Cíl Snížení Emisí Skleníkových Plynů EU

Evropská unie dlouhodobě patří k lídrům v oblasti ochrany klimatu. Evropská komise navrhla změnu evropského zákona o klimatu, která stanovuje nový ambiciózní klimatický cíl pro rok 2040. Navržený cíl počítá se snížením čistých emisí skleníkových plynů (GHG) o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Tento cíl navazuje na stávající závazek do roku 2030, kdy má EU dosáhnout snížení emisí nejméně o 55 %.

Evropská unie je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 o přibližně 54 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Zmíněných 54 procent je těsně pod klimatickým cílem, který je 55 procent. Informovala o tom Evropská komise.

Strategický význam a cíle

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 přináší několik klíčových výhod:

• Směr k neutralitě: Zajišťuje kontinuitu v cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, což je právně závazný závazek vyplývající z evropské legislativy o klimatu.
• Předvídatelnost: Poskytuje investorům, občanům a podnikům jasné signály, že se přechod od fosilních paliv bude nadále urychlovat, což zabraňuje neefektivnímu investování.
• Konkurenceschopnost: Podporuje rozvoj čistých technologií, vytváří stabilní pracovní místa a posiluje postavení evropského průmyslu na globálním trhu.
• Odolnost a autonomie: Posiluje strategickou nezávislost Evropy v oblasti energetiky a snižuje zranitelnost vůči vnějším geopolitickým tlakům.

Flexibilita a spravedlivý přechod

Návrh zohledňuje i aktuální ekonomickou a geopolitickou realitu. Obsahuje nástroje flexibilního plnění cílů, včetně využití kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů, možnosti trvalého odstranění emisí v rámci systému EU ETS a vyšší flexibility napříč sektory. Zároveň klade důraz na spravedlivou transformaci, která bude sociálně přijatelná a dostupná pro všechny vrstvy společnosti.

Návrh Komise bude projednán Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního procesu. Na mezinárodní úrovni bude nový klimatický cíl tvořit základ aktualizovaného národně stanoveného příspěvku EU (NDC) pro konferenci OSN o změně klimatu (COP 30), která se uskuteční v listopadu 2025 v Brazílii.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Aktualizovaný NECP obsahující klimatické cíle a nástroje k jejich naplňování pro období 2021 až 2030 s výhledem do roku 2050 schválila vláda České republiky v prosinci 2024.

1. Dekarbonizace a odklon od uhlí - postupné ukončení využívání uhlí v teplárenství do roku 2030 - podpora nízkoemisních a bezemisních zdrojů, včetně jaderné energie a obnovitelných zdrojů
2. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) - zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie (zejména solární a větrné elektrárny) - podpora komunitní energetiky a decentralizované výroby energie
3. Jaderná energetika - příprava realizace nového bloku v Dukovanech (jaderná energie představuje zásadní předpoklad dosažení klimatické neutrality)
4. Energetická účinnost - zateplování budov, modernizace vytápění, podpora úsporných technologií - dotační programy Nová zelená úsporám a OP TAK (Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost)
5. Plynárenství a vodík - podpora využití nízkouhlíkových plynů - biometan, vodík - příprava transformace plynárenské infrastruktury

Členské státy EU na základě doporučení Evropské komise podstatně zlepšily své Národní energeticko-klimatické plány, vyplývá z hodnocení. Unijní exekutiva konstatovala, že na základě doporučení EK jednotlivé země své Národní energeticko-klimatické plány podstatně zlepšily.

"V současném geopolitickém kontextu to ukazuje, že EU setrvává na svých klimatických závazcích, s odhodláním investuje do přechodu na čistou energii a upřednostňuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální rozměr," uvádí unijní exekutiva. EU i v současném geopolitickém kontextu setrvává na svých klimatických závazcích, nicméně v přechodu na čistou energii akcentuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální hledisko.

I díky iniciativám jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) a Akční plán pro cenově dostupnou energii by se podle komise mělo rovněž postupně dosáhnout nižších a stabilnějších cen energií. Iniciativy jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) nebo Akční plán pro cenově dostupnou energii by podle EK měly přispět k postupnému dosažení nižších a stabilnějších cen energií.

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra na dnešní tiskové konferenci potvrdil, že ještě do začátku komisních prázdnin na konci července exekutiva zveřejní dlouho očekávaný a ostře sledovaný návrh klimatického cíle pro rok 2040. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že návrh obsahující aktualizované klimatické cíle pro rok 2040 bude zveřejněn před začátkem komisních prázdnin, tedy do konce července.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Komise již dříve ve svém doporučení uvedla, že by EU měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. EK přitom ve svém doporučení již dříve deklarovala, že by EU měla do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 90 procent.

Podle Riberaové Evropská komise setrvá na svém návrhu a řekne zemím, aby do roku 2040 snížily emise o 90 procent, nabídne jim nicméně určitou flexibilitu, aby byl cíl politicky přijatelný.

I podle eurokomisaře pro energetiku aktualizované národní plány potvrzují pevné odhodlání členských států splnit cíle EU do roku 2030. Rovněž podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jörgensena současné národní plány potvrzují odhodlání členských států splnit klimatické cíle EU do roku 2030.

Že klimatické cíle budou pravděpodobně splněny, naznačuje zveřejněné hodnocení Národních energeticko-klimatických plánů třiadvaceti členských států EU. V roce 2025 se klimatické cíle Evropské unie i České republiky soustřeďují zejména na efektivní implementaci již schválených opatření, k rozšiřování palety používaných nástrojů v současné době příliš nedochází.

Kromě snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti úrovním z roku 1990 patří ke stěžejním úkolům dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Česká republika podporuje klimatické cíle EU, ale zdůrazňuje potřebu minimalizovat negativní dopady dekarbonizace na občany a firmy.

Místopředsedkyně EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci, Teresa Ribera, se ale nyní nechala slyšet, že aktualizované národní plány v oblasti energetiky a klimatu ukazují, že zelená agenda není jen cílem, ale způsobem, jak modernizovat ekonomiky, a sázka na průmyslové inovace přináší Evropanům více příležitostí. Aktualizované národní plány v oblasti energetiky a klimatu podle ní ukazují, že zelená agenda není jen cílem, ale způsobem, jak modernizovat naše ekonomiky a vsadit na průmyslové inovace a více příležitostí pro Evropany.

"Evropa dokazuje, že spolehlivé a předvídatelné cíle založené na vědeckých poznatcích a odpovídající regulace přinášejí výsledky," uvedla Teresa Riberaová, místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci.

"Můžeme dosáhnout 55 procent a musíme vytvořit podmínky pro dosažení 90 procent do roku 2040," dodala Riberaová.

Návrh na snížení emisí CO2 do roku 2040

Evropská komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise "poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy". Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle Evropské komise (EK) „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“.

„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.

„Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent. Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent.

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Oxid uhličitý je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.

"Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu.

"Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh," uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat.

Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti.

Kritika a výhrady

Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.

Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.

"Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější," prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti.

"Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje," dodal český premiér. Výhrady měly údajně i Maďarsko nebo Francie.

Český premiér prohlásil, že je třeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.

Odpůrci těchto cílů tvrdí, že brzdí hospodářský růst. Některé členské státy, například Francie, žádají odklad. Prezident Emmanuel Macron požaduje záruky pro dekarbonizaci průmyslu a podporu jaderné energie, která je ve Francii největším zdrojem elektřiny.

Slovensko dalo jasně najevo svůj nesouhlas: „Tyto ideologické návrhy jsou důkazem, že bruselská byrokracie ztratila kontakt s realitou. Buď si vůbec neuvědomují ekonomickou hrozbu, které čelí evropský a bohužel i slovenský průmysl, nebo je to vůbec nezajímá,“ prohlásil ministr životního prostředí Tomáš Taraba.

Upozornil, že zástupci automobilového průmyslu označili za hlavní překážky konkurenceschopnosti přísná emisní pravidla, která mimo EU nikdo nedodržuje a která prodražují výrobu, vysoké ceny energií a nedostatek spaloven odpadu.

Slovinsko vyjadřuje k návrhu změny podmíněnou podporu. Podle tamního ministerstva životního prostředí, klimatu a energetiky by měl existovat podpůrný rámec, který by zahrnoval regulační, finanční i sociální aspekty, aby bylo možno dosáhnout cíle spravedlivým a efektivním způsobem.

Možnosti využití uhlíkových kreditů

"Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí," uvedla EK. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

I článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu.

Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku.

Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomáhá k dosažení vlastních klimatických cílů.

Dosažení klimatických cílů

Aby Evropa dosáhla cílů pro roky 2040 a 2050, bude muset průmysl i občané podstoupit výrazné změny, včetně většího rozšíření elektromobilů, postupného opouštění fosilních paliv a zvyšování energetické účinnosti budov.

Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Většina legislativních návrhů balíčku byla již schválena (např. reforma systému obchodování s emisními povolenkami) a vstoupila v platnost, přičemž jejich významná část byla dojednaná za českého předsednictví Radě EU2, které probíhalo v druhé polovině roku 2022.

Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi.

Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %.

Jednotlivá navrhovaná opatření lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří tzv. tržní mechanismy, které zahrnují zejména evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde Komise navrhuje zahrnutí dalších odvětví (námořní dopravy, silniční dopravy a budov), rozšíření povolenek v oblasti letecké dopravy a rychlejší snižování množství povolenek v oběhu.

Další sada opatření spadá pod cíle a regulace, které zahrnují revizi stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení jejich požadovaného podílu na výrobě energie na 40 % do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která upravuje cíl snížit spotřebu primární energie oproti očekávaným hodnotám v roce 2030 na 39 %.

Třetí skupinu návrhů tvoří podpůrná opatření. K zajištění sociálně spravedlivé a solidární transformace Komise navrhuje vznik nového Sociálního klimatického fondu, jehož prostředky budou namířeny ke skupinám obyvatel, které budou z důsledku transformace hospodářství zranitelnější.

tags: #cíl #snížení #emisí #skleníkových #plynů #EU

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Milotice nad Opavou
• Legislativa proti skládkám
• Statistiky ohrožení Česká republika
• Varování přírody
• Recenze malých odpadkových košů