Někdo podzim nemůže vystát, pro jiného je nejkrásnější částí roku. V každém případě je nejbarevnějším ze všech ročních období. Ještě před tím, než se stromy na zimu zbaví listí, obarví ho celou paletou barev - od jasně žluté přes oranžovou až po karmínově červenou. Už jste se ale někdy zamysleli nad tím, jak a proč to dělají? Stromy se barví a opadávají hlavně v oblastech, kde se střídají roční období, tedy i v Česku. Když na podzim klesá teplota a intenzita slunečního svitu, připravují se na zimu.
Zatímco lidé navlékají svetry a kabáty, stromy se naopak „svlékají“. V zimě by jim totiž listí bylo jen přítěží, skrz kterou by se zbytečně odpařovala voda. „Stromy v zimě listí nepotřebují. Zastaví fotosyntézu, u řapíku vytvoří speciální přihrádku a potom list shodí. Nastává období dormance, tedy vegetačního klidu,“ říká Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásu z Botanické zahrady hl. m. Prahy. Vysvětluje, že v této době stromy přestanou dýchat listy a začnou dýchat průduchy na větvích, tzv. lenticelami. Vodu, kterou předtím obsahovaly listy, si pečlivě uschovají do kořenů a do kmene. A začnou podřimovat.
Nejvýraznějším znakem počátku tohoto období je právě barvení listů. Mezi prvními mění barvu břízy, jejichž listy se tónují dožluta mnohdy již v srpnu. A s počátkem podzimu to jde ráz na ráz, barvy se mění v celé krajině. Zlatožluté odstíny má bukové listí, oranžový je javor mléč, výrazně červené jsou třešně, jeřáby nebo přísavníky.
Za konkrétní zabarvení mohou pigmenty, které listy obsahují, nejčastěji jsou to různé karotenoidy. „Karotenoidy jsou v listech přítomné celý rok, ale v létě nejsou vidět, protože je překrývá intenzivně zelený chlorofyl. Ten se ale na podzim začne rozkládat a mizet. Listy se tak vlastně nebarví, ale odzeleňují,“ vysvětluje Tomáš Vencálek. Červené listy se ale vybarvují odlišně. Za jejich zbarvení mohou pigmenty antokyany, které se na rozdíl od karotenoidů tvoří v listech nově až na podzim. Výsledná barva každopádně záleží na tom, jaký pigment v nich nakonec převládne.
Letní zbarvení listí je způsobeno zelenými barvivy chlorofyly (název pochází z řeckého slova chloros, tedy zelený). Díky fotosyntéze, potažmo chlorofylům, získávají rostliny energii pro svůj růst. Na podzim, kdy klesá intenzita slunečního záření, dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. V některých dřevinách jsou přítomna i další barviva, která mají nejčastěji odstíny červené. Těm se říká antokyany. Žlutě se zbarvují především břízy, topoly nebo jinany.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
S příchodem podzimu se příroda proměňuje v kouzelnou paletu žluté, oranžové a červené. Zelená barva listů mizí a odhaluje podzimní odstíny, které nás každý rok znovu okouzlí. Pokud na vás padá v mlhavých dnech smutek, nevěšte hlavu. Příroda nás i v tomto podzimním čase dokáže překvapit a uchvátit krásou barevných listů na stromech a keřích. Slunečných dnů ubývá, ale pohled do kraje rozzářeného zlatou barvou je jedinečný a zvedne náladu snad každému. Počátkem podzimu vévodí barvícímu se listí jak ve volné přírodě, tak i v zahradách právě žlutá, třebaže mnoho dřevin získalo odstíny oranžové i červené.
Listy některých stromů obsahují speciální sloučeninu, která funguje jako optický rozjasňovač. Látky s podobnými vlastnostmi se používají do zvýrazňovacích fixů. Do zářivě žluté se barví například listy jinanu dvoulaločného, zářivě červená zase bývá ambroň západní nebo některé druhy javorů.
Možná jste si všimli, jak výrazné, někdy až kýčovité, jsou některé asijské obrazy, případně jakými neuvěřitelnými barvami hýří fixy nebo pastelky vyrobené v Číně. „Podzimní krajina v Asii, ale třeba i v Severní Americe, je totiž mnohem barevnější, než na jakou jsme zvyklí u nás ve střední Evropě. Pro ně to není kýč, oni v tom prostě žijí,“ říká Tomáš Vencálek. Způsobují to podle něj listy některých asijských či amerických stromů, třeba japonských javorů, které obsahují reflexní barviva. Podzimní krajina je tam proto mnohem zářivější.
Atraktivní podzimní vybarvení stromů a keřů pomáhá zahradníkům vytvořit zajímavé kombinace a udržet krásnou a pestrou zahradu co nejdéle do podzimu. Dobrým příkladem mohou být barevné listnáče vysázené v sousedství stálezelených dřevin nebo jehličnanů. Již zmiňované javory mají spoustu kultivarů pěkně vybarvených od počátku vegetace. V pozdních měsících se pak u mnohých vybarvení mění: například javor červený (Acer rubrum) předvádí některé kultivary v jasně žlutě oranžové.
Podzimní zahrada nemusí být pochmurná. Právě naopak - s vhodnou kombinací trvalek, travin a dřevin se promění v zářivou paletu, kde se zlatá, měděná i vínová barva mísí v dokonalé harmonii. Objevte rostliny, které přinesou barvy podzimu do vaší zahrady na dlouhé týdny a promění ji v místo plné tepla a klidu.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Základem je hra kontrastů. Jemné textury travin doplňte pevnějšími listy trvalek a dřevin. Do pozadí patří vyšší druhy jako ozdobnice nebo po zdech šplhající přísavník, které vytvoří barevnou kulisu. Střední partie mohou vyplnit amsonie a dlužichy, zatímco do popředí se hodí nižší trávy a kapradiny. Barevné ladění postavte na přirozených přechodech, od zlatavé ostřice přes oranžovou tavolníku až po vínovou prosa a dlužichy. Výsledkem bude zahrada, jejíž krása se bude proměňovat s každým vánkem i s každým paprskem světla.
Předchozí generace byly spjaty s přírodou mnohem víc než my. Jejich odpozorované postřehy týkající se dění v přírodě budí mnohdy úsměv, v leckterých se ale skrývá hluboká pravda.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #priroda #podzim #rostliny #charakteristika