Příroda zničená bouří a její následky

Živelné katastrofy jsou přírodní události nebo procesy, které mají ničivé účinky na lidi, majetek, infrastrukturu a životní prostředí. Tyto katastrofy jsou obvykle způsobeny přírodními silami a zahrnují jevy, jako jsou zemětřesení, hurikány, povodně, sopečné erupce, lesní požáry a další.

Dopady na ekosystémy

Povodním nahrává i nevhodné složení lesů, které z větší částí tvoří smrčiny. Ke všem těm negativním zásahům musíme přičíst ještě nešetrnou těžbu dřeva, kdy se kola těžkých těžebních strojů zaryjí hluboko do terénu a koleje dokáží naprosto otočit vodní režim v daném místě.

„Lidé jsou v tomto směru nepoučitelní. Zanesená a zarostlá koryta potoků, včetně zaasfaltovaných a zabetonovaných ploch, silně snižují vsakovací schopnost krajiny. Když přijde větší déšť, voda prostě rychle steče po povrchu a vlítne do nejbližšího potoka a je zle. S tím souvisí meliorace a další odvodňování krajiny - to vše rychle odvádí vodu a zhoršuje důsledky případných povodní,“ doplnil Křížek. Ten považuje za velké nebezpečí, podobně jako ostatní ekologové a přírodovědci či hydrologové také nešetrné zemědělství.

„Ničíme krajinu rovnáním toků, zatímco v přirozeně meandrujícím potoce se voda vylévá pomalu do okolí a značně brzdí případnou povodňovou vlnu,“ říká na to Pavel Křížek z Ochrany fauny ČR. Příbram/ Obrovské plochy asfaltu, betonu a stále více zastavěných pozemků, které ještě nedávno byly loukami nebo poli. K tomu bahnem zanesené rybníky či zarostlé a nánosy plné vodní toky. Mnozí lidé, kteří žijí v okolí vodních toků poukazují na to, jak jsou některá koryta zanesena naplaveninami - na nich se po čase uchytí tráva a dokonce i keře a stromy. Když přijde větší voda, je zle. Vše, co stojí vodě v cestě, způsobí zatopení okolí.

Mury a sesuvy půdy

Častým souputníkem povodní jsou sesuvy, jelikož extrémní srážky jsou také častou příčinou sesuvů různých velikostí a podob - od malých a mělkých sesuvů, které nezasahují do skalního podloží, až po ty hluboce založené jako je například sesuv na Gírové ve Slezských Beskydech z roku 2010. Jedním z typů sesuvů jsou mury neboli také blokovobahenní proudy.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Mury vznikají často v podobě mělkého sesuvu, který se při dosažení koryta transformuje do podoby dravého proudu. Spouštěčem mur jsou extrémní přívalové srážky, tedy déšť s velkou intenzitou, kdy během krátké doby spadne velké množství vody. Mury jsou typické pro vysokohorská prostředí, známá je například lokalita Illgraben ve Švýcarsku, kde k tomuto typu sesuvů dochází pravidelně.

Mury vznikly v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku i během loňských povodní. Bouře Boris, která zasáhla střední Evropu mezi 11. až 16. zářím 2024 a způsobila katastrofické povodně měla za následek vznik desítek mur v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku.

Na rozdíl od Moravskoslezských Beskyd došlo ve většině případů k uvolnění svahových zvětralin a ke vzniku zcela nových strží, kudy mura prošla. Celkový objem škod způsobených murami je sice jen zlomkem rozsahu škod po povodních, přesto jde o vážný a potenciálně nebezpečný jev.

Lesní požáry

Požáry obzvlášť zdecimovaly populaci koalů, která se už tak snižovala. Vládní úřady odhadují, že jich při požárech mohla zahynout až celá třetina, protože byla zničena třetina jejich biotopu.

Profesor Dieter Hochuli ze Sydneyské univerzity upozorňuje, že i když jsou požáry tradiční součástí australského ekosystému, jejich stále vyšší četnost a intenzita mají pro budoucnost rostlin a zvířat obrovské následky„Nejde jen o známé druhy. Požáry ohrožují i hmyz, na němž je tolik našich ekosystémů závislých kvůli opylování a koloběhu živin,“ zdůrazňuje profesor.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Mangrovové porosty a jejich význam

Mangrovy představují rozmanité vždyzelené soubory dřevin rostoucí hlavně v tropických a subtropických oblastech přímo v pásmu mezi přílivem a odlivem nebo těsně u něj. V důsledku existence ve velmi specifickém, značně proměnlivém a bezesporu drsném prostředí musejí mangrovy úspěšně přestát často nemalé kolísání mořské hladiny, spalující horko, působení větrů, přítomnost zahnívajícího bahna a zejména koncentrace soli, v nichž by běžné rostliny zcela jistě uhynuly již po několika hodinách.

V současnosti zabírají mangrovy na naší planetě 150 000 km2, což je přibližně dvojnásobek rozlohy České republiky. Stále ještě pokrývají přibližně 15 % veškerého mořského pobřeží, hlavně v tropickém a subtropickém podnebném pásu a některých teplejších oblastech mírného pásu (IUCN 2024a).

Mangrovové stromy dokázaly na náročné prostředí mezi vodou a souší reagovat četnými morfologickými a fyziologickými přizpůsobeními, kupř. vzdušnými chůdovitými kořeny, zvláštními dýchacími orgány (pneumatofory) a schopností vylučovat sůl. Protože se jejich semena nebo plody vhodně a včas adaptovaly na dlouhodobý pobyt ve slané vodě, šíří se především mořskými proudy.

Díky značné podzemní biomase a na uhlík bohatým usazeninám včetně hmoty zachycené z pevniny mangrovové porosty vážou na jednotku plochy v průměru 3-5× více zmiňovaného prvku než tropický les (Alongi 2014). Obecněji platí, že na jednotku plochy ukládají desetkrát více uhlíku než suchozemské ekosystémy a celkově zachycují více uhlíku než celý amazonský prales (Adame et al. 2021).

Mohutný kořenový systém mangrovů pomáhá zpevňovat mořské dno, nadzemní změť spletitých kořenů a větví pohlcuje značnou část mořské energie. Ba co víc, mangrovníky jako živé stěny dosahující výšky až 30-60 metrů omezují do určité míry účinek cyklonů, tajfunů a tropických bouří, zpomalují postup tsunami na souš a snižují výšku těchto obřích vln a zabraňují postupující erozi.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Ohrožení mangrovů

Podle hodně střízlivých odhadů jsme pouze v období let 1980-2000 přišli o nejméně 35 % původní globální rozlohy těchto porostů, přičemž v některých oblastech, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, činila tato ztráta 50-80 % (Romaňach et al. 2018, Bhowmik et al. 2022).

V minulosti ohrožovala uvedený ojedinělý typ ekosystému hlavně těžba dřeva a získávání nových pozemků pro zemědělství včetně chovu krevet. V letech 2000-2020 měla 43 % všech ztrát mangrovů na svědomí jejich přeměna na zemědělskou půdu, hlavně zakládání plantáží palmy olejné (Elaeis guineensis) a rýžovišť (Leal & Spalding 2024).

V současnosti je navíc sužují jevy dávané do souvislosti se změnami podnebí. Na mysli máme stoupající hladinu světového oceánu a dlouhodobé deště a s nimi související geologické jevy, e.g. zvýšenou kyselost vody a změny v obsahu soli. K tomu připočtěme, že mangrovové ekosystémy trpí stále častěji zvýšenou četností a intenzitou cyklonů, tajfunů, hurikánů a tropických bouří (Hűlsen et al. 2025).

Tabulka: Přehled živelných katastrof

tags: #příroda #zničená #bouří #následky

Oblíbené příspěvky:

• Výrobky šetrné k přírodě
• Správná instalace myčky nádobí
• Jordánsko: Ubytování v souladu s přírodou
• Škola v přírodě a odpovědnost
• Jak se zbavit mechu ekologicky?