Buštěhradská halda ve Vrapicích: Informace o skládce, sanaci a životním prostředí

21.03.2026

Buštěhradská halda (357 m n. m.) je mohutný umělý terénní útvar, který se nachází mezi obcemi Kladno-Vrapice, Buštěhrad a Stehelčeves poblíž Kladna ve Středočeském kraji.

Vznik a charakteristika

Halda byla navršena ve druhé polovině 20. století jako skládka strusky z kladenských hutí a dalších průmyslových odpadů. Jedná se o nejmohutnější haldu na Kladensku, která je zdaleka viditelná a tvoří nepřehlédnutelnou součást krajiny v podobě stolové hory, zvláště při pohledu od severovýchodu. Halda se rozkládá necelých 6 km východo-severovýchodně od centra Kladna na pravém svahu údolí Dřetovického potoka, v místech, kde se stýkají hranice tří obcí.

Většina haldy spočívá na katastrálním území obce Stehelčeves, položené pod jejím severovýchodním úbočím.
Jižní část přináleží k městu Buštěhrad, k němuž je obrácena.
Nejzápadnější část haldy zasahuje na území města Kladna, přesněji řečeno jeho předměstí Vrapic, tyčí se přímo nad starobylým kostelem sv. Mikuláše a městskou čistírnou odpadních vod.

Rozloha území, které halda pokrývá, má přibližně 55 ha a zhruba obdélný tvar, mírně protažený ve směru jihozápad - severovýchod. Rozměry činí asi 800 × 600 m, po úhlopříčce kolem 1 100 m. Výška haldy se mění v závislosti na místě porovnání s okolním terénem - z jižní strany to představuje něco málo přes 20 m, na severu se však halda vypíná nad údolí o téměř 70 m.

Složení a provoz

K hlavnímu, přibližně lichoběžníkovému půdorysu tělesa haldy se na severozápadě přimyká o něco nižší výběžek, v nynější době jediná aktivní část. Ostatek tělesa není provozován, jeho celková rozloha se nijak nezvětšuje. Hlavní činnost haldy, založené po 2. světové válce, spadají do období 50. až 80. let 20. století. Železniční vlečka, kterou je napojena na kladenské průmyslové areály, přemosťuje místní silnici Vrapice - Buštěhrad při jihozápadním okraji haldy. Od tohoto místa pak po vějířovitě se rozbíhající soustavě kolejí probíhalo postupné nasýpání a zvětšování tělesa.

Podle současných odhadů halda obsahuje kolem 23 až 27 milionů tun materiálu: vysokopecních a ocelárenských stusek a kalů, teplárenského popílku, popela, škváry, kalů z čistírny odpadních vod. V menší míře byl na haldu, jak volně tak v sudech, ukládán i nebezpečný odpad, mj. obsahující olovo či kyanidy.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Incident a útlum provozu

V roce 1988 vyvolal pobouření veřejnosti případ, kdy se skupinka dětí z okolních obcí přiotrávila při hře na haldě. Tato skutečnost urychlila útlum provozu a rekultivaci haldy, která probíhala od roku 1985 a byla dokončena v roce 1992. Většina tělesa byla pokryta hlínou a osazena zelení. Původně zarovnaný povrch se časem mírně zvlnil v důsledku rozdílného sedání uložených materiálů.

Současný stav a vliv na životní prostředí

Nyní většinu haldy pokrývá rumištní a stepní vegetace, postupně se zde uchycují stromy. Místo je vyhledávaným útočištěm zvěře, zvláště zajíců a bažantů, jeho úloha v okolní krajině je dokonce přirovnávána k nedaleké přírodní památce Vinařická hora. V současnosti nepředstavuje halda pro své okolí nepříjemnost, nedochází k významnějšímu šíření prachu, jedovatých látek apod. K této pozitivní skutečnosti zřejmě přispívá i silně zásadité prostředí haldy, které pomáhá vyplavování škodlivin bránit.

Plány na sanaci a kontroverze

V letech 2005 až 2006 se objevily plány na postupné odtěžování části haldy a zpracovávání materiálu na stavební a jiný materiál. Tento proces měl trvat 18 let a stát z veřejných rozpočtů 10 až 15 miliard Kč. S tímto záměrem však nesouhlasili obyvatelé okolních obcí ani Česká inspekce životního prostředí.

Podle nich halda v současnosti nepředstavuje pro své okolí nepříjemnost a životní prostředí se zde průběžně zlepšuje. Objevily se také otázky ohledně financování sanace a pochybnosti o jejím smysluplnosti.

REAL Leasing Kladno, spol. s r. o., vlastník haldy, se obrátil se žádostí o pomoc na Středočeský kraj. Středočeský kraj přislíbil pomoc s tím, že zajistí dopracování dokumentace shrnující rizika. Takže to vypadá, že o sanaci vlastně nikdo nestojí, vznikla jaksi omylem.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Geologická charakteristika okolí

Krajina v okolí Buštěhradu je tvořena horninami české křídové pánve, jež jsou mírně ukloněny k severu. Prekambrické horniny, které vystupují v údolích potoků, patří barrandienskému proterozoiku. Variské vrásnění na rozhraní starších a mladších prvohor dalo zde vzniknout mohutnému horstvu a další sopečné činnosti. V teplém podnebí svrchního karbonu vznikly v údolích rozsáhlé jezerní pánve, ve kterých se usazovalo černé uhlí.

Vývoj geologických útvarů v okolí Buštěhradu
Období	Charakteristika
Prekambrium	Barrandienský proterozoikum, jílovité břidlice, droby, vulkanické produkty
Karbon	Vznik černého uhlí v jezerních pánvích
Křída	Zaplavení krajiny křídovým mořem, usazování pískovců a slínovců
Třetihory	Sopečná činnost na Vinařické hoře
Čtvrtohory	Vliv dob ledových a meziledových, vznik spraší a sprašových hlín