Královéhradecký kraj se pyšní rozmanitou a jedinečnou přírodou. Zvláště chráněnými územími jsou přírodní oblasti, které mají pro svou jedinečnost a rozmanitost nadstandartní právní ochranu. V Královéhradeckém kraji se takových území nachází 140 ve všech kategoriích, kterými jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Různé typy chráněných území tvoří více než pětinu rozlohy Královéhradeckého kraje.
Kategorie se liší velikostí chráněné plochy a přísností pravidel pro činnosti a pohyb. Z celkem 140 takových oblastí, zasahujících i jen z části na území regionu, jich spravuje krajský úřad v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace 93. Nejvíce plochy zaujímají tři chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, Český ráj, Orlické hory a Krkonošský národní park (KRNAP), jejichž posláním je především ochrana jedinečné přírody. K tomu mohou dodržováním pravidel pohybu a chování významně přispět i návštěvníci.
Pravidla chování jsou přesně stanovena jednak v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dále pak ve zřizovacích předpisech vydaných pro jednotlivá území a návštěvních řádech. K zachování přírodního bohatství kraje může dodržováním pravidel významně přispět každý návštěvník. Pro všechna zvláště chráněná území jednotně platí, že je zakázáno je jakýmkoli způsobem poškozovat. Mezi základní návštěvnická pravidla patří například nevjíždění do přírody motorovými vozidly, netrhání a nesbírání rostlin, neodchytávání živočichů, pohyb po vyznačených cestách a táboření a rozdělávání ohňů jen na místech k tomu určených.
Dodržování pravidel přímo v přírodě kontroluje v Královéhradeckém kraji na území KRNAP a CHKO stráž přírody, která za jejich porušení může udělit blokovou pokutu.
Ptačí park Josefovské louky
Ptačí park Josefovské louky, který se rozkládá v nivě řeky Metuje nedaleko historické pevnosti Josefov, je jedinečným projektem České společnosti ornitologické (ČSO). Tato soukromá nevládní rezervace byla založena s cílem obnovit mokřadní ekosystém a zajistit návrat ohrožených druhů ptáků do této dříve zaplavované oblasti. Práce na parku začaly v roce 2008 výkupem pozemků a zaměřují se na obnovu unikátního, přes sto let starého zavlažovacího systému Metuje. Jeho oprava umožňuje regulovat rozlivy a výšku spodní vody na loukách, což je klíčové pro vytvoření příznivého prostředí pro mokřadní druhy.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Pro pozorování ptactva jsou k dispozici speciální pozorovatelny. Na loukách se pasou stáda divokých koní (exmoorští poníci) a praturů, kteří pomáhají spásat území. V blízkém okolí se nachází vojenská Pevnost Josefov, unikátní barokní pevnostní město, kde je možné navštívit Uměleckou kolonii Bastion IV nebo rozsáhlé podzemní chodby, které jsou významným zimovištěm pro netopýry, zejména vrápence malého. Za návštěvu stojí také Vyhlídka Boženy Němcové, která poskytuje pěkný výhled do krajiny. Necelých deset kilometrů od Jaroměře je možnost navštívit Letiště Jaroměř, kde si můžete prohlédnout leteckou techniku.
Jak se tam dostat?
Do Ptačího parku Josefovské louky je vstup volný a je otevřený celoročně. Autem se ke vstupnímu areálu dostanete ze Starého Plesu u Jaroměře. Odbočka je vlevo ze silnice, označená dřevěnou tabulí. Počet parkovacích míst ve vstupním areálu je omezený. Park se nachází mezi obcemi Jaroměř, Starý Ples a Josefov. Z centra Josefova se k parku dostanete příjemnou, nenáročnou procházkou za několik desítek minut. Můžete se vydat i po zelené turistické značce od Josefova, přejdete most za Poklasným mlýnem a zabočíte doleva. V parku je důležité dodržovat návštěvní trasy, zejména v období hnízdění (březen - červen), a vést psy na vodítku.
Annamariánský pramen
Annamariánský pramen je jedním z nejdůležitějších pramenů v areálu Lázní Bělohrad a nachází se v malebném lázeňském parku zvaném Bažantnice. Lázně byly založeny již v roce 1885 hraběnkou Annou z Aseburgu, a to díky léčivým účinkům zdejší sirnaté vody. Samotný Annamariánský pramen, který je arsenito-železitá kyselka, byl vyvrtán v roce 1901 do hloubky 52 metrů. Jeho slavnostní zprovoznění proběhlo symbolicky na den svaté Anny. Pramen dostal jméno na počest zakladatelky lázní, hraběnky Anny.
Voda z pramene je cenná pro své složení - jedná se o železitou kyselku, která je doporučována pro pitné kúry a má prokazatelně příznivý vliv na metabolickou látkovou výměnu. Tato voda, spolu s místní slatinnou rašelinou, tvoří základ léčebných procedur v Lázních Bělohrad. Pramen vyvěrá z kónického kamenného podstavce, který je ozdoben plastikou lva a je krytý vyřezávaným osmibokým dřevěným altánkem s jehlancovou střechou. Altán dodává místu pohádkový a historický ráz.
Jak se tam dostat?
Annamariánský pramen se nachází na konci lázeňského parku Bažantnice v Lázních Bělohrad. Z centra města se k němu dostanete velmi snadno, a to pěšky po značených turistických stezkách. Můžete se vydat po modré turistické značce ve směru na Miletín nebo po žluté turistické značce ve směru na Byšičky. Cesta vede udržovaným a rovinatým parkem, takže je ideální pro procházky i pro rodiny s dětmi. Pro motoristy je k dispozici parkování v centru Lázní Bělohrad.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Co můžete v okolí objevovat?
Návštěvu Annamariánského pramene můžete skvěle spojit s procházkou po celém areálu Bažantnice, který je zároveň přírodní rezervací. V rezervaci najdete pět menších vodních ploch, včetně rybníka Povolír, a můžete se projít k významnému památnému stromu Erbenovu dubu, který je spojen se jménem Karla Jaromíra Erbena. Pokračovat můžete dále po žluté značce až na poutní místo Byšičky, kde stojí kostel sv. Petra a Pavla a nedaleko od něj naleznete odpočinkové místo u Petrovy studánky. V Lázních Bělohrad doporučujeme navštívit také Malé náměstí se zachovalými dřevěnými domky a Fryčovo muzeum.
Broumovské stěny
Broumovské stěny, to je panenská příroda s romantickými skalními útvary, roklemi i vyhlídkami. Najdete ji v Broumovské vrchovině, v severovýchodních Čechách, přesněji mezi městy Broumov a Police nad Metují. Tato lokalita s rozlohou 638 ha s nesouměrným skalnatým hřebenem byla v roce 1956 vyhlášená národní přírodní rezervací.
Rozsáhlou oblast tvoří krásné exempláře pískovcových skal, hlubokých roklí, soutěsek a samozřejmě bohaté lesy. Jedinečným místem jsou tzv. Slavěnské hřiby nad vesnicí Slavný. Jsou to skály, které vlivem nerovnoměrného zvětrávání získali podobu hřibů. Všechna zajímavá místa můžete navštívit díky husté sítí turistických stezek a cest. Ty umožňují pohodlný průchod i jinak těžko prostupným terénem.
Jistě rádi vystoupáte na oblíbené vyhlídkové vrcholy (Hvězda, Božanovský Špičák, Koruna, Supí koš). Z jejich vrcholů si jednak prohlédnete Broumovské stěny, ale také Broumovsko a Policko, nebo se Vám snad na obzoru naskytne pohled na Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky či Králický Sněžník. Z těchto vyhlídek je nejoblíbenější Hvězda (671 m n. m. ), kde se křižují turistické cesty, stojí zde turistická chata ve švýcarském slohu a také známá barokní kaple postavená v 30. letech 18. století.
Jak se tam dostat?
K Broumovským stěnám se snadno dostanete ze dvou stran. Na jihozápadě necháte auto v Pěkově, Hlavňově, Slavném nebo Machově a pak dále půjdete po svých. Jedině parkoviště na Hvězdě je k výletnímu místu blíž. Pokud pojedete od Broumova, nejblíž ke Stěnám jsou Křinice, Martínkovice a Božanov. Při pochodu z této strany buďte připravení na větší převýšení, než se dostanete na hřeben. Pokud nejedete autem, ale veřejnou dopravou, vězte, že cestování autobusem je jednodušší než vlakem. Autobus z Police do Broumova Vás vysadí ve vesnicích, ze kterých vedou přímé stezky do Broumovských stěn.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Co můžete v okolí objevovat?
Kromě Broumovských stěn můžete poznávat další přírodní zajímavosti v CHKO Broumovsko, nevynechejte Polické stěny, jeskyni Kovárnu či Mariánskou jeskyni. V Polici nad Metují najdete unikátní muzea - Muzeum papírových modelů a Muzeum stavebnice Merkur. V Broumově na Vás dýchne historie v benediktinském klášteře, v Muzeu Broumovska nebo v Muzeu piva v pivovaru Olivětín.
Možností ubytování u Broumovských stěn najdete hodně, jelikož si můžete vybírat ze všech vesnic v okolí i dvou blízkých měst. Proto snadno najdete jak chaty a chalupy, tak i hotely. A cokoliv mezi tím. K dispozici jsou útulné penziony i cenově dostupné ubytovny. Nejromantičtější pobyt si užijete v roubenkách, mnoho místních nabízí ubytování v soukromí.
Skalní města vždy lákaly turisty a jistě jsou to místa, která se vyplatí vidět. Mezi ně se řadí i Broumovské stěny.
Modré kameny
Modré kameny je soubor křemencových skalek nacházejících se na jižním úbočí vrchu Světlá hora (1244 m n. m.) v Krkonoších. Tato přírodní zajímavost leží přibližně 2,5 kilometru severně od Janských Lázní. Skalky jsou tvořeny tvrdými, odolnými křemenci a jejich název je odvozen od modravé barvy horniny, která je viditelná zejména po dešti. Skalní útvary nabízí za pěkného počasí hezký výhled do kraje, zejména na Janské Lázně a pohoří Rýchory. Jsou oblíbeným cílem nenáročných pěších turistů.
Jak se tam dostat?
Nejpohodlnější přístup je z Janských Lázní. Můžete využít kabinkovou lanovou dráhu Černohorský Express na Černou horu a odtud pokračovat po turisticky značené trase směrem k Velkým Pardubickým Boudám a následně k Modrým kamenům. Tato trasa měří přibližně 9 kilometrů a vede mírným klesáním, přičemž ji lze absolvovat pěšky, na kole, nebo na koloběžce. Pro pěší turistiku přímo z Janských Lázní vede kratší trasa dlouhá přibližně 4,8 km kolem Modrokamenné boudy.
Co můžete v okolí objevovat?
Z Modrých kamenů můžete pokračovat k dalším krkonošským zajímavostem. Severně se nachází významná přírodní památka Černohorské rašeliniště s naučnou stezkou, které představuje jedinečný ekosystém. V Janských Lázních si můžete prohlédnout unikátní Rozhlednu Panorama Černá hora, vybudovanou z nevyužitého sloupu lanovky, nebo navštívit oblíbenou Stezku korunami stromů Krkonoše. Na Černohorském potoce, jen kousek od centra Janských Lázní, naleznete působivé Černohorské vodopády.
Skalní věž Král
Skalní věž Král je jedním z mnoha cílů horolezců toužících zdolat vrchol a kochat se z výšky krásou okolní přírody. Skálu najdete v oblasti Adršpašsko-teplických skal v regionu Broumovska. Ty jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. Tato turisticky oblíbená lokalita láká své návštěvníky už od 18. století. Největší skalní labyrint v Česku přitahuje návštěvníky stále. Někteří se rádi proplétají úzkými uličkami pískovcových měst. Další, řekněme, ti odvážnější, si troufají na skály i vylézt. Tyto skály jsou doslova rájem pro horolezce.
Skalní věž Král má své historické prvenství a proslula jako první vylezená věž v Adršpachu. První horolezci dorazili do zdejší lokality ze Saska. Skupina byla vedena Willim Adamem. Svůj prvovýstup podnikli 20. května 1923 na věž pojmenovanou Král. Tam se ale nezastavili a pokračovali zdoláním Cimbuří, Saské hlavy, Martinské koruny a Orla. Tito lezečtí nadšenci z Německa byli okouzleni krásou Adršpašských skal a několikrát se sem vrátili. Od té doby se toto místo horolezci jen hemží.
Kouzelná příroda Adršpašsko-teplických skal láká na tisíce skalních věží a věžiček. Nemusíte být ale horolezci. Ve skalách najdete spoustu vyhlídek, že kterých se Vám bude tajit dech. Můžete z nich obdivovat skalní útvary jako jsou Milenci, Starosta a Starostová, Štěpánská koruna nebo Malý a Velký konšel. Pokud se vydáte podél naučné stezky Pod křížovým vrchem, spatříte nádherný výhled na panorama skal. Značená trasa začíná u hlavního parkoviště. Stejným směrem narazíte i na Zdoňovské menhiry, umělecké seskupení kamenů. Podívat se můžete také na vyhlídku na Starozámeckém vrchu, kde se nachází zřícenina hradu Adršpach. Celé skalní město odtud budete mít jako na dlani. K vyhlídce můžeme doporučit i nedalekou rozhledu Čáp.
Možná Vás bude lákat koupání v Pískovně Adršpach, ale to je zakázané. V horkých dnech využijte koupaliště v nedalekých Teplicích nad Metují. Přijíždíte-li do Východních Čech v zimním období, zastavte se zalyžovat ve Ski Kamenec Teplice nad Metují.
Adršpašsko je turisticky navštěvovaná oblast s širokou nabídkou ubytovacích možností. Pokud zvažujete pobyt v okolí Skalní věže Král, rádi Vám s výběrem ubytování pomůžeme. Ubytování si u nás vybere každý. Rodina s dětmi, skupina kamarádů, ale i jednotlivci toužící po odpočinku od všedních starostí. Můžete hledat mezi penziony, hotely i ubytování v soukromí. Oblíbenou možností jsou chalupy nebo přímo roubenky. Na Broumovsku je krásně po celý rok. Věříme, že si svůj pobyt skutečně užijete.
Lysečinská skalní jehla
Lysečinská skalní jehla, známá dříve i pod názvem Latenštejn, je významný geomorfologický útvar, který se nachází na území Krkonošského národního parku v Dolních Lysečinách, poblíž obce Horní Maršov. Jedná se o unikátní, přibližně osm metrů vysoký skalní sloup, který v Krkonoších nemá obdoby. Místo je cennou přírodní památkou, jež láká návštěvníky pro svůj geologický význam a klidné prostředí, které je prozatím málo dotčeno masovou turistikou. Lysečinská jehla je ideálním cílem pro krátkou vycházku v lůně krkonošské přírody.
Tato skalní jehla byla vytvořena působením selektivní eroze a zvětrávání. Její unikátnost spočívá v tom, že je tvořena béžovo-bílými krystalickými vápenci, které jsou odolnější proti erozi než okolní horniny, díky čemuž se zachovala jako izolovaný skalní sloup. Lysečinská jehla stojí na skalnatém hřbítku severně od soutoku Lysečinského a Albeřického potoka. Její geologický význam vedl k zařazení do databáze významných geologických lokalit. Vzhledem k ochraně přírody a celkové nestabilitě útvaru jsou horolezecké výstupy na Lysečinskou jehlu zakázány. Konkrétní nadmořská výška jehly není často uváděna, ale nachází se v dolních partiích Dolních Lysečin.
Jak se tam dostat?
Nejbližší obcí s možností příjezdu autem je Horní Maršov, odkud je třeba pokračovat směrem na Dolní Lysečiny. Parkování je možné v obcích v blízkosti turistických stezek, například u obecního úřadu v Horním Maršově, kde bývají k dispozici malá placená nebo veřejná parkoviště. Lysečinská skalní jehla leží v pěší dostupnosti od konce Dolních Lysečin. Veřejnou dopravou se do Horního Maršova dostanete autobusem například z Trutnova nebo Pece pod Sněžkou. Přímo k jehle vede modrá turistická trasa KČT z Horního Maršova směrem na Lysečinské boudy.
Co můžete v okolí objevovat?
Oblast Dolních Lysečin nabízí kromě samotné Lysečinské jehly příjemné procházky po Krkonošském národním parku. Přímo v Lysečinách si můžete prohlédnout dva půlkruhové kamenné mostky z 18. století přes potok, které jsou prohlášené za kulturní památky. Další zajímavost objevíte, pokud budete pokračovat po modré turistické trase KČT směrem na sever k Lysečinským boudám a dále k hřebeni. Z Horního Maršova se můžete vydat i po žluté turistické trase KČT ke zřícenině hradu Břecštejn, která stojí nad údolím řeky Úpy.
Sloní náměstí
Jedním z nejoblíbenějších turistických cílů ve Východních Čechách jsou Adršpašsko-teplické skály. Mohutné a zajímavě tvarované skály vytvářejí unikátní skalní město Adršpach. Vchod do tohoto přírodního skvostu naleznete nedaleko obce Adršpach. Můžete se vydat na okružní trasu a poznat všechna zajímavá zákoutí, pokochat se výhledy na skály nebo se projít nejužší uličkou, která má šířku pouhého půl metru.
Během putování narazíte i na Sloní náměstí. Je to místo, které je obklopeno skalami, připomínající slony. Raritou je, že právě zde můžete vidět i zajímavou floru, která je však běžná pro místa, s polohou nejméně o 200 metrů vyšší. Jedná se například o blatouchy, podbělici nebo mléčivce.
Některá zajímavá místa ve skalním městě jsou dostupná pouze po žebříku. Jakmile si tedy odpočinete na Sloním náměstí, případně se občerstvíte, vyrazte na projížďku na pramici na Adršpašském jezírku. U odtoku z jezírka byl vytvořen 16 metrů vysoký Velký Adršpašský vodopád, který je zajímavý zejména v zimě, kdy voda zamrzne a vznikne mohutný ledopád. Asi po 50 metrech dále, po proudu říčky Metuje, se nachází ještě 4metrový Malý Adršpašský vodopád.
Nejvyšší skálou této oblasti jsou Milenci. Tyčí se do výšky 96 metrů a častokrát můžete vidět horolezce, kteří se ji snaží zdolat. Jako první se sem v roce 1923 dostali Otto Dietrich, Wilhelm Fiehl a Otto Rülke. Dalšími zajímavými skalními tvary jsou Starosta a Starostová, Krakonošova lenoška, Homole cukru nebo Džbán. Svoje pojmenování dostali už během 18. století podle osob a věcí, které připomínají.
Skalní město Adršpach je zajímavým místem, kde můžete se svou rodinou strávit příjemný celodenní výlet.
tags: #příroda #Královéhradeckého #kraje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]