Příroda se připravuje na zimu: Co se děje v říši rostlin a zvířat?

Příroda se pomalu připravuje na zimu. Pokud máme štěstí na hezké počasí, můžeme si užívat babího léta. Dny se rychle zkracují (až do 21. prosince). Každý den je kratší asi o 3 minuty, takže za celý měsíc se den zkrátí asi o hodinu a půl.

Babí léto a barevné listí

Pokud je na podzim sucho, teplo, slunečno a není větrno, můžeme si užívat tzv. babího léta. V přírodě se listy barví do pestré palety barev. Zkoušeli jste někdy poslouchat šustění listů se zavřenýma očima?

Plody podzimu

V říjnu můžeme také trhat šípky a nasušit si je na horší časy. Čaj z šípků posílí naši imunitu až budeme nemocní, je ale velmi vhodný také jako prevence. Po prvních mrazech můžeme ochutnávat plody trnky obecné. Dokud nenamrznou, jsou velmi trpké, ale po prvních mrazech trochu zesládnou. Po prvních mrazech můžeme také jíst mišpule, které můžeme vzácně objevit i u nás (dříve se velmi často pěstovaly). Plody mišpule vypadají jako malá hnědá kožovitá jablíčka. Než přemrznou, jsou velmi tvrdé. Po přejití mrazem dozrávají.

Příroda je plná různých druhů plodů a semen všech možných tvarů a barev. Zkuste si venku různé plody nasbírat, dát je do pytlíčků a pak zkuste naslepo uhodnout, který z plodů v pytlíčku je. Plody můžete také přiřazovat ke kartičkám, které můžete najít na internetu a vytisknout nebo je můžete pořídit již hotové u nás.

Léčivé rostliny a křen

S podzimem si mnohé rostliny ukládají živiny do svého kořene, takže je ideální vyrazit na sběr mnoha léčivých rostlin, které se sbírají pro svůj kořen. Mnoho z těchto bylinek výrazně voní. Můžete vyrazit na sběr křenu. Můžeme si udělat si např. křen s jablky, i když děti to asi moc nenadchne, jedině pokud by se držely známého hesla, že „zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, když je silný“, protože křen má na podzim opravdu pořádný říz.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Živočichové a přípravy na zimu

Na jih odlétají další druhy ptáků (např. špačci). A živočichové se snaží vykrmit se a připravit se na zimu. Je proto ideální období nachystat krmítko pro přikrmování ptáků. Také zvířata se chystají na zimu. Plazi si hledají vhodná zimoviště a úkryt hledají také nejrůznější brouci (např. slunéčka). K zimnímu spánku se ukládají také jezevci.

Srst zvířat se mění z lehké letní srsti na hustou zimní, aby zvířatům nebyla v mrazech zima. Mění se také její barva, aby nebyli živočichové na bílém sněhu tolik nápadní, bývá zimní srst mnohem méně vybarvená. Mnoho zvířat se na zimu začíná shlukovat do zimních tlup. Dělají to např. Přirozené potravy je stále méně, proto mnohá zvířata vyrážejí na pole vylepšit si svůj jídelníček. Myslivci pořádají první hony na bažanty, ale také mají plné ruce práce, protože začínají přikrmovat zvěř, věnují se např.

Zimní spánek

Jak přečkat zimu, když potravy ubývá a teploty klesají hluboko pod bod mrazu? Mnoho zvířat žijících v našich lesích používá fascinující strategii - zimní spánek.

Co je zimní spánek a jak funguje

Zimní spánek, odborně nazývaný hibernace, je stav, kdy zvířecí organismy přecházejí do fyziologického klidu, aby překonaly chladné období s nedostatkem potravy. Během tohoto procesu dochází ke zpomalení metabolismu, snížení tělesné teploty, srdečního tepu i dechové frekvence. Takto mohou zvířata šetřit energií a přežít dlouhé týdny až měsíce bez příjmu potravy.

Příprava na zimní spánek začíná už na podzim, kdy si zvířata vytvářejí tukové zásoby jako zdroj energie. Tuk slouží nejen k čerpání energie, ale i k udržení těla v minimálním tepelném komfortu. Hibernace může probíhat v několika cyklech, kdy se zvířata příležitostně probouzí, aby se vyprázdnila nebo napila.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Kdo v našich lesích spí?

• Ježek východní: Jeden z nejznámějších hibernujících druhů. Ježek si na podzim hledá chráněné místo, jako je hromada listí, kompost nebo dutina stromu. Během spánku jeho tělo ochladne až na pouhých 5 °C. Pokud se během zimy oteplí, ježek se může na krátkou dobu probudit a pohybovat.
• Netopýři: Netopýři vyhledávají na zimu jeskyně, sklepy nebo staré šachty, kde je stabilní teplota a vysoká vlhkost. Zimní spánek trvá obvykle od listopadu do března.
• Plch velký: Plch si na zimu připravuje hlubokou noru nebo hnízdo ve stromech. Jeho tělo může během hibernace ztratit až polovinu hmotnosti, a proto je zásadní, aby měl dostatečné tukové zásoby.
• Medvěd hnědý: Ačkoli medvěd hnědý v našich lesích nežije, v sousedních zemích, jako je Slovensko, se vyskytuje. Medvěd nepodléhá pravé hibernaci, ale spí ve stavu tzv. zimní letargie. Během této doby zůstanou medvědi v doupatech a jejich těla se zahřívají na vyšší teplotu než u pravých hibernantů.
• Ropucha obecná: S příchodem zimy se ropuchy uchylují na dno rybníků nebo jiných stojatých vod. Zde se zahrabou do bahna, které poskytuje ochranu před mrazem. Ropuchy během zimy nevykazují žádnou aktivitu - jejich tělesné funkce se zpomalují na naprosté minimum. Metabolismus klesá na nejnižší možnou úroveň, což umožňuje přežití i bez příjmu potravy. Jednou z nejzajímavějších schopností ropuch je umění dýchat přes kůži do krevního oběhu. Jakmile se voda na jaře začne oteplovat a první sluneční paprsky prorazí ledovou pokrývku, ropuchy se postupně probouzejí a opouštějí bahno.

Zimní spánek je jedinečným důkazem adaptace zvířat na nepříznivé podmínky. Každý druh si vyvinul specifické mechanismy, které mu umožňují přečkat dlouhé zimní měsíce.

Tabulka: Přehled zimního spánku u vybraných živočichů

Co zajímavého jste v přírodě pozorovali vy?

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #se #pripravuje #na #zimu #co

Oblíbené příspěvky:

• Cestování autobusem Mladá Boleslav
• Recyklace ve Francii
• Divy Austrálie
• Dobrovolnický úklid v Praze
• Zimní příroda a zvířata