Obec Stará Huť se nachází v malebné krajině České republiky a nabízí mnoho přírodních zajímavostí a míst k objevování. Název obce Stará Huť se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 4x. Konkrétně ve Středočeském kraji 2x a v Plzeňském kraji 2x.
V okolí Staré Hutě se nachází řada atraktivních míst, která stojí za návštěvu:
Stará Huť je bývalá osada, která patřila ke kochánovské rychtě, jedné z osmi svobodných kralováckých rychet. Ves zanikla v 50. letech minulého století. V 15. a 16. století ve vsi fungovala sklářská huť, která dala místu i název.
V dnešní době je dříve zemědělsky obdělávaná krajina v okolí bývalých Starých Hutí velmi změněna. Vzhledem k tomu, že toto území leželo dlouhou dobu ve vojenském prostoru, nebylo hospodářsky využívané a nebylo veřejnosti přístupné, dochází k postupné přeměně vlhkých luk v rašeliniště.
Právě kromě pohnuté historie zaujme návštěvníka i typický reliéf této části Šumavy, který je značně odlišný od níže položených oblastí Přírodního parku Kochánov. Geologicky spadá zdejší území již do oblasti tzv. Šumavských plání, jež představují u nás ojedinělý typ náhorních plošin v nadmořské výšce 900 až 1000 m.
Čtěte také: Příroda v okolí Staré Boleslavi
Takto rozčleněná a plochá krajina je plná mrazových kotlin a údolí, ve kterých se zachycuje studený vzduch stékající po svazích hor. Proto tu nacházíme rostliny typické pro horní hranici lesa a horské louky (např. prha chlumní, hořec panonský). Část luk v okolí Keplů a Staré Hutě je využívána v létě jako pastvina pro dobytek.
Z vyhlídky, která je v místech bývalé osady Radkov. se otevírá výhled na údolí Pstružného potoka (lidově nazývaného Pekelské nebo Peklo)- Ždánov, hrad Kašperk a Hartmanice. Název Pstružného potoka prozrazuje někdejší možnosti rybolovu, který vylepšovaly malé rybníčky. Sílu vodního toku zde využívaly četné místní mlýny a vodní pily.
Údolí Pstružného potoka a okolí bylo v minulosti bohaté originálními příklady staveb šumavské lidové architektury. Pro zdejší území jsou typické domy s charakteristickými polovalbovými střechami, zvoničkami, nízkými štíty vysunutými před čelní fronty, někdy s pavláčkami a světnicemi roubenými z oblých klád.
Rozsáhlé šumavské lesy, pokrývající svahy údolí a přilehlé hřbety, jsou jen zbytkem původního pohraničního pralesa. Novou kulturní krajinu přinesl především středověk. Neprostupné pralesy postupně zmizely a nahrazovaly je louky, pastviny, doly a sklárny.
První písemná zmínka o nedaleké osadě Mochov, která se dochovala do dnešních dnů, je již z roku 1336. Koncem 15. století, přesně v roce 1494, se u Mochova rozhořela pravděpodobně první sklářská huť v této části Šumavy. Výrobou lesního skla začala dlouhá sklářská historie na Šumavě.
Čtěte také: Životní prostředí
Od druhé poloviny 19. století, s úpadkem tradičních činností hornictví a sklářství, se zemědělství začíná stávat pro mnohé rodiny hlavním zdrojem obživy. teprve na konci 19. století zdejší zemědělci opouští nejchudší půdy a les se sám pomalu vrací na původní místa. Za pouhých 100 let svoji plochu více jak zdvojnásobil.
V období od 1. 9. 2012 do 31. 10. 2013 probíhala realizace jedinečného projektu „Dobří(š) v poznání“ mapující historii, kulturu a životní prostředí na území města Dobříše. Projekt je založen na kombinaci okamžitého praktického vzdělávání a následného dlouhodobého vzdělávání široké veřejnosti (včetně návštěvníků) o místním prostředí.
Stezka má tři okruhy (Malý městský okruh, Velký městský okruh, Lesní stezka). Poslední zastavení Lesní stezky vás pozve do Staré Huti, kde můžete volně navázat na Naučnou stezku Karla Čapka.
Ke dni 1.1.2025 žilo v obci Stará Huť 785 mužů a 801 žen?
Nejčastější jména ve správním obvodu Dobříš jsou: Marie (677x), Jiří (632x), Jan (621x), Josef (618x), Jana (585x), Petr (576x), Pavel (455x), Martin (419x), Jaroslav (418x), Tomáš (399x), Václav (364x), Miroslav (325x), František (323x), Eva (296x), Kateřina (292x)?
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dobříš jsou: Černý (124x), Černá (121x), Hájek (75x), Novák (74x), Novotná (74x), Nováková (73x), Hrubá (72x), Dvořáková (72x), Hrubý (69x), Kadlecová (68x), Kadlec (68x), Hájková (66x), Veselá (65x), Veselý (63x), Novotný (63x)?
Nejvyšším bodem ve Středočeském kraji je vrchol brdských hřebenů Tok (862 m n.m.), nejnižším bodem je řečiště Labe u Dolních Beřkovic (158 m n.m.).
tags: #příroda #Stará #Huť #zajímavosti