Podzimní Rostliny a Charakteristika: Kouzlo Barevné Proměny Přírody

Někdo podzim nemůže vystát, pro jiného je nejkrásnější částí roku. V každém případě je nejbarevnějším ze všech ročních období. Ještě před tím, než se stromy na zimu zbaví listí, obarví ho celou paletou barev - od jasně žluté přes oranžovou až po karmínově červenou. Už jste se ale někdy zamysleli nad tím, jak a proč to dělají? Stromy se barví a opadávají hlavně v oblastech, kde se střídají roční období, tedy i v Česku. Když na podzim klesá teplota a intenzita slunečního svitu, připravují se na zimu.

Zatímco lidé navlékají svetry a kabáty, stromy se naopak „svlékají“. V zimě by jim totiž listí bylo jen přítěží, skrz kterou by se zbytečně odpařovala voda. „Stromy v zimě listí nepotřebují. Zastaví fotosyntézu, u řapíku vytvoří speciální přihrádku a potom list shodí. Nastává období dormance, tedy vegetačního klidu,“ říká Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásu z Botanické zahrady hl. m. Prahy. Vysvětluje, že v této době stromy přestanou dýchat listy a začnou dýchat průduchy na větvích, tzv. lenticelami. Vodu, kterou předtím obsahovaly listy, si pečlivě uschovají do kořenů a do kmene. A začnou podřimovat.

Proč se listy barví?

Nejvýraznějším znakem počátku tohoto období je právě barvení listů. Mezi prvními mění barvu břízy, jejichž listy se tónují dožluta mnohdy již v srpnu. A s počátkem podzimu to jde ráz na ráz, barvy se mění v celé krajině. Zlatožluté odstíny má bukové listí, oranžový je javor mléč, výrazně červené jsou třešně, jeřáby nebo přísavníky.

Za konkrétní zabarvení mohou pigmenty, které listy obsahují, nejčastěji jsou to různé karotenoidy. „Karotenoidy jsou v listech přítomné celý rok, ale v létě nejsou vidět, protože je překrývá intenzivně zelený chlorofyl. Ten se ale na podzim začne rozkládat a mizet. Listy se tak vlastně nebarví, ale odzeleňují,“ vysvětluje Tomáš Vencálek. Červené listy se ale vybarvují odlišně. Za jejich zbarvení mohou pigmenty antokyany, které se na rozdíl od karotenoidů tvoří v listech nově až na podzim. Výsledná barva každopádně záleží na tom, jaký pigment v nich nakonec převládne.

Letní zbarvení listí je způsobeno zelenými barvivy chlorofyly (název pochází z řeckého slova chloros, tedy zelený). Díky fotosyntéze, potažmo chlorofylům, získávají rostliny energii pro svůj růst. Na podzim, kdy klesá intenzita slunečního záření, dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. V některých dřevinách jsou přítomna i další barviva, která mají nejčastěji odstíny červené. Těm se říká antokyany. Žlutě se zbarvují především břízy, topoly nebo jinany.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Barevný přehled

S příchodem podzimu se příroda proměňuje v kouzelnou paletu žluté, oranžové a červené. Zelená barva listů mizí a odhaluje podzimní odstíny, které nás každý rok znovu okouzlí. Pokud na vás padá v mlhavých dnech smutek, nevěšte hlavu. Příroda nás i v tomto podzimním čase dokáže překvapit a uchvátit krásou barevných listů na stromech a keřích. Slunečných dnů ubývá, ale pohled do kraje rozzářeného zlatou barvou je jedinečný a zvedne náladu snad každému. Počátkem podzimu vévodí barvícímu se listí jak ve volné přírodě, tak i v zahradách právě žlutá, třebaže mnoho dřevin získalo odstíny oranžové i červené.

• Žlutá: Dožluta se na podzim typicky barví listí bříz, topolů nebo habrů. Žlutý je také javor klen. Může za to barvivo xantofyl ze skupiny karotenoidů. Tento pigment je i ve vaječných žloutcích nebo banánech.
• Oranžová: Oranžový bývá javor mléč či dub. V jejich listech totiž dominuje pigment karoten, který také působí jako jejich ochrana před slunečním zářením a dalšími povětrnostními vlivy.
• Červená: Červenají se například třešně, jeřáby nebo přísavníky. Mohou za to pigmenty antokyany. Najdeme je i v různých plodech a květech, například v borůvkách, růžích či vlčích mácích.
• Hnědá: Dohněda se zabarvují převážně buky či jírovce.

Reflexní barvy

Listy některých stromů obsahují speciální sloučeninu, která funguje jako optický rozjasňovač. Látky s podobnými vlastnostmi se používají do zvýrazňovacích fixů. Do zářivě žluté se barví například listy jinanu dvoulaločného, zářivě červená zase bývá ambroň západní nebo některé druhy javorů.

Možná jste si všimli, jak výrazné, někdy až kýčovité, jsou některé asijské obrazy, případně jakými neuvěřitelnými barvami hýří fixy nebo pastelky vyrobené v Číně. „Podzimní krajina v Asii, ale třeba i v Severní Americe, je totiž mnohem barevnější, než na jakou jsme zvyklí u nás ve střední Evropě. Pro ně to není kýč, oni v tom prostě žijí,“ říká Tomáš Vencálek. Způsobují to podle něj listy některých asijských či amerických stromů, třeba japonských javorů, které obsahují reflexní barviva. Podzimní krajina je tam proto mnohem zářivější.

Podzimní zahrada plná barev

Atraktivní podzimní vybarvení stromů a keřů pomáhá zahradníkům vytvořit zajímavé kombinace a udržet krásnou a pestrou zahradu co nejdéle do podzimu. Dobrým příkladem mohou být barevné listnáče vysázené v sousedství stálezelených dřevin nebo jehličnanů. Již zmiňované javory mají spoustu kultivarů pěkně vybarvených od počátku vegetace. V pozdních měsících se pak u mnohých vybarvení mění: například javor červený (Acer rubrum) předvádí některé kultivary v jasně žlutě oranžové.

Podzimní zahrada nemusí být pochmurná. Právě naopak - s vhodnou kombinací trvalek, travin a dřevin se promění v zářivou paletu, kde se zlatá, měděná i vínová barva mísí v dokonalé harmonii. Objevte rostliny, které přinesou barvy podzimu do vaší zahrady na dlouhé týdny a promění ji v místo plné tepla a klidu.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Rostliny pro slunnou zahradu:

• Amsonie Hubrichtova (Amsonia hubrichtii)
• Ostřice chocholatá (Carex comans)
• Zmarlika kanadská (Cercis canadensis)
• Nebeský bambus (Nandina domestica)
• Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia)
• Růže svraskalá (Rosa rugosa)
• Tavolník březolistý (Spiraea betulifolia)
• Kalina obecná (Viburnum opulus)
• Bezkolenec modrý (Molinia caerulea)
• Proso prutnaté (Panicum virgatum)

Rostliny pro stinnou zahradu:

• Kapraď červenavá (Dryopteris erythrosora)
• Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia)
• Dlužicha (Heuchera)
• Rodgersie zpeřená (Rodgersia pinnata)
• Udatna lesní (Aruncus dioicus)

Základem je hra kontrastů. Jemné textury travin doplňte pevnějšími listy trvalek a dřevin. Do pozadí patří vyšší druhy jako ozdobnice nebo po zdech šplhající přísavník, které vytvoří barevnou kulisu. Střední partie mohou vyplnit amsonie a dlužichy, zatímco do popředí se hodí nižší trávy a kapradiny. Barevné ladění postavte na přirozených přechodech, od zlatavé ostřice přes oranžovou tavolníku až po vínovou prosa a dlužichy. Výsledkem bude zahrada, jejíž krása se bude proměňovat s každým vánkem i s každým paprskem světla.

Listí v podzimních pranostikách

Předchozí generace byly spjaty s přírodou mnohem víc než my. Jejich odpozorované postřehy týkající se dění v přírodě budí mnohdy úsměv, v leckterých se ale skrývá hluboká pravda.

Zajímavosti o listech

• Intenzita zbarvení listů je závislá na počasí. Je-li hodně slunečno a nemrzne, barvy jsou výraznější.
• Největší listy v pražské botanické zahradě má magnolie velkolistá. Ve své domovině, kterou je Severní Amerika, mohou být dlouhé i víc než metr, v Praze měří asi 90 cm.
• Některé listy dokážou měnit tvar. Například u masožravých rostlin umějí tvořit pasti.
• Trny na kaktusech jsou vlastně listy. Svou nynější podobu získaly už před mnoha lety kvůli hospodaření těchto rostlin s vodou.
• Existuje strom gumojilm. Jeho listy obsahují látku podobnou gumě. Dříve se využívala v průmyslu, obalovaly se jí například kabely.
• Některé listy stromů jsou jedlé. Například mladé březové listí se dá přimíchat do salátů nebo usušit na čaj. Listy javoru mléče se zase nakládají jako kysané zelí.
• U stromů, které mají tvrdé dřevo, se listy zbarvují víc. Duby, buky, jilmy nebo javory jsou proto na podzim hodně barevné.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #podzim #rostliny #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Témata pro ZŠV: Člověk a příroda
• Informace o škole v přírodě
• Více o koloběhu vody
• Pravidla vikingské hry
• Problém matematizace