Menší ze dvou zemí na Pyrenejském poloostrově je Portugalsko opravdovým evropským skvostem a zcela nedoceněnou turistickou destinací. Místní pláže nejsou zaplavené turisty, hlavní město Lisabon má neskutečně pohodovou téměř vesnickou atmosféru, příroda je v celé zemi nedotčená a divoká a ceny služeb jsou velmi přívětivé.
Střed země uspokojí milovníky historie díky četným kulturním památkám a hlavnímu městu, sever vábí na staré lidové tradice v malých horských vesničkách, město Porto a na pověstné vinice produkující portské víno. K Portugalsku náleží i Azorské ostrovy a Madeira. Oblast Algarve na jihu je proslavená nádhernými plážemi a v rámci Portugalska je nejteplejší.
Portugalsko má příjemné středomořské podnebí, které se mírně liší podle regionů. Obecně platí, že jih země je slunečný a teplý po celý rok, zatímco severní oblasti mají vlhčí a chladnější klima. Lisabon a centrální Portugalsko zažívají horká léta a mírné zimy, přičemž pobřežní oblasti jsou ochlazovány větry z Atlantiku.
Nejlepší doba k návštěvě Portugalska závisí na tom, co plánujete podniknout. Jaro (březen až květen) je ideální pro poznávání měst, pěší turistiku a objevování kulturních památek. Teploty se pohybují mezi 18 až 25 °C, krajina je svěží a zelená, a navíc zde ještě není tolik turistů.
Léto (červen až září) je hlavní turistickou sezonou, kdy se teploty v Lisabonu a na jihu mohou vyšplhat až na 35 °C a více. Algarve i pobřeží Atlantiku je v této době nejvytíženější, ale nabízejí ideální podmínky pro koupání a vodní sporty.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Pokud dáváte přednost klidnější atmosféře a příjemným teplotám, přijeďte na podzim, kdy se teploty pohybují kolem 20-25 °C, což je ideální pro návštěvu vinic v údolí Douro nebo prozkoumávání historických měst, jako jsou Porto, Coimbra nebo Évora. Pláže v Algarve jsou v tuto dobu stále přívětivé a moře si uchovává letní teplotu.
Zima může být na severu Portugalska hodně chladná, v Lisabonu se teploty pohybují kolem 10-15 °C, zatímco na Madeiře nebo Azorských ostrovech můžete stále zažít příjemných 18-22 °C.
Úředním jazykem je portugalština, která se liší od španělštiny hlavně intonací a výslovností. V turistických oblastech a velkých městech se domluvíte anglicky, ale snaha o pár základních slov v portugalštině (např. "obrigado/a" - děkuji) je vždy vítána.
Portugalsko nabízí nejrůznější varianty ubytování, luxusní hotely v Lisabonu a v oblasti Algarve, rodinné penziony v autentických kamenných domech v horách a klasické menší apartmány a kempy u pláží. Kvalita služeb je velmi vysoká a mimo všechny hlavní turistické oblasti jsou navíc v celém Portugalsku velmi příjemné ceny.
Příroda Portugalska je na tak malou zemi dosti rozmanitá a spolu s průzračným mořem, stráněmi porostlými vinicemi a dubovými háji tvoří nezanedbatelné bohatství země. Skalnaté útesy, dlouhé písečné pláže, husté lesy i vyprahlé horské plošiny vytvářejí specifický středomořský kolorit subtropické přímořské země.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Celkově lze zemi rozdělit na dvě dosti odlišné oblasti - sever a jih. Osou je řeka Tejo, která přitéká z východu ze Španělska a v hlubokém nálevkovitém ústí se v Lisabonu vlévá do Atlantiku. Severní část Portugalska je značně hornatá, vysoko položené suché a vyprahlé plošiny připomínají v mnohém středošpanělskou Mesetu. Snižují se na západ směrem k oceánu a jsou rozbrázděny řadou hlubokých kaňonovitých údolí menších i větších řek. Nejvyšším vrcholem je Torre v masivu Serra de Estrela (1 991 m n. m.) ve středním Portugalsku.
Pobřežní nížina je na severu porostlá hustými borovými a eukalyptovými lesy. Je to země malých kukuřičných či fazolových políček a starých kamenných městeček zasazených do svahů hor. Ve zdejších vesničkách se jakoby zastavil čas, což je konec konců typické pro celý portugalský venkov. Vinařský kraj v okolí města Porto proslul výrobou světoznámého portskéno vína.
Celá jižní polovina země je převážně nížinatá. Pahorkatiny na španělských hranicích rychle přecházejí do plochých rovin. V okolí řeky Tejo se rozkládá mírně zvlněný kraj Alentejo s řadou starobylých měst, kamenných hradů a vysokých útesů. Nachází se zde také nejzápadnější bod evropské pevniny, strmý mys Cabo da Roca tyčící se vysoko nad rozbouřenými vodami Atlantiku.
Portugalsko je zemí moře. Téměř na každém kroku zde návštěvník cítí přítomnost tohoto živlu, který tvoří téměř polovinu státních hranic. Bouřlivý a chladný Atlantik omývá její břehy a vytváří místy divoké scenérie vysokých skalisek, jinde rozlehlých písečných pláží. Do moře ústí řada větších i menších řek, z nichž většina přitéká do země ze sousedního Španělska; největšími z nich jsou Douro, Tejo a Guadiana.
Na severu země je ještě výrazný vliv oceánského klimatu, tj. více srážek, a tak mají zdejší řeky relativní dostatek vody po celý rok. V jižním Portugalsku je ale výraznější rozdíl mezi suchým létem a vlhkou zimou. Díky dostatku srážek je celá severní polovina země porostlá hustými borovými lesy. Ty zaujímají až 40 % rozlohy státu.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Zemědělství zůstává pro Portugalsko významným sektorem národního hospodářství. Převažuje rostlinná výroba, živočišná je spíše extenzivní. Nejvýznamnější jsou rodinné farmy na vesnicích. Pěstuje se zejména kukuřice, žito, rýže a vinná réva, pšenice a oves.
Celoevropsky významná je produkce subtropických plodin. Háje oliv (43 000 t oleje ročně, 4. místo v Evropě) a korkových dubů dodávají krajině typický ráz. Korek se loupe z kůry stromů, se 150 000 t ročně je Portugalsko jeho největším světovým producentem. Ve velkém se sklízí ovoce, především citrusy (nejvíce pomeranče), jablka a hrušky, datle jedlé kaštany a mandle.
Portugalsko patří spolu s Itálií, Francií a Španělskem k vinařským velmocím. Nejznámější je portské víno podle stejnojmenného města, kde se pěstuje. Vedle toho jsou známá také bílá vína se strmých svahů hor na severu země.
Rybolov v přilehlých vodách Atlantiku snížil výnos, při pobřeží se loví sardinky, v oceánu tresky. Díky své vysoké lesnatosti je Portugalsko také producentem dřeva.
Stále častěji vyhledávaná země pro turistiku, disponuje přibližně shodnými přírodními a kulturněhistorickými předpoklady jako sousední Španělsko, pouze menšího rozsahu. Zájmy turistů se soustřeďují převážně na 850 km dlouhé pobřeží, ke zvláště oblíbeným patří oblast Algarve na jihu země s osamocenými plážemi, rybářskými vesnicemi a skalnatým pobřežím, vzrůstá zájem o četné kulturněhistorické památky (Sintra, Evora, Côa aj.).
Portugalský mořeplavec pravděpodobně mířil do Guineje, ale trochu si s ním pohrála mořská bouře. Madeira získala svůj název od slova „dřevo“, které je přítomno široko daleko, kam oko dohlédne. Je omýván teplým Golfským proudem, proto tu celoročně vládne příjemné klima s teplotami mezi 18 a 25 stupni. Vzduch je vlhký díky oceánu a voňavý po květinách.
Pobřeží Madeiry je plné okouzlujících vyhlídek. Může to být třeba obří socha Ježíše shlížející na nekonečný tyrkys pod ní, zpoza útesů vykukující pláž s černými oblázky nebo loďkami poseté zátoky rybářských vesniček. Vnitrozemí je hornaté, modelované sopečnou činností. Prudké zalesněné svahy jsou protkány dravými říčkami a průzračnými vodopády. Většina turistických stezek slibuje ale příjemnou, nenáročnou procházku podél zavlažovacích kanálů zvaných levadas.
Symbolem Madeiry jsou tradiční “áčkové” domky s dlouhou střechou až na zem. Většina je polorozpadlá a ve zbytku se prodávají suvenýry nebo je jejich obyvatelé využívají k výdělku.
Kromě sladkých zelených banánů a maracuji můžete na tržištích ochutnat další druhy tropického ovoce, o kterých jste ani netušili, že existují. Zdroje madeirské kuchyně pochází hlavně z moře. Typickou místní pochoutkou je zubatý šupinoploutvec (espada) upravený na mnoho způsobů.
Kdo by si od Madeiry sliboval koupací dovolenou, bude asi zklamán. Pobřeží je z velké části skalnaté a nepřístupné. Pláží je na celém ostrově málo, většina z nich je vybudována uměle při hotelových komplexech.
Druhé ze souostroví pod správou Portugalska se nachází 1 300 km od portugalské pevniny, asi ve třetině cesty do Ameriky. I v tomto případě získalo území svůj název podle toho, co tu osadníci v polovině 15. století jako první uviděli. Ostrovy vznikly v místě, kde se stýkají tři litosférické desky - eurasijská, severoamerická a evropská. Díky seizmické aktivitě tu před 20 miliony let vznikl Středoatlantický hřbet, jehož vrcholky vyčnívající nad mořskou hladinu jsou právě Azory.
Vulkanická činnost tu vykouzlila úžasné přírodní útvary, které jsou největším lákadlem ostrovů - obrovské krátery, sopečná jezera, vřídla a termální prameny. Protože Azorské ostrovy mají příjemné subtropické klima a častý déšť přináší místní vegetaci dostatečnou vláhu, všude vládne svěží zeleň využívaná jako pastviny, vinice a ovocné sady.
Největším z devíti ostrovů je São Miguel, asi 65 km dlouhý a 14 km široký. Nalézá se na něm hlavní město souostroví - Ponta Delgada. Můžete se tu oddat příjemné koupeli v některém z termálních pramenů, zkusit ochutnávku na čajové farmě nebo speciálně připravovaný portugalský pokrm cozido.
Ostrovy jsou téměř nezasažené cestovním ruchem a většina návštěvníků sem zavítá pouze v rámci mezipřistání při přeletu přes Atlantik. Místním obyvatelům to nevadí, mají rádi svůj klid a ničím nerušenou přírodu. Proto tu nenajdete kýčovité turistické promenády a atrakce, ani přelidněné hotely.
| Položka | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | 92 389 km² |
| Hlavní město | Lisabon |
| Počet obyvatel Lisabonu | 557 000 |
| Další významná města | Porto |
| Počet obyvatel Porta | 263 000 |
| Vznik | r. 1128 jako knížectví |
| Nejvyšší bod | Ponta do Pico (2 351 m n. m.) |
| Jazyk | portugalština |
tags: #priroda #Portugalsko #charakteristika