Úroveň kvality životního prostředí ve Žďáru nad Sázavou

Žďár se jako jedno z prvních měst v Česku zúčastnil výzkumu kvality života. Jednalo se o pilotní projekt. Výzkum provedla společnost Stem ve spolupráci s Datlabem. Účast v projektu je z pohledu starosty města pro další rozvoj přínosná.

„Jsem velice rád, že jsme se průzkumu zúčastnili. Dostáváme díky tomu materiál, který můžeme dále využívat při rozhodování o určitých projektech nebo záměrech města. Jednalo se o smíšený typ výzkumu, který pracoval s daty i osobními názory lidí, kteří ve městě žijí. Projekt se například zaměřil na oblast demografie, bydlení i občanské angažovanosti."

Co se týče konkrétních výsledků, mezi slabé stránky a největší výzvy města pro další roky patří úbytek obyvatel, a to především mladých, a bydlení. Právě na tuto problematiku se město hodlá zaměřit v nejbližší době.

„V oblasti slabších stránek, ať už je to demografie nebo bydlení, plánujeme už teď určité změny. Dle získaných dat, jsou lidé ve Žďáře spokojeni s možností zapojení do dění ve městě. Kladně hodnotí i nabídku středních škol. Z pohledu dat i názorů lidí, ale například sportovní a kulturní vyžití není na takové úrovni, jakou očekávají. Vedení města hodlá k získaným datům přistoupit se vší zodpovědností. „Materiál hodnotíme jako velice cenný. Kvalita života ve městě je zobrazena v mnoha aspektech. Na slabších stranách zapracujeme."

Principy cirkulární ekonomiky zohledňují nejenom nakládání s odpady dle hierarchie odpadového hospodářství, ale zaměřují se i na snižování dopadů na životní prostředí v procesu výroby produktu či poskytování služeb, nastavení užívání produktu s cílem prodloužení životnosti, ale i to jakým způsobem bude s ním naloženo po dosloužení.

Čtěte také: Česká republika a světelné znečištění

Při definování konkrétních požadavků na nákup vybraných komodit - nábytek, papír, čisticí prostředky, textil, osvětlení, doprava, catering a další může zadavatel vycházet z Kritérií EU pro zelené veřejné zakázky Evropské komise (dostupné i v ČJ), dále využít certifikace (např.

Při pořizování nábytku by zadavatel měl zohledňovat aspekty původu suroviny, použité chemické látky, délku a způsob jeho využívání, dostupnost oprav a také uvažovat nad tím, jak s ním naložit na konci jeho životního cyklu. Podrobně rozpracované požadavky pro obsah nebezpečných látek, požadavky na dřevěné, plastové a kovové části, požadavky na textilie a čalouněné prvky, ale i na demontovatelnost/opravitelnost, obaly naleznete v příloze publikace Jak pořizovat nábytek, aby zakázka měla sociální, ekonomické, cirkulární a další environmentální přínosy.

Zadavatel může požadovat, aby byl nábytek certifikován ekoznačkou, která je udělována výrobkům a službám, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. To umožňuje § 94 ZZVZ, přičemž dodavatel může splnění kritérií pro udělení ekoznačky prokázat jednoduše platnou certifikací anebo jednotlivá kritéria může prokazovat jiným vhodným způsobem.

Při definování principů zajištění servisu a provozu tiskových a multifunkčních zařízení se zadavatel může inspirovat příkladem dobré praxe MPSV, kde jsou definované požadavky na pravidelné kontroly, údržbu a prohlídky, servis a opravu zařízení, dodání repasovaných produktů, zajištění ekologické likvidace veškerého vyprodukovaného odpadu a další požadavky přispívající k prodlužování životnosti produktů.

U nákupu textilu se otevírá prostor pro využití recyklovaných vláken u výrobků z polyesteru a polyamidu, a to požadavek na nejméně 20 % podíl recyklovaného obsahu dle kritérií EU, který uchazeč prokazuje předložením např.

Čtěte také: Definice úrovní biologického ohrožení

EU Ecolabel stanovuje minimální podíl recyklovaného obsahu u výrobků z polyamidu/nylonu: Při výrobě vláken se použije minimálně 20 % nylonu získaného recyklací odpadu z fáze výroby a/nebo spotřebitelského odpadu. Posuzování a ověřování: Recyklovaný obsah musí být zpětně vysledovatelný až do fáze opětovného zpracování surovin.

U výrobků z polyesteru: Při výrobě vláken se použije příslušný minimální podíl polyethylentereftalátu (PET) získaného recyklací odpadu z fáze výroby nebo spotřebitelského odpadu. Střižová (staplová) vlákna musí obsahovat minimální podíl 50 %, nekonečná vlákna 20 %. Posuzování a ověřování: Recyklovaný obsah musí být zpětně vysledovatelný až do fáze opětovného zpracování surovin.

RCS mezinárodní certifikace pro produkty z recyklovaného materiálu: má dvě úrovně certifikace - RCS 100 obsahuje 95-100 % recyklovaného materiálu, RCS Blended produkt obsahuje 5-95 % recyklovaného materiálu.

Cradle to Cradle certifikace označuje výrobky, které jsou buď zcela recyklovatelné, nebo biologicky rozložitelné.

Definováním požadavků na kvalitu plnění, zabezpečení oprav a výměny opotřebovaných, resp. nefunkčních částí a jejich dostupnost zajistíme prodlužování životnosti výrobků s delší dobou užívání, abychom je nemuseli vyměňovat často. Dále lze nastavit požadavky na zpětný odběr a likvidaci s cílem materiálového zhodnocení produktu po skončení životnosti.

Čtěte také: Úroveň ochrany ovzduší u Ford Kod Motor

Již ve fázi dizajnu (z pohledu zadavatele ve fázi definování požadavků na nákup zboží) by měl zadavatel myslet na složení, a to preferovat produkty z jednoho materiálu, které usnadňují následní recyklaci. Rovněž opodstatněný je i požadavek na anonymizované prádlo, resp. snadno oddělitelná loga nebo rozlišovací identifikační prvky, které lze přetisknout bez poškození těchto oděvů v případě změn (nové logo, jméno apod.).

Pro správní fungování systému zpětného odběru a následné recyklace dodavatelem, resp. zajištění recyklace zadavatelem, je důležité určit místo sběru, proškolit zaměstnance, poznat přesné složení vytříděných produktů a třídit tak min. dle vlákna a barvy. Dodavatel musí v rámci svého systému správy majetku provozovat systém zpětného odběru nebo mít uzavřenu formální smlouvu s dodavatelem zabezpečujícím zpětný odběr textilních výrobků souvisejících s plněním veřejné zakázky (např. vyřazené textilní výrobky, resp.

Dále by zadavatel neměl opomímat i minimalizaci obalů a jejich další zpracování, přičemž od dodavatele očekává co největší omezení balení s ohledem na zajištění dostatečného zabránění poškození a zachování integrity produktu. Uchazeč by měl primárně využít opakovaně použitelný obal dle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na minimalizaci odpadů, lze nadefinovat i obecné požadavky na množství a druh obalových materiálů, především minimalizovat množství, či specifikovat jaké obaly jsou přípustné. Prioritně by se mělo jednat o obalový systém pro opakované použití, nebo alespoň obaly z homogenního recyklovaného materiálu, či z obnovitelných zdrojů.

Principy cirkulární ekonomiky se pojí s podporou lokálnosti, a tím i místní ekonomiky. Dobrá aktuální znalost trhu je předpokladem pro úspěšné nastavení požadavků. Díky přehledu o současných trendech a sortimentu, který je momentálně k dispozici, se zadavatelé mohou vyvarovat komplikacím v podobě nedostatku podaných nabídek a nutnosti opakování procesních kroků veřejné zakázky.

U veřejných zakázkách na stavební práce a projektové a architektonické činnosti by se zadavatel měl především zaměřit na použití vybouraných opětovně použitelných stavebních výrobků, využití získaných vedlejších produktů a zabezpečení materiálového zhodnocení a recyklaci produkovaných stavebních a demoličních odpadů.

Zadavatel by měl ještě před zahájením příprav zadávací dokumentace vnímat původní stavbu jako banku materiálů a naplánovat tak nejdřív kroky vedoucí k demontáži, aby byly materiály z původní stavby v co největší míře využity. Pro tyto činnosti zadavateli nejlépe poslouží Vzorový příklad formuláře pro selektivní demolici v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů zpracovaný dle metodiky „Zlepšování postupů selektivní demolice v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů“, který zpracovala Vysoká škola baňská.

Primárně by měl zadavatel požadovat: důsledně odděleně soustřeďovat a ukládat stavební a demoliční odpady a přednostně opětovně použít nebo zabezpečit materiálové zhodnocení a recyklaci. Zastoupení a množství stavebního a demoličního odpadu dle Českého statistického úřadu je následující: téměř 40 % tvoří beton a výrobky z betonu, 33 % kovy, přes 10 % asfaltové směsi a necelých 7 % cihly. Využití tohoto druhu odpadu je jedním ze základních pilířů pro dosažení surovinové dostatečnosti.

Celosvětově dochází zásoby surovin, v České republice se za rok vytěží 64 mil. tun stavebních surovin, přičemž klesá životnost stávajících kamenolomů a pískoven. Příkladem může být 1 km dálnice, který spotřebuje 40 - 50 000 tun kameniva. Naproti tomu vzniká cca 18 mil.

Dalším velkým potenciálem při cirkulárním zadávání je použití výrobků z druhotných surovin. Pomocníkem pro zadavatele může být i Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin, který zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Česká agentura pro standardizaci.

Katalog má dvě základní sekce - přehled druhotných surovin a recyklovaných výrobků s technickými normami a právními dokumenty. Pokud se zadavatelé přihlásí k využívání druhotných surovin, mohou tím vytvořit tlak na trh s produkty a služby využívající ve větší míře cirkulární a inovativní řešení.

Příkladem může být město Curych, které od roku 2005 zavedlo povinnou výstavbu veřejných budov s recyklovaným betonem, a díky tomu poptávka při veřejných stavebních zakázkách výrazně ovlivnila nabídku. Recyklované kamenivo musí splňovat harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh dle Nařízení (EU) č. 305/2011 a technické požadavky stanoví evropské normy.

Přírodní recyklované kamenivo musí splňovat evropskou normu EN 12620:2002+A1:2008, resp. ČSN EN 12620+A1 a výrobek musí tedy povinně mít prohlášení o vlastnostech a je označen „CE“.

Uvádění anebo dodávání výrobků na trh se podle ČSN EN 206+A2 řídí legislativou jednotlivých členských států EU. V České republice je tím právním předpisem nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a nařízení vlády č. 215/2016 Sb.

ČSN EN 206+A2 je norma určená, tedy stanovující technickou specifikaci na výrobky, podle které se výrobce se musí řídit při dodávání výrobků na trh. ČSN EN 206+A2 stanoví v informativní příloze E, mezní hodnoty obsahu recyklovaného kameniva pro beton stupně vlivu prostředí, a to v závislosti na zdroji recyklovaného kameniva.

Norma připouští max. 50 % objemu recyklovaného kameniva, jako náhrady hrubého přírodního kameniva pro beton pro třídu prostřední X0. Recyklovaného kameniva typu A i B je možné do betonu, pro stupeň prostředí X0, použít maximálně 50 % (hmotnosti). Pro stupeň XC1 a XC2 je možné použít pouze 30 % recyklovaného kameniva typu A a 20 % typu B. Pro prostředí XC3, XC4, XF1, XA1 a XD1 je možné použít pouze typ A do 30 %. Pro všechny ostatní stupně vlivu prostředí není nadále doporučeno použití recyklovaného kameniva.

Recyklované kamenivo typu A musí obsahovat alespoň 90 % betonového recyklátu a méně než 10 % nečistot. ČSN P 73 2404 nadále definuje obsah jemných částic v recyklovaném kamenivu, jehož hodnota musí být menší než 15 %. Obsah humusu se v recyklátu může objevit maximálně v 1 %.

Stavební a demoliční odpad: lze využít nejenom na podsypy, zásypy, násypy (tzv.

Beton: dle platné normy ČSN EN 206 +A1 je možné nahradit jenom max.

Beton: recyklované zdivo - zdicí prvek z betonu s recyklovaným kamenivem určený pro suché zdění (např.

Beton s recyklovaným kamenivem: Může obsahovat hrubé recyklované betonové kamenivo, které splňuje požadavky ČSN EN 12620+A1. Procentuální množství recyklovaného kameniva v betonu je definováno v ČSN EN 206+A1 (prohlášení o shodě).

Desky na bázi dřeva: Při výrobě desek na bázi dřeva je možné použít dřevěný recyklát pocházející z výroby panelů, montovaných výrobků a stavebních a demoličních odpadů. Jde o dřevěný materiál ve formě pilin, dřevovláknitého dřeva, odřezků z masivního dřeva nebo z kompozitních odřezků dřeva.

Antuka: Antuku je možné vyrobit drcením odpadních keramických zdicích prvků a střešních tašek. Musí splňovat požadavky na povrch sportovišť. Musí splňovat požadavky na obsah nebezpečných látek definovaný v tabulkách 10.1 a 10.2 Vyhlášky č.

Certifikace zelených budov hodnotí vliv budovy na životní prostředí nejenom z pohledu emisí, spotřeby energií. Dopady výstavby budovy působí v širší míře, než je samotný prostor budovy. Existuje několik certifikačních systémů udržitelnosti budov, LEED a BREEAM jsou celosvětově nejrespektovanější a nejčastěji využívané pro hodnocení administrativních, obchodních a logistických objektů. Hodnotí se specifikace budovy, designu, konstrukce a užívání.

V České republice se objevuje pět systémů: LEED, BREEAM, DGNB, SBToolCZ a WELL. SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby.

BREEAM má 6 stupňů hodnocení a je určen především pro nové komerční budovy, nové bytové domy, průmyslové haly. LEED (americký certifikát) má 4 stupně hodnocení, pro nové budovy, mixed - use, obytné budovy, existující, přestavby, urbanistické projekty. Kromě povinných požadavků jsou v LEED tzv.

WELL je certifikace pro hodnocení kvality vnitřního prostředí, nejde o komplexní environmentální certifikaci. Součástí je fyzické testování, ve světě je 4 659 udělených certifikací a v ČR 10. Certifikace cílí na zdravé prostředí budovy s ohledem na zdraví a pohodu. Vznikla na základě medicínského průzkumu (v r.

SBToolCZ je stále jediným lokalizovaným nástrojem v ČR a jako jediný respektuje místní klimatické, stavební a legislativní poměry. SBToolCZ vychází z mezinárodně uznávané metody a hodnotí podobná kritéria jako ostatní zahraniční metody. Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním pojetí, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií, které zohledňují principy udržitelné výstavby.

Zajímavým příkladem je i modulární stavebnictví přizpůsobující se místu, či případným požadavkům na rozšíření kapacity případné rozšiřující kapacitě. Modulární stavba jako rychlý, promyšlený a moderní způsob výstavby je v Čechách využívaná při výstavbě škol a mateřských školek (např. Praha, Jihlava).

Při výměně plastových oken má zadavatel příležitost jednoduše využít možnost povinnosti recyklace starých oken a při nákupu nových zase požadovat podíl druhotné suroviny v PVC profilech nových oken. Inspirací k nastavení požadavků může být Metodický pokyn pro zadávání zakázky na dodávku nových oken nebo výměnu stávajících oken, který připravila Česká komora lehkých obvodových plášťů spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Metodika doporučuje „v rámci dodávaných oken z PVC je prokazatelně použit recyklát/regenerát v hlavních rámech oken a okenních křídlech.

Jedním z dalších důležitých principů cirkulární ekonomiky je důraz na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Energie s certifikátem zaručujícím její dodání z obnovitelných zdrojů je jednou z dalších komodit, jejíž nákup se ukazuje i jako ekonomicky výhodnější. Rovněž může být i jedním z kroků k naplnění závazků klimatické nouze vyhlášené městy a organizacemi nebo obdobného závazku ke snižování emisí oxidu uhličitého.

Pro zadavatele může být inspirací zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Při organizování akcí zadavatel může ovlivnit i plýtvání s jídlem, a to požadavkem na předání zbylého jídla. Cateringová společnost může hotové teplé pokrmy darovat za dodržení několika podmínek, a to, pokud pokrmy byly vydávány osobou k tomu určenou s platným potravinářským průkazem, udržovány v teplotě nad +60 °C a nepřišli do kontaktu s ostatními strávníky.

Hotové nebalené pokrmy v samoobslužním bufetu nedoporučujeme darovat z důvodu vyššího rizika kontaminace jídla strávníky v průběhů výdeje. Je však možné darovat pokrmy, které byly zchlazené a zabalené (např.

Dalším příkladem je zpracování biomasy pro výrobu tepla a elektriky v bioplynové stanici. Z pohledu cirkulární ekonomiky vstupní surovinou je ideální odpad z gastronomických provozů a domácností, čistírenské kaly či výkaly zvířat nebo zbytková biomasa ze zemědělské výroby, a ne cílená zemědělská produkce. Jedním z výstupů je i zbylý odpad z výroby, tzv. digestát, který je se využívá v zemědělství jako vysoce kvalitní hnoji...

Návrh - rok 2030 - Klíčová je podpora rozvoje dostupnosti a atraktivity městské hromadné dopravy, infrastruktury pro cyklistickou dopravu a infrastruktury pro pěší - např. navýšení počtu spojů, zkrácení intervalů mezi spoji, rozšíření počtu zastávek, výhodnější jízdné, rozvoj cyklostezek, krytých a monitorovaných stojanů na kola, rozvoj pěších zón apod. Lze zvážit i restriktivní podobu opatření, jako např. regulaci podmínek pro parkování, snížení povolené rychlosti, lokální vyloučení automobilové dopravy v exponovaných hodinách apod. Tato opatření mohou snížit intenzitu silniční dopravy ve městě.

tags: #úroveň #kvality #životního #prostředí #Žďár #nad

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace starých pneumatik
• Likvidace vozidel Přeštice
• Postup ekologické likvidace vozidla
• Správné třídění kovového odpadu
• Přírodní vědy v díle Plinia Staršího