Příroda v zimě: Jak zvířata přežívají chladné měsíce

Zima je obdobím, kdy příroda utichá a mnoho zvířat se uchyluje ke svým vlastním strategiím přežití. Některá hledají potravu i v nehostinných podmínkách, jiná se stahují do úkrytů, aby přečkala chladné měsíce v klidu a bezpečí. A pak jsou tu ta, která na zimu "usnou".

Co znamená, že zvíře v zimě spí?

Hibernace je zvláštní stav, kdy zvířata v zimě zpomalí svoje tělo, aby ušetřila energii. Dýchají pomaleji, jejich srdce bije méně často a tělo se ochladí, takže jim stačí jen málo energie na přežití.

Zimní spánek, odborně zvaný hibernace, není jen tak obyčejné zdřímnutí. Pro zvířata, která v zimě spí, jde o zvláštní stav, kdy jejich tělo funguje jinak. Sníží se jejich tělesná teplota, zpomalí se metabolismus a také všechny důležité životní funkce. Během období zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum.

Zimní spánek je jeden ze způsobů, který umožňuje zvířatům přežít období, kdy mají omezený přístup k potravě.

V České republice se můžeme setkat s mnoha zvířaty, která v zimě spí. Jde např. o medvěda, jezevce, plcha, netopýry, ježky, křečka, sviště a různé druhy obojživelníků nebo plazů. Také většina druhů hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Příklady zvířat a jejich zimní strategie

Netopýři

Opravdovým přeborníkem na zimní spánek je netopýr. Netopýři jsou savci, kteří jsou známí svou schopností létat. V našich končinách se netopýři živí většinou hmyzem. Během zimních měsíců je ale hmyzu nedostatek a létání je velmi náročné na energii. Příroda tak musela najít způsob, jak to udělat, aby netopýři v našich podmínkách přežili zimu bez potravy. A řešením je právě zimní spánek.

Během podzimu si netopýři najdou vhodný úkryt jako je třeba jeskyně, půda domu nebo třeba dutý strom. Zimní spánek není klasický spánek tak, jak ho známe u lidí. Spící zvířata jsou v hlubokém stavu nečinnosti. Netopýři svou tělesnou teplotu snižují až na neuvěřitelné 2 °C. Díky tomu může jejich srdce bít pomaleji a zpomalí se i dech. Při nejhlubším zimním spánku se může počet tepů srdce netopýra snížit až na 4 tepy za minutu, a tak netopýrovi stačí nadechnout se každou minutu pouze 5x.

Několikrát za zimu se netopýři částečně probudí, aby zkontrolovali, zda je prostředí kolem nich k přezimování stále to nejvhodnější. Pokud to tak není, mohou se třeba kousek posunout. Velký problém je, když jsou netopýři ze svého spánku vyrušeni např. lidmi, kteří navštíví jeskyni, kde netopýři zimují. Netopýři se mohou úplně probudit, čímž ztratí velké množství energie a nemusí se pak dožít konce zimy. Nejnebezpečnější je rozdělávání ohňů v jeskyních a pod skalními převisy.

Ježci

Dalším typickým zimním spáčem je ježek. Také on by v zimě hledal svou potravu jen velmi těžko, protože se živí hlavně hmyzem. Potom se ukryje pod hromadu listí nebo větví a upadne do zimního spánku. Při zimním spánku klesne teplota těla ježka až k 5 °C. I když ježek šetří v zimě energií, jak nejvíce to jde, může během zimy ztratit až 40 % své váhy.

Ze zimního spánku se budí, jakmile se oteplí a zavládne jarní počasí.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Na vzdory hluboce zakořeněnému mýtu, neexistuje žádná váhová hranice, která ježkovi zaručí přečkání zimy. To neplatí pro nesamostatná mláďata do váhy 250 až 300 g, takto malá mláďata potřebují naši pomoc na podzim vždy. Existuje jednoduché pravidlo: naši pomoc potřebuje ježek, který je aktivní ve dne. Ježci jsou aktivní hlavně v noci, a když je potkáme venku ve dne, většinou to značí nějaký problém. Vždy je ale lepší se nejdřív poradit, než něco uděláte. Pokud potkáte ve dne ježka, doporučuji zavolat do jedné ze tří Záchranných stanic, kde se na ježky specializují.

Medvědi

Také medvědi v zimě spí. Během podzimu využívají bohatou nabídku různých lesních plodů a snaží se co nejvíce vykrmit. Zimní spánek u medvědů je trochu jiný než u netopýrů a ježků. Tělesná teplota medvědů se sníží pouze o několik stupňů a také dechová frekvence se příliš nezmění. Hibernace medvědů je spíše podobná hlubokému spánku, během kterého jsou medvědi stále schopni reagovat na své okolí a mohou se snadno probudit.

Když je v zimě tepleji, probudí se a snaží se najít nějakou potravu. Během teplých zim tak můžeme i v zimě najít venku medvědí stopy. Když přijdou teplejší dny a zimní období končí, začnou být medvědi opět aktivní.

Jezevci

Zimní spánek u jezevce je trochu jiný než u ostatních druhů zvířat. Jezevci nehibernují ve smyslu hlubokého zimního spánku a jejich teplota se nesnižuje. Jde o tzv. nepravý zimní spánek, při němž zůstávají živočichové v úkrytu a hodně spí. Občas se ale vydávají i ven, aby se vyprázdnili a napili. Jezevčímu sádlu se přisuzují léčivé účinky. Někteří myslivci tak jezevce loví a sádlo prodávají. Lovit jezevce je povoleno pouze v období od 1. září do 30. listopadu. Je to období, kdy se jezevci připravují na zimu a bývají opravdu vypasení.

Pavouci

Mnoho druhů severoamerických pavouků žijících na zemi, jako například slíďákovití přečkávají zimu tak, že se zahrabávají do půdy, pod listí nebo do kmenů.„Rozdíl v teplotě mezi zmrzlým povrchem sněhu nebo ledu a několika centimetry pod pokrývkou je často překvapivý,“ říká behaviorální ekolog George Uetz, odborník na pavouky z univerzity v Cincinnati v Ohiu. „Mnoho pavouků a hmyzu je aktivních v tomto přechodobém prostředí, které je někdy i několik stupňů nad nulou.“

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Protože pavouci jsou ektotermní živočichové a neprodukují žádné tělesné teplo, jejich metabolismus se při poklesu teploty zpomalí.„Přesto není neobvyklé vidět pavouky a hmyz aktivní i v teplých dnech,“ říká Uetz.

Mnozí pavouci stavějící sítě spřádají vaječné vaky s několika vrstvami hedvábné izolace, aby svá vajíčka ukryli přes zimu. Například křižáci zlatití líhnou svá vajíčka na podzim, takže se mladí pavouci shlukují ve vaječném vaku celou zimu, aby se na jaře hromadně vylíhli.

Někteří pavouci mají také tajnou zbraň: během chladných podzimních nocí produkují speciální nemrznoucí sloučeniny, které zabraňují tvorbě ledových krystalků v jejich těle, říká Uetz - šikovný trik, jak přežít do jara, aniž by zmrzli.

Želvy

Želvy jsou pomalé v každém ročním období, ale když se blíží zima, jejich aktivita se opravdu sníží.Některé druhy, jako například želvy karolínské, se jednoduše zahrabou do půdy, stáhnou se do svých krunýřů a upadnou do období nečinnosti známého jako brumace, které přežívají spalováním tukových zásob.

Želvy ozdobné tráví zimu ponořené na dně vodní nádrže, což je chrání před zamrznutím, i když hladina zamrzne. Protože teplota těla těchto ektotermů odpovídá teplotě okolní vody, nepředstavuje pro ně chlad žádný problém.

Za normálních okolností tito plazi dýchají vzduch, ale během zimy se u nich vyvinula schopnost přijímat z vody kyslík a vypouštět do ní oxid uhličitý. „Když je ektotermům zima, nepotřebují mnoho kyslíku, takže to, co dokáží z vodního sloupce nasát, jim většinou stačí k přežití zimy,“ říká Jackie Litzgusová, bioložka z Laurentian University v Ontariu.

Želvy si vyměňují plyny prostřednictvím specializovaných krevních cév poblíž povrchu kůže, výstelky úst, a dokonce i kloaky - dutiny, která slouží zároveň jako vývod odpadních látek a rozmnožovací otvor.

Když je kyslíku extrémně málo, mohou želvy ozdobné a kajmanky supí dokonce přejít do metabolického režimu, který žádný kyslík nevyžaduje. Při tomto anaerobním dýchání se nebezpečně hromadí kyselina mléčná, ale želvy mohou z krunýře vybírat vápník, aby nahromaděnou kyselinu neutralizovaly.

Včely medonosné

Když teploty klesnou, evropské včely medonosné se uchýlí do svých úlů, kde se shlukují a zůstávají aktivní po celé dlouhé zimní měsíce.„Je to unikátní, neexistuje žádný jiný hmyz, který by přezimoval tím, že se udržuje v teple,“ říká Thomas Seeley, biolog z Cornellovy univerzity.

Včelí dělnice se shromažďují kolem královny a regulují složení včelího shluku tak, aby odpovídalo výkyvům teploty. Včely vytvářejí teplo izometrickým stahováním a uvolňováním dvou sad svalů používaných k pohybu křídel za letu. „Jejich energetický výdej nesměřuje k pohybu ani k ničemu jinému než k tvorbě tepla,“ vysvětluje Seely.

Místo královny ve středu roje je nejteplejší a nejpohodlnější, ale ani krajní včely nemrznou. Když se ochladí, tlačí se dovnitř, čímž zlepšují izolaci a zhušťují oblast, kterou je třeba udržovat v teple. „Včely v této nejsilnější vnější vrstvě nebo přikrývce se snaží udržet teplotu nad 10 °C,“ říká Seely. „To je udržuje při životě.“

Tato strategie závisí na měsících plánování. Během letních měsíců bohatých na květy včely vyprodukují a uskladní 41 kg medu, který včelstvo udrží přes zimu. Moudře si také vybírají místo a míří na samý vrchol dutiny stromu, aby si vytvořily teplé mikroprostředí.

Zvířata, která v zimě nespí

Zvířata, která mohou v zimě najít dostatek potravy v zimě nespí. Nespí většina býložravců jako je jelen, srnec, divoké prase nebo třeba zajíc.

Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek.

Ptáci také v zimě nespí. Někteří ptáci se přes léto živí hmyzem a v zimě semeny.

Zimní klid v přírodě

Zimní klid v přírodě je úžasnou ukázkou, jak se každý druh dokonale přizpůsobuje svému prostředí.

Zimní spánek je fascinujícím jevem. Během tohoto období zvířata prochází hlubokými změnami v jejich těle, což jim umožňuje přežít náročné zimní podmínky. Je to jedna z mnoha úžasných adaptací, které příroda vyvinula, aby zajistila přežití různých druhů ve stále se měnícím prostředí.

Tabulka: Příklady zimních strategií zvířat

tags: #priroda #zimní #zvířata

Oblíbené příspěvky:

• Diplomová Práce: Ekosystém Vzor
• Měření emisí Slapanice
• Objevte okolí Staré Huti
• Jak recyklovat Tassimo kapsle?
• Metodický pokyn MŽP