Člověk je pohybujícím se dokonalým strojem. Každý z nás připomíná perfektní chemickou továrnou, ve které se míchají různé látkové koktejly a vznikají nové chemikálie. Podívejme se na nejdůležitější části živého komplexu, odkrývejme jeho tajemství.
Základním stavebním kamenem člověka je buňka. Z té se rodíme. Časem jich máme biliony různých typů a každá z nich tvoří svůj vlastní mikrosvět.
Buněčné jádro je domovem našeho genetického materiálu - DNA (deoxyribonukleové kyseliny). V něm se jako vzácný poklad ukrývají geny - symbolické štafetové kolíky, předávané našimi předky při nekonečném běhu životem. DNA jako neomezený vládce dává pokyny celému tělu - od organel (složených z molekul chemických látek) uvnitř buněk po tkáně, orgány a soustavy, které nás udržují naživu a zajišťují základní funkce.
Pokud jsou buňky (osamoceně velmi zranitelné) stejného typu, spojují se do tkání. Připomeňme svalovou, nervovou (pouze v mozku a míše) a pojivovou, která vše drží pohromadě. Buňky v tkáních se neustále obnovují, i když se liší svojí životností. Zatímco některé svůj čas měří jen na hodiny, jiné vydrží po celý život. Každá tkáň potřebuje stálou výživu, kterou zajišťuje přítok krve šumějící v síti droboučkých cév. Nechybějí ani nervová vlákna, která fungují jako rychlí poslové informací do mozku a z něj. (Jinak bychom necítili třeba mráz či bolest.)
Z tkání se vytvářejí různé životně důležité funkční orgány jako např. srdce, játra, ledviny. Tvoří je současně mnoho různých druhů tkání. Ani orgány nemohou pracovat jen na vlastní pěst, ale spolupracují s jinými, čímž vytvářejí tělesné soustavy. Kdo by z vlastní praxe neznal dýchací soustavu, přivádějící do těla kyslík. Naopak soustava vylučovací z našeho organismu odvádí odpadní látky.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Srdce (cor) spojujeme i s emocemi, láskou a odvahou. Je to však tlaková pumpa pohánějící krevní oběh. Silný sval, který v dospělosti váží cca 300 g, připomíná grapefruit.
Za pouhou hodinu vykoná srdce 4200 stahů, za rok 36 milionů a za celý život až čtyři miliardy stahů! Přibližně stotisíckrát za den se srdce naplní krví, kterou pak vypuzuje do krevního oběhu. Denně se u dospělého přečerpá tolik tekutin, že by naplnily nádrž o objemu 10 tisíc litrů, což je obsah autocisterny. Za 70 let to může být až 200 milionů litrů krve (přibližně 200 000 tun). Pouze v srdci pracuje speciální sval - myokard. (Bohužel někdy postižený infarktem.)
Pokud bychom množství energie, kterou srdce každodenně vyvine, mohli využít k létání, vyletíme až do výšky 300 metrů. Celkový výkon lidského srdce během 70 let je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4 807 m).
Pokud by srdeční sval neřídily nervy, bil by nám divoce - až stokrát za minutu. Naštěstí bloudivý nerv (vagus) zajišťuje klidové tempo na cca 70 tepů/min.
Oběhová (nebo také cévní) soustava zajišťuje rozvod látek po těle. Cévní soustava přenáší dýchací plyny: vdechnutý kyslík (\mathrm{O_2}) je třeba dostat ke tkáním, kde jej buňky potřebují pro získání energie ze živin. Vzniklého oxidu uhličitého (\mathrm{CO_2}) je třeba se naopak zbavovat.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Srdce pohání krev, která po těle putuje cévami. Tepny vedou krev od srdce, většinou okysličenou (výjimkou je plicnice, která vede odkysličenou krev). Mají silnější stěny s větším množstvím svaloviny. Často jsou uložené hluboko v těle. Žíly vedou krev do srdce, většinou odkysličenou (výjimkou jsou plicní žíly, které vedou okysličenou krev). Oproti tepnám mají tenčí stěny, mohou v nich být chlopně zabraňující zpětnému toku krve. Vlásečnice (kapiláry) spojují tepny a žíly, jsou nejtenčí, mají stěny z jedné vrstvy buněk.
Odkysličená krev z těla do srdce přichází horní (a) a dolní (b) dutou žilou, pokračuje do pravé síně (c), pravé komory (d) a plicnicí (e) se dostává do plic, kde se okysličí (a uvolní se z ní oxid uhličitý). Z plic se okysličená krev do srdce vrací čtveřicí plicních žil (f), pokračuje do levé síně (g) a levé komory (h), odtud putuje aortou (srdečnicí, i) do těla. Zpětnému toku krve v srdci zabraňují chlopně: Mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň (1), mezi levou síní a komorou dvojcípá chlopeň (2).
Srdce pracuje rytmicky, v klidu se stáhne asi 70× za minutu. Stahy srdce jsou řízeny tzv. převodním systémem srdečním. Tlak, kterým působí krev na stěnu cév, se označuje jako krevní tlak, jeho běžná hodnota je 120/80 mmHg. První hodnota při jeho zápisu je tlak systolický (při stahu komor), druhá hodnota diastolický (při uvolnění komor).
Samo srdce potřebuje živiny a kyslík: do srdečního svalu přivádějí krev věnčité (koronární) cévy. Při ucpání koronární tepny vzniká infarkt myokardu (srdeční infarkt), tento závažný stav se projevuje např.
Dostatkem vlákniny - nejen z ovoce a zeleniny, ale i rybami, rýží, těstovinami, obilovinami. Srdce nemá rádo tučná jídla, která obsahují organickou látku cholesterol a homocystein.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Abyste se onemocněním srdce vyhnuli, udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost a denně se intenzivně pohybujte alespoň 30 minut. Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4-5 denních jídel, nevynechávejte snídani.
Lidské tělo tvoří 7 x 1027 atomů, které jsou uspořádány ve vysoce aperiodické struktuře. Nachází se v něm 41 chemických prvků. Celých 87 % lidského těla tvoří atomy vodíku (H) nebo kyslíku (O). Atomy nejsou v těle jako jednotlivé elementy, ale vyskytují se v kombinované formě jako molekuly či ionty.
| Prvek | Zn. | Atomů | Prvek | Zn. | Atomů | Prvek | Zn. | Atomů |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vodík | H | 4.22 x 1027 | Rubidium | Rb | 2 x 1021 | Zirkon | Zr | 2 x 1019 |
| Kyslík | O | 1.61 x 1027 | Stroncium | Sr | 2.2 x 1021 | Kobalt | Co | 2 x 1019 |
| Uhlík | C | 8.03 x 1026 | Brom | Br | 2 x 1021 | Cesium | Cs | 7 x 1018 |
| Dusík | N | 3.55 x 1026 |
tags: #ktery #organ #lidkeho #tela #pracuje #jako