Srdce: Životodárná Pumpa Lidského Těla

Srdce je symbolem života a nejdůležitějším orgánem našeho těla. Zajišťuje každý náš dech, pohyb i myšlenku a jako věrný sval bez přestávky pumpuje krev - den co den, po celý život. Lidské srdce pracuje na principu pumpy a je to velký pracant. Celoživotně přečerpává 70 ml krve jedním stahem rychlostí 5 litrů za minutu. Jeho činnost, odehrávající se v rytmickém opakování, tvoří příběh, kterému říkáme život. Společně s pečlivě „utkanou sítí“ cév tvoří srdce klíčové centrum našeho bytí.

Kardiovaskulární systém zajišťuje oběh krve v těle. Skládá se ze srdce a krevních cév. Jeho úkolem je přenos živin, kyslíku a oxidu uhličitého z jedné části těla do druhé. Proto je důležité mít povědomí o stavbě srdce - takové informace totiž mohou již dnes nebo v blízké budoucnosti ovlivnit naše stravovací i životní návyky, které mají zásadní vliv na zdraví srdce.

Stavba a Funkce Srdce

Srdce je dutý sval tvořený srdeční svalovinou (myokardem) umístěný v hrudní dutině za hrudní kostí. Je to svalový orgán, který v našem těle funguje jako pumpa krve. Ačkoli se často říká, že srdce je „na levé straně“, není to úplně přesné. Nachází se mírně vlevo od středu hrudníku, přičemž jeho hrot (apex) směřuje dolů, dopředu a doleva.

Povrch srdce je kryt osrdečníkem. Osrdečník je vazivová blána, která se dělí na zevní list (perikard) a vnitřní list (epikard), který přechází na srdce. Štěrbinový prostor mezi perikardem a epikardem vytváří tzv. dutinu perikardiální vyplněnou malým množstvím tekutiny umožňující hladký a klouzavý pohyb srdce. Vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard), která přechází mezi síněmi a komorami v chlopně cípaté.

Podélnou přepážkou (septem) je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu. Každá polovina srdce má tenkostěnnou síň (atrium) a silnostěnnou komoru (ventriculus). Mezi nimi jsou chlopně, které umožňují proudění krve jen v jednom směru (fungují jako jednosměrný ventil, zabraňují zpětnému toku krve z komor do síní).

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Srdeční Chlopně:

1. cípaté jsou mezi síněmi a komorami (PS-PK chlopeň trojcípá, LS-LK chlopeň dvojcípá)
2. poloměsíčité na začátku velkých tepen (plícnice a srdečnice).

Na povrchu srdce probíhají věnčité (koronární tepny, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Stavba srdečního svalu je považována za základ pro pochopení jeho funkce a úlohy v těle, neboť nejde jen o jednoduchou svalovou „pumpu“, ale o mimořádně precizně organizovaný orgán, který umožňuje nepřetržitý tok krve celým tělem.

Jeho struktura složená z dutin, chlopní, stěn a elektrické i cévní sítě společně tvoří nesmírně důležitý a účinný mechanismus, který pro nás pracuje bez přestávky - od narození až do smrti. Srdce má čtyři chlopně, které zajišťují jednosměrný tok krve a brání jejímu zpětnému toku. Každý srdeční tep zajišťuje složitou a komplexní souhru jednotlivých částí systému, které jsou vzájemně propojené a na sobě závislé.

Srdce má vlastní systém pro tvorbu a přenos elektrických impulzů, které regulují srdeční rytmus. Tento systém - tzv. elektrický převodní systém srdce - tvoří síť specializovaných buněk, které vytvářejí a přenášejí elektrické signály a řídí tak rytmické stahy srdečního svalu. Zajišťuje, aby se srdce stahovalo koordinovaně a efektivně, což umožňuje správný tok krve srdečními dutinami a dále do oběhu. Tuto síť tvoří tzv.

Ačkoli srdce pumpuje krev do celého těla, pro své vlastní fungování potřebuje i vlastní zásobení. K tomu slouží síť tepen a žil, které zajišťují přísun kyslíku a živin srdečnímu svalu (myokardu) a zároveň odvádějí oxid uhličitý a odpadní látky. Koronární žíly sbírají krev a odvádějí ji zpět do pravé síně přes tzv. Koronární sinus je velká žilní struktura na zadní straně srdce, která shromažďuje odkysličenou krev ze srdečního svalu (myokardu) a odvádí ji zpět do pravé síně.

Krevní Oběh

Krevní oběh je velice složitý, když se na něj ale podíváme z toho správného úhlu, lze jej jednoduše pochopit. Zkrátka si představte hadici naplněnou tekutinou, jejíž konce jsou navzájem spojeny tak, že tvoří kruh. Zatím jsme ale nezmínili to nejdůležitější - srdce, které plní funkci pumpy. Začněme v pravé části srdce, kam přitéká krev z celého těla odkysličená a bez živin. Odtud putuje do plic, kde je okysličena. Z plic se vrací zpět do srdce, konkrétně do jeho levé části.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Směrem ze srdce do těla vede typ cév, které zná každý pod názvem tepny. Ty většinou odvádějí směrem ze srdce okysličenou krev. Není tomu však vždy: tato pravda platí jen pro velký krevní oběh. V případě malého (plicního) oběhu je tomu pochopitelně naopak. Tepny, stejně jako jakékoliv jiné cévy, lze s jistou mírou nadsázky přirovnat k potrubí. Na síť kapilár v tkáních navazuje tenoučké cévy (postkapilární venuly), které později mohutní ve vény, tedy žíly.

Celkový objem krve v těle se pohybuje mezi 6 až 8 % celkové hmotnosti těla. Takže u muže, který váží kolem 70 kg je to asi 5,5 litru, z toho jsou asi 3 litry plasmy. Zbytek tvoří krevní destičky a červené a bíle krvinky. Takový objem krve dokáže srdce přečerpat přibližně za minutu. A to, když jsme v klidovém stavu. Za celý den zvládne naše srdce přečerpat asi 8 000 litrů krve!

Onemocnění Srdce

Třebaže výzkum léčby kardiovaskulárních onemocnění urazil v posledních desetiletích dlouhou cestu, stále platí, že na problémy spojené se srdcem umírá ročně po celém světě téměř 18 milionů lidí. Proto se začaly ze směsí syntetických a biologických materiálů vyvíjet 3D modely lidského těla, které se chovají přesně tak jako jejich přirozené předobrazy, aniž by se rozvinuly do plně funkčních orgánů.

Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze patří k nejrozšířenějším poruchám. Řadí se mezi civilizační onemocnění, tedy choroby vznikající z blahobytu a nezdravého životního stylu. Pojem arytmie slouží jako souborné označení poruch srdečního rytmu, zejména frekvence, šíření vzruchu v srdci či jejich kombinace. Patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Často jde o nezávažné arytmie, ale u osob s postižením srdce (např. Zdravé srdce se stahuje asi 60 až 100x za minutu.

Srdečním selháním označujeme stav, při kterém srdce přestává zvládat plnit svoji funkci pumpy. Infarkt myokardu je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 40 let a ženy nad 50 let. Když chlopně přestávají správně plnit svou funkci, tak dochází k nedomykavosti (regurgitaci) nebo k zúžení chlopně (stenóze).

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Vrozené srdeční vady patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Postihují asi 1 % živě narozených dětí. Mezi nejčastější vrozené srdeční vady patří defekt septa komor, defekt septa síní a aortální či pulmonální stenóza.

Jak Se Starat o Své Srdce

Abyste se onemocněním srdce vyhnuli, udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost a denně se intenzivně pohybujte alespoň 30 minut. Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4-5 denních jídel, nevynechávejte snídani. O zdraví svého srdce bychom měli pravidelně hovořit se svým praktickým lékařem, a pokud zaznamenáme jakékoli známky poruchy jeho funkce, je nezbytné podstoupit vyšetření a důsledně se řídit lékařskými doporučeními.

Na základě lékařského vyšetření a doporučení je možné podpořit srdce také pomocí doplňků stravy, které jsou známé svými příznivými účinky na kardiovaskulární systém. Jedním z nich je i SEN Koenzym Q10, který je jako přírodní látka přítomen v každé živé buňce - a ve zvlášť vysoké míře právě v srdeční svalovině.

tags: #priroda #ktery #organ #pracuje #jako #pumpa

Oblíbené příspěvky:

• Klimatizace a venkovní klima
• Řešení pro odpadky v kuchyni
• Zelená domácnost: smetáček s lopatkou
• Skládky s kapacitou 10 tun a více
• Tipy pro odhad vzdálenosti