Sdílení kol, ekologie, výhody a nevýhody

Dnešní cyklistika je soubojem hliníku s karbonem, ke kterému má téměř každý co říci. Moderní hliník a technologie jeho zpracování však mají pořád co nabídnout. Cyklističtí nadšenci upírají zrak zejména ke karbonu. Je to férový souboj? Jako první výhoda karbonu vás jistě napadne hmotnost. Ta bývá opravdu hlavním důvodem a argumentem, proč cyklisté sahají po „černém zlatě“.

Žilo by se nám ale o mnoho snáze, kdyby nás, amatéry a „hobíky“, při koupi nového kola „trápila“ pouze hmotnost. Nákup kola je u většiny z nás i o penězích. To je naopak zase parketa slitin hliníku.

Srovnávání hliníku a karbonu

U mechanických vlastností rámu hraje určitě vyšší ligu karbon, ale je třeba si uvědomit, že ty super, ultra mechanické vlastnosti přicházejí na řadu tehdy, dostáváme-li naše kolo na limit. A teď ruku na srdce, kolik z nás dostane kolo na jeho limit? Řekl bych, že nejprve dosáhneme svého lidského limitu nebo limitu komponentů a ne materiálu rámu. Běžný cyklista zřejmě rozdíl nepostřehne, pokud ano, je to spíše už jakýmsi podvědomím a „wau efektem“ karbonu.

Ekologické aspekty

A co ekologie? Výroba hliníku je energeticky náročná, nemluvě o těžbě rudy, ale totéž platí i o výrobě karbonu, kde z 90 % jde o energeticky náročný polymerační proces zpracování chemikálií z ropy a zbývajících 10 % tvoří syntetické hedvábí a další příměsi. Jednoduše - ropa.

Recyklace? Tady jednoznačně vyhrává hliník. Opravitelnost? Vyhrává karbon… do jisté míry, hlavně finanční.

Čtěte také: Podívejte se na sociální sdílení ekosystému zboží

Zřejmě bychom mohli pokračovat, ale tady bych tento souboj stopnul. O karbonu jsme už psali trilogii. Nadešel čas hliníku. Jako pomůcku použiji i produkty z našeho MTBIKER shopu. Jezdíme na plechovice od piva či raketoplánu?

Slitiny hliníku

Slitiny hliníku jsou člověkem vytvořené materiály složené z různých prvků periodické tabulky - hlavně tedy hliníku (Al). Čistý hliník je však sám o sobě měkký a slabý materiál, který není příliš vhodný k průmyslovým aplikacím. K dosažení vysoce technických požadavků, jako je odolnost proti korozi, pevnost v určitých ohledech, hmotnost a tvárnost, se do něj přidává hlavně hořčík, křemík a železo, aby se zlepšily jeho vlastnosti.

Existují stovky druhů hliníkových slitin, z nichž každá má jiné vlastnosti, dle požadavků závěrečné aplikace. Například námořní hliník má vysokou odolnost vůči korozi a soli. Je vyráběn s vysokým podílem obsahu hořčíku. Nižší koncentrace by ve stejném prostředí způsobila mnohem rychlejší degradaci materiálu. Jiné vlastnosti jsou zase požadovány pro automobilový průmysl, jiné pro letecký nebo vesmírný. V cyklistickém průmyslu se setkáváme zejména se dvěma třídami slitin, a to AL 6061 a AL 7075. Tak si na ně pojďme posvítit.

6061-T6 a 7075-T6

Nebojte, to nejsou kódy k jaderným zbraním. Jsou to označení slitin a pokusím se je srozumitelně vysvětlit. Známe různé série slitin. Ty jsou označeny čtyřmístným číslem, na základě integrovaného systému Aluminum Association (dále AA). Jednotlivé třídy začínají od 1XXX až po 7XXX. Nahlédneme-li do technických listin jednotlivých sérií, zjistíme, že to číselné označení znamená podíl ostatních prvků v hliníkové slitině. A co ta T6-ka? To je stupeň tvrdosti dosažený temperováním. T6 se obvykle dosahuje homogenizací lité hliníkové směsi při 450 °C a následným ochlazováním na 120 °C po dobu 24 hodin.

V praxi to znamená, že na převodníku kola, vyrobeného z tvrdší slitiny 7075-T6, ztrácíme méně energie, když řetěz zapadá do zubů. Kromě tvrdosti u slitin měříme ještě důležité parametry, a to mez kluzu a pevnost v tahu.

Čtěte také: Energetická náročnost budov

Pevnost v tahu je maximální zatížení v tahu, které může materiál vydržet před zlomením. Dobrým příkladem je roztržený řetěz, kde jeden z článků, oslabený používáním, selže. Meze kluzu materiálu je to, kolik napětí materiál vydrží, dokud se jeho deformace již nemůže vrátit zpět do původní polohy. Jakákoli deformace, která vznikne v důsledku síly vyšší než je mez kluzu, je trvalá. Z praxe, pokud ohnete kliky nebo převodník, překročili jste mez kluzu.

Srovnání slitin 6061-T6 a 7075-T6

Jako u všeho, i zde je jeden ze zásadních rozdílů v ceně. Rámy z této slitiny najdeme od dětských, cenově dostupných až po ty high-end, které dokáží konkurovat i základním karbonovým rámům. Kromě rámů jej najdeme také v cenově dostupnějších komponentech nebo v komponentech, které nebudou až tak vysoce mechanicky zatíženy. Výjimku tvoří asi jen případ, kdy se použije k výrobě ořechu zadního náboje. Tehdy je jeho měkkost doslova žádoucí, aby se do něj kazeta „kousla“, což je zase radostí všech mechaniků.

Hlavní výhody (6061-T6):

• Dobrý poměr nízkých nákladů a širokého využití.
• Dobrá dostupnost téměř v každé části světa.
• Lehce svařitelný, formovatelný a poddajný.
• Relativně nízká hmotnost.
• Lepší tlumící vlastnosti (záleží na finální konstrukci výrobku).

Nevýhody:

• Měkký.
• Kratší životnost.
• Náchylnější k únavě materiálu nebo únavovému selhání u vysoce namáhaných dílů.
• Rychlejší opotřebování komponent.

7075 najdeme zejména u odlehčovaných a vysoce výkonných komponentů. Cena je téměř dvojnásobná oproti 6061-T6, zejména kvůli jejímu nedostatku na trhu. Téměř dvojnásobná je také její pevnost v tahu. To z ní činí jednu z nejvýkonnějších slitin dostupných z hlediska poměru pevnosti k hmotnosti.

7075-T6 je poměrně náročná slitina pro zpracování. Hůře se svařuje, hůře se opracovává a eloxuje. Je to slitina vhodná zejména na odolné „high-end“ pastorky a převodníky, představce a řídítka či kliky.

Hlavní výhody (7075-T6):

• Skvělý poměr pevnosti a hmotnosti.
• Delší životnost komponent.
• Vyšší odolnost vůči namáhání.

Nevýhody:

• Těžko opracovatelný.
• Komplikovaná povrchová úprava.
• Vysoká cena.

Král rámů

Obě zmíněné slitiny mají největší zastoupení v cyklistickém světě. V malém množství se objevují i další série slitin hliníku, například Al 2000. U ní jde například o řidítka, která mají dobrou schopnost pohlcování vibrací, ale zase je velmi obtížná pro svařování. Proto je vhodná zejména na řídítka nebo podobné komponenty, vyrobené tvarováním.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Za sebe můžu napsat, že jsem stále věrný hliníku. Karbon by mně osobně dával význam zejména na kolech nebo pokud bych měl ambice pravidelně trénovat a závodit. Pokud nehledáme téměř profesionální kolo, hliník je stále dostupný cenově i technologicky.

Sdílení kol ve městech

V řadě evropských metropolí je městské kolo naprosto neoddělitelnou součástí života mnoha lidí. V městech západní Evropy je zavedený systém půjčování kol přímo na ulicích (například v Paříži), kolo si můžete půjčit i v hostelech nebo v krámcích k tomu určených (Berlín). Amsterdam je zase charakteristický koly různých barev a vzorů ozdobenými košíky a květinami. Nutně se však nemusí jednat o projev jakéhosi individualismu či touhy po pozornosti. Důvodem zdobení může být i rychlejší nalezení kola mezi padesáti dalšími.

Nedílnou součástí existence kol v ulicích měst je bezesporu i názor lidí, zda jsou, či nejsou přijatelná. Ne každý uvítá velkou koncentraci cyklistů na chodnících, jejichž část je už tak úspěšně zabraná auty.

Názory osobností na kola

Linda Kallistová Jablonská je česká dokumentaristka, která stojí mimo jiné za úspěšným dokumentem Vítejte v KLDR! Myslím, že kolo je skvělý dopravní prostředek, já sama jsem roky jezdila do práce jen na kole. Je často mnohem rychlejší než auto a ideální pro ty, kteří se nechtějí ráno mačkat v MHD, a kromě počáteční investice je zadarmo. Nevím, jak je to u jiných cyklistů, ale já jsem si zkrátka vypočítala, že jízda na kole je pro mě nejvýhodnější po všech stránkách.

V Amsterdamu lidé svá kola hojně zdobí. Myslím, že u nás panuje představa, že na kolo musíte vlézt jen navlečený do přiléhavého trikotu s nápisem Budvar. Přitom většina z nás to má do práce pár kilometrů a z vlastní zkušenosti vím, že na kole se dá jet celkem pohodlně i v sukni nebo v kozačkách. Na kole ve městě bohužel teď moc nejezdím, protože mám malé děti a s nimi bych se do ulic na kole trochu bála. Ale mám za sebou mnohaletou cyklistickou zkušenost.

V řadě evropských měst jsou kola hojně využívána jako každodenní dopravní prostředek, který má svou dlouhodobou tradici. Je ale potřeba upravit trasy pro městské cyklisty tak, aby se cítili bezpečně.

Všude jsem rychleji, a ještě mi jízda dodá skvělou náladu. Miluju kola a mám jich několik včetně elektrokola. Nemám řidičák, takže používám veřejnou dopravu a kolo a je mi fajn. Naopak jsem ušetřen všech kalamit, zacpaných dálnic a hledání parkování. Já s MHD problém nemám a všude jsem dřív než lidé, co auta mají. Smáli se mi tam, že jsem si s sebou vzal horský kolo s tolika převody. Já mám taky různá kola na různé věci, ale jako módní doplněk ne. Jsem asi staromódní chlap, žádná fintilka, co se doma čančá a pak čančá ještě i svoje kolo. Ale jinak trend být krásný a zajímavý podle mě nebyl nikdy tak okatý, jako je teď, a pořád sílí. Lidé dělají všechno pro to, aby si jich někdo všiml.

Ano, už jezdím a těším se i na věci, jako je servis kol a vychytávky na ně. Na kolech je pořád co vylepšovat.

Elektromobilita a její role

Elektromobilita k pohonu dopravních prostředků využívá elektrickou energii, kterou nahrazuje fosilní paliva (ropu nebo plyn). Ačkoliv se na trhu výrazněji prosazuje až v posledních letech, ve skutečnosti nejde o žádnou novinku. První koncepty elektromobilů vznikaly dokonce dříve než auta se spalovacím motorem - už v první polovině 19. století. Výhodou dnešních elektromobilů jsou nižší provozní náklady a čistší provoz, nevýhodou vyšší pořizovací cena a kratší dojezd.

Na začátku 20. století údajně jezdilo po Americe více aut na elektřinu než na benzín. Obrat přišel až se sériovou výrobou Fordu modelu T, který elektromobily vytlačil z trhu vyšším dojezdem, spolehlivostí a nízkou cenou.

V roce 2024 se celosvětově prodalo přes 17 milionů nových elektroaut = více než pětina všech nových prodaných aut byla elektrická. Elektromobilitě na vzestupu pomáhá zejména podpora ze strany politiků. Pro nás je v tomto ohledu nejdůležitější Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která mj. stanovuje, že od roku 2035 musí být všechna nová auta zcela bezemisní. Což v překladu znamená, že musí být elektrická.

Výhody a nevýhody elektromobilů

Navzdory politické podpoře mají elektromobily několik objektivních nevýhod, které jejich větší uplatnění na trhu doposud brzdí. Mezi ty hlavní patří:

• Vyšší pořizovací cena.
• Kratší dojezd.
• Dostupnost a náročnost dobíjení.
• Náročnost výroby.

Naopak největší výhody elektromobility jsou následující:

• Nižší provozní i servisní náklady.
• Lokálně bezemisní provoz.
• Ekologičtější v dlouhodobém horizontu.
• Plynulé a komfortní ovládání.

Některé elektromobily mohou být celkově méně ekologické, než kdybyste si pořídili spalovací auto. Některé elektromobily a jejich provoz se vám setsakra mohou prodražit, že si pak budete říkat, proč jste raději nekoupili konvenční auto. A některé elektromobily také mohou být méně pohodlné či praktické, to když například budete mít auto s kratším dojezdem, budete jezdit delší trasy a čekat na nabití déle, než kdybyste jen natankovali palivo.

Je to udržitelnost. Některé automobilky už to pochopily, ať už jde například o Teslu, která novou éru odstartovala, nebo třeba koncern Volkswagen, podle kterého jsou auta něco jako smartphony na kolech.

V dlouhodobém horizontu pak udržitelnost znamená například snižování emisí a dopadu aut na životní prostředí. Nicméně pokud by se i nadále drtivou většinou podílela na dopravě jen spalovací auta, pak by byl tento stav trvale neudržitelný. Ke změnám klimatu už dávno dochází a s tím, jak bychom dále zrychlovali tempo těžby ropy, bychom ještě výrazněji změnili podmínky na planetě.

Budoucnost u aut tedy za mě není ani elektrická, ani spalovací, ale trvale udržitelná.

Elektrokola a elektrokoloběžky

Elektrokola zažívají v posledních letech doslova revoluci. Stávají se nejen populárním dopravním prostředkem, ale také nenahraditelným pomocníkem pro lidi, kteří hledají zábavu, pohyb nebo ekologické řešení svých každodenních potřeb. Elektrokola jsou vhodná pro všechny věkové kategorie a úrovně fyzické zdatnosti.

Z hlediska zdraví nabízejí elektrokola jedinečný kompromis mezi pohodlím a fyzickou aktivitou. I přestože vám motor pomáhá, stále šlapete, a tak zůstanete v pohybu. To podporuje kardiovaskulární systém a zlepšuje celkovou kondici. Moderní technologie navíc dělají z elektrokol atraktivní a vysoce funkční dopravní prostředek. Modely na trhu dnes nabízejí chytré systémy, které monitorují vaše jízdy, stav baterie nebo dokonce lokalizují kolo při krádeži. Kapacity baterií se neustále zvyšují, a tak se nemusíte obávat, že by dojezd nestačil vašim potřebám.

Elektrokola nevyžadují paliva, jako jsou benzín nebo nafta, a jejich provoz je tak nejen šetrný k životnímu prostředí, ale také finančně úspornější.

V neposlední řadě stojí za zmínku finanční úspory. I když pořizovací cena elektrokola může být vyšší než u klasického kola, jeho provozní náklady jsou minimální. Nepotřebujete palivo, neplatíte parkovné a údržba je jednoduchá a levná.

Elektrokoloběžka je moderní dopravní prostředek, který kombinuje jednoduchost tradičního koloběžkového designu s výhodami elektrického pohonu. Základní konstrukční prvky elektrokoloběžky zahrnují rám, dvě kola, elektromotor a akumulátorovou baterii.

Konstrukce elektrokoloběžek je navržena s důrazem na kompaktnost a snadnou přenositelnost. Mnoho modelů nabízí sklopný mechanismus, který umožňuje rychlé složení a snadné uložení v kanceláři, veřejné dopravě nebo automobilu.

Elektrokoloběžky na českém trhu nabízejí pestrou škálu variant, které jsou rozděleny podle účelu použití a konstrukčních parametrů. Městské elektrokoloběžky jsou charakteristické kompaktním designem a nižší hmotností. Terénní elektrokoloběžky představují robustnější variantu určenou pro náročnější jízdní podmínky. Sportovní elektrokoloběžky cílí na náročnější uživatele a nadšence, kteří vyžadují vysoký výkon a rychlost.

Výhody elektrokoloběžek

• Ekologická doprava.
• Ekonomické výhody.
• Snadné řešení pro poslední míli cesty.
• Lehká fyzická aktivita.

Omezení a výzvy

• Bezpečnostní rizika.
• Infrastrukturní výzvy.
• Nevhodné parkování.
• Ekonomické aspekty.

Legislativa a ekonomika provozu elektrokoloběžek

Standardní elektrokoloběžky jsou v ČR klasifikovány jako jízdní kola s maximálním výkonem motoru 250 W a maximální povolenou rychlostí 25 kilometrů v hodině. Bezpečnostní požadavky zahrnují povinnou výbavu srovnatelnou s vybavením jízdních kol. Uživatelé musí mít funkční osvětlení, reflexní prvky a dodržovat pravidla silničního provozu určená pro cyklisty.

Náklady na nabíjení jsou téměř zanedbatelné, přičemž jedno plné nabití spotřebuje pouhých 0,2 až 0,3 kWh elektrické energie. Roční provozní náklady zahrnují kromě nabíjení také pravidelnou údržbu. Ta sestává z kontroly brzd, pneumatik a baterie, což představuje výdaj několika set korun ročně. Při srovnání s alternativními dopravními prostředky elektrokoloběžky jednoznačně vítězí v kategorii nákladů na přepravu.

tags: #sdílení #kol #ekologie #výhody #nevýhody

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Bošovice - důležité informace
• Jak čistit sprchový žlab SIKO?
• Profesionální čištění odpadů
• Význam faktorů v regionálním rozvoji
• Ekologický vztah parazita a hostitele