Význam výrobků šetrných k přírodě a ekoznačení

V dnešní době se stále více spotřebitelů zajímá o dopad výrobků na životní prostředí. Ekoznačení bylo vyvinuto pro lepší orientaci zákazníka v množství výrobků a odlišení od klamavých reklam. Slouží k označení produktů, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí.

Co znamená, že je výrobek ekologický?

Aby se dalo o nějakém výrobku říci, že je ekologický, měl by mít nějakou sadu vlastností/parametrů, ve který je příznivější k životnímu prostředí, než většina ostatních, průměrných výrobků. Certifikovány mohou být ty pouze výrobky a služby, které splňují stanovená kritéria. Zaručující tak, že výrobek je šetrný k životnímu prostředí v celém svém životním cyklu, tj. od výroby, přes jeho používání, až po likvidaci. Tato kritéria jsou obvykle garantovaná státem.

Výjimečně tyto parametry stanovuje sám výrobce a sám se za ekologické prohlásí. Resp. je to bohužel časté, ale primárně nedůvěryhodné, a často taky nepravdivé. Abychom výrobci mohli důvěřovat, měl by mít nějaký atest od nezávislé strany. Podstatou je vždy dobrovolnost.

Ekoznačky v České republice a Evropské unii

Na světě existuje celá řada ekoznaček, některé garantují státy, jiné nevládní organizace či profesní cechy. V České republice existuje národní ekoznačka Ekologicky šetrný výrobek, garantována Ministerstvem životního prostředí ČR. O certifikaci žádá výrobce a udělení značky je zpoplatněno.

V současnosti směrnice obsahují kritéria podmiňující udělení certifikátu např. pro výrobky z recyklovaného papíru přes nábytek po zimní posyp. Podobně funguje i ekoznačka Ekologicky šetrná služba, k roku 2020 už jen v kategoriích ubytovací zařízení. Žadatel musí splnit požadavky týkající se provozu a jeho dopadu na životní prostředí - např. v oblasti úspory energie a vody, třídění odpadu nebo třeba používání ekologických výrobků.

Čtěte také: Nákupní chování v rozvojových zemích

V České republice se prodávají výrobky a lze i získat ekoznačku Evropské unie, tzv. „eurokvětinkou“. Udílí se v přibližně 25 kategoriích.

Celkem rozšířená je německá ekoznačka Modrý anděl. Může se jí chlubit 12 000 výrobků v celkem 120 kategoriích. U nás se s touto ekoznačkou dají koupit např. V České republice se dá setkat se skandinávskou ekoznačkou Severská labuť (Svanen, Swan), udílí se ve více než 60 kategoriích, má ji propůjčeno 20 tisíc výrobků. Ekoznačku najdeme např.

Biopotraviny vyrobené v České republice poznáte podle národní bioznačky - tzv. zelené zebry. Kromě ní najdete na výrobku také kód příslušné certifikační organizace. Všechny biopotraviny vyprodukované v EU nesou také evropskou bioznačku - zelený list z hvězdiček. Čeští distributoři musí povinně na obalech umisťovat obě značky. Kromě toho musí být na obale balených potravin napsána země původu zemědělských surovin, ze kterých je výrobek vyroben.

Další ekoznačky a certifikáty

• Organický textil/Biotextil: Označení pro textilní výrobky, na jejichž výrobu byly použity suroviny z ekologického zemědělství. V ČR se můžeme setkat s certifikáty od holandské organizace Fair Wear Foundation či britské Soil Association. S certifikátem Soil Association si lze zakoupit např. klimaticky neutrální tričko.
• Global Organic Textile Standard (GOTS): Certifikace pro textilie vyrobené z organických (bio) textilních vláken. GOTS kontroluje celý výrobní proces od statku až po továrnu: od sklizně, tkaní vláken, až po výrobu finálního produktu, včetně exportu oblečení.
• Kosmetika: Pro usnadnění orientace na trhu s kosmetikou existují nezávislé certifikáty, udělované jednotlivým výrobkům, které spotřebiteli zaručují, že ve výrobcích nejsou nevhodné látky. U nás lze zakoupit kosmetiku např. s certifikáty BDIH, NaTrue či Ecogarantie. Obě tyto značky garantují, že označené výrobky nejsou testovány na zvířatech.
• Vegan: Pro ty, kteří silně vnímají práva zvířat, existuje značení „Vegan“ či „Vegan certified“.
• Certifikovaná přírodní kosmetika (CPK): V ČR existuje národní značka Certifikovaná přírodní kosmetika (CPK) - výrobky z čistě přírodních produktů. Existuje i verze Certifikovaná přírodní kosmetika bio, která navíc požaduje minimálně 20 procent surovin z ekologického zemědělství.
• Humane Cosmetics Standard (HCS): Jediné celosvětově uznávané kritérium pro kosmetiku a toaletní zboží bez pokusů na zvířatech. V ČR jej uděluje organizace Svoboda zvířat.
• FSC: U výrobků ze dřeva je důležité zjistit, zda dřevo bylo vytěženo legálně, v souladu se zásadami šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodářství. To zaručuje certifikát FSC.
• Fair Trade: Některé produkty, asi nejznámějšími příklady jsou čaj a káva, není možné získat lokálně. Zde je důležité zajistit, aby se při jejich produkci dodržovaly určité sociální standardy - vyloučila se práce dětí, producenti dostali přiměřenou odměnu za práci, omezilo se použití toxických látek atd. To garantuje značka Fair Trade.
• Energetický štítek: Při koupi elektrického spotřebiče a nově i celého domu je dobré věnovat pozornost tzv. energetickému štítku. Vypovídá o úspornosti provozu výrobku nebo domu.
• TCO Certified: Kvalitní značkou je značka TCO Certified udělované ve Švédsku. Zabývá se certifikací především elektronických druhů zboží - od počítačů a jejich příslušenství přes mobilní telefony až po projektory.
• Energy Star: Výpočetní techniku - počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy či skenery - můžeme vybírat se značkou Energy star, což je americký certifikační program. Jeho smyslem je propůjčovat značku produktům, které vyhovují stanoveným kritériím ohledně své spotřeby elektřiny.
• Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB): Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) definuje vyhláška č. 264/2020, o energetické náročnosti budov. Energetický průkaz vyhodnocuje hospodárnost výroby a distribuce energie s důrazem na zachování optimální účinnosti.

Problém greenwashingu

Na druhou stranu se na výrobcích lze setkat s označeními, která si výrobce sám vymyslel. Samozřejmě můžou být pravdivá, ale protože nejsou garantována nezávislým subjektem, sama o sobě nemají žádnou vypovídací hodnotu.

Výsledky průzkumu EU totiž ukazují, že až 53 procent zelených tvrzení o výrobku je nepravdivých, přibližně 40 procent firem pro taková tvrzení nemá důkazy a přes 50 procent značek dokonce prokazuje svá tvrzení neexistujícím certifikátem.

Čtěte také: Definice ekologického zemědělství

Greenwashing nejčastěji představuje jednání výrobců, obchodních řetězců nebo značek, kteří prezentují své produkty jako šetrné k životnímu prostředí, ve skutečnosti ale nijak ekologické nejsou. Příklady greenwashingu:

• Greencrowding: Firma se stane členem organizace zaměřující se na ochranu životního prostředí, aby se prezentovala jako ekologicky smýšlející, přestože jinak žádná opatření k ochraně klimatu nečiní.
• Greenlabeling: Označení výrobku za ekologický, i když tomu tak ve skutečnosti není.
• Greenshifting: Přenášení viny na spotřebitele.

Evropská komise vydala směrnici zaměřenou na zelená tvrzení, takzvanou Green Claims Directive. „V praxi to znamená, že firma svá tvrzení musí relevantně doložit, například přiloží k danému prohlášení QR kód, který spotřebitele odvede na webové stránky společnosti, kde budou veřejně vyvěšeny podklady, z nichž tvrzení vychází,“ říká Ivana Hekerle, mluvčí poradenské společnosti CIRAA, jež se tématem greenwashingu dlouhodobě zabývá.

Výrobky tak budou nově označovány skórem, jehož výše bude záviset na celkovém dopadu výroby na biodiverzitu, klima, spotřebu vody, půdu, ovzduší atd. Samotné posouzení, zda je produkt opravdu šetrný k životnímu prostředí, se bude řídit novým přístupem ve smyslu „life-cycle“.

Jak se orientovat na trhu s ekologickými produkty?

Při výběru ekologicky šetrných výrobků je důležité:

• Hledat ekoznačky garantované nezávislými organizacemi nebo státem.
• Ověřovat si tvrzení výrobců.
• Zajímat se o celý životní cyklus výrobku.
• Být obezřetný vůči greenwashingu.

Ekologické prací prostředky

Pro ty, kteří hledají ekologické prací prostředky, existuje několik možností. Nejčastější způsob prokázání parametrů ekologicky šetrného výrobku je pomocí ekoznačky, kterých je na světě celá řada. Mezi nimi hledáme kategorie pro prací prášky, sypké nebo tekuté.

Čtěte také: Udržitelné využití sóji

Velmi rozšířená je německá ekoznačka Modrý anděl a v ní kategorie prací prostředky (anglicky, či německy). Jsou tam sypké i tekuté prostředky, které se prodávají v ČR. Existuje také ekoznačka Evropské unie, která má také kategorii na prací prostředky. Prestižní a rozšířená je skandinávská ekoznačka „Severská labuť“, tu jsou všichni držitelé v kategorii praní.

Někteří si připravují prací prostředky sami, nejpopulárnější je mýdlový sliz, který se sestává z mýdla a sody. Mýdlo se ve vodním prostředí velmi rychle a úplně rozkládá na látky v přírodě běžné. Pro bílé prádlo se do něj přidává bělidlo. Za ekologické bělidlo se považuje perkarbonát sodný, prodává se v chemických potřebách, v některých drogériích.

Důležité je si uvědomit, že i ekologicky šetrný výrobek neznamená, že je zcela bezpečný. Kvalitu pracích prostředků hodnotíme nejčastěji pomoci nezávislého testování, které je pochopitelně nákladné a nelze ho dělat snadno „na koleně“.

Ví, že bez pracích prostředků se takřka žádná domácnost neobejde, ale mějme na mysli, že i ty pečlivě zvolené a zakoupené máme používat jen v nejnižší možné míře a určitě jen v doporučeném dávkování. Někdy ani praní není zapotřebí.

Seznam termínů souvisejících s cirkulární ekonomikou

• Biologicky odbouratelný: Plast, který se za určitou dobu rozloží díky činnosti přirozeně se vyskytujících organismů.
• Bio-based: Materiál, který je zcela nebo částečně vyroben ze vstupních materiálů pocházejících z biologického původu.
• Biopolymer: Makromolekula, která je vytvořena živými organismy.
• Bioplast: Makromolekula, která je vytvořena technologickým zpracováním z přírodních zdrojů (biomasa).
• Bioprodukt: Patří sem biomateriály, biochemické látky a bioenergie, které jsou částečně nebo zcela vyrobeny z obnovitelných zdrojů.
• Kompostovatelný: Předměty, které lze mikrobiálním působením v kompostu rozložit na malé kousky během 90 dnů, a zároveň neuvolňují toxické zbytky.
• Uhlíková neutralita: Neutralizování uhlíkové stopy například výsadbou stromů nebo darováním peněz organizacím pracujícím na snižování emisí uhlíku.
• Ekologie: Věda zabývající se vztahy mezi organismy a životním prostředím a mezi organismy navzájem.
• Ekologický: Termín běžně a neformálně používaný pro produkty nebo materiály, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
• Eco-friendly: Velmi rozšířený termín používaný zejména pro produkty a materiály, jež jsou vyráběny speciálně pro omezení negativních dopadů na životní prostředí.
• Přírodní: Produkt nebo materiál, který nebyl vytvořený lidskou rukou.
• Netoxický: Látka, která není jedovatá, zdraví nebezpečná a neohrožuje přežití živého organismu.
• Neobnovitelný zdroj: Zdroj, jako je vstupní surovina, kterou nelze v lidském životě regenerovat, vyměnit nebo obnovit.
• Recyklace: Proces přeměny nových materiálů z odpadu.
• Recyklovatelný: Některé materiály mohou být recyklovány a polymerní matrice může být znovu použita.
• Downcycling: Proces používání recyklovaných materiálů pro výrobu nových produktů. Materiály však v porovnání se stavem původního produktu klesají v kvalitě.
• Upcycling: Proces používání odpadových předmětů k vytváření nových věcí s vyšší kvalitou.
• Odpadové hospodářství: Založeno na hierarchii odpadového hospodářství, podleníž jeprioritou předcházení vzniku odpadu.
• Udržitelný rozvoj: Udržitelný rozvoj bere v potaz ekonomický růst, společenské hodnoty a přírodní bohatství.

tags: #produkt #setrny #k #prirode #vyznam #co

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí a klima v ČR
• Pravidla soutěže o ekologické palivo
• Likvidace odpadu z autodílny
• Setkání s tygrem ve volné přírodě
• Udržitelné řešení pro vinařskou usedlost v Mikulově