Dopady Změn Klimatu: Eseje a Zdroje

Katastrofický kolaps ledovce ve švýcarské vesnici Blatten v květnu 2025 připomněl, že hory nejsou jen klidné scenérie, ale krajina v pohybu. Klimatická změna narušuje jejich stabilitu - tání ledovců i permafrostu přispívá ke vzniku sesuvů, řícení a náhlých povodní z ledovcových jezer.

Kolaps Ledovce v Blattenu: Varovný Signál

Středa 28. května 2025 se stala osudným dnem pro švýcarskou vesnici Blatten. Kolaps ledovce zde pohřbil velkou část zástavby pod masou ledu, bahna a sutě. Sesunutý materiál zatarasil údolí a vytvořené jezero zaplavilo zbývající domy až po střechy. V době katastrofy už byla vesnice evakuovaná, přesto si událost pravděpodobně vyžádala jednu oběť.

První varování přišlo už o dva týdny dříve, kdy došlo ke skalnímu řícení - následná mura se tehdy zastavila jen několik set metrů od prvních domů. Pozorování vrcholu Kleine Nesthorn (3335 m n. m.) následně odhalilo pohyb přibližně 5 milionů m³ horniny. Kvůli obavám z jejího katastrofického kolapsu byla vesnice evakuována.

Uvolněný materiál však zatížil ledovec Birch, podle odhadů šlo o 9 milionů tun hornin. V důsledku toho se ledovec začal zrychlovat až na 10 metrů za den, což nakonec vedlo ke katastrofickému kolapsu 28. května. Do údolí se tehdy rychlostí asi 200 km/h zřítilo přibližně 2,9 milionu m³ ledu a 6,4 milionu m³ hornin. Celá událost trvala zhruba 40 sekund. Sesuv zavalil vesnici a přehradil řeku Lonza - vzniklé jezero zaplavilo zbývající domy.

Vliv Tání Ledovců a Permafrostu

Horské ledovce patří k nejúčinnějším erozním činitelům - dokážou výrazně prohlubovat a rozšiřovat údolí. Přilehlé svahy tak bývají mnohem strmější, než jaké bychom očekávali v klasickém říčním údolí. Dokud je dno údolí vyplněné ledem, svahy se o ledovec jakoby „opírají“ a zůstávají stabilní.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

V Alpách i v dalších horských oblastech po celém světě máme řadu dokladů o tom, že sesuvná aktivita prudce vzrostla po skončení posledního zalednění, tedy zhruba před 20 až 25 tisíci lety. Ne vždy je ale reakce svahů na ústup ledovců okamžitá. Z výzkumů se ukazuje, že odezva svahů může trvat i stovky let. To se ale netýká sesuvů v ledovcových morénách, tam může docházet k sesuvům prakticky okamžitě po ústupu. Tento typ sesuvů je častou příčinou dalšího nebezpečného fenoménu tzv. GLOFů neboli přívalových povodní z ledovcových jezer.

Permafrost - tedy horninové a půdní vrstvy, které zůstávají dlouhodobě pod bodem mrazu - je nedílnou součástí vysokohorského prostředí, a to i v Alpách. Pukliny ve skalních masivech jsou v těchto oblastech často vyplněné ledem. Ten brání průniku kapalné vody do větší hloubky a zároveň funguje jako „lepidlo“, které drží horninu pohromadě - jak potvrzují i laboratorní experimenty.

S oteplováním klimatu se však skalní stěny prohřívají do větší hloubky a permafrost začíná tát. Led v puklinách mizí, horninový masiv ztrácí svou vnitřní soudržnost a do uvolněných spár začne pronikat dešťová voda. Ta působí jako lubrikant - snižuje tření mezi bloky horniny a přispívá k destabilizaci svahu. Výsledkem mohou být skalní řícení, sesuvy nebo jiné typy svahových poruch.

Od průmyslové revoluce ve stoupla průměrná teplota ve Švýcarsku o více jak 2 °C, což způsobilo velké ztráty ledovcové masy a jejich ústup do vyšších poloh a změny v délce a množství sněhové pokrývky. S rostoucí teplotou mizí i horský permafrost - skalní masiv se prohřívá do větší hloubky. Vrchol Kleine Nesthorn se nachází v zóně, kde je předpokládaná přítomnost permafrostu.

Případ Blatten není jen tragickou epizodou jedné horské vesnice. Je varovným signálem a ilustrací toho, jak se v podmínkách měnícího se klimatu mění i dění ve vysokých pohořích. Kombinace tání permafrostu, ústupu ledovců a extrémních srážek nebo vln veder vytváří nové podmínky, které mohou vést ke kolapsům svahů v oblastech, kde po staletí panovala relativní stabilita.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Z výzkumů je patrné, že zejména u menších skalních řícení se za poslední dekády proměnila četnost událostí, ale také období, kdy k nim dochází. Jejich četnost je primárně řízena rostoucími teplotami v létě. Sesuvy nejsou nebezpečné jen samy o sobě - často spouštějí řetězec navazujících procesů, tzv. kaskádových efektů, které mohou mít mnohem ničivější následky než původní událost. Blatten je toho příkladem. Sesuv na ledovec způsobil jeho následný kolaps. Masa ledu a sutě přehradila údolí a voda z řeky Lonza zaplavila domy, které nebyly samotným sesuvem dotčené. Zároveň vyvstala další hrozba - protržení vzniklé hráze a přívalové povodně.

Obavy z protržení hráze se naštěstí nevyplnily, jinak by katastrofa měla mnohem větší rozměr. Tyto řetězové události - řícení, sesuv, ledovcová lavina, přehrazení údolí, povodeň - ukazují, jak provázaný a zranitelný je horský systém. Stačí spustit jediný článek a celý mechanismus se rozběhne. Změna klimatu není jen o vyšších teplotách a proměně chodu srážek. Ovlivňuje i méně nápadné, ale zásadní části krajiny a procesy - jako je stabilita horských svahů.

Vzdělávání o Klimatické Změně

Důsledky sucha a dalších projevů klimatických změn budeme tedy pravděpodobně řešit dlouhodobě a bude potřeba, aby nejmladší generace dobře porozuměla jejím příčinám. Proto jsme na začátku března uspořádali odbornou debatu, jejímž cílem bylo nastínit, jak jsme na tom s výukou o klimatické změně ve školách.

V jakých předmětech se žáci s problematikou klimatické změny setkávají? Co by mělo být cílem výuky o změně klimatu? A kde jsou největší úskalí?

Podle Veroniky Ambrozyové, která se debaty účastnila jako zástupkyně vzdělávacího programu Varianty, existuje celá řada materiálů, které se týkají dílčích témat souvisejících s klimatickou změnou. Vyučovat o tomto fenoménu je ale třeba v souvislostech. „Každá škola by měla v ideálním případě zapracovat do svého školního vzdělávacího plánu komplexní strategii, jak toto téma do výuky začlenit v různých úrovních a předmětech. Situace je ale taková, že se jednotlivá praxe škol liší podle toho, jak pracují s mezipředmětovými vazbami a průřezovými tématy,“ řekla během debaty.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Důležité také je, nesdělovat žákům pouze fakta, ale je třeba s nimi mluvit i o tom, jak se se změnami vyrovnávat. Zatím to ale podle jejích zkušeností začleňují učitelé do výuky nesourodě a především jen ti, kteří se o problematiku klimatické změny aktivně zajímají.

Její slova potvrdil Petr Doubravský, student Arcibiskupského gymnázia v Praze a mluvčí studentské iniciativy Fridays for Future. „S tématem klimatické změny jsem se poprvé setkal v hodině angličtiny. V deváté třídě jsme to probírali v rámci výchovy k občanství, ale nepamatuju si, že by to bylo podáno takovým způsobem, aby mě to jakkoli zasáhlo. Na střední škole jsme se o tom nebavili vůbec, nebo možná v rámci českého jazyka, když o tom tématu někdo napsal esej,“ popsal své zkušenosti.

„Myslím, že na každé škole to může být jinak, ale jádrem je koordinace. Na většině škol je koordinátor environmentálního vzdělávání a toto by měla být práce pro něho. Měl by provázat potenciál, který na dané škole je, pracovat se silnými stránkami, které škola má, aby pomohl vytvořit komplexní přehled toho, jak změny klimatu na té konkrétní škole učit. Neměla by to být zkrátka otázka jednoho projektového dne nebo jedné dvou hodin, ale několika let,“ komentoval otázku, jak téma klimatické změny do výuky začlenit Jan Činčera z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.

Důležité Aspekty Výuky o Klimatické Změně

• Pochopit fyzikální základ změn
• Nabídnout budoucnost a naději
• Zůstat otevřený různým názorům
• Systémové porozumění problému

Podle Michala Žáka, který vyučuje na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty UK, by měla být základem pro studium klimatických změn fyzika. Podle zkušenosti se studenty, kteří ke studiu na fakultu nastupují, se však spíše setkává s tím, že se s tím žáci seznamují přinejlepším v zeměpise.

„To, že se o tom budeme bavit ve fyzice, je základ pro pochopení samotného fungování atmosféry a klimatu, ale projevy a dopady v celé řadě oblastí se mohou učit v dalších předmětech jako občanská výchova nebo v cizích jazycích či českém jazyce. I třeba s ohledem na otázku fake news,“ komentoval možnosti začlenění tématu do jednotlivých předmětů.

Důležitým aspektem výuky by podle Miroslava Peška, pedagoga z Gymnázia Jana Keplera v Praze a jednoho ze zakládajících členů iniciativy Učitelé za klima, nemělo být studenty pouze informovat a předat jim nějaké znalosti, ale stejně jako při jakékoli jiné výuce je vést k tomu, aby si podstatnou část informací vyhledali sami z relevantních zdrojů a zpracovali je.

Absence vnímání věcí, nejen změny klimatu, v politickém a občanském kontextu je něco, co nás podle jeho názoru vede ke zmíněné beznaději. „Ten pocit, že nemůžeme nic ovlivnit a změnit, vede k tomu, že lidé nechodí k volbám nebo nemají motivaci cokoli dělat, protože jim to přijde zbytečné. Myslím, že mezi žáky i učiteli panuje jistý strach politická témata ve škole otevírat, což je škoda,“ dodal.

Jan Činčera komentoval, že pro řadu škol představuje bariéru už jen to, že by měly zapojit participativním způsobem do rozhodování samotné žáky a překročit hranice školy směrem k širší komunitě. „Pro dobře fungující vzdělání a výchovu o klimatu je aktivační prvek, aby žáci měli možnost něco změnit a udělat nějakou akci - ať už malou, symbolickou nebo nějakou větší, naprosto zásadní,“ uzavřel Jan Činčera.

Panelisté se shodli na tom, že s výukou o klimatické změně je dobré začít až na druhém stupni základních škol. Pro samotnou výuku o změnách klimatu to podle jeho názoru ale chce už trochu starší, alespoň 12leté děti, aby tomuto problému dokázaly porozumět a nevytvořily si představy, které budou falešné a mohou vést například k apatii. U takto starých dětí je podle něj naprosto zásadní budovat jejich vztah k přírodě a k životnímu prostředí. Rozvíjet u dětí soucit a základní porozumění tomu, jak příroda funguje. A na těchto základech potom stavět dál.

Rostoucí Populace a Její Dopady

V polovině 19. století obývalo Zemi asi 1,2 miliardy lidí. O sto let později bylo číslo zhruba dvakrát vyšší. A nyní? Podle nejnovějších zpráv, s nimiž přišla Organizace spojených národů, žije na modré planetě osm miliard osob. S přibýváním lidí se zvyšují i jejich potřeby. Narůstá tedy i čerpání energie i přírodních zdrojů.

Právě změna klimatu hraje v rovnici budoucnosti planety Země i jejích obyvatel zásadní roli - souvisí s ní mimo jiné extrémní projevy počasí, jejichž frekvence bude dle očekávání vědců zesilovat.

„Může jít třeba o redistribuci vody - některé oblasti mohou v budoucnu více trpět suchem, jiné budou naopak více sužovat povodně. A čím více bude v těchto oblastech žít lidí, tím větší škody takové přírodní katastrofy napáchají. Ať už materiální, či v nejhorším případě i na životech,“ říká meteorolog Brzezina.

Další hrozbu představuje zvedání hladiny oceánů. Oblasti, které ohrožuje, budou muset výrazně změnit své fungování a v některých případech budou jednoduše neobyvatelné - třeba ostrovní státy v Oceánii.

Dalším příkladem může být dopad na kvalitu ovzduší. Podle Jáchyma Brzeziny i tam existuje vazba na růst populace: čím více na planetě žije lidí, tím více potřebujeme energie, která dosud z velké části vzniká z fosilních zdrojů. Potažmo tím více také budou využívány automobily a v neposlední řadě tím více produktů budou vyrábět továrny, které mohou znečišťovat ovzduší.

S přibýváním lidí se zvyšují i jejich potřeby. Narůstá tedy i čerpání přírodních zdrojů - od těžby nerostných surovin přes rozsáhlé odlesňování až po nadměrný rybolov. Ačkoliv celosvětový tlak na přechod na obnovitelnou energii zesiluje, i nadále pochází většina světové produkce energie z fosilních zdrojů.

Samostatnou kapitolou je spotřeba sladké vody, která tvoří pouze tři procenta hydrosféry. Jak narůstá počet obyvatel Země, roste i spotřeba vody. A nejde pouze o vodu pitnou, ta sladká, přesněji neslaná se používá i v zemědělství, průmyslové výrobě nebo pro rekreační účely.

I přes to, že v řešení klimatické krize představuje růst populace jednu ze zásadních proměnných, není v této debatě dostatečně reflektován. Ti, kteří nevidí, že rostoucí populace a změna klimatu jsou jednou a touž stranou mince, jsou buďto ignoranti, nebo se schovávají před pravdou. Tyto dva environmentální problémy jsou neoddělitelné, debatovat o jednom a ignorovat ten druhý je proto iracionální.

Zdroje Informací o Klimatické Změně v Česku

Že se klima na Zemi vlivem činnosti člověka mění, pochybuje kromě zarytých odmítačů už jen málokdo. Čekají nás nejspíš nejen extrémní výkyvy počasí, ale také mnoho sociálních změn. Štěstí ale přeje informovaným.

Jakoukoli diskusi o klimatických změnách v česku často provází emoce a polopravdy. Při hledání ověřených kvalitních informací o tématice se navíc nedá úplně spolehnout na velká tuzemská média, která jsou často vlastněna fosilními oligarchy, kteří větší informovanost lidí z logicky věci a svého byznysu příliš nechtějí. Naštěstí máme v Česku několik kvalitních informačních zdrojů, kde je možné se o problematice leccos zajímavého dozvědět.

• Fakta o klimatu: Web provozovaný neziskovou organizací, sdružení odborníků a analytiků, které má za cíl nezávisle informovat o proměnách zemského klimatu.
• KlimatickáZměna.cz: Web Akademie věd ČR, nabízí základní informace v sekci Průvodce změnou klimatu.
• Intersucho.cz: Další důležitý portál od tvůrců KlimatickáZměna.cz.
• Report Mezivládního panelu pro klimatickou změnu - IPCC: Sdružení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků.
• Hluboká adaptace: Esej anglického profesora Jema Bendella, která tvrdí, že na odvrácení klimatických změn (mitigaci) je už stejně pozdě a jediné, co nám zbývá, je právě hluboká adaptace.

Klimatická Změna a Socioekonomická Stabilita v ČR

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Otázkou ale je, zda se ně stihneme připravit, nebo ne. Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství.

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava.

Příkladem může být vznik samostatné České republiky, od kterého byly v České republice zaznamenány patery velké povodně, konkrétně v letech 1997, 2002, 2006, 2013 a 2024. Na druhou stranu Česko pravidelněji postihují dlouhodobá, až extrémní sucha, která se kumulují a vytváří dlouhodobý nedostatek vláhy v půdě. Tento jev byl spouštěčem například i kůrovcové kalamity v letech 2017-2019, během které v mnoha oblastech, zejména na Vysočině, přestaly prakticky existovat smrkové monokultury.

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Simulace ukazují, že průměrné průtoky podle optimistických scénářů klesnou o 15 až 20 %, v těch pesimistických dokonce o 25 až 40 %.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Proto se postupně rozpadají. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými lesy tak vzniknou holiny a schopnost lesů pohlcovat CO2 se změní opačným směrem.

Zranitelnost české společnosti je dobře patrná ve všech scénářích vývoje změny klimatu podle EEA. Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Příprava české společnosti na tyto události bohužel nedosahuje nezbytného tempa, což je patrné z dopadů záplav v Moravskoslezském kraji v září 2024. Problém se soustředěním studentů v přehřátých učebnách a třídách může v extrémním scénáři vést k nižší vzdělanosti a schopnosti pochopit příčiny klimatické změny a jak ji mitigovat a adaptovat se na klimatická rizika a nebezpečí, kterých EU taxonomie - nařízení EU 2020/852 ze dne 18.

CRIF nabízí společně s partnerskou firmou RED Risk řešení na posuzování rizik klimatických změn v EU27 plus Spojené Království s měřítkem 90 až 1 000 metrů podle RCP 4.5 a RCP 8.5 na horizontu dekády 2040-2050.

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

S tím souvisí i sledování a analýza vývoje klimatických rizik, snižování energetické náročnost budov nebo využívání obnovitelných zdrojů energie. Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Například zateplení budov nebo instalace kvalitních střech odolávajícím vichřici a podle typu integrujícím prvky zeleně nebo solárních panelů může významně snížit míru potenciálních škod i náklady na opravy. Využívání modelů pro predikci klimatických rizik - Dále je vhodné sledovat a analyzovat vývoj klimatických rizik v oblastech, kde probíhá občanský a podnikatelský život i kde se nachází nemovitosti.

Důvody těchto kroků jsou pragmatické a empiricky doložené Zprávou o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024 podle cílů udržitelného rozvoje OSN (17 SDGs). Jsou v ní zdůrazněny výzvy, kterým Česko čelí.

Výzvy pro Česko:

1. Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie.
2. V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů, ale 30 % je stále málo.
3. V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU.

I u nás existují možnosti podpory regenerativního zemědělství, ovšem bez větší odezvy mezi zemědělci a veřejnými institucemi. Z přibližně 3 milionů hektarů orné půdy v ČR je více než polovina průměrně úrodná. Za polovinu roku 2024 došlo k 270 erozním událostem, což je více než za celý rok 2023 - do přísnějšího režimu hospodaření přeřadilo ministerstvo zemědělství od roku 2017 cca 5 tisíc hektarů půdy, respektive 0,2 % orné půdy.

Aktuálně pokrývají lesy asi třetinu území České republiky, tři čtvrtiny těchto lesních porostů tvoří jehličnaté monokultury a jen přibližně čtvrtinu listnaté stromy, které zde byly původně. Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo v roce 2023 odlesněno přibližně 10 tisíc hektarů lesů.

Budoucnost českých lesů je přímo závislá na přijetí účinných opatření na ochranu a obnovu lesů. Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024-2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 %, to je o přibližně 5 %. Cílem je zvýšit velmi nízkou úroveň biodiverzity a zlepšit ekologickou stabilitu lesních porostů v Česku.

Svět Bez Konce: Komiks o Klimatické Změně

Kniha Svět bez konce je koncipována jako rozhovor mezi „vědcem“, jedním z jejích autorů Jean-Marcem Jancovicim (známý expert na energetiku a klimatickou změnu) a jejím „ilustrátorem” - Christophe Blain. Oba v knize vystupují ve svých reálných rolích a je to právě forma dialogu, kde se vědec a kreslíř spolu baví “o životě”, která dává knize tempo i humor.

tags: #dopady #zmen #klimatu #eseje #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na tříděný odpad
• Ekologická likvidace nebezpečných látek: Příbram
• Recenze Kbelíku s Víkem
• Leštěnka na nábytek
• O syndromu v ohrožení