Řízení pohledávek v insolvenčním řízení v České republice

Insolvenční řízení v České republice se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Toto řízení má za cíl spravedlivě uspořádat majetkové vztahy dlužníka, který se nachází v úpadku, a uspokojit co nejvyšší míru pohledávek jeho věřitelů.

Dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů a není schopen plnit své peněžité závazky. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Příslušnost soudu a účastníci řízení

Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Insolvenční soud je oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření.

Mezi účastníky insolvenčního řízení patří dlužník, věřitelé a insolvenční správce. Vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné.

Vstup nabyvatele pohledávky do řízení

Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

Nabyvatel pohledávky se stává účastníkem insolvenčního řízení, jakmile insolvenční soud rozhodne o jeho vstupu do insolvenčního řízení, a platí pro něj stav insolvenčního řízení v době, kdy se stal jeho účastníkem.

Insolvenční správce

Insolvenční správce je klíčovou osobou v insolvenčním řízení. Je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí a vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře.

Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud.

Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce.

Insolvenční soud může z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce.

Čtěte také: Večerní Střední Škola - podrobnosti

Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.

Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Výši odměny určí insolvenční soud.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžení majetkové podstaty provádí insolvenční správce. Lze k němu však přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a po první schůzi věřitelů.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit čtyřmi způsoby:

• veřejnou dražbou
• prodejem movitých i nemovitých věcí podle ustanovení o výkonu rozhodnutí
• prodejem majetku mimo dražbu
• Zpeněžení veřejnou dražbou provede dražebník na návrh insolvenčního správce.

Insolvenční zákon z uvedených způsobů zpeněžení majetkové podstaty veřejnou dražbu jednoznačně preferuje, neboť jde o velmi transparentní způsob prodeje majetku, čímž je přispíváno k získání co nejvyššího výnosu z prodeje dražených věcí.

Čtěte také: Školy v přírodě ve Středních Čechách

Se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru může insolvenční správce provést zpeněžení věcí či práv náležejících do majetkové podstaty i prodejem mimo dražbu. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji věcí z majetkové podstaty účinnosti.

Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení.

Za účelem zamezení nekalým praktikám při zpeněžování majetkové podstaty, jež by vedly ke snížení výnosu zpeněžení, je zákonem stanoven zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty pro některé osoby.

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon upravuje tři základní způsoby řešení úpadku:

• Konkurs: Zpeněžení majetku dlužníka a rozdělení výtěžku věřitelům.
• Reorganizace: Restrukturalizace dlužníkova podniku s cílem jeho dalšího provozování.
• Oddlužení: Způsob řešení úpadku fyzických osob a některých drobných podnikatelů, spočívající v postupném splácení dluhů věřitelům.

Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa. Tímto okamžikem také zanikají všechny jednostranné právní úkony (právní jednání) dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury.

V zásadě se prohlášením konkursu přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník.

Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela.

Tabulka: Způsoby zpeněžení majetkové podstaty

tags: #stredni #pripady #ohrozenych #pohledavek #rizeni

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší
• Třídění odpadu v Železném Brodě
• Analýza emisí CO2 z automobilů
• Služby Ekologického Poradenství Pravec Michal
• Tretimer koš – recenze