S přicházejícím podzimem se příroda připravuje na chladné období. Některá zvířata přečkávají zimu ve stavu zimního spánku, odborně zvaného hibernace. Pro zvířata, která v zimě spí, jde o zvláštní stav, kdy se sníží jejich tělesná teplota, zpomalí se metabolismus a také všechny důležité životní funkce. Během období zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum. Zimní spánek je jeden ze způsobů, který umožňuje zvířatům přežít období, kdy mají omezený přístup k potravě.
V České republice se můžeme setkat s mnoha zvířaty, která v zimě spí. Jde např. o medvěda, jezevce, plcha, netopýry, ježky, křečka, sviště a různé druhy obojživelníků nebo plazů. Také většina druhů hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti.
V Česku existují dva druhy ježků - ježek východní a ježek západní. Oba druhy lze potkat na celém území republiky. Jeden okem patrný rozdíl ale přece jen existuje - postavení bodlin na hřbetě. Ježek západní je má uhlazené jedním směrem a stejnoměrně tmavo-bíle pruhované, navíc jich má asi o 1000 více než ježek východní.
Pokud se vám ježeček zabydlí na zahradě, nezoufejte, není to žádný škůdce. Naopak - pomáhá udržovat faunu na vašem pozemku a stará se o to, aby vám letní úrodu nesežrali slimáci či jiní škůdci. Ježky proto ze své zahrady rozhodně nevyhánějte a postarejte se o to, aby jim u vás bylo hezky.
Ježci jsou nejen roztomilí, ale jsou také pro zahradu velmi užiteční. Patří mezi hmyzožravce a živí se především brouky, pavouky, ale i slimáky. Za potravou vyrážejí především v noci a dokáží během ní zkonzumovat až 70 gramů potravy. Pokud tyto pichlavé pomocníky chcete na zahradu přilákat, ponechte ji co nejvíce přirozenou.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Aby ježci mohli na zahradu vůbec přijít, je potřeba, aby mohli projít plotem. Proto jim někde ponechte vhodnou skulinu alespoň 15 cm širokou. Ježkům jako úkryt postačí hromada listí nebo klestí, ocení i hustý živý plot. Případně můžete nachystat domek pro ježky. Za vaši péči vás ježci na oplátku zbaví nechtěného hmyzu.
Na podzim se ježci připravují na zimní spánek. Aby jej bezpečně přežili, musí se pořádně vykrmit. Každý den tak vyrážejí na cestu za potravou a ideálně by denně měli přibrat 15‒20 gramů. Pokud ježek váží alespoň 700 gramů, přežije zimu bez potíží. Ke spánku se ježci ukládají nejčastěji v průběhu listopadu, kdy teploty klesnou trvale pod 5 °C.
Zimu ježek přečkává ve stavu hibernace, pravém zimním spánku, kdy jeho tělesná teplota poklesne na pouhých 5°C a tělesné funkce se zcela zpomalí. Aby úspěšně přezimoval, musí v říjnu vážit nejméně 400g.
Když se ježek vykrmí na dostatečnou hmotnost, začne si hledat bezpečný úkryt před zimou. Často se zahrabe do hromady listí na kompostu. Proto na podzim pozor když jdete do kompostu s vidlemi. Pokud chcete ježkům hledání ulehčit, umístěte na své zahradě domek pro ježky. Můžete jej koupit nebo sami vyrobit, například ze dřeva. Domek ježky při přezimování chrání před mrazem.
Domek pro ježky - to je zaručeně nejbezpečnější a nejpohodlnější úkryt, který chrání ježky před mrazem i ostatními zvířaty. Domeček můžete vyrobit sami třeba ze dřeva.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Zajistěte, aby se v blízkosti domku nacházela voda a krmivo pro případ, že by se ježek v průběhu zimy probudil. V žádném případě jej však ze zimního spánku sami nevyrušujte. Sami ho ale ze zimního spánku nikdy nevyrušujte - vy, ani vaši domácí mazlíčci.
V přírodě nejsou ježci při výběru potravy příliš vybíraví. Nejčastěji požírají slimáky a různý hmyz. Pokud se staráte o nemocného ježka, můžete mu nabídnout například krmivo pro kočky. Ježkům můžete také občas přilepšit vařeným vejcem nebo osmahnutým mletým masem. V domku pro ježky nebo ve výběhu by vždy měla stát mělká miska s vodou. Nikdy ježkům nedávejte mléko. Jejich žaludek totiž není schopen zpracovat laktózu a ježkům by tak hrozil zánět střev a v nejhorším případě i smrt.
Uslyší-li ježek predátora (třeba lišku nebo psa), stočí se do klubíčka, aby v podobě bodlinaté koule ostatní živočichy odradil.
Věděli byste, co máte dělat, když najdete ježka na konci léta nebo již v průběhu chladných podzimních či zimních dnů? V případě, že ve volné přírodě objevíte malého ježka ještě během září, může se jednat o mládě z pozdních druhých vrhů, které nemusí být schopné dorůst správné váhy pro řádné zazimování. Pokud usoudíte, že je malý bodlináč osiřelý, je vhodné mu poskytnout pomoc už jen proto, že ježci jsou chránění a ohrožení.
Setkání s bodlináčemPotkáme-li ježka uprostřed zimy, potřebuje záchranu v každém případě. Správně bychom chráněné zvíře ho měli svěřit stanici pro handicapované živočichy či některé pobočce Českého svazu ochránců přírody. Adresář členských i přidružených stanic tzv. Národní sítě pro handicapované živočichy uvádí na svých stránkách Český svaz ochránců přírody.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
V druhé řadě odhadněte jeho hmotnost. Ta je důležitá pro posouzení kondice a schopnosti zvládnout zimu, protože ježek během hibernace (zimního spánku) ztratí až jednu pětinu své hmotnosti. V každém případě pro jistotu kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, která vám poradí, jak se o ježka správně postarat a čím ho krmit, pokud si ho budete chtít během zimy ponechat doma.
I když na vaší zahradě najdete ježčí mládě nebo dospělce, který podle vás potřebuje pomoc, nezapomínejte, že se stále jedná o divoké zvíře. Ježci mohou přenášet blechy, klíšťata i různé nemoci. Často se také stává, že lidé omylem zachraňují i zvířata, která pomoc nepotřebují. Než tedy ježka vyjmete z jeho přirozeného prostředí, dobře promyslete, zda zvíře opravdu potřebuje vaši pomoc.
Pokud se domníváte, že ano, nesnažte se ježka zachraňovat sami. Navštivte veterinárního lékaře nebo záchranou stanici, kde ježka prohlédnou a poradí vám, jak se o něj dále starat. Teprve po odborném vyšetření můžete přemýšlet o tom, kde ježka ubytujete či jakou potravu mu nabídnete.
Potřebuje ježek na podzim vaši pomoc? Na vzdory hluboce zakořeněnému mýtu, neexistuje žádná váhová hranice, která ježkovi zaručí přečkání zimy. To neplatí pro nesamostatná mláďata do váhy 250 až 300 g, takto malá mláďata potřebují naši pomoc na podzim vždy. Existuje jednoduché pravidlo: naši pomoc potřebuje ježek, který je aktivní ve dne. Ježci jsou aktivní hlavně v noci, a když je potkáme venku ve dne, většinou to značí nějaký problém. Vždy je ale lepší se nejdřív poradit, než něco uděláte. Pokud potkáte ve dne ježka, doporučuji zavolat do jedné ze tří Záchranných stanic, kde se na ježky specializují.
Přesto mnoho lidí volí pomoc domácí, zde je však důležité ježkům poskytnou opravdu vhodné podmínky i stravu:
Když se rozhodnete opečovat ježka během zimy sami, myslete na to, že ježci potřebují suché prostředí. Ideálně ho proto umístěte na klidné a suché místo v krabici či plastovém boxu, který vystelete vhodnou podestýlkou, například hoblinami. Ježky nedávejte do klece, jsou totiž náchylní na průvan. Minimální délka boxu by měla být 100 cm, šířka pak cca 50 cm. Čím větší ubikace, tím lépe. Ježci mají rádi teplo, uvítají domeček, do kterého se budou moci schovat.
Ježkovi připravíme domek na spaní o základně 30 cm a vysteleme ho senem, slámou či natrhaným papírem. Potřebuje i výběh. Mláďata lze ubytovat společně, ale každé musí mít místo na spaní a svou misku na jídlo. Malým ježkům, vážícím pod 300 g, je nejlépe při teplotě kolem 18-20°, větší vyhledávají chlad - kolem 13-15°. Až se ježek dostatečně dokrmí, nastane čas pro zimní odpočinek. Potřebuje k tomu teplotu kolem 5 °C a naprostý klid.
Venkovní výběh se hodí především v případě, kdy se doma staráte o ježky, kteří jsou zranění či nedostatečně vykrmení. Výběh umístěte na vhodné místo. Nezapomeňte jej vystlat listím a větvičkami, případně i kusy kartonu, aby se ježci měli kam ukrýt. Do výběhu můžete umístit i domek pro ježky. Ježky byste ve výběhu neměli držet příliš dlouho. Pokud se v okolí vaší zahrady často pohybují kočky, je vhodné výběh zastřešit.
Ježkům nikdy nedáváme mléko! Způsobilo by jim vážné trávicí problémy. K dispozici musí mít pouze stále čerstvou vodu. Ježek je především hmyzožravec, jeho přirozenou potravu mu dobře vynahradíme syrovým, libovým hovězím a drůbežím masem. Doplnit ho v malém množství můžeme neslanou vařenou rýží, ovesnými vločkami, vejcem, případně velmi malým kouskem nenadýmavé zeleniny nebo ovoce. Vhodné jsou i kvalitní kočičí či psí granule a konzervy, avšak bez rybího masa. Zpestření v podobě suchých granulí či vařeného drůbežího krku procvičí žvýkací svaly a zuby. Ježka krmíme večer (opravdu malého i ráno).
Pořídit můžete speciální krmivo pro ježky, bodlináč si ale pochutná i na kvalitních granulích pro koťata. Druhou část jeho vyvážené stravy tvoří živý hmyz (mouční červi, cvrčci, švábi, sarančata apod.), který bez problémů koupíte ve zverimexech. Za masovou kočičí kapsičku vám ježek zaručeně poděkuje.
V březnu či dubnu se ježek probudí. Začneme ho opět krmit, a když se dostatečně posilní, je načase vypustit ho do přírody. Asi v polovině dubna, večer za pěkného počasí.
Přestože jsou ježci pro naši přírodu typičtí, v posledních letech jejich počty klesají a ježci se stali ohroženým druhem. Nejen na vaší zahradě jim však můžete pomoci dokrmováním či postavením domku pro ježky.
tags: #priroda #v #zime #zvirata #jezek #informace