Světelné znečištění: Příklady a dopady na životní prostředí

Pojem světelné znečištění označuje nežádoucí jevy provázející umělé venkovní osvětlení. Světelné znečištění je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí, viz stránka definice. Má široké negativní dopady na životní prostředí, lidské zdraví i ekonomiku. Mnoho lidí si jeho existenci ani neuvědomuje, přesto se s ním setkávají každý den.

Světelné znečištění není jen problémem velkých měst - negativně ovlivňuje i přírodu, například rušením nočního života živočichů. Kromě toho nám brání v pohledu na hvězdnou oblohu, což bylo po tisíciletí přirozenou součástí lidské existence.

Projevy světelného znečištění

Jedním z hlavních projevů světelného znečištění je zesvětlání noční oblohy. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje takové zvýšení jasu oblohy, že v něm zaniká světlo hvězd. Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd, například ve Velkém vozu.

Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. V nejtmavších částech ČR je to kolem 2000 hvězd (např. Šumava, Beskydy, Jizerské hory, Poddyjí, Manětínsko či České Švýcarsko). Světelné znečištění se ale netýká jen měst a jejich blízkého okolí!

Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách. V České republice již proto nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou. Ale stále se dají nacházet lokality, kde je obloha světelným znečištěním ovlivněna výrazně méně, než ve městech a jejich okolí.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Příklady světelného znečištění

• Zbytečně osvětlená noční města
• Dálnice
• Reklamní plochy
• Osvětlení průmyslových a skladových areálů
• Nádraží
• Benzínky
• Výlohy obchodů

Dopady světelného znečištění

Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa, aniž by si to mnohdy uvědomovali. Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin.

Život na Zemi je od samého počátku formován střídáním dne a noci, světla a tmy. Rostliny, živočichové i lidé mají tento rytmus zakódovaný hluboko v genech. Mnoho druhů navázalo svůj životní cyklus na periodické změny délky dne během ročních období. Značná část živočichů se přizpůsobila životu ve tmě a je na ní zcela závislá při obživě, migraci nebo rozmnožování.

Dopady na lidské zdraví

Lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému dennímu cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Jeho nedostatek či špatná kvalita vede k pocitu únavy, snížení pozornosti a výkonnosti, významně zhoršuje kvalitu života a může být příčinou vzniku závažných zdravotních komplikací. Častou příčinou snížené kvality spánku jsou civilizační vlivy, mezi které patří i přítomnost nadměrného množství světla v noci.

Většina z nás přirozeně spí lépe ve tmě - je to důsledek milionů let vývoje, kdy naši předci spali ve zcela tmavém prostředí. Klíčovou roli zde sehrává “spánkový” hormon melatonin, pro jehož tvorbu je úplná tma nezbytná. Zvýšený jas noční oblohy, známý též jako “světelný smog” je jedním z nápadných projevů světelného znečištění.

Primárním hormonem ve funkci cirkadiánního rytmu je melatonin, jehož sekrece se zvyšuje při klesající intenzitě osvětlení a zvyšující se vlnové délce, což odpovídá západu slunce v přírodních podmínkách. Sekrece melatoninu není ovlivněna bdělým stavem nebo spánkem, závisí na hladině a intenzitě světla dopadajícího na sítnici. Nejvíce je sekrece narušena modrým světlem a intenzitou osvětlení už od hladiny 1,5 lx monochromatického záření a < 100 lx multispektrálního záření.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Pokud je organismus vystaven světlu i ve večerních hodinách, sekrece melatoninu je posunuta a nestihne se vytvořit dostatečné množství melatoninu do té doby, než ráno dojde ke zvýšení hladin osvětlení. Téměř neustálá přítomnost světla v moderní společnosti a zvýšené množství světla ve venkovním prostředí má za následek narušení těchto cyklů a změny v chování organismů.

Dopady na přírodu

Pravidelné střídání dne a noci řídí chování většiny živočichů a rostlin, důležitým signálem pro mnoho druhů je také měnící se délka denního světla v průběhu roku. Masivní rozvoj umělého osvětlení v posledních desetiletích však změnil tvář nočního prostředí k nepoznání. Pouliční lampy, výkonné světlomety továren a reklamní panely obchodních center prozářily krajinu a setřely rozdíl mezi dnem a nocí. To ovšem není bez důsledků, pro mnoho druhů fatálních.

Hejna hmyzu krouží kolem svítidel až do úhynu vyčerpáním, některé stromy v blízkosti nevhodně situovaných svítidel na podzim včas neshodí listí a zmrznou. Světelné znečištění je dalším stresorem pro městskou zeleň - např. Nejškodlivější z hlediska dopadů na živou přírodu a člověka je část světelného spektra o kratších vlnových délkách - tzv. modré světlo.

Téměř třetina obratlovců a 2/3 bezobratlých jsou noční živočichové - člověkem vytvořené umělé osvětlení proto významně zasahuje do jejich přirozeného prostředí. Na rozdíl od člověka, který dnes čas určuje převážně pohledem na hodinky a do kalendáře a své aktivity široce přizpůsobuje vlastnímu přání, jsou živočichové v odhadu času mnohem více závislí na množství světla a jeho dalších parametrech.

Podle světla odhadují správnou dobu pro rozmnožování, hledání potravy či odpočinek, světlo slouží jako orientační pomůcka, živočichové jsou k němu přitahováni, či se mu naopak vyhýbají. Pokud se živočichové nacházejí v prostředí, kde dosahuje umělé světlo takových intenzit, že narušuje tyto přirozené pochody, jsou tyto dopady pozorovatelné na celých společenstvech a ovlivňují na ně navázaný ekosystém.

Čtěte také: Komplexní pohled na globální oteplování

Kromě narušení cirkadiánních cyklů na podobném principu jako u člověka, se lze u živočichů setkat s dopady zvýšených hladin umělého světla v noci popsanými např. Příklady zahrnují přitahování hmyzu ke světelným zdrojům, dezorientace ptáků a vliv na jejich reprodukční chování nebo výrazné změny v životním stylu ohrožených druhů netopýrů. Vlivem světelného znečištění může dojít i ke změně kvality vody v důsledku narušení trofického řetězce.

Umělé světlo v noci má vliv i na floru - světlo obecně ovlivňuje několik fází růstu rostliny, např. klíčení semen, růst stonku, rašení a opad listů, přechod z vegetativního do kvetoucího stavu či rozvoj květu a plodů a dobu kvetení.

Ekonomické dopady

Osvětlení a viditelnost noční oblohy jsou ze své podstaty v ekonomickém pojetí veřejným statkem, tj. jejich spotřeba neovlivňuje spotřebu jiného uživatele. Lépe se dají vyhodnotit přímé finanční náklady na energii nutnou k výrobě nevyužitého světla. Celosvětově jde zhruba 20 % světové energie na osvětlení, v EU činí tento podíl 15,4 %.

Podíl venkovního osvětlení tvoří v EU zhruba 21 % celkové spotřeby energie vydávané na osvětlení, což činí 200 kWh ročně na obyvatele. Náklady na nevyužité světlo v Evropě jsou odhadovány na 5,2 mld. Euro ročně (140 mld. Kč), přičemž v poměru k počtu obyvatel tato částka pro ČR činí asi 2 miliardy Kč. Mnoho obcí z důvodu úspor snižuje hladinu osvětlení či ho úplné vypíná. Stejně se postupuje u osvětlení památek (např. osvětlení Pražského hradu, které je po půlnoci zhasínáno) a soukromého osvětlení.

Jak omezit světelné znečištění

Ano! Na rozdíl od jiných způsobů, kterými lidé zatěžují životní prostředí, je možné nežádoucí důsledky umělého osvětlování poměrně snadno omezit. Způsob, jakým toho lze dosáhnout, shrnuje následující zásada: “Sviťme jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba a jen tam, kam je potřeba.

• Doporučuje se používat zdroje světla o teplotě max. kde je osvětlení potřeba, volit správný typ spektra světla, tj. svítidla bez azurové, modré a zelené složky (do 2700 K).
• Zhasnout nebo snížit intenzitu osvětlení budov, obchodních center, průmyslových areálů, billboardů apod.
• Veřejné osvětlení lze regulovat podle hustoty dopravy a významně tak ušetřit.
• Osvětlení parkovišť před obchodními centry, stejně jako světelná reklama, by mělo být po zavírací době vypnuto.
• Svítidla by měla být nainstalována vždy tak, aby svítila dolů na zem, nikdy ne vodorovně (do dálky) nebo dokonce vzhůru.

Současná míra světelného znečištění se neustále zhoršuje vzhledem k narůstajícímu množství svítidel a tento trend lze očekávat i nadále vzhledem k vývoji nových LED svítidel, která mají zvýšený podíl modré části spektra. S poukazem na dosud nedostatečné vědomosti o všech dopadech světelného znečištění a zatím známé množství dopadů negativních je vhodné uvažovat o aplikaci zásady předběžné opatrnosti včetně zavedení odpovídajících legislativních opatření, jaké bylo provedeno v některých oblastech.

tags: #světelné #znečištění #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad: Co to je?
• Úkoly pro děti Den Země
• Valašské muzeum - Velikonoce
• Recyklace uhlíkových vláken
• Tipy FTVS pro cvičení venku