Příroda, živočichové a rostliny na polích

Toto přírodní společenství přibližuje žákům vybrané živočichy a rostliny, pro které je pole jejich domovem. V úvodu si povíme o významu polí a uvedeme si některé rostliny, které na polích pěstujeme. Následně se budeme věnovat konkrétním živočichům, kteří na poli hledají potravu. Uvedeme si příklady savců, ptáků a hmyzu.

Rostliny na polích

Na polích se pěstují užitkové rostliny (plodiny). Jedná se o umělý ekosystém, růst rostlin vyžaduje vhodné hospodaření (např. orbu, dodávání hnojiv) a potlačování plevelů či škůdců. Nadměrné hnojení či používání látek k hubení škůdců/plevelů ohrožuje životní prostředí.

Mezi polní plevele patří např. Len setý lze používat pro získávání vlákna, v Česku se však nyní pěstuje jen pro lisování na olej. Kukuřice může být krmná (určená hospodářským zvířatům).

Živočichové na polích

Zemědělská krajina může být domovem mnohých živočichů, zvláště pokud mají k dispozici rozrůzněné prostředí. Pole, zemědělská krajina: základní organismy lehké.

Soubor živočichů obývající louky. Patří k nim např. četnými druhy bezobratlých. život. vyznačující se poštolku obecnou.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Savci

hraboš polní - Drobný hlodavec, škůdce.

Ptáci

skřivan polní - Pták o něco větší než vrabec.

Na krmítku obdivovat i dlaska tlustozobého.

Hmyz

otakárek fenyklový.

cestách se vyskytuje svižník polní.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Trus jako indikátor přítomnosti zvířat

Trus zvířat není zrovna lákavé téma. Je to ale jeden ze způsobů, jak poznat, která zvířata v určité oblasti žijí. V zimě, když je sníh, stačí nám umět rozeznávat různé stopy. Když je ale sněhu málo nebo je léto, může se nám umění rozpoznávat trus různých druhů zvířat hodit.

• Trus zajíce: Vypadá jako malé lehce zploštělé kuličky o průměru 1 až 2 cm. Bobky mají hnědou barvu a jsou v nich zřetelně viditelné zbytky zaječí potravy. Na trus zajíce můžeme narazit velmi často. Nejčastěji jej najdeme na polích, na loukách a v lesích. Bobků nebývá nikdy velký počet, protože zajíc je na rozdíl od králíka neodkládá na jednom místě, ale spíše je trousí, když je na pastvě. Jakmile napadne trocha sněhu, můžeme kromě trusu všude sledovat také mnoho zaječích stop.
• Srnčí trus: Má tvar protáhlých válečků, které jsou někdy téměř kulovité a jindy na jedné straně zašpičatělé. Jednotlivé bobky jsou asi 1 cm tlusté a mají délku okolo 1,5 cm. Jsou tmavé a v čerstvém stavu výrazně lesklé. V letním období mohou být na sebe namačkány tak, že se ani po dopadu nerozsypou do jednotlivých bobků.
• Jelení trus: Má podobu tmavých až úplně černých bobků, které jsou na jedné straně zašpičatělé. Měří v průměru 1 až 2 cm a jeho délka se pohybuje okolo 2 až 2,5 cm. Podle trusu můžeme dokonce poznat laň od jelena. Jelení trus je větší. Na jedné straně je zašpičatělý, na druhé straně najdeme malou jamku. Trus laně je protáhle válečkovitý. Na jedné straně je zašpičatělý, ale na druhé straně je na rozdíl od jelena zaoblený. Na jelení trus narazíme nejčastěji v lese nebo na lesních mýtinách. Často jej najdeme také na tzv. ochozech. Ochozy jsou pěšinky, které zvěř při průchodu lesem pravidelně používá.
• Trus prasete divokého: Se od jeleního a srnčího trusu výrazně liší. Jde o hrudky buřtovitého tvaru, které se někdy rozpadají na nepravidelné bobky. Hrudky mohou být až 7 cm silné a 10 cm dlouhé. V čerstvém stavu mají téměř černou barvu. Mnohem častěji se však můžeme setkat se stopami divočáka.
• Trus kuny: Má tmavou barvu, je úzký a na jednom konci vybíhá v dlouhou tenkou špičku. Často bývá různě zakroucený. Kuna svůj trus používá k označkování svého území a ráda jej odkládá na různá vyvýšená místa, jako jsou pařezy nebo výrazné kameny.
• Trus lišky obecné: Má tvar malých válečků, které jsou na jedné straně zašpičatělé. Jednotlivé válečky jsou 5 až 10 cm dlouhé. Trus lišky obecné má tvar válečků, které jsou na jedné straně zašpičatělé.

Vliv člověka

má značný vliv člověk.

zvířat poměrně radikálně.

Závěr

V závěru prezentace vyzkoušíme pozornost jednoduchým testíkem se třemi otázkami a připravenými variantními odpověďmi. Žáci poté v týmech vyhledají informace k vybraným rostlinám a zapíší si je do sešitu. Připojit mohou nákres. Poté informují o svých zjištěních ostatní žáky ve třídě.

Třetí část je věnována procvičování získaných znalostí. didaktická hra - kartičky k poznávání živočichů a rostlin. Vždy dvě stránky vytiskneme na jeden list, vystříháme a rozmístíme na lavici obrázkem nahoru. Žáci se pravidelně střídají: vyberou si libovolný obrázek, zobrazený organismus pojmenují, otočením překontrolují správnost své odpovědi. Je-li správně určeno, žák si obrázek ponechá.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

V poslední části si zopakujeme a prověříme získané vědomosti. Pro žáky máme připravený pracovní list, který každý žák zpracuje. Slouží ke zjištění požadovaných znalostí a může být zhodnocen. Jednotlivé žákovské týmy mohou poté zpracovat poster pro menší školáky. S jeho pomocí vyzkoušíme jejich znalosti při ústním zkoušení.

Žákovské týmy poté u žákovských stanic pracují dále s prezentací - vyhledávají a zapisují do sešitu další informace k vybraným živočichům, připojují obrázky. Zjištěné informace sdělují ostatním spolužákům.

Na závěr prezentace si zkusíme zodpovědět tři předložené otázky - u každé najdeme tři variantní odpovědi.

tags: #priroda #zivocichove #na #polich

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny pomalého růstu rostlin
• Jak se zbavit černých mravenců bez chemie
• Environmentální problémy Ruska
• Výlety do přírody Ostrava a okolí
• Ústřední autobusové nádraží: Ostrava vs. Brno