Velká tichomořská odpadková skvrna: Hrozba a výzva pro budoucnost

Velká tichomořská odpadková skvrna (anglicky: Great Pacific Garbage Patch či Pacific Trash Vortex) je místo zvýšené koncentrace mořského odpadu, který se zde nahromadil v severním tichomořském koloběhu.

Skvrna se nachází zhruba mezi 135. a 155. stupněm západní délky a 35. až 42. stupněm severní šířky. Její celková plocha je kolem 1,6 milionu čtverečních km (tj. více než čtyřnásobek rozlohy Německa a srovnatelné s velikostí Mongolska nebo Íránu).

Přesné vymezení jejích hranic je problematické, protože záleží na tom, jakou koncentraci odpadků v mořské vodě lze považovat za problematickou. V zásadě se za součást skvrny považuje ta část oceánu, kde je koncentrace odpadu větší než průměr.

Složení a rozsah znečištění

Skvrna se skládá především z malých úlomků různých plastů a chemických kalů. Na základě měření z léta roku 2015 studie odhadla, že z celkových 1,1-3,6 bilionu kusů plastu je z 94 % tvořeno mikroplasty.

Z hlediska hmotnosti, která se odhaduje na 79 000 tun (rozptyl 45-129 tisíc tun), ovšem mikroplasty tvoří jen asi 8 %, zbytek je tvořen většími kusy. Přes 3/4 celkové hmotnosti tvoří kusy větší než 5 cm.

Čtěte také: Dopady Velké pacifické skvrny odpadu

Původ odpadu

Podle odborné studie, publikované 1. září 2022 v časopise Nature, vědci zjistili, že více než 90 % identifikovatelného odpadu pochází z pouhých šesti zemí. Primární příčinou je rybolov. Dvě třetiny odpadu jsou čínského a japonského původu, přičemž v případě Japonska určitý podíl na smetení plastů do moře měla i ničivá vlna tsunami z roku 2011. Dalších zhruba 10 % odpadu je jihokorejského původu.

Dopady na životní prostředí

Plasty se fotodegradací rozpadají na menší a menší kousky a v důsledku toho vstupují umělé látky do potravního řetězce prostřednictvím živočichů, kteří se živí planktonem a přirozeně nedokážou při filtraci vody odlišit částečky plastů od částeček planktonu. Následně se tak plasty mohou dostávat potravním řetězcem do tkání vyšších živočichů včetně člověka, kde se mohou zabudovávat do tkání a způsobovat jejich záněty.

Biochemicky jsou plasty považovány za inertní a neměly by představovat nebezpečí, problémem jsou ovšem zbytkové látky, případně látky, které na sebe mikroplasty jsou schopné navázat - ty se pak mohou v tělech živočichů vylučovat a způsobovat reprodukční problémy nebo působit rakovinotvorně.

Větší části plastů zase končí v žaludcích větších živočichů, kde zabírají místo a živočich pak hyne na podvýživu - podle odhadů je tímto způsobem ohroženo 86% druhů mořských želv, 44% druhů mořských ptáků a 43% druhů mořských savců.

Přesto nelze považovat tichomořskou skvrnu za místo pouze s negativním dopadem na život. V mnoha oblastech je koncentrace plastů až sedmkrát větší než koncentrace zooplanktonu. Obavy vzbuzují především chemické látky, které se z plastů mohou vyloučit, zejména polychlorované bifenyly, bisfenol a deriváty polystyrenu.

Čtěte také: Fakta o Velké pacifické skládce

Možnosti řešení

Hledáním technického řešení, jak vyčistit tuto odpadkovou skvrnu, se zabývá mj. startup The Ocean Cleanup. V roce 2013 ho založil Nizozemec Boyan Slat. Firma vyvíjí plovoucí bariéru s ponornou suknicí. Nahromaděné plasty se díky ní dostávají do záchytné sítě a pomocí dopravníku je vyzvedává nákladní loď.

Kromě toho se firma snaží bránit tomu, aby do oceánů nepřiplouvaly další plasty z řek. Vyvinula proto solární energií poháněné plovoucí kolektory, které s využitím ponorných stěn automaticky sbírají a zpracovávají odpad v ústích řek.

Skupina aktivistů navrhla v září 2017 prohlášení znečištěné oblasti za území nového státu s názvem The Trash Isles, tj. Souostroví/Ostrovy odpadků. Aktivisté již zažádali o uznání nového státu OSN.

Podle magazínu The Byte může Ocean Cleanup skutečně získat pro svůj megalomanský plán potřebné finanční prostředky. Odstranění takzvaného Great Pacific Garbage Patch jednou provždy by stálo neuvěřitelných 7,5 miliardy dolarů. Ocean Cleanup si dal za úkol vylovit ho z vody kousek po kousku.

„Čistého oceánu lze dosáhnout ve zvládnutelném čase a za jasnou cenu,“ uvedl v tiskové zprávě zakladatel a generální ředitel Boyan Slat.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Neziskovka Ocean Cleanup vyvíjí nové technologie, jak tento plast z vody vylovit. Nezisková organizace tvrdí, prozatím ze skvrny vylovila asi 500 tun odpadu, což je pouhé půl procento z odhadovaného množství plastů. Do deseti let by však mohla zintenzivnit svou činnost a skvrna by mohla zmizet celá.

Odhady celkového množství plastového odpadu ve světových oceánech se liší v závislosti na metodách měření. Ocean Cleanup už v roce 2020 odhadovala, že v oceánech je 200 milionů tun plastů.

Kromě Great Pacific Garbage Patch existují i další oblasti nadměrného plastového znečištění v oceánech, i ty vznikají v důsledku oceánských proudů a sběrných vírů.

Produkce odpadu v číslech

Podle loňské studie Global Plastics Outlook vyprodukuje průměrný obyvatel USA za rok 221 kilogramů plastového odpadu, u Evropanů se jedná o přijatelnějších 114 kilogramů a nejšetrnější jsou Japonci a Korejci s 69 kily. Z globálních 353 milionů tun odpadních plastů se pouze 9 % recyklovalo, 19 % putovalo do spaloven, 49 % se vyvezlo na skládky a celých 22 % proniklo do neregulovaného prostředí včetně oceánů.

V roce 2019 se podle uvedené studie dostalo do vodních toků 6,1 milionu tun plastů, z toho 1,7 milionu skončilo v oceánech. Ze světových měst nejvíce odpadků vyprodukuje New York, na druhém místě je Mexico City a za ním Tokio.

Každodenní záchrana

Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál.

tags: #pacifická #hromada #odpadků #informace

Oblíbené příspěvky:

• Cesta ke klidu a pohodě
• Podívejte se na flexi připojeníVíce o HT tvarovkách
• Obnovitelné zdroje energie a jejich význam
• Životní prostředí a dotace v Písku
• Ochrana lesů Jeseníky