Přípravky pro ekologické zemědělství: Vinná réva a povolené postupy

Ochrana rostlin vždy patřila mezi nezbytnou součást jejich pěstování. Každá zdravá, silná a vitální rostlina je schopna svému pěstiteli poskytnout plnohodnotnou a kvalitní sklizeň. Sytě zelené vinice a plné sudy lahodného moku jsou přeci přáním každého vinaře. Pro tento ideální stav je však hlavně v horších ročnících nutné sáhnout po přípravcích na ochranu rostlin (POR). Tyto jsou neodmyslitelně spjaty s hospodařením na zemědělské půdě a primárně mají sloužit k ochraně rostlin proti škodlivým činitelům v případech, kdy všechna ostatní opatření selhala nebo nevykázala očekávanou účinnost.

Každý POR obsahuje jinou účinnou látku, může jich být současně i více najednou. Různorodost jednotlivých účinných látek je dána jejich původem, získávají se z různých zdrojů. Může se jednat o extrakty rostlin (např. extrakty z juky či kvasinek), další mohou být minerálního původu (např. měď, síra nebo hydrogenuhličitan draselný) nebo s mikrobiálním základem (např. Bacillus thuringiensis). Drtivá většina účinných látek však pochází z laboratoří, ve kterých jsou chemicky syntetizovány, a právě tyto jsou bezesporu v krizových dnech na vinicích nejúčinnější.

Všichni si ale všímáme, že současná nabídka POR je každoročně čím dál víc oklešťována. Zajímavé je, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například ve farmaceutickém nebo kosmetickém průmyslu, to jen pro srovnání. Účinné látky v POR figurují v dominantním zastoupení. Pesticidy totiž dále obsahují kromě tzv. „formulačních přísad“, které zajišťují základní funkčnost přípravku, také například synergenty (k podpoře aktivity účinné látky), safenery (zvyšují bezpečnost přípravku - např. snížení fytotoxicity) a adjuvanty (zpravidla zlepšení fyzikálně chemických a biologických vlastností přípravku).

Proces schvalování nového přípravku na trhu je vysoce složitý a je podmíněn řadou faktorů, které cílí především na co „nejzelenější“ vliv na okolní prostředí při současném zachování co nejlepší účinnosti proti patogenům. První aspekt se v této době zdá býti důležitější. Složení POR.Přezkum účinných látek je celoevropský proces se zapojením všech členských států, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropské komise.

Zvláště v dnešní době sílícího tlaku na zákaz konkrétních pesticidů je silně žádoucí, aby jejich používání bylo správné a nebylo spojováno s bezpečnostními riziky. Některé účinné látky „staré” třeba čtyřicet let jsou v delším časovém horizontu přehodnoceny ve světle nejnovějších poznatků, na jejichž základě mohou být zakázány. Zde vzniká problém, protože ona účinná látka může být součástí mnoha komerčních produktů a to pochopitelně „lavinově“ strhne mnoho přípravků, na které jsme byli dlouhodobě zvyklí.

Čtěte také: Srovnání mycích přípravků

Těmito kroky je ohroženo především pěstování minoritních plodin, kde v podobných případech chybí náhrada. Tudíž se toto citelně dotýká i vinařů, zejména malopěstitelů révy vinné. Zde syntetických pesticidů ubývá citelně. To se pochopitelně odráží také v současné nabídce na našich prodejnách. Právě na syntetické POR se malovinaři v minulosti tradičně spoléhali. Vzpomeňme například na MELODY COMBI, které na keřích spolehlivě zastavovalo již rozběhnutou infekci plísně révové a také bezpečně chránilo před primárními infekcemi plísní šedou.

Smutným faktem pro hobby vinaře nyní zůstává velmi omezená nabídka POR a nutnost přizpůsobit se tomuto trendu zřejmě dlouhodobě, vystačit si se zbývající nabídkou a takovými účinnými látkami, jejichž používání zakázáno není. Otázkou zůstává, zda budou v budoucnu kromě zákazů a omezování syntetických účinných látek a přípravků tyto skutečně postupně nahrazovány jinými méně nebezpečnými. Současné signály jsou však takové, že na „black list“ POR bude těchto přípravků stále přibývat a v přednost budou vstupovat ty ekologicky šetrnější.

Ukončené přípravky pro révu vinnou v roce 2022

Které přípravky pro révu vinnou v letošním roce končí? Jaké jsou novinky? Přinášíme stručný přehled:

• V roce 2022 bylo ukončeno používání hojně užívaných přípravků na plíseň révovou RIDOMIL GOLD MZ PEPITE, ACROBAT a DITHANE DG NEOTEC. Opatření se týká jak hobby tak profi pěstitelů.
• Důvodem ukončení těchto přípravků je jejich účinná látka mankozeb.
• V České republice se podle oficiálních statistik v polovině 90. let jenom na brambořištích ročně použilo více než 200 tisíc litrů této oblíbené látky. Velké množství sloužilo také k ochraně olejnin, ovoce, zelenin a v neposlední řadě právě i révy vinné.
• Použití mankozebu je s účinností od 4. ledna 2022 zakázáno Prováděcím nařízením Evropské komise č. 2020/2087, a to vzhledem ke skutečnosti že je klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B a že jsou splněna kritéria pro identifikaci vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému u lidí a s největší pravděpodobností u necílových organismů.
• Začátkem letošního roku byl také ukončen prodej přípravku na padlí révové TALENT. Opět pro obojí uživatele. Jeho použití je však stále povoleno. Kdo má tedy zásoby, může je spotřebovat. V příštím roce (od 16.1.2023) již bude použití TALENTu plně zakázáno.
• V březnu 2022 skončila platnost rozhodnutí k přípravku TANOS na plíseň révovou. Do 16.9. 2022 jej lze nadále užívat, k tomuto datu však možnost prodeje i použití končí.
• U hobby pěstitelů velmi oblíbený přípravek proti plísni révové PERGADO F zůstává nadále k dispozici pouze pro profi pěstitele révy vinné a k použití pouze za podmínky vlastnictví certifikátu o odborné způsobilosti k nakládání s přípravky na ochranu rostlin.
• ÚKZÚZ dále informuje, že na základě aktuálně platného prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2081 ze dne 26. listopadu 2021 nebylo obnoveno schválení účinné látky indoxakarb. Používání zakoupených zásob přípravků na bázi této účinné látky bude možné v souladu s tímto nařízením nejdéle do 19. září 2022. S tímto v letošním roce končí účinný přípravek proti obalečům a křísům STEWARD.

V případě účinné látky dimethomorf je také změna. V současné době je povoleno k použití už jen několik přípravků s touto účinnou látkou (AREVA COMBI, FORUM STAR nebo ORVEGO). Pro ty ostatní již skončila možnost uvádění na trh (např. již výše zmíněný ACROBAT).

Novinky v přípravcích

• Na trh byla společností BASF uvedena novinka SERIFEL (0,5 kg/ha, resp. 0,05%) na plíseň šedou. Přípravek je biologický a je určen jak pro profi, tak pro hobby pěstitele. Silný fungicidní účinek proti plísni zajišťuje organismus Bacillus amyloliquefaciens kmen MBI 600. Tento mikroorganismus vytváří přirozeným způsobem metabolity lipopeptidů surfaktin a iturin, a má také antibakteriální účinek díky produkci různých antibiotik. Ochraná lhůta je stanovena na 3 dny.
• Látka spiroxamin, která je obsažená v přípravcích jako PROSPER, LUNA MAX nebo byla součástí již zrušeného FALCONu, tvoří nyní základní účinnou bází novinky na padlí révové PRONTO (0,5-1 l/ha). Tento fungicid je určen pouze pro profi vinaře.
• V rámci prodloužení registrace hnojiva DRAFOS dochází od letošního roku k rozšíření jeho použití pro ječmen jarní. Dostupnost přípravku je v letošním roce omezena vlivem nedostatku vstupních surovin k jeho výrobě, zejména chybí výnosy limitující živina fosfor. Pesimismus v tomto směru přidává i aktuálně špatná půdní vlhkost, která prohloubí problém příjmu v půdě dostupného fosforu rostlinami.

Pokud by teoreticky v blízké budoucnosti došlo k úplnému omezení používání POR, stala by se v krátkém časovém horizontu nekonkurenceschopná celá zemědělská výroba EU. To by zřejmě odstartovalo masový dovoz chybějících komodit. Paradoxem na těchto restrikcích je, že by vše bylo zřejmě dražší a co hůř, plné mnohem nebezpečnějších jedů. Není na místě tuto problematiku banalizovat a bez důkladného přezkumu přijímat striktní idealizovaná rozhodnutí. Je nutné k této problematice zaujmout více sofistikovaný postoj. Musí se vyvíjet větší vůle k posuzování možných povolení/zákazů POR lidmi z oboru na základě vědeckých přístupů a současně stavět více do pozadí tlak politický.

Čtěte také: Výhody biologických přípravků na odpad

Faktem zůstává, že úbytek POR je značný a že se bez nich v praxi ještě dlouho neobejdeme. Jejich celkové vyloučení by nyní neoddiskutovatelně znamenalo nejen drastické snížení hektarových výnosů, ale také dopad na kvalitu a cenu hroznů a vína. Současnému trendu na trhu je však v tuto chvíli nutné se přizpůsobovat a používat pouze aktuálně povolené látky.

Alternativy a možnosti ochrany vinic

Co ale mohu dál dělat pro to, abych svou vinici před chorobami a škůdci co nejlépe ochránil? V rámci POR dochází k neustálému vývoji, na vinicích se experimentuje s novými látkami a ověřují se jejich účinnosti. V sortimentu tak dále přibývají alespoň „eco-friendly“ přípravky. Oblibu si čím dál více získávají také tzv. chytrá hnojiva, která kromě výživového efektu dokážou budovat přirozenou odolnost rostlin vůči vnějším vlivům (mluvíme o přednostech jako vysoké pH přípravku, vyšší obsah síry nebo vápníku, fytohormony apod.).

Jakousi výhodou také je, že konkrétně u révy lze navíc během sezóny používat i nechemické metody ochrany (zelené práce, indikátory, signalizace …). Pro uživatele POR, kterých se omezování týká, tak bude potřebné co nejvíce maximalizovat využití stávajících metod, které se jim v minulosti osvědčily. Je potřeba výhledově tyto postupy rozvíjet a pracovat na jejich zefektivnění v souladu s konkrétním stanovištěm.

V neposlední řadě pracujme s tím, že se chovají rostliny révy vinné jako jakýkoli živý organismus, potřebují základní balíček - neustálou péči, poměrové optimum živin, dostatek vody, aktivní půdní humus, vytváření jakési splývavosti a symbiózy s okolním prostředím. To vždy byl a také bude základ všech zdravých keřů. O všem ostatním už rozhoduje sama příroda, ke které se omezováním syntetických POR de facto zase více přiblížíme. To přijměme na celé věci jako pozitivum.

Ekologické vinohradnictví a interspecifické odrůdy

Volba vhodné odrůdy je prvním krokem na úspěšné cestě ekologických pěstitelů révy. V tzv. bio režimu se pěstují nejen některé tradiční odrůdy, ale úspěšně se prosadily i nově vyšlechtěné interspecifické odrůdy, které jsou rezistentní vůči houbovým chorobám, např. Cabernet Cortis, Hibernal, Laurot, Malverina, Solaris a další. Zvolené odrůdy pak v interakci s půdou, výživou a polohou vinice určují, jak bude rostlina vitální a odolná v mikrosvětě, kde se nesmí používat chemikálie.

Čtěte také: Jak na plísně rostlin ekologicky?

Cílem ekologických pěstitelů vína je kromě péče o zdravý vinohrad především maximální kvalita hroznů a jejich cukernatost. Zároveň musí mít hroznová šťáva a slupky řadu dalších (přirozených chemických) vlastností, které odrůdu činí zajímavou a pro vinaře přitažlivou. S tím samozřejmě souvisí výběr vhodných odrůd pro konkrétní stanoviště, ať už se jedná o tradiční nebo nově vyšlechtěné rezistentní odrůdy.

Například v Německu vyšlechtil prof. Gerhardt Alleweldt několik vynikajících hybridních odrůd: Orion (‘Optima’ V. vinifera x Villard blanc), Phoenix (‘Bacchus’ V. vinifera x Villard blanc) a Regent (‘Diana’ V. vinifera x Chambourcin). Mezi nově vyšlechtěné interspecifické neboli mezidruhové (= hybridní) odrůdy, v jejichž genomu jsou geny evropských, amerických či asijských druhů révy a které se u nás úspěšně pěstují, patří např. Cabernet Cortis, Cerason, Erilon, Hibernal, Johanniter, Kofranka, Laurot, Malverina, Marlen, Nativa, Rinot, Saphira, Savilon, Solaris a Vesna.

Další odrůdou, která sice ještě není zapsána ve Státní odrůdové knize, ale hojně se používá při šlechtění intespecifických kříženců, je Merlan. Vznikl v Moldávii křížením Merlotu a rezistetního křížence Seibel 13666, který pochází z kuchyně francouzského šlechtitele Alberta Seibela. Je jednou z rodičovských odrůd některých nově vyšlechtěných odrůd např. Řada z výše uvedených odrůd byla vyšlechtěna v našich šlechtitelských stanicích. Mezi naše současné šlechtitele patří např. doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Ing. František Mádl, prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.

Svou odolností především vůči dvěma houbovým chorobám - padlí révovému a plísni révové (peronospora), jsou interspecifické odrůdy révy vhodné pro výrobu biovín a vín z ekologicky vypěstovaných hroznů. Tato vlastnost je předurčuje k tomu, že i vinaři, kteří nemají ekologicky certifikované vinice, nemusí rostliny rezistentních odrůd ošetřovat chemickými prostředky anebo jen minimálně. V konvenčně obhospodařované vinici je třeba ošetřit hrozny zejména proti peronospoře a padlí několikrát do roka v závislosti na počasí. Pokaždé, když k tomu dojde, je potřeba do vinice napumpovat nemalou dávku chemikálií. Podle Evropského statistického úřadu je množství pesticidů používaných ve vinařství největší v celém zemědělském sektoru!

Nejste-li zastánci bio, ale rádi byste si dopřáli vína s minimem chemických reziduí, pak nešlápnete vedle, sáhnete-li po lahvi vína z těchto odrůd, i když nebudou označená logem pro ekologický produkt. Podle přísných zásad ekologického zemědělství pěstuje a vyrábí svá vína již celá řada našich vinařů, kteří ctí přírodu a jejichž cílem je vytvářet kvalitní a co nejvíce přirozená vína, např. vinařství Gregorios Ilias, Gotberg, Dva duby či malá vinařství sdružená ve spolku Autentisté. Mezi vinařství, která se zaměřují na vína z interspecifických odrůd, patří např. Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny či Vinselekt Michlovský a. s.

Na počátku 90. let se u nás začalo rozvíjet ekologické vinohradnictví a vinice se osazovaly právě interspecifickými odrůdami révy. Ekologicky hospodařící vinaři mají také nárok na vyšší dotace na plochu a jsou též bodově zvýhodněni v soutěži o čerpání podpor na modernizaci sklepních technologií. Ve spolupráci s rakouskými a německými odborníky byl pro ekologicky hospodařící vinaře vyvinut systém vysoce funkční technologie ochrany vinic a péče o půdu. Součástí tohoto systému je např. používání feromonů k matení samců škodlivého hmyzu, používání přírodních látek k posílení přirozené obranyschopnosti rostlin, např.

Když v sousedním Rakousku proběhl před několika lety marketingový průzkum a oslovení vinaři odpovídali na otázku "Co je vedlo k přechodu na ekologickou produkci?" zhruba 40 % dotázaných odpovědělo, že hlavním motivem byla snaha zvýšit kvalitu produkovaných vín a tím posílit konkurenceschopnost. Ekologické pěstování révy má pozitivní význam i pro krajinu a prostředí, ve kterém žijeme. Půda, do které se po desítky let přidávaly průmyslová hnojiva a pesticidy, není příliš bohatá na půdní živočichy a mikroorganismy. Ty se do ní vracejí jen pozvolna a jen tehdy, pokud se výše zmíněné chemikálie vysadí a nahradí přírodními zdroji. Zdravá, humózní půda, která tolik nepodléhá erozi a dobře zadržuje vodu je zkrátka základem úspěchu při jakémkoliv pěstování.

Vína z interspecifických odrůd mají také vlastní soutěže na mezinárodní úrovni. Německá zkratka PIWI se používá v celé Evropě a je odvozena z německého „Pilzwiederständige Rebsorten“ neboli „odrůdy, které odolávají houbám“.

tags: #pripravky #ekologicke #zemedelstvi #vinna #reva #povolene

Oblíbené příspěvky:

• Emise spalin motorů nad 200kW
• Zábava a učení v přírodě: Škola v přírodě
• WC manžeta pro šikmý odpad
• Postupy pro ekologický dům
• Jak funguje přenesená daňová povinnost