Příroda jde spát: Co se děje?

S přicházejícím podzimem nastávají chladná rána a příroda je plná různých zralých plodů. Pro některá zvířata je to signál, aby se začala připravovat na dlouhé období chladu a nedostatku potravy.

Zimní spánek jako způsob přežití

Zimní spánek je jeden ze způsobů, který umožňuje zvířatům přežít období, kdy mají omezený přístup k potravě. Některé druhy zvířat přečkávají zimní období v tzv. zimním spánku. Pro zvířata, která v zimě spí, jde o zvláštní stav, kdy jejich tělo funguje jinak. Sníží se jejich tělesná teplota, zpomalí se metabolismus a také všechny důležité životní funkce. Během období zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum.

Zimní spánek odborně zvaný hibernace, není jen tak obyčejné zdřímnutí.

Zvířata v zimním spánku v České republice

V České republice se můžeme setkat s mnoha zvířaty, která v zimě spí. Jde např. o medvěda, jezevce, plcha, netopýry, ježky, křečka, sviště a různé druhy obojživelníků nebo plazů. Také většina druhů hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti.

Netopýři - přeborníci v zimním spánku

Opravdovým přeborníkem na zimní spánek je netopýr. Netopýři jsou savci, kteří jsou známí svou schopností létat. V našich končinách se netopýři živí většinou hmyzem. Během zimních měsíců je ale hmyzu nedostatek a létání je velmi náročné na energii. Příroda tak musela najít způsob, jak to udělat, aby netopýři v našich podmínkách přežili zimu bez potravy. A řešením je právě zimní spánek.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Během podzimu si netopýři najdou vhodný úkryt jako je třeba jeskyně, půda domu nebo třeba dutý strom. Netopýři svou tělesnou teplotu snižují až na neuvěřitelné 2 °C. Díky tomu může jejich srdce bít pomaleji a zpomalí se i dech. Při nejhlubším zimním spánku se může počet tepů srdce netopýra snížit až na 4 tepy za minutu, a tak netopýrovi stačí nadechnout se každou minutu pouze 5x.

Zimní spánek není klasický spánek tak, jak ho známe u lidí. Spící zvířata jsou v hlubokém stavu nečinnosti. Několikrát za zimu se netopýři částečně probudí, aby zkontrolovali, zda je prostředí kolem nich k přezimování stále to nejvhodnější. Pokud to tak není, mohou se třeba kousek posunout.

Velký problém je, když jsou netopýři ze svého spánku vyrušeni např. lidmi, kteří navštíví jeskyni, kde netopýři zimují. Netopýři se mohou úplně probudit, čímž ztratí velké množství energie a nemusí se pak dožít konce zimy. Nejnebezpečnější je rozdělávání ohňů v jeskyních a pod skalními převisy.

Ježek a jeho zimní úspory energie

Dalším typickým zimním spáčem je ježek. Také on by v zimě hledal svou potravu jen velmi těžko, protože se živí hlavně hmyzem. Potom se ukryje pod hromadu listí nebo větví a upadne do zimního spánku. Při zimním spánku klesne teplota těla ježka až k 5 °C.

I když ježek šetří v zimě energií, jak nejvíce to jde, může během zimy ztratit až 40 % své váhy. Ze zimního spánku se budí, jakmile se oteplí a zavládne jarní počasí.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Potřebuje ježek na podzim vaši pomoc?

Na vzdory hluboce zakořeněnému mýtu, neexistuje žádná váhová hranice, která ježkovi zaručí přečkání zimy. To neplatí pro nesamostatná mláďata do váhy 250 až 300 g, takto malá mláďata potřebují naši pomoc na podzim vždy. Existuje jednoduché pravidlo: naši pomoc potřebuje ježek, který je aktivní ve dne. Ježci jsou aktivní hlavně v noci, a když je potkáme venku ve dne, většinou to značí nějaký problém.

Vždy je ale lepší se nejdřív poradit, než něco uděláte. Pokud potkáte ve dne ježka, doporučuji zavolat do jedné ze tří Záchranných stanic, kde se na ježky specializují.

Medvědí zimní odpočinek

Také medvědi v zimě spí. Během podzimu využívají bohatou nabídku různých lesních plodů a snaží se co nejvíce vykrmit. Zimní spánek u medvědů je trochu jiný než u netopýrů a ježků. Tělesná teplota medvědů se sníží pouze o několik stupňů a také dechová frekvence se příliš nezmění. Hibernace medvědů je spíše podobná hlubokému spánku, během kterého jsou medvědi stále schopni reagovat na své okolí a mohou se snadno probudit.

Když je v zimě tepleji, probudí se a snaží se najít nějakou potravu. Během teplých zim tak můžeme i v zimě najít venku medvědí stopy. Když přijdou teplejší dny a zimní období končí, začnou být medvědi opět aktivní.

Jezevec a jeho nepravý zimní spánek

Zimní spánek u jezevce je trochu jiný než u ostatních druhů zvířat. Jezevci nehibernují ve smyslu hlubokého zimního spánku a jejich teplota se nesnižuje. Jde o tzv. nepravý zimní spánek, při němž zůstávají živočichové v úkrytu a hodně spí. Občas se ale vydávají i ven, aby se vyprázdnili a napili. Jezevčímu sádlu se přisuzují léčivé účinky. Někteří myslivci tak jezevce loví a sádlo prodávají. Lovit jezevce je povoleno pouze v období od 1. září do 30. listopadu. Je to období, kdy se jezevci připravují na zimu a bývají opravdu vypasení.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Zvířata, která v zimě nespí

Zvířata, která mohou v zimě najít dostatek potravy v zimě nespí. Nespí většina býložravců jako je jelen, srnec, divoké prase nebo třeba zajíc. Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek. Ptáci také v zimě nespí. Někteří ptáci se přes léto živí hmyzem a v zimě semeny.

Vliv přírody na lidské zdraví a psychiku

Účinky přírody nás bezpochyby provází životem. Pacienti, kteří mají z nemocničního pokoje výhled do zeleně se ve výzkumech zotavovali lépe než ti, kteří měli výhled do zdi. Postupně nabírá na oblibě například psychoterapie vedená při procházce lesem nebo parkem. V zahraničí se už můžete setkat na zdravotní neduhy s předpisem na aktivní pobyt v přírodě. Z toho lze usuzovat, že příroda na nás má pozitivní a léčivý vliv.

Pouhých 20 až 30 minut procházky v parku, po zahradě nebo lese stačí k tomu, aby u nás došlo ke snížení hladiny kortizolu. Kortizol je jeden ze stresových hormonů, jehož hladina se zvyšuje ve stresu. Když se rozhodneme zůstat v lese delší dobu než zmiňovanou půl hodinu, tak hladina kortizolu klesá dál, ale tentokrát již pomaleji. Stres pomáhá snižovat i pohybová aktivita, při které se vyplavují endorfiny a taky se snižuje už zmiňovaná hladina kortizolu.

Procházky v přírodě mají pozitivní vliv i na ruminaci, kterou si můžeme představit jako takovou „myšlenkovou smyčku“, ve které se zacyklujeme v negativních myšlenkách a jen těžce se nám opouští. Když získáme možnost trávit čas v přírodě, tak si naše hlava uleví tím, že se do popředí dostane pozornost bezděčná. Při ní na nás zcela přirozeně působí různé přírodní podněty, které nevyžadují naše vědomé soustředění. Při pohybu se v našem těle uvolňuje také dopamin, který nám přináší potěšení a je klíčový v systému odměny.

Kromě relaxace, obnovení psychických sil a uvolnění se, si venku doplníte i vitamín D, který hraje roli v regulaci nálady. Vystavením se slunci pomáhá s přenastavením našeho cirkadiánního rytmu, který řídí náš rytmus spánku a bdění.

Příroda a děti

Pro děti má pobyt v přírodním prostředí velký význam. Pozitivně působí na celou osobnost dítěte, napomáhá k rozvoji nejrůznějších schopností a dovedností. Děti se učí, jak se v přírodě správně chovat, jak ji chránit. Pobyt v přírodě pozitivně působí také na dětskou psychiku.

Aktivity pro děti v přírodě na podzim:

• Pozorování proměn přírody: Děti popisují, co kolem sebe vidí.
• Hra s barvami: Děti si zvolí jednu barvu a při vycházce se snaží pozorovat a zapamatovat si věci, které uvedenou barvu mají.
• Výroba z přírodnin: Děti nasbírají různé přírodniny při vycházce a použijí je k výrobě zajímavých výtvorů.
• Vymýšlení veršů: Úkolem dětí je vymyslet společně krátké veršování na téma podzim.

Jak podpořit kvalitní spánek pomocí přírody

Spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita sílí. Právě v tom se ukazuje síla přírody. Ne jako líbivé klišé na etiketě biočaje, ale jako dobře prozkoumaný zdroj látek, které dokážou naše tělo dostat zpět do rovnováhy. V hlavní roli jsou neurotransmitery - tedy jakýsi poslíčci mezi nervovými buňkami. Dva z nich jsou obzvlášť důležití: GABA a serotonin.

Serotonin je zase takový tlustý obláček pohody - stará se o náladu, klid, emoce a také o to, jak snadno usneme. Jenže stres, nepravidelný režim, kofein, alkohol nebo třeba nedostatek pohybu mohou hladiny těchto látek rozhodit. A právě tady přicházejí ke slovu byliny.

Byliny pro lepší spánek:

• Jujuba čínská: zklidní nervovou soustavu, pomůže rychleji usnout a zároveň zlepší fázi hlubokého spánku.
• Kozlík lékařský: Podobně funguje i náš starý známý kozlík lékařský.
• Schisandra: Tato bobule nepůsobí jen na spánek, ale hlavně na naši odolnost vůči stresu.
• Salát: Připravený jako čaj z vařených listů může zklidnit mysl a usnadnit usínání.

Potraviny pro lepší spánek:

• Fermentované potraviny: Obsahují nejen probiotika, ale i přírodní GABA a tryptofan, z něhož vzniká serotonin.
• Dýňová semínka, banány, sýry (zejména parmazán), ovesné vločky: Obsahují tryptofan.

Byliny ale nejsou jen neškodné čajíčky. Stejně jako léky mají své kontraindikace. Jujuba se nedoporučuje těhotným ženám a lidem s nízkým tlakem. Kozlík může zesílit účinek jiných sedativ. Klíčem je tedy rozvaha, pozornost a ideálně i konzultace s někým, kdo bylinkám skutečně rozumí.

Zima a rostliny

Veškeré organismy se na podmínky přicházející zimy - je-li taková, jaká má být - dokážou adaptovat. Jak poznají, že dojde ke střídání ročních období? Ukazatelé jsou dva: délka slunečního svitu a teplota. Zvířatům i rostlinám tikají biologické hodiny, díky nimž umí zaznamenat zkracující se dny a vrhnout se do příprav na zimní spánek či alespoň na období „ledového“ klidu.

„Řada rostlin je na mráz přizpůsobena a jeho absence, tedy nebývale vysoké teploty, mohou vést k ‚falešnému jaru‘, to jest stavu, kdy rostliny začnou explozivně pučet a růst, aby pak při teplotním výkyvu směrem dolů zase zmrzly. To bylo možné pozorovat v pár minulých letech. Bez řádné synchronizace, to znamená teplot, délky dne a v případě rostlin i výskytu opylovačů, rostlina buď vůbec nevykvete, nebo vykvete, ale nezaplodí. Navíc se vysílí a zhorší se její zdravotní stav. Pro řadu rostlin je klíčové, aby semena prošla mrazem, a tím vyklíčila, říká se tomu stratifikace,“ vysvětluje Marco Stella, zahrádkář, antropolog a historik přírodních věd.

Vládne-li zima jen dle kalendáře a venku je jaro, znamená to uvítání řady nepůvodních druhů rostlin i živočichů. Mezi nimi se může vetřít i dost škůdců, s nimiž by si mráz jinak poradil. To stvrzuje Marco Stella: „Z hlediska výskytu škůdců a invazivních druhů je důležité říct, že právě teplé zimy, mnohem více než horká léta, otevírají dveře pro nové, potenciálně nebezpečné druhy, jako je například u nás rozšíření plzáka španělského.“

Význam sněhu:

• Tepelná a vlhkostní izolace pro půdu.
• Zásoba vody pro půdu a podzemní zdroje.
• Ochrana půdy před přehříváním a vysoušením.

Listí se na zemi objeví díky taktice stromů, jíž se vyrovnávají s přišedší zimou. Jdou donaha! Než se obnaží, má slovo hra barev coby důsledek rozkladu zeleného barviva v listech a toho, že jeho součásti (organické látky jako cukry, aminokyseliny) se volně stahují z listů do kořene. Zůstanou jen barviva zajišťující ohnivé koruny stromů.

Z listí na stromech lze určit, jaká zima bude. Čím později dochází k jeho žloutnutí a červenání (odumírání chlorofylu), tím víc se dá čekat ta tuhá. Dokud jsou listy zelené, strom hromadí zásoby do kořenů, aby měl energii přežít zimu. Moment, kdy listí mění barvu a opadává, je signál, že strom už zásobní látky má.

Jsou druhy stromů, které se (kromě modřínů) na zimu „nesvlékají“ a listy (jehličky) si nechají. Buňky jehličnanů se plní šťávou bohatou na cukry, ta pomáhá přečkat zimu, mrazy. Ale i smrkům, borovicím jehličí občas opadá. Na zimu se zbavují toho nejstaršího.

„Smrky a spol. si nechají většinu jehličí na větvích, jen ho zazimují na ochranu před mrazem, aby za nízkých teplot nepomrzlo.

tags: #priroda #jde #spat #co #se #deje

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty sdílení kol
• Význam sloganu "V přírodě jako doma"
• Filmy o divoké přírodě
• Dánský design odpadkových košů
• Traktory a emisní normy