Případy ohrožených dětí: Graf statistik a alarmující trendy

Stoupá počet dětských sebevražd, násilí i vražd páchaných dětmi. Statistika OSPOD i policie varuje: počet týraných a zneužívaných dětí je nejvyšší za posledních 20 let. Proč a jak je to možné - a proč politici selhávají?

Psycholožka Petra Wünschová, zakladatelka a ředitelka Centra Locika, které pomáhá obětem, popsala situaci v Epicentru: „Každá nestabilita, kolektivní trauma, velké změny - to všechno nese riziko nárůstu násilí, pokud není prevence. A my dětem nedáváme dost opory, necháváme je v tom samotné.“

Problém je, že systém reaguje pozdě. „Děti se k nám dostávají, až když je násilí závažné. Zdůraznila i riziko tělesného trestání. „Tělesné tresty jsou nejrozšířenější forma násilí na dětech. Nejhůř se podle ní pracuje s psychickým a sexualizovaným násilím. „Psychické týrání zasahuje přímo integritu dítěte, je hůř uchopitelné. A sexualizované násilí na dětech? Podle Wünschové děti často trpí potichu - navenek to skrývají agresí, sebepoškozováním nebo úplným stažením se.

„Profil školních střelců? Často nenápadné děti, odpojené od radostných pocitů. Situaci prý ale podle Wünschové komplikuje i stát. „Politici sice ohrožené děti občas zmíní v programech, ale v realitě pro ně nejsou prioritou. Děti nevolí - a tak jsou na chvostu zájmu. Systém je dle ní neefektivní i v péči o děti s problémovým chováním. Poučit bychom se měli podle ní u sousedů. „Přitom víme, jak to dělat. V zahraničí mají na čtyři děti šestnáct odborníků. U nás?

Wünschová přesto věří, že změna je možná. „V Centru Locika to pilotujeme - funguje mezioborová spolupráce, psycholog, terapeut, sociální pracovník. Ne všechno musí řešit psychiatři. Ale systém potřebuje restart.

Čtěte také: Realita ohrožených dětí v ČR

Duševní zdraví dětí v ohrožení

SOS dětské vesničky zrealizovaly u příležitosti blížícího se Dne duševního zdraví interní průzkum, podle kterého 57 % náctiletých dětí v péči některé ze služeb organizace vykazuje příznaky duševních potíží. 13 % dospívajících dívek z této skupiny si záměrně ubližuje, prožívá silné pocity beznaděje či přemýšlí o sebevraždě. Děti z problematických nebo pěstounských rodin, kterým organizace pomáhá, přitom představují pouze zesílený trend zhoršujícího se duševního zdraví dětí a dospívajících po celé republice.

Podle zkušeností mladých dospělých pocházejících z nefunkčního prostředí, které v dospívání trápily duševní potíže, je nepochopení či bagatelizace problémů ze strany rodičů jedním z nejvýraznějších faktorů, který problémy dětí ještě více prohlubuje.

Jindra Šalátová, ředitelka SOS dětských vesniček: „V posledních několika letech výrazně vzrostl počet dětí, kterým pomáháme, a které potřebují odbornou psychoterapeutickou pomoc. Náš interní průzkum zhoršující se psychické zdraví dětí potvrdil, mnohé z nich trpí depresivními či úzkostnými stavy nebo zažívá pocit beznaděje.

Nedávný interní průzkum SOS dětských vesniček, který zkoumal 1 160 dětí v péči některé ze služeb organizace, ukázal, že 48 % těchto dětí vykazuje příznaky duševních potíží či nepohody. Mezi dospívajícími dětmi ve věku 13-19 let je to dokonce 57 %. Jedná se převážně o děti z rodin, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a děti z rodin pěstounských. Nejčastějšími potížemi jsou časté změny nálad, ztráta kontroly nad emocemi, depresivní či úzkostné stavy nebo silný pocit beznaděje.

Dotazníky za děti vyplňovaly jejich klíčové sociální pracovnice. Podle jejich hodnocení pouze 17 % dospívajících dětí ze zkoumané skupiny netrpí žádnými duševními potížemi. Čtvrtina dětí má pouze mírné potíže, které zvládají řešit v rámci spolupráce s SOS dětskými vesničkami, dalších 30 % využívá odbornou psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. U zbývajících 15 % teenagerů nedokázaly sociální pracovnice jejich duševní zdraví posoudit, protože jejich spolupráce zatím trvá příliš krátkou dobu.

Čtěte také: Insolvenční řízení v ČR

Děti z obou zmíněných služeb SOS dětských vesniček, tedy z rodin využívajících sociálně-aktivizační služby pro ohrožené rodiny či vyrůstající v náhradní rodinné péči, mají za sebou z velké většiny (96 %) nějaké traumatizující zkušenosti, jako je opuštění jedním nebo oběma rodiči či život v nevhodných sociálních podmínkách. 42 % dětí navíc zažilo věci, které by žádné děti prožívat neměly: týrání, zneužívání, přihlížení domácímu násilí, život s rodičem závislým na návykových látkách, pobyt v ústavním zařízení či úmrtí jednoho z rodičů. Celkem bylo ve zkoumané skupině 350 teenagerů. U dětí takto traumatizovaných hrozí výrazně větší riziko psychických potíží.

Průzkumy z posledních několika let opakovaně ukázaly na to, že psychické zdraví dětí a dospívajících se alarmujícím způsobem zhoršuje po celé republice. Z loňského průzkumu pražského Centra sociálních služeb mezi žáky 2. stupně základních škol například vyplynulo, že třetina pražských dětí se necítí dobře. Špatně spí, mají úzkosti, příznaky deprese, ztrácí důvěru ve své okolí. Každé páté dítě by dnes potřebovalo odbornou pomoc. O rok starší průzkum Národního centra duševního zdraví mezi žáky 9. tříd z celé republiky ukázal velmi podobné výsledky, navíc přinesl informaci, že každý pátý deváťák má zkušenost se sebepoškozováním. A podle loňské zprávy ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) vzrostla ve věkové kategorii do 20 let věku míra sebevražednosti za poslední 4 roky o 82 % (z 1,7 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel v roce 2020 na 3,1 sebevraždy na 100 000 obyvatel v roce 2023).

Kampaň "Když bolí duše, jednej rychle"

Kampaň SOS dětských vesniček Když bolí duše, jednej rychle, je založena na zkušenostech samotných teenagerů a mladých dospělých, kteří pocházejí z nefunkčního prostředí a během dospívání měli psychické potíže, někteří dokonce velmi výrazné.

„Naším cílem je, abychom k mladým lidem dokázali promlouvat co nejvíce jejich jazykem. Nechceme jim kázat, co mají nebo nemají dělat, z pozice dospělých, ale ukázat jim, že z jejich těžké situace existuje cesta ven a že zdaleka nejsou jediní, kdo psychickými problémy v dospívání procházejí,“ říká ředitelka organizace Jindra Šalátová.

Cílem kampaně je povzbudit děti a dospívající, kteří se trápí, zažívají úzkosti či pocity beznaděje, aby se neuzavírali před světem a o svých problémech mluvili. „Ideálně s rodiči, pokud to vztahy v rodině umožňují,“ říká Jindra Šalátová s tím, že v pubertě sice mohou být vztahy s rodiči napjatější, ale pořád to bývají rodiče, komu na nás záleží nejvíc. „Ale mohou to být i přátelé, sourozenec, někdo ze širší rodiny nebo ze školy. Důležité je mít někoho, o koho se mohou opřít, když je jim zle. V druhé části kampaně naopak cílíme na rodiče a další dospělé, aby brali potíže svých dětí vážně a nezlehčovali je. Děti si často stěžují, že od rodičů slýchají, že to je jen puberta, že z toho vyrostou, ať se v sobě nenimrají nebo že rodiče mají daleko větší starosti a také se nehroutí.

Čtěte také: Kontext ohrožených případů

V pátek 10. října, při příležitosti Dne duševního zdraví, spustí SOS dětské vesničky web www.kdyzboliduse.cz, kde najdou dospívající i jejich rodiče konkrétní rady, jak postupovat, když se necítí dobře.

Příjmová chudoba a její dopad na děti

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti. V rámci šetření Životní podmínky se vždy zjišťují příjmy domácností za předchozí rok. Výsledky šetření Životní podmínky 2023 tedy z hlediska příjmů vypovídají o situaci v roce 2022.

Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu mezi lety 2021 a 2022 vzrostl na 259,9 tis. Kč, což představuje nominální nárůst o 7,7 %. Nicméně po započítání inflace, která v roce 2022 činila průměrně 15,1 %, reálné příjmy domácností poklesly o 6,5 %. Nejrychleji rostly v roce 2022 nominálně příjmy domácnostem jednotlivců starších 65 let, a to především díky trojí valorizaci důchodů v daném roce. Naopak nejméně vzrostly příjmy neúplným rodinám s dětmi tvořenými jedním rodičem s alespoň jedním dítětem, které zároveň představují typ domácnosti s nejnižšími ročními čistými příjmy na osobu. Nejvyšších příjmů ze sledovaných skupin dosahují domácnosti jednotlivců mladších 65 let.

Příjmy domácností se ve sledovaném období výrazně lišily také podle nejvyššího dosaženého vzdělání osoby v čele. Domácnosti, v jejichž čele stojí osoba se základním vzděláním, případně se středoškolským vzděláním bez maturity, dosahovaly průměrně 230 tis. Kč na osobu za rok. Oproti tomu domácnosti osob se středoškolským vzděláním s maturitou (kam řadíme také nástavbové a vyšší odborné vzdělání) si průměrně přišly na téměř 279 tis. Kč na osobu. Tendenci vzrůstajících příjmů s vyšším dosaženým vzděláním završují domácnosti vysokoškolsky vzdělaných osob (kam spadá bakalářská, magisterská a doktorská úroveň), na jejichž členy průměrně připadalo 346,6 tis. Kč ročně.

Hlavním evropským indikátorem odvozovaným z příjmů domácností je míra ohrožení příjmovou chudobou. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu. V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let se měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou nacházela na úrovni 35 225 Kč, což představuje meziroční nárůst o 2 527 Kč.

V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku stabilně drží na poměrně nízké úrovni, a to i v celoevropském srovnání. Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %. Podobné tendence jsou patrné, podíváme-li se blíže na rozdíly podle pohlaví a typu domácnosti. Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Podobně jako je tomu u příjmů, i hodnoty ohrožení příjmovou chudobou se významně liší v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání osoby v čele domácnosti. Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Jak jsou na tom děti

Samostatnou kapitolu tvoří míra příjmové chudoby u dětí, resp. u jednotlivců mladších 18 let. Zajímavé je, že u této skupiny zůstává podíl ohrožených příjmovou chudobou v průběhu let velmi stabilní, resp. je zde patrná mírně vzrůstající tendence, a to i v porovnání s celkovou mírou příjmové chudoby u osob v domácnostech. V tomto ohledu byl zajímavý rok 2021, kdy celková míra příjmové chudoby klesla pod 9 %. Podílel se na tom především pokles příjmové chudoby u důchodců, kteří obdrželi 5 000 Kč v rámci takzvaného „rouškovného“. Ačkoliv souhrnně v daném roce míra ohrožení příjmovou chudobou poklesla, děti tento pozitivní vývoj nepocítily.

Výrazné rozdíly v rámci příjmové chudoby můžeme pozorovat podle toho, zda dítě žije v úplné, nebo neúplné rodině. Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

Vedle objektivních ukazatelů, které tvoří příjem a míra ohrožení příjmovou chudobou, dokresluje příjmovou situaci domácností také subjektivní vnímání, jak snadno, nebo naopak obtížně vycházejí se svými příjmy. V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

V neposlední řadě může být přínosné zaměřit se na to, jakým způsobem subjektivně vnímají vycházení se svými příjmy osoby, které jsou na základě výše popsaných měřítek objektivně ohroženy příjmovou chudobou. Z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Statistické údaje v tabulce

Zdroj: ČSÚ, SILC

tags: #pripady #ohrozenych #deti #graf #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Inspirativní omalovánky pro děti
• Co je kódovaný sběr odpadu?
• Základy přežití v přírodě
• Jak pěstovat rebarboru
• Prezentace o CO2