích to může být až několikanásobně více, například v Somálsku či Etiopii je to až z 50 %. Skleníkové plyny jsou od nepaměti běžnou součástí atmosféry, ale teprve díky intenzivní lidské činnosti je jich mnohonásobně více, čímž se zvyšuje efekt oteplování naší planety.

„Oxid uhličitý, který se do atmosféry dostává spalováním fosilních paliv, nejvíce ovlivňuje změny klimatu a oteplování. Metan se ve velké míře produkuje právě v zemědělství a ačkoli je jeho produkce v porovnání s CO2 výrazně nižší, jeho potenciál pro oteplování je vyšší. Z uvedených plynů má však největší vliv na oteplování N2O.

Molekula metanu má osmadvacetkrát vyšší potenciál zachycovat teplo než molekula oxidu uhličitého a molekula oxidu dusného dokonce 265krát. Ukazatel pro potenciální oteplování GWP100 však vyjadřuje poločas rozpadu na sto let, což je alespoň pro metan nepřesné.

K pokroku v managementu emisí v chovech skotu přispělo nejen šlechtění a výzkum v oblasti snižování metanu prostřednictvím krmných doplňků a speciálních bolusů, ale také systémy pro efektivnější nakládání a využívání statkových hnojiv. „Zemědělství je na dobré cestě přispět k „ochlazování“ naší planety.

To ale nebude stačit, pokud se neomezí spotřeba fosilních paliv a nesníží plýtvání potravinami. Podle FAO se například ve Spojených státech amerických vyhodí až 40 % potravin. Na konferenci v Dubaji se hovořilo mimo jiné i o spotřebitelských trendech.

Přibývá lidí, kteří si myslí, že se globální oteplovaní vyřeší snížením konzumace živočišných produktů. Přechod na vegetariánství či veganství ale nemá takový vliv, jaký se mu v médiích přisuzuje. Bylo spočítáno, že vegan přispěje ke snížení uhlíkové stopy o 0,8 tuny CO2e za rok. Letadlo, kterým jsem přiletěl z USA do České republiky, vyprodukovalo během letu 1,6 tuny CO2e.

Navzdory tomu, že přežvýkavci žerou trávu, to, co pokrývá jejich nutriční potřebu, jsou vysoce kvalitní proteiny, takže to ve skutečnosti jsou masožravci. Z pohledu využitelnosti se živí kvalitnějšími proteiny, než my. Kvalitní a lehce stravitelné proteiny jim „vyrábí“ v předžaludcích mikroorganismy. Ty při své činnosti produkují i plyny, hodně plynů.

Především oxid uhličitý a methan a ještě asi sto dalších škodlivých plynů. Aby se jich zvířata zbavila, dávají jim volný průchod především předním otvorem (říháním). To se nelíbí klimatologům, protože každý den z dojnice odchází nejen CO2, ale i téměř 500 litrů metanu. Za rok to dělá úctyhodných 120 kilogramů. Zatímco množství známe poměrně přesně, horší to je s odhadem, kolik toho vlastně má skot na triku z veškeré, takzvané antropogenní produkce.

Skot byl po staletí něčím nenahraditelným, z velké části kvůli chlévské mrvě. Hlavně díky jí se našim předkům podařilo vylepšit ornici o to, čemu říkáme humus a co stojí za úrodností a taky údržností vody v půdě. V klimatologických časopisech, jakým je například Climatic Change, se ale rojí články, nabádající k boji se změnou klimatu vybitím stád a apelujících na změnu našeho jídelníčku.

Zcela vážně se operuje s takovými nápady, jako je náhrada hovězího fazolemi. Problém je v tom, že v našich končinách jsou fazole nejlepší na smetaně a k tomu je krávy potřeba. Tak nějak se při tom zapomíná, že nic se nemá přehánět a že to platí i pro luštěniny. Obsahují fytoestrogeny.

Předponu „fyto“ většinou čteme ve spojení s látkami přirozenými a zdraví prospěšnými. Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Mark Z. Před časem se s výtažky z luštěnin dělaly pokusy na lidských dobrovolnících.

Snahou bylo najít levnou náhradu mužské antikoncepce pro země, kde mají problém s vysokou porodností a nechutí mužů si navlékat čepičku. Výsledky, co do snížení počtu spermií, byly slibné. Problém se ukázal být jinde. Fytoestrogeny markýrují aktivitu ženského hormonu estrogenu a u mužů jejich přemíra vyvolávala ranní nevolnosti. S tím ochota mladých Indů pokračovat v pokusu se vytratila a vše vyšumělo do ztracena.

Klimatologům z řad alarmistů se podařil husarský kousek. Zveřejňováním naměřených dat bez patřičného komentáře, se jim podařilo u veřejnosti vsugerovat, že skot škodí planetě víc, než všechna auta i s letadly dohromady. Nejspíš tomu napomohlo i to, že chovatelů je málo a vlastníků plechových miláčků hodně, tak se nám to dobře poslouchalo.

Detail, že v případě plynů uvolňovaných skotem, jde o něco zcela jiného, už nikoho nezajímá. Pokud jste světlou výjimkou, dopřejte sluchu Franku Mitloehnerovi z Kalifornské univerzity z katedry zemědělství a přírodních zdrojů (viz připojené video). A teď několik slov k tolik obávanému methanu, který produkují. I jeho molekula obsahuje uhlík, takže i jeho původ je z rostlin.

Methan, v porovnání s oxidem uhličitým, se v atmosféře dlouho neohřeje. Do deseti let je z něj zase CO2. Jinak řečeno, množství CO2, je po rozpadu methanu stejné, jako na začátku tohoto příběhu, když rostlina ke svému růstu oxid uhličitý přijímala.

Veřejnosti skot presentují jako něco, co metan v atmosféře akumuluje, a že čím více krav, nebo čím déle je chovatel má, tím větší akumulaci methanu má na svědomí. Realita je ale taková, že stejným tempem, jakým methan z krav uniká, stejným tempem se v atmosféře rozpadá (odborně se tomuto procesu říká oxidace hydroxylovým radikálem).

V uhlíkovém cyklu, v němž figurují krávy, tak nula od nuly pojde, což o cyklu paličů fosilních paliv se říci nedá. Ať už jde o elektrárny, auta, letadla,… spalují něco, co bylo po dlouhé věky uloženo a zakonzervováno.

Je smutné, že demagogie slaví vítězství a společnost je přesvědčena, že skot škodí víc, než auta. To se potom ani nemůžeme divit, že technologičtí inženýři dostávají zakázky a špekulují, jak neblahé pšoukání skotu eliminovat.

K těm, zatím nerealizovaným vymyšlenostem, patří zvyšování odrazivosti horních vrstev atmosféry. Například rozprašováním nanodiamantů. Z těch již realizovaných projektů, se zkoušelo i zkrmování aromatických látek (i česneku), to bachorovou mikroflóru donutí lehkým přiotrávením k menší plynatosti, nicméně s dopadem na nižší užitkovost.

Co se spalování fosilních paliv týče, tam se ujalo vychytávání CO2 pomocí různých chemicko-fyzikálních udělátek. Těm se letos podrobně podíval na zoubek profesor Mark Z. Jacobson ze Stanford University. I když šlo jen o dva provozy, stojí za to, jeho poznatky zmínit.

Když z veřejně dostupných zdrojů u již provozovaných zařízení na eliminaci uhlíku vzal v úvahu všechny jejich vstupy, ukázalo se, že ani zdaleka nesnižují podstatná množství uhlíku, ale jen jeho malý zlomek. Ještě horší je, že ke svému provozu potřebují energii, anebo něco, co se při procesu spotřebovává a k čemu bylo hodně energie potřeba.

Provoz obou jím sledovaných „vysavačů“ skleníkových plynů, byl udržován v chodu energií pocházející z klasických fosilních zdrojů. Jinak řečeno, i když lokálně zařízení stav uvolňování CO2 zlepšovalo, s ohledem na celou Zemi, byla opodstatněnost těchto opatření poněkud na vodě a možná i trochu dál. Jak tomu bylo u jím sledovaných provozů?

Standardní prezentovaný odhad účinnosti technologií zachycování uhlíku se uváděl 85 - 90 procent. Žádné z nich ale toto očekávání nesplňovalo. V uhelné elektrárně zařízení po dobu 6 měsíců zachycovalo ze spalin pouze 55,4 procent. A i tato hodnota měla ještě háček.

Pokud se do bilance zahrnou i emise spojené s výrobou zařízení, náklady na provoz, údržbu,.. U druhého zařízení, vychytávajícího CO2 propíráním vzduchu, to dopadlo stejně. Po zahrnutí předřazených emisí, i u něj spadla reálná účinnost k deseti procentům.

Pokud se tedy veřejnosti předkládá účinnost 85 až 90 procent, ale skutečnost, při deklarované době provozu dvaceti let a započítání nákladů na provoz převedených na ekvivalent produkce skleníkového plynu spolu s náklady spojenými s těžbou, surovin, uhlí, plynu, ztrátami,...) je ve finále pouhých 10 procent, tak bez ohledu na to, o jak inženýrsky zajímavá řešení jde, z laického pohledu to je katastrofa.

tags: #skot #a #znečištění #planety #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace rostlin na klima
• Co je Skladka Suti Domažlice?
• Chov skotu v ekologickém zemědělství
• Poplatky v obci Měšice: Stočné a svoz odpadu
• Duchovní život