Stavba ekologického domu: Postupy a materiály

Přírodnímu stavitelství se také říká ekologické. Jde o použití takových stavebních materiálů a postupů výstavby, které usilují o minimalizaci vlivu na životní prostředí při návrhu, výstavbě, provozování a nakonec v budoucnu i likvidaci budov. Jedno zda rodinných a bytových domů, rekreačních objektů, budov veřejných či určených pro byznys.

Nejde tedy o architektonický styl, ale ani normový předpis. Přírodní stavitelství posuzuje životní cyklus výrobků (LCA) a jeho vliv na životní prostředí. Co se týká například hodnocení energetické náročnosti, LCA (Life Cycle Assessment) zohledňuje energie potřebné k výrobě výrobků, provozu budovy, ve ketré byly instalovány, i pozdější likvidaci stavebních materiálů až budova doslouží.

A je třeba říci, že například polystyren je velkou zátěží z hlediska výroby i recyklace. Proto přírodní stavitelství upřednostňují přírodní materiály. Konkrétně například nosné dřevěné konstrukce, izolace ze slámy, konopí, či lnu, nepálené cihly a hliněné omítky, ale i hliněné, slaměné a lněné panely.

Navíc nejde jen o konkrétní výrobky, ale celé technologie, třeba v případě sběru, zadržování a využívání dešťové vody pro technické potřeby domu. To samé se týká kořenových čistíren odpadních vod a zelených střech domů, které nahrazují zábory dříve nezastavěných míst stavbami. Další možností jsou zelené stěny, tedy zahrady vertikální. A ty mohou být instalované jak na pláštích budov, tak v interiérech.

Je toho ale mnohem víc, za pozornost stojí také solární architektura, domy chráněné (tepelně izolované) zeminou, maximální využívání místních zdrojů především kvůli snížení nákladů na dopravu aj.

Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii

Budoucnost stavebnictví

Budoucnost rozhodně patří novým stavbám s nízkou energetickou náročností. A ta budoucnost již nastala. Podle Evropské směrnice o energetické náročnosti budov je možné stavět od roku 2020 pouze budovy s nízkou energetickou náročností. Nejde však ve smyslu pojmů nízkoenergetický, nulový, pasivní, ale i aktivní pouze o minimalizace tepelných ztrát. Roli hraje také ekologická nezávadnost použitých materiálů a výrobků, minimalizace neobnovitelné energie a využití obnovitelných zdrojů.

Energetická náročnost (tedy spotřeba energií) je pouze základním kritériem pro posouzení, do které kategorie konkrétní dům patří. Nízkoenergetické domy mají roční spotřebu tepla na vytápění od 15 do 50 kWh/m2 (běžné rodinné domy ze 70. - 80. let 20. století spotřebují bez stavebních úprav i více jak 200 kWh/m2 a nedávné zděné novostavby s plynovým kotlem 80 - 140 kWh/m2). Pasivní domy mají normy přísnější, roční spotřeba tepla u nich nesmí přesahovat 15 kWh/m2.

Velkou roli přitom hraje i usazení stavby na pozemku, tvar domu, dispozice, orientace prosklených ploch vůči slunci, konstrukční systém a volba materiálů. Pasivní dům je obvykle třeba vytápět jen 15 až 20 dní ročně, proto vyúčtování za palivo nebo elektřinu tvoří jen malý zlomek provozních výdajů. Nulové domy jsou pak takové, které také vyrábí energie z obnovitelných zdrojů za účelem vlastního pokrytí jejich spotřeby. Využívají tepelná čerpadla a solární panely, načež roční spotřeba tepla pro vytápění je u nich nižší jak 5 kWh/m2. Jde tedy vlastně o pasivní domy vybavené moderními technologiemi, které zvyšují úspory. Špičkou ledovcou jsou nakonec domy aktivní, které mají roční spotřebu tepla pro vytápění 0 kWh/m2, a které jsou schopné dlouhodobého provozu bez vnějších vstupů energií.

Že jde o ekologickou stavbu nemusí být na první pohled vůbec zřejmé. Ostatně ony i domy s hliněnými omítkami, zelenými střechami a soláry mohou být s principy ekologického stavění naopak v rozporu, pokud se vedle toho použijí nevhodné materiály a postupy, ale i vzdálené zdroje materiálů. Ano, základ představuje dřevo, hlína, sláma, konopné izolace či izolace z ovčí vlny a další přírodní materiály.

Co ale naplat, že z takových materiálů stavíte, když je dřevo ze Sibiře, ovčí vlna z Austrálie a konopné izolace třeba z USA. I pro nepálené cihly a hlínu pro hliněné omítky je důležité, aby pocházely z místních zdrojů, tedy geograficky co nejbližších místu výstavby.

Čtěte také: Stavební odpad: co s ním?

Ekologické aspekty stavby

Ekologická stavba, to je však mnohem širší koncept. Jde také o následné hospodaření s energiemi, vodou a odpady a o řešení mnoha zdravotních problémů zdravým způsobem bydlení a života. Například rekuperace zbavuje vzduch nečistot a škodlivin nonstop, vzduch uvnitř domu se nepřehřívá v zimě ani v létě a důležité je též dispoziční využití interiéru, tedy vnitřní uspořádání místností.

Unikátnost estetických kvalit přírodních materiálů v architektuře a designu je nezaměnitelná. Hliněné omítky prostě vypadají opravdu zcela jinak než běžné, dřevo je materiálem, který se nikdy neokouká, každý kousek je originál. Stejně tak i přírodní kámen z místních zdrojů. Neuvěřitelně vypadají i rákosové či dřevěné doškové střechy. V kombinaci s nezbytnými skleněnými prvky (především zasklením stavebních otvorů) pak přírodní materiály vyniknou ještě více.

Přírodní stavitelství vlastně není ničím novým. Když se podíváte na mnohé staré domy, které dosud slouží, mají stěny z kamene a hlíny, případně z vepřovic. Když oškrábete letitou výmalbu, vykoukne na vás omítka, která nemohla okolo cementu ani projít a často nenese ani stopy vápna. Prostě omítali hlínou, stejně jako hlínou spojovali kameny. Stavební postupy se různily. Některé kameny přesně opracovávali, jinde zdili do bednění z libovolných kamenů a hlíny.

A třeba tradiční horské roubenky jsou dnes zase v módě, i když tenkrát šlo o nutnost. Dřevo bylo spolu s ovčí vlnou nejdostupnějším místním materiálem. Vlastně můžeme co se týká přírodního stavitelství sáhnout až do pravěku. Postupně vznikala různá řemesla a dovednosti, a ta zase postupně zanikala, ponejvíce během 20. století. Například domy ze slámy vznikaly jako provizorní bydlení na konci 19. století a po první světové válce. Lidé zjistili, že sláma dobře izoluje, výstavba není drahá ani složitá. A poté, co byl vynalezen balíkovací stroj, začala růst popularita staveb právě ze slámy. Domy ze slámy se stavějí prakticky po celém světě. Někde je to kvůli trendu ekologického a zdravého bydlení, jinde prostě z nutnosti.

Například v USA a Kanadě se již od dob osidlování zabydlelo dřevo jako zásadní stavební materiál při výstavbách budov. Výstavba byla rychlá a levná. A rámové dřevěné konstrukce zde vládnou dodnes. Ostatně nedávno došlo k prudkému nárůstu cen dřeva a pachatele můžeme najít opět na americkém kontinentu. Prezidentu Trumpovi se podařilo (zřejmě šlo o jeho hlavní developerský záměr, proč vstoupil do politiky) rozjet americké stavebnictví, které do té doby stagnovalo.

Čtěte také: Česká legislativa odpadů

Ekologický přístup ke stavbám a bydlení sleduje takzvanou uhlíkovou stopu. A právě výstavba z materiálů s co nejnižší uhlíkovou stopou je v souladu s principy udržitelnosti. Například levná sláma nevytváří další uhlíkovou stopu, akorát ji nesmíme na místo stavby dopravovat stovky a tisíce kilometrů. Se dřevem je to malinko složitější, ale podobné. Stromy zachycují při svém růstu oxid uhličitý ze vzduchu a mění ho fotosyntézou na kyslík a cukry, načež vzniká celulóza. Oxid uhličitý je tak zakonzervován ve dřevě, které se pak použije ke stavbě domu. A nejlépe tak, aby dům měl delší životnost, než je doba růstu dřeviny, ze které jsme dřevo získali.

Kámen je opět materiálem, který v dané lokalitě leží beztoho, že by nějak zatěžoval přírodu, velmi dlouho, milióny let. Není navíc třeba využívat kámen z lomu, ale stačí jej posbírat třeba na polích. Dost často v podhůří narazíte na hromady kamene podél polí. Jde o práci našich předků, kteří pole kamení postupně zbavovali, aby zde mohli hospodařit.

Konopné izolace se pro změnu vyrábí z technického konopí, rostliny, která toho pro svůj zdárný růst mnoho nepotřebuje. Například pro slámu nemáme z hlediska tepelné vodivosti a kapacity žádný u nás platný certifikát, vedení SFŽP se však dohodlo akceptovat německý tepelně technický předpis. Lze s ním tedy pracovat při výpočtech pro žádosti o dotace na pasivní novostavby z programu Nová zelená úsporám.

Jinak dnes již probíhají jednání s úřady co se týká přírodních staveb naprosto normálně, je u nás již dostatek projektantů a architektů, kteří mají s takovými jednáními zkušenosti. Stavba prostě musí být v souladu s územním plánem, akorát bývají trochu potíže s požárně bezpečnostními řešeními. Někdy mohou požární přesahy vycházet až za hranici parcely k sousedovi a s tím musí souhlasit soused i úřad. Pokud ne, stavba se může kvůli nedokonalé legislativě zkomplikovat a od původního záměru výrazně odchýlit.

Největší brzdou přírodního stavitelství je nízká informovanost široké veřejnosti, která souvisí s nízkou společenskou poptávkou. Ano, některé prvky jsou již přijímány širokou veřejností, například konopné izolace, o dřevu nemluvě, lidé však nechtějí bydlet v přírodních stavbách, prostě chtějí své byty se vším komfortem, na jaký byli zvyklí dosud. Některé názory též říkají, že se ve vzdělávacím procesu málo učí o humanistickém rozměru architektury. Prostě a jednoduše vede moderní design, futuristická řešení, která se hodí i na titulky médií.

Vládne tedy spíše extravagance než zdravý rozum a úspory. Přírodní stavitelství přitom není vůbec dražší než to tradiční, ba naopak. Tedy pokud se vše udělá správně. Jen to chce se vrátit ke své intuici, pocitům a přirozeným instinktům. Pak by pro naše životy mohlo vznikat o dost kvalitnější a vitálnější (zdravější) prostředí, přitom za dostupné peníze. Ano, některé prvky přírodního stavitelství jsou drahé, ale ne většina a určitě ne celek. Mezi nejdražší patří třeba hliněné omítky, jejichž cena je až několikanásobně vyšší než třeba sádrokarton. Dražší je i doprava hlíny, materiál je těžký. Sláma je sice levná, ale v podobě, v jaké je třeba, dosti nedostupná. Maloformátové balíky už prostě nefrčí. Proto se ale začaly objevovat slaměné výrobky a dokonce českého původu.

A nakonec zopakujme ještě jednou jeden ze zásadních půvabů přírodního stavitelství. Po ukončení životnosti budovy je možné jednotlivé materiály separovat a recyklovat. A jedním z možných způsobů recyklace je u některých materiálů nová výstavba. Třeba hliněné omítky jsou z jílu a písku a při aplikaci samozřejmě také vody.

Izolace z přírodních materiálů

Klasické izolace používané k zateplování mohou obsahovat nebezpečné látky, navíc jejich energeticky náročný výrobní proces ani jejich zbytky při aplikaci či pozdější likvidace nemusí být zcela ekologicky přívětivé. A tak můžete sáhnout po přírodních materiálech. Ekologické izolace jsou vždy vhodné zejména do difúzně otevřených konstrukcí - nahromaděná vlhkost rychle vyschne nebo se odpaří, protože použitý materiál dýchá - tím udržují i příjemné vnitřní klima. Hodí se tedy i do pasivních či energeticky pozitivních staveb.

Další výhodou přírodních materiálů je to, že odpuzují hlodavce i další škůdce - např. konopí a juta jsou bez bílkovin, takže není nutné je ošetřovat proti hmyzu, bujet v nich nebudou ani plísně a hniloba. Navíc jsou čisté i bezprašné, takže nebudou při instalaci vadit alergikům. Tím ale výčet výhod nekončí - materiály jsou tvarově stálé, mají velmi dlouhou životnost a neobsahují škodlivé látky. Při manipulaci s nimi není potřeba používat ochranné pomůcky. Vidíte tedy důvod po nich nesáhnout?

Izolace z konopí a juty

Technické konopí proniká do mnoha oblastí a stavebnictví není výjimkou. Rychlerostoucí rostlina (doroste do 3 až 4 metrů za sezónu, sklízet lze i dvakrát do roka) nevyžaduje ošetřování pesticidy a ničí plevel kolem sebe, takže nejsou třeba ani herbicidy. Na jednom hektaru vyprodukuje až 4 více celulózy než les. Stejně tak juta má podobné vlastnosti, navíc se k výrobě izolace dají použít jutové pytle, které by se jinak likvidovaly bez dalšího využití - takhle se z nich vytvoří cupanina, která se slisuje do izolačních desek či rolí.

Jejich tepelně izolační vlastnosti jsou výtečné a cenově se už přibližují deskám ze skelné či kamenné vaty. Jsou vhodné také do plovoucích podlah díky svým akustickým vlastnostem a dynamické tuhosti (dynamicky měkký materiál). Konopí má také vysokou teplotní kapacitu - to znamená, že v létě do sebe teplo naakumuluje a vypustí ho do domu až ve chvíli, kdy se večer ochladí. Nevýhodou může být hořlavost, pokud jsou desky nechráněné (tomu lze ovšem předejít správnou instalací do konstrukce) a také to, že se desky hůře řežou.

Celulózová izolace

Z novinového papíru se vyrábí ekologická akustická a tepelná izolace. Většinou se setkáme s aplikací foukáním - pomocí technologie se vlákna přivádí do připravených prostor, případně je lze pouze volně nasypávat (zejména do podlah). Aplikace je tedy velmi snadná, vlákna se dostanou i do špatně přístupných míst, nevznikají při ní spáry, a tedy ani tepelné mosty, je to metoda snadná a oproti ostatním málo pracná.

Někdy se celulóza míchá se solemi hořčíku a boru - ty při možném vzplanutí uvolňují krystalicky vázanou vodu, díky čemuž zpomalují proces hoření. Navíc chrání izolaci i před škůdci a plísněmi.

Izolace z ovčí vlny

I zpracovaná ovčí vlna se dá použít jako tepelná izolace - koneckonců některé národy je používají už od pradávna. Vlna má tu výhodu, že má dlouhou životnost, je stabilní a málo hořlavá a ve vlhku nedochází k jejímu tlení - s narůstající vlhkostí dokonce izolační schopnost roste. Používá se i pro svou vlastnost neutralizovat formaldehyd i další škodlivé látky různého původu.

Bohužel ale její ekologičnost klesá tím, že certifikované výrobky se většinou dovážejí z Rakouska nebo dokonce Austrálie či Nového Zélandu. Z vlny se vyrábí rohože, které se vyčistí od lanolinu a přidají se látky chránící před moly a zabraňující hoření. Proto není vhodné používat doma zpracované vlny, kterou můžou moli napadnout, má horší vlastnosti a také může být cítit.

Dřevovláknitá izolace

Stejně jako izolace z novinového papíru se používají vlákna vzniklá při výrobě dřevovláknitých desek nebo samotným rozvlákněním dřeva a pomocí strojů se foukají do konstrukce. Vyplní se tak celý prostor, aplikace je rychlá a snadná. Deskami lze potom snadno nahradit desky polystyrenové, i práce s nimi je totožná. Jen jsou samozřejmě ekologičtější, protože vlákna jsou spojována za pomoci přírodní pryskyřice a žádné další přísady není třeba používat.

Protože jsou také paropropustné, jsou vhodným materiálem pro difúzně otevřené stavby. Naproti tomu mají desky vysokou hmotnost a hůře se s nimi pracuje.

Sláma

Také izolace ze slámy se používá už dlouhá staletí a najde své využití i v dnešní době - nejenže je ekologická, ale má také vysokou hodnotu tepelné kapacity. Ani hořlavosti tohoto materiálu se bát nemusíte, protože ve slisovaném balíku není dostatek kyslíku, aby mohlo k hoření docházet. Stejně tak je sláma bezpečná z hlediska výskytu hlodavců. Pokud balíky neobsahují zrno, nebudou ho vyhledávat jako potravu a jako úkryt jim poslouží úplně stejně jako kterákoli jiná izolace.

Naproti tomu je potřeba u tohoto přírodního materiálu hlídat obsah vlhkosti - v balíku by neměla překročit 20 % a relativní vlhkost vzduchu nemá být dlouhodobě vyšší než 70 %. Zachovat balíky suché je nutné nejenom po jejich instalaci, ale také při jejich skladování, kdy nesmí dojít k vlhnutí ve středech balíků ani k zapaření, takže by neměly být uskladněny neprodyšně, například plachtou. Další problém je celková náročnost stavby při použití slaměných balíků - balíky slisované slámy jsou velmi těžké a manipulace s nimi náročná.

Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus

Z výše uvedeného vyplývá, že foukaná ekologická izolace z celulózy může být tím nejvhodnějším řešením. Jistotou v tomto ohledu je pak společnost CIUR a.s., které byla jako první udělena značka Ekologicky šetrný výrobek. Její produkty mají minimální nebo téměř nulovou ekologickou stopu. Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus umí udržet teplo po zhruba 7 hodin, nebudete se tedy v létě pod střechou přehřívat. V zimě to funguje zase naopak. A použít se dá samozřejmě i do podlahových a svislých konstrukcí.

Jejím použitím se vyhnete alergiím a plísním, protože snižuje vlhkost v objektu. Zateplením foukanou celulózovou izolací ušetříte svůj čas, peníze a chráníte také své zdraví.

Dřevostavby

Stavba dřevostavby je fascinující proces, který kombinuje moderní technologie, ekologické materiály a precizní řemeslné provedení. V Origisu se zaměřujeme na stavby z CLT panelů, které nabízí řadu výhod - od rychlosti výstavby po vysokou energetickou účinnost. Rádi bychom vás provedli jednotlivými kroky, které společně absolvujeme na cestě k vašemu vysněnému domovu.

1. Zhodnocení pozemku a vhodnosti volené stavby

   Každý projekt začíná důležitou analýzou pozemku. Posoudíme jeho vlastnosti, jako je orientace, sklon, kvalita půdního podloží a inženýrské sítě. Následně zhodnotíme vhodnost zamýšlené stavby na daném místě a navrhneme případná řešení, která zajistí co nejlepší využití potenciálu pozemku.

2. Architektonická studie

   Dalším krokem je vytvoření architektonické studie, která reflektuje vaše přání a potřeby. Navrhneme dům, který bude nejen funkční, ale také esteticky atraktivní a harmonicky zapadne do okolní krajiny. Naši architekti s vámi budou spolupracovat na všech detailech, aby konečná podoba odpovídala vašim představám.

3. Projekce a příprava dokumentace

   Po schválení studie přecházíme k technickému projektu. Zajistíme všechny potřebné dokumenty pro stavební povolení a připravíme podrobný projekt, který zahrnuje technické detaily stavby a rozpočet. Tato fáze je klíčová pro hladký průběh výstavby.

4. Zařízení dotace Nová zelená úsporám

   Pro naše klienty zajistíme administraci a vyřízení dotace z programu Nová zelená ústředě (NZÚ).

5. Příprava a založení stavby

   Jedinečným prvkem naší technologie je zakládání dřevostaveb na Purenitu. Tento materiál zajišťuje optimální izolaci a ochranu stavby před vlhkostí, což je klíčové pro dlouhou životnost a stabilitu dřevostavby.

6. Samotná výstavba

   Výstavba z CLT panelů probíhá rychle a precizně. Panely se připravují na míru ve výrobě a na stavbě jsou pak montovány jako stavebnice. Tento postup minimalizuje stavební odpad, hluk a prach a umožňuje dokončení hrubé stavby v řádu dnů.

7. Dokončovací práce a návrh interiéru

   Po dokončení hrubé stavby se soustředíme na interiérové úpravy. Nabízíme také službu návrhu interiéru, který využívá prostor efektivně a odpovídá vašemu životnímu stylu. Můžeme tak zajistit, že celé vaše bydlení bude dokonale sladěné a funkční.

8. Předání klíčů

   Posledním krokem je předání hotového domu. Společně provedeme kontrolu všech prvků a zajistíme, že jste s výsledkem plně spokojeni.

V pátek 23. května a sobotu 24. května se hala Polárka ve Frýdku-Místku promění v centrum inspirace pro všechny, kteří plánují stavět, rekonstruovat, zateplovat nebo zkrášlovat svůj domov a zahradu.

Vítejte v éře, kdy se slova jako „udržitelnost“ a „ekologie“ nestávají jen prázdnými frázemi, ale nabývají reálných obrysů v našich domovech. Dřevostavby, kdysi opomíjené, dnes zažívají renesanci a stávají se symbolem moderního a zodpovědného bydlení.

Alternativou jsou dřevostavby versus zděné domy. Výběr ideálního bydlení je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v životě. V České republice se při plánování nového domu tradičně střetávají dva hlavní tábory: příznivci dřevostaveb a zastánci zděných domů. Obě technologie mají své nezpochybnitelné kouzlo a nabízejí odlišné sady výhod a nevýhod, které je třeba pečlivě zvážit.

Provádíme kompletní vystavbu dřevostaveb od A do Z. V rámci výstavby nabízíme kompletní přípravu stavební dokumentace, vyřízení stavebního povolení a výstavbu vašeho nového domu na klíč, k dokončení nebo svépomocí.

Vytváříme inovaci ve stavebním světě díky použití ekologických materiálů, kterým je Ekopanel. Tento materiál vytváří v interiéru tepelnou pohodu a zdravé mikroklima, které ocení každá domácnost.

Naše divize se skládá ze zaměstnanců, kteří mají desítky let zkušeností. Naše výstavby potěší všechny, kteří chtějí vybudovat pasivní a nízkoenergetický dům. Dodržení lhůt a stanovených dohod je pro nás zásadou. Neslibujeme vám vzdušné zámky a za svými slovy si stojíme. Po podpisu smlouvy poskytujeme 100 % garanci ceny v průběhu stavby.

tags: #stavba #ekologického #domu #postupy #a #materiály

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce zkouškou vodotěsnosti odpadu
• Technologie Zemmler pro recyklaci zeminy
• Zelenější město v Cities: Skylines
• Tipy na výlety v okolí Mariánských Lázní
• Prácheňsko: Ekologické Projekty