Neratovická chemička Spolana v roce 2017 počtvrté nejvíce znečišťovala životní prostředí kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Vyplývá to z žebříčku, který prezentovala ekologická organizace Arnika a který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí. "Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady.
Společnost Spolana podle mluvčího do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investuje desítky milionů korun a objem emitovaných látek snižuje. "Výroba plastů a hnojiv v neratovické Spolaně podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity," reagoval Kaidl.
"Za uplynulý rok se nám podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o šest procent. Na sklonku minulého roku jsme ukončili výrobu chlóru pomocí amalgámové elektrolýzy, čímž došlo k úplnému ukončení používání rtuti. V letošním roce jsme zahájili stavbu nového plynového energetického bloku, kterým v roce 2019 nahradíme stávající hnědouhelný.
Nejvíce rtuti a jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy vypustila podle žebříčku Elektrárna Počerady, patřící pod ČEZ. Druhé byly Třinecké železárny, třetí elektrárny Prunéřov. "Obsah rtuti je vždy dán charakteristickými parametry uhlí a jak jsme ověřili, nelze jen prostě přenést osvědčené techniky používané při spalování černého uhlí například v USA. Proto ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí.
Čtěte také: Dopady Spolany Neratovice na životní prostředí
Ve vypuštěných skleníkových plynech se za Počerady zařadily další elektrárny ČEZ Prunéřov a Tušimice. V předchozích letech ČEZ tyto emise významně snížil v rámci komplexní obnovy vybraných elektráren a výstavbou nové elektrárny Ledvice, v následujících letech ČEZ odstaví v uhelných elektrárnách na 3000 MW, což povede k zásadnímu poklesu emisí CO2.
Podle dat vyprodukovaly průmyslové provozy loni mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Zejména šlo o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. "Dioxinů nejvíce předaly Třinecké železárny, na druhou stranu z hlediska emisí do ovzduší stav snížily. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem pak přešel na výrobu chloru bez rtuti, tudíž v odpadech předal veškerou rtuť, kterou dříve používal. Konkrétně 130 tun. Dříve všechny podniky za celý rok do registru ohlašovaly řádově desítky tun," řekl Petrlík s tím, že to automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí.
Nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo ze Spolany, která meziročně zvýšila úniky tzv. měkkých freonů. Polepšila si naopak přibyslavská firma ACO Industries snížením emisí styrenu. "Loni se obrovským nárůstem emisí styrenu dostala do popředí a letos množství emisí snížila o 17 tun.
Arnika sestavuje žebříčky 14 let, vychází z veřejně dostupných údajů v IRZ, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy.
Čtěte také: Odpad Neratovice
Čtěte také: Důležitost třídění odpadu
tags: #spolana #neratovice #ekologie #historie #znečištění