Královéhradecký kraj se nachází v severovýchodních Čechách a sousedí s Pardubickým, Středočeským a Libereckým krajem. Tento region se pyšní rozmanitými přírodními krásami, které každoročně obdivují statisíce domácích i zahraničních návštěvníků. Královéhradecký kraj se může pochlubit množstvím přírodních atraktivit, jakými jsou např. Krkonošský národní park s nejvyšší horou České republiky Sněžkou či fascinující pískovcová skalní města.
Centrem regionu je město Hradec Králové, které je díky své vzdálenosti 100 km od Prahy dobře dostupné nejen osobním automobilem, ale i vlakem. Město na soutoku řek Labe a Orlice je přirozeným centrem kultury a vzdělanosti Královéhradeckého kraje a vyniká svou urbanistickou a architektonickou tradicí. Hradec Králové je rovněž vyhledávanou destinací kongresové turistiky.
Nejvyšším bodem Královéhradeckého kraje je hora Sněžka (nejvyšší hora České republiky) s 1 603 metry, která leží v Krkonoších. Nejvíce navštěvovaným místem v Královéhradeckém kraji je bezesporu Krkonošský národní park.
Hřeben našich nejvyšších hor se táhne podél česko-polské hranice v délce 35 kilometrů. Nejvyšší horu Sněžku (1603 m n. m.) lze navštívit buď kabinkovou lanovkou z Pece pod Sněžkou, nebo pěší túrou po četných turistických trasách. Jednou z nejkrásnějších turistických tras v Krkonoších je Cesta česko-polského přátelství, která vede po nejvyšších partiích krkonošských hřebenů. Jinými navštěvovanými místy jsou také pramen řeky Labe či Pančavský vodopád.
Pro své jedinečné přírodní bohatství byly Krkonoše v roce 1963 vyhlášeny prvním českým národním parkem.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Lysečinská skalní jehla, známá dříve i pod názvem Latenštejn, je významný geomorfologický útvar, který se nachází na území Krkonošského národního parku v Dolních Lysečinách, poblíž obce Horní Maršov. Jedná se o unikátní, přibližně osm metrů vysoký skalní sloup, který v Krkonoších nemá obdoby. Místo je cennou přírodní památkou, jež láká návštěvníky pro svůj geologický význam a klidné prostředí, které je prozatím málo dotčeno masovou turistikou. Lysečinská jehla je ideálním cílem pro krátkou vycházku v lůně krkonošské přírody.
Tato skalní jehla byla vytvořena působením selektivní eroze a zvětrávání. Její unikátnost spočívá v tom, že je tvořena béžovo-bílými krystalickými vápenci, které jsou odolnější proti erozi než okolní horniny, díky čemuž se zachovala jako izolovaný skalní sloup. Lysečinská jehla stojí na skalnatém hřbítku severně od soutoku Lysečinského a Albeřického potoka. Její geologický význam vedl k zařazení do databáze významných geologických lokalit. Vzhledem k ochraně přírody a celkové nestabilitě útvaru jsou horolezecké výstupy na Lysečinskou jehlu zakázány.
Úchvatné skalní město, ale také magická atmosféra a bohatá historie. To vše je Adršpach. Malebná vesnička nedaleko česko-polských hranic se nachází v…
Vydejte se do jedinečného přírodního ráje ve východních Čechách a objevte kouzlo známého skalního města Adršpašské skály.
Návštěva pískovcových skalních měst je jedinečným zážitkem pro malé i velké turisty. Pojem „skalní město“ dobře pochopíte teprve tehdy, když budete stát pod vysokými skalními věžemi připomínajícími výškové budovy. Tyto krásné přírodní scenérie jsou dotvářeny bizarními skalními útvary, jimž lidé dávali různá jména.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch, Jiráskovy Skály, Ostaš a Broumovské stěny.
Skalní věž Král je jedním z mnoha cílů horolezců toužících zdolat vrchol a kochat se z výšky krásou okolní přírody. Skálu najdete v oblasti Adršpašsko-teplických skal v regionu Broumovska. Ty jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. Tato turisticky oblíbená lokalita láká své návštěvníky už od 18. století. Největší skalní labyrint v Česku přitahuje návštěvníky stále. Někteří se rádi proplétají úzkými uličkami pískovcových měst. Další, řekněme, ti odvážnější, si troufají na skály i vylézt. Tyto skály jsou doslova rájem pro horolezce.
Skalní věž Král má své historické prvenství a proslula jako první vylezená věž v Adršpachu. První horolezci dorazili do zdejší lokality ze Saska. Skupina byla vedena Willim Adamem. Svůj prvovýstup podnikli 20. května 1923 na věž pojmenovanou Král. Tam se ale nezastavili a pokračovali zdoláním Cimbuří, Saské hlavy, Martinské koruny a Orla. Tito lezečtí nadšenci z Německa byli okouzleni krásou Adršpašských skal a několikrát se sem vrátili. Od té doby se toto místo horolezci jen hemží.
Jedním z nejoblíbenějších turistických cílů ve Východních Čechách jsou Adršpašsko-teplické skály. Mohutné a zajímavě tvarované skály vytvářejí unikátní skalní město Adršpach. Vchod do tohoto přírodního skvostu naleznete nedaleko obce Adršpach. Můžete se vydat na okružní trasu a poznat všechna zajímavá zákoutí, pokochat se výhledy na skály nebo se projít nejužší uličkou, která má šířku pouhého půl metru.
Během putování narazíte i na Sloní náměstí. Je to místo, které je obklopeno skalami, připomínající slony. Raritou je, že právě zde můžete vidět i zajímavou floru, která je však běžná pro místa, s polohou nejméně o 200 metrů vyšší. Jedná se například o blatouchy, podbělici nebo mléčivce.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Broumovské stěny, to je panenská příroda s romantickými skalními útvary, roklemi i vyhlídkami. Najdete ji v Broumovské vrchovině, v severovýchodních Čechách, přesněji mezi městy Broumov a Police nad Metují. Tato lokalita s rozlohou 638 ha s nesouměrným skalnatým hřebenem byla v roce 1956 vyhlášená národní přírodní rezervací.
Rozsáhlou oblast tvoří krásné exempláře pískovcových skal, hlubokých roklí, soutěsek a samozřejmě bohaté lesy. Jedinečným místem jsou tzv. Slavěnské hřiby nad vesnicí Slavný. Jsou to skály, které vlivem nerovnoměrného zvětrávání získali podobu hřibů. Všechna zajímavá místa můžete navštívit díky husté sítí turistických stezek a cest. Ty umožňují pohodlný průchod i jinak těžko prostupným terénem. Jistě rádi vystoupáte na oblíbené vyhlídkové vrcholy (Hvězda, Božanovský Špičák, Koruna, Supí koš). Z jejich vrcholů si jednak prohlédnete Broumovské stěny, ale také Broumovsko a Policko, nebo se Vám snad na obzoru naskytne pohled na Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky či Králický Sněžník.
Do Orlických hor zasahuje i přírodní park Orlice, sledující tok a nivy Divoké Orlice od Klášterce nad Orlicí (horní tok je chráněn v rámci CHKO…
Řeka Orlice dala jméno Orlickým horám, jejichž nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m n. m.). Na své cestě z hor si řeka Divoká Orlice proráží cestu údolím, zvaným Zemská brána. Odtud vede údolím turistická trasa s naučnou stezkou. Přesuneme-li se po proudu o trochu dál, můžeme se vydat na nenáročné putování hlubokým údolím řeky Orlice od hradu k hradu, tedy z Litic nad Orlicí do Potštejna. Dále řeka přirozeně meandruje Přírodním parkem Orlice až do Hradce Králové, kde se její vody slévají s řekou Labe.
Cyklotrasa Česká Skalice Začína u Velkého Třebešova a vede kolem přehrady Rozkoš až k jeho autokempu. Lákavé je to pokud se zrovna chystáte na Rozkoš trávit svou dovolenou.
Annamariánský pramen je jedním z nejdůležitějších pramenů v areálu Lázní Bělohrad a nachází se v malebném lázeňském parku zvaném Bažantnice. Lázně byly založeny již v roce 1885 hraběnkou Annou z Aseburgu, a to díky léčivým účinkům zdejší sirnaté vody.
Samotný Annamariánský pramen, který je arsenito-železitá kyselka, byl vyvrtán v roce 1901 do hloubky 52 metrů. Jeho slavnostní zprovoznění proběhlo symbolicky na den svaté Anny. Pramen dostal jméno na počest zakladatelky lázní, hraběnky Anny.
Voda z pramene je cenná pro své složení - jedná se o železitou kyselku, která je doporučována pro pitné kúry a má prokazatelně příznivý vliv na metabolickou látkovou výměnu. Tato voda, spolu s místní slatinnou rašelinou, tvoří základ léčebných procedur v Lázních Bělohrad.
tags: #příroda #Královéhradecký #kraj #zajímavosti