Příroda a kulturní bohatství České republiky

Krajina představuje významnou součást našeho životního prostředí, je součástí světa, který nás utváří, a má vliv na kvalitu našeho života. Krajina je také součástí našeho kulturního dědictví. To, co dnes vnímáme jako přírodu, je převážně kulturní krajina přetvářená činností člověka během procesu osidlování a kultivace. Tisíciletý vývoj naší země zanechal v krajině řadu stop. Stala se tak otevřenou kronikou naší historie, kultury i identity.

Ne nadarmo proto Úmluva o ochraně kulturního dědictví UNESCO z roku 1972 charakterizuje kulturní krajinu jako „kombinované dílo přírody a člověka a doklad vývoje lidské společnosti a sídel v průběhu historie“. Vybrané části naší kulturní krajiny jsou proto chráněny zákonem. Důležitým prostředkem k získávání respektu a úcty, jež vedou k ochraně a uchování pro budoucí generace, je seznámení veřejnosti s krajinou jako součástí našeho kulturního dědictví a s odkazem, který je v ní obsažen. Národní památkový ústav proto krajinu zařadil mezi hlavní témata roku 2017.

Kulturní dědictví je nedílnou součástí kultury. Kulturní dědictví můžeme rozdělit na materiální a nemateriální.

Materiální kulturní dědictví

Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy.

Nemateriální kulturní dědictví

Nemateriální zahrnuje vše, co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadí se sem myšlenky, rčení, přísloví, citáty, interpretační umění (hudba), společenské zvyklosti, tradice, zvyky, vědomosti a zkušenosti a dovednosti v tradičních řemeslech.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Nemateriální kulturní dědictví - to jsou projevy zděděné po našich předcích a předávané našim potomkům - ústní tradice a vyjádření, interpretační umění, společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události, vědomosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru, dovednosti spojené s tradičními řemesly a mnohé další. Nemateriální kulturní dědictví je zdrojem naší identity. Odlišuje nás od ostatních, ukotvuje nás ve společnosti, pevně zakořeňuje naši existenci skrze tvorbu smysluplných vztahů, sdílení společných hodnot s našimi rodinami, sousedy, přáteli či komunitou. Umožňuje nám projevovat svou tvořivost - tančit, zpívat, hrát divadlo a výtvarně se vyjadřovat, i když nejsme školenými a věhlasnými umělci. Obsahuje generacemi prověřené a praktické vědomosti využitelné v každodenním životě i dovednosti, jež poskytují záruku kvalitních produktů.

Vláda České republiky v roce 2003 schválila Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. Na jejím vypracování se vedle Národního ústavu lidové kultury a Ministerstva kultury České republiky podílela řada odborníků z různých institucí a úřadů. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byl zřízen příkazem ministra č. 41/2008 v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 11. června 2003 č. 571 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice (bod 4.2.5.) a k implementaci Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, jejíž smluvní stranou se Česká republika stala dne 18. května 2009. Jedním z bodů Koncepce účinnější péče bylo zřízení krajských seznamů. Protože tento vládní dokument nemá váhu zákona, ale pouze doporučení, musel návrh zřízení krajských seznamů projít schvalovacím procesem v každém kraji samostatně.

Úmluva UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví

Úmluva byla schválena v Paříži 16. listopadu 1972 generální konferencí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a v platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. Vytváří systém kolektivní ochrany kulturního a přírodního dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace. Jejím hlavním cílem je tak chránit části kulturního a přírodního dědictví, které mají mimořádný význam, a z tohoto důvodu je třeba je zachovat jako součást světového dědictví lidstva jako celku. Jinak řečeno, jedná se o místa, jejichž kulturní nebo přírodní význam je tak výjimečný, že přesahuje hranice příslušného státu a je stejně důležitý pro současné i budoucí generace celého lidstva: proto má nepřetržitá ochrana takového dědictví nejvyšší význam pro celé mezinárodní společenství.

V rámci UNESCO, které v rámci OSN převzalo nad úmluvou gesci, byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, zkráceně nazývaný Výbor pro světové dědictví a scházející se jednou ročně: rozhoduje mj. o zapsání nových lokalit na Seznam světového dědictví UNESCO. Povinností každé smluvní strany je zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím, které se nachází na jejím území.

ČSFR přistoupila k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala 15. K roku 2022 bylo na Seznamu světového dědictví UNESCO z ČR zapsáno 16 unikátních míst globálního významu, z toho 15 kulturních památek. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se stala v rámci rozšiřování již existující lokality Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy součástí pomyslné klenotnice lidstva 28.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Rozdělení kulturního bohatství pro výuku

Kulturní bohatství lze rozdělit do tří skupin:

1. Významné výtvory lidské činnosti: patří tam předměty, stavby, případně jejich soubory, které jsou důležitými doklady historického vývoje a způsobu života společnosti.
2. Kulturní zvyklosti: rozumíme obyčeje a zvyky po našich předcích.
3. Chráněná území: vlivem velkého zasahování do naší přírody, bylo velkou nutností vytvořit systém její ochrany.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #a #kulturni #bohatstvi

Oblíbené příspěvky:

• Výběr pytlů na odpad
• Ekologické výzvy lesních ekosystémů
• Odvodnění Dopravních Ploch
• Sopor a kóma u dospělých
• Studium ekologie a životního prostředí na PřF UK