Použití herbicidu Roundup při přípravě stanoviště: návod

18.04.2026

V tomto příspěvku si popíšeme velmi účinný způsob likvidace nežádoucích dřevin metodou injektáže navrtáváním kmene. Metoda je primárně určena k likvidaci dospělých stromů invazních druhů dřevin, což jsou problematické druhy, které nelze úspěšně odstranit běžnými postupy, např. prostým kácením. Na pokácení reagují tvorbou pařezových nebo kořenových výmladků a pokračují v růstu bez ztráty vitality.

Princip metody injektáže

Metoda injektáže spočívá v cílené aplikaci herbicidu do kmene stromu. Účinek injektáže je při správném provedení a dostatečné dávce herbicidu dlouhodobý, tzn. že po translokaci účinné látky do kořene rostlina kompletně odumírá, aniž by dokázala znovu regenerovat. Oproti jiným metodám níže popsaná injektáž navrtáváním minimalizuje tvorbu kořenových výmladků.

V tomto příspěvku si do detailu popíšeme první variantu - tedy injektáž navrtáváním (anglicky „drill and fill“). Jak vrtat stromy, aby spolehlivě odumřely, jsme se naučili od kolegů z chráněných území Maďarska a Slovenska. Popíšeme si způsob otestovaný a praktikovaný v Podyjí, i když v zahraniční literatuře můžete najít mírně odlišné návody, lišící se používanou technikou, herbicidním přípravkem, dávkou a dalšími parametry. Kdo by chtěl znát zkušenosti přímo z Maďarska, další informace najde v této souborné publikaci.

Pro které dřeviny je metoda vhodná?

Metoda je určena k likvidaci vzrostlých stromů a některých keřů. Pokud zvolíme vhodnou tloušťku vrtáku a jsme dostatečně zruční, můžeme ale vrtat i mladé stromky tloušťky pár centimetrů. Největší uplatnění má navrtávání u dřevin stromového vzrůstu. Navrtávání je racionální zejména pro jednotlivé dřeviny nebo méně husté a nepočetné skupinky stromů.

Příklady invazních dřevin

K našim nejběžnějším invazním dřevinám patří např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). V některých oblastech bývá hojný javor jasanolistý (Acer negundo). V teplejších oblastech nechybí také přehlížený jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica). Častou dřevinou je také lesnicky využívaný dub červený (Quercus rubra). Ze zahrad se občas do krajiny šíří škumpa orobincová (Rhus typhina).

Čtěte také: Environmentální politika a její příklady

Kdy a kde metodu použít?

Vzhledem k šetrnosti vůči okolí byla původně injektáž určena pro likvidaci dřevin v chráněných územích, na lokalitách ohrožených druhů a v jiném přírodně cenném prostředí. Důležité je, aby dané stanoviště umožňovalo nechat stromy po navrtání postupně odumřít. Metodu lze s registrovanými přípravky praktikovat výhradně ve vegetačním období. Důležitá je zásada, že s navrtáváním začínáme až po odkvětu daného druhu invazní dřeviny.

Výhody a nevýhody metody

Vysoká účinnost: Po správně provedené aplikaci většina dřevin (> 95 %) kompletně odumře.
Minimalizace výmladků: U dřevin tvořících kořenové výmladky je výhodné, že po navrtání se výmladky neobjevují vůbec nebo v malém počtu.
Nízká spotřeba herbicidu: V praxi bylo prověřeno, že při injektáži samotné a následné likvidaci případných výmladků spotřebujeme mnohem méně herbicidu než v případě dalších metod.
Malá závislost na počasí: Herbicid je dřevinou absorbován řádově v minutách.
Široké uplatnění: Metodu lze praktikovat jak v cenném přírodním prostředí (např. zvláště chráněná území), stejně jako na pozemcích v intravilánu.
Časová náročnost: Po navrtání je potřeba stromy nechat postupně odumřít, řádově minimálně několik týdnů, lépe přes zimu do příští sezóny.
Technologická náročnost: Dřeviny nestačí navrtat „nějak“, ale je potřeba dodržet stanovený postup, jinak může být výsledek kontraproduktivní (zvláště u pajasanu).

Potřebné vybavení

Ochranné rukavice: Používáme rukavice odolné proti chemikáliím.
Vrtačka: Nejvhodnější je výkonná akuvrtačka (akušroubovák) s dostatečnou kapacitou akumulátoru.
Sada vrtáků: Používáme kvalitní vrtáky do dřeva nebo oceli (vhodné u akátu). Na nejmenší stromky o průměru 6 mm (3-7 cm tloušťky), na středně silné stromy (< 15 cm) 8 mm, na silné stromy (>15 cm) průměr 10 mm. U opravdu silných stromů sáhneme po vrtáku průměru 13 mm. Nosíme s sebou alespoň 2-3 ks, protože vrták se může zlomit.
Aplikátor herbicidu: Nejlépe se v praxi osvědčila laboratorní střička (250-500 ml) pro svoji jednoduchost a bezporuchový provoz. Špatný také není ruční tlakový postřikovač (1-2 l) nastavitelný na tenký paprsek. Pro profesionální použití je vhodný injekční automat používaný k očkování skotu, se kterým je velmi čistá práce, dokonale dávkuje herbicid, avšak bývá dosti poruchový. V nouzi nebo pokud navrtáváme pár stromů si vystačíme i s injekční stříkačkou.
Herbicid: V současnosti jsou k této metodě registrovány přípravky Roundup Klasik Pro, Roundup Biaktiv a Touchdown Quattro s účinnou látkou glyfosát.

Postup navrtávání a aplikace herbicidu

Vrtačkou navrtáme otvory rovnoměrně po celém obvodu kmene v odstupech asi 5-7 cm. Otvory vrtáme šikmo pod úhlem cca 45° otvory do hloubky max. 2-3 cm. Hloubku uzpůsobíme tloušťce kůry, resp. velikosti stromu. U tenkých jedinců tloušťky 5 cm postačí 2-3 otvory.
Pokud je kmen napůl mrtvý, vrtáme zásadně jen do živého dřeva. Otvory vrtáme ve výšce, která je nám pohodlná. U jedinců se spoustou kmenových výmladků (např. po kroužkování) vrtáme pod nimi, tedy obvykle blízko země.
Pomocí aplikátoru vstříkneme do vyvrtaných otvorů herbicid - okamžitě, na čerstvou, nezavadlou ránu. U ručního postřikovače je potřeba nastavit trysku na tenký paprsek. Nutné je nastavit nízký tlak, aby nedocházelo k odrazu kapek a rozstřiku do okolí dřeviny nebo dokonce na vás.

Tip! Ideální je práce ve dvojici - jeden pracovník vrtá a druhý otvory plní herbicidem. Tímto způsobem lze navrtat až 40 stromů za hodinu.

Následná kontrola a odstranění dřevní hmoty

Účinek herbicidu je patrný už po pár dnech, kdy dřeviny žloutnou a postupně ztrácí listí. Asi po měsíci od aplikace je vhodné ošetřovanou plochu ještě jednou projít a případně ošetřit jedince, které jsme napoprvé přehlédli. Definitivní posouzení účinnosti zásahu je možné až následující sezónu v letních měsících (červenec/srpen). Pokud nechceme stromy nechat k přirozenému rozpadu, zhruba rok od prvního ošetření lze mrtvé stromy odstranit.

S likvidací invazních dřevin souvisí také problematika obnovy stanoviště po odumření dřevin. Představu o cílovém stavu porostu ošetřovaných dřevin bychom měli mít ještě před vlastní injektáží. Lze na daném stanovišti dřeviny ponechat k přirozenému rozpadu nebo bude nutné počítat s aktivními zásahy? Je cílem lokalitu znovu zalesnit vhodnými dřevinami nebo ji chceme převést na bezlesí?

Důležité odkazy a literatura

Budská D. & Stejskal R. (2021): Likvidace akátů metodou navrtávání. Informační leták. Vydalo Hlavní město Praha.
Chrenková M., Ulrych L., Šeffer J., Šefferová Stanová V. (2014): Odstraňovanie nepôvodných inváznych druhov drevín na pieskových dunách.
Csiszár A. & Korda M. (2017): Practical experiences in invasive alien plant control. 2nd revised and expanded edition. Rosalia Handbooks.
Stejskal R. (2020): Metody cílené aplikace aneb staronový nástroj regulace invazních dřevin.
Stejskal R. (2021): Regulace pajasanu žláznatého a dalších invazních dřevin pomocí méně známých způsobů aplikace herbicidu.

Čtěte také: Více o negativní zpětné vazbě klimatu

Čtěte také: Význam ekoznaček

tags: #priklad #pouziti #herbicidu #roundap #pri #priprave