Přírodě Blízká Opatření: Adaptace na Změnu Klimatu a Příklady z Praxe

Realizace komplexních adaptačních opatření je v posledních letech významným trendem ve všech velkých městech a obcích Evropy. Již více než dvacet let jsme vystaveni střídání hydrologických extrémů ve formě povodní a sucha. Nedávná suchá perioda zasáhla celou Českou republiku a měla významný dopad na zemědělství a vodní hospodářství. Současnost a blízká budoucnost vyžadují tvorbu komplexních opatření, a to jak ve smyslu prevence proti povodním, tak i ve smyslu snížení dopadů sucha.

Adaptační opatření představují v souvislosti se zmírněním dopadů změny klimatu soubor preventivních a ochranných nástrojů. V současné době jsou preferována taková opatření, jež nejen chrání před účinky povodňových událostí, ale působí i v období sucha. Při realizaci jednotlivých opatření je třeba mít na paměti, že žádné technické ani přírodě blízké opatření neposkytuje z pohledu hydrologického extrému stoprocentní ochranu. Vždy se může vyskytnout větší povodeň nebo sucho, než na které bylo opatření původně navrženo.

Kategorie Adaptačních Opatření

Adaptační opatření lze rozdělit do několika kategorií. Některá opatření mají pro danou kategorii specifický charakter, jiná se mohou v rámci kategorií vzájemně prolínat. Významným celoevropským trendem ve větších sídelních celcích je tvorba tzv. katalogů opatření. Tyto katalogy vznikají s cílem adaptovat městskou architekturu na změnu klimatu. Převládá v nich jednoznačná snaha vodu z města nejen odvést, ale také ji zadržovat.

Opatření na Zemědělské Půdě

Opatření na zemědělské půdě mají za úkol převážně zpomalit a snížit povrchový odtok a snížit erozi půdy. Do určité míry mohou působit i jako určitá prevence proti dopadům sucha tím, že zadržují vodu a zvyšují vlhkost půdy. Česká republika patří vzhledem ke své nedávné historii spojené s družstevním způsobem obhospodařování k zemím s největšími půdními bloky. Důsledkem tohoto způsobu obhospodařování jsou velké délky svahů, urychlení povrchového odtoku a následný vznik zrychlené vodní eroze, případně intenzivní eroze větrná. Spolu se zvýšenou chemizací zemědělství vedou ke snižování kvality půdy, což se kromě snižování produkční schopnosti projevuje i sníženou schopností zadržovat a vsakovat vodu.

• infiltrační a záchytné pásy
• stabilizace drah soustředěného odtoku

Zalesněné pozemky významně přispívají ke snížení dopadů hydrologických extrémů v podobě přívalových srážek a sucha. Dokážou částečně zadržet přívalový déšť a rovněž i časově rozložit odtok z území. U zalesněných pozemků se většinou jedná o tzv. přírodě blízká protipovodňová opatření, která jsou doprovázena i technickými opatřeními.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Opatření v Oblasti Vodních Toků

Vodní toky hrají zásadní roli při bezpečném odvedení povodňových průtoků a zároveň představují důležitý krajinotvorný prvek, jenž může výrazně přispět k zadržení vody v krajině. V urbanizovaných oblastech převažuje charakter kanalizovaných toků, jejichž cílem bývalo co nejrychleji odvést povodňový průtok ze zasažené oblasti.

• obnovení přirozených záplavových území

Opatření v Zastavěných Územích

Zastavěná území s velkou hustotou zpevněných ploch představují v současnosti velké riziko z hlediska zhoršení odtokových poměrů. Jejich vlivem dochází ke zkrácení doby dotoku, minimální infiltraci a následně zahlcení odvodňovacích systémů. Důsledkem pak mohou být lokální záplavy a škody na majetku obyvatel i infrastruktuře měst a obcí. Cílem níže uvedených opatření je zpomalit odtok ze zpevněných ploch, zachytit a infiltrovat co největší objem vody.

• suché nádrže nebo využití terénních depresí k zadržení odtoku

Ne vždy je možné učinit taková opatření, aby dotčená infrastruktura nebyla zasažena soustředěným povrchovým odtokem, a dochází k jejímu dočasnému zaplavení.

• zvýšená úroveň přízemí

Implementace Adaptačních Opatření do Územního Plánování

Implementace adaptačních opatření již v rámci plánů územního rozvoje měst a obcí představuje jeden z nejdůležitějších preventivních nástrojů pro ochranu životů, zdraví a majetku obyvatelstva. Územně plánovací dokumentace je dokumentací, která - je-li pořízena - představuje závazné koncepční požadavky a podmínky pro rozhodování v území. V podmínkách České republiky existuje několik druhů územně plánovací dokumentace. Územní plán stanovuje v rozsahu území obce komplexní koncepci jejího rozvoje včetně ochrany, projevující se zejména navrženými plochami, koridory, případně trasami a stanovením podmínek pro způsoby jejich využití.

Hlavním kritériem pro zapracování navrženého adaptačního opatření do těchto dokumentů je podrobnost návrhu. Ta určuje, zda je promítnutelné pouze do územního plánu, nebo zda je možné jeho řešení i podrobnějším způsobem v rámci regulačního plánu. Vzhledem k tomu, že regulační plán řeší umístění a uspořádání staveb, jejich napojení na infrastrukturu a další podmínky jen do určitého detailu, vyskytují se i taková opatření, která již svou podrobností překračují měřítko regulačního plánu. V takovém případě by tato opatření musela být předmětem územního a stavebního řízení. V některých případech je také výsledkem začlenění pouze do regulačního plánu, neboť v územním plánu by představovala příliš velkou podrobnost.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Lokální varovné systémy (LVS) jsou systémy sloužící k varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím. Toto nebezpečí mohou představovat i povodně z přívalových srážek. Nejběžnějším prostředkem pro zachycení informací o povodňovém nebezpečí je srážkoměrná stanice nebo přímo v korytě toku vodoměrný profil. Ve vybraných místech jsou situovány on-line měřicí systémy (srážkoměr, hladinoměr), jež zaznamenávají sledované parametry a v případě překročení limitní hodnoty odešlou alarmové informace na přijímací stanoviště.

Kategorizace a Katalogy Adaptačních Opatření

Kategorizace a tvorba katalogů adaptačních opatření představuje současný trend řešení adaptace měst a obcí na povodně a sucho. Stejně tak v zemědělsky obhospodařované krajině se hledá kompromis mezi realizací přírodě blízkých a technických opatření. V současné době již byla realizována řada výzkumů s cílem posoudit a kvantifikovat účinnost jednotlivých opatření. Kromě studií v pilotních oblastech již existuje i řada webových aplikací a nástrojů zabývajících se problematikou sucha, např. www.suchovkrajině.

Zkušenosti z hlediska sucha a povodní lze čerpat i z mezinárodních projektů. Jako příklad lze uvést projekt Rainman, který byl financován z prostředků programu Interreg Central Europe. Projekt prezentuje výsledky a zkušenosti šesti středoevropských zemí s přístupem ke snížení dopadů povodní z přívalových srážek ve formě katalogu opatření, legislativních podkladů a z pilotních oblastí (www.rainman-toolbox.eu). Územně plánovací dokumentace představuje významný nástroj pro implementaci jednotlivých opatření ještě před vlastní projektovou přípravou. Ačkoli realizace takovýchto opatření není časově závazná, jasně definuje budoucí využití daného území.

Přírodě Blízká Adaptační Opatření ve Městech

Tato aplikace představuje přírodě blízká adaptační opatření ve městech, která přispívají ke zvýšení odolnosti urbánních oblastí vůči dopadům změny klimatu. Cílem této aplikace je podpořit rozhodování při výběrů výhodných přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech. Aplikace charakterizuje jednotlivá přírodě blízká řešení, přehlednou formou shrnuje přínosy daných opatření z hlediska zmírňování dopadů změny klimatu, jejich časové náročnosti opatření, či dalších vedlejších přínosů. Pro vybrané příklady opatření je zpracována ekonomická analýza nákladů a přínosů. Adaptační opatření je možné vyhledávat na základě výběru parametrů opatření. U vybraných opatření je možné provést kalkulaci biofyzikálních a monetárních přínosů.

Cílem přírodě blízkých adaptačních opatření ve městě je reagovat na dopady projevů změny klimatu. Přírodě blízká adaptační opatření přináší celou řadu přínosů z hlediska ekosystémových služeb. Kromě ekosystémových služeb, přírodě blízká adaptační opatření mají řadu dalších přínosů.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současnosti, a to nejen na globální, ale i na lokální úrovni. Obce se stále častěji potýkají s jejími důsledky, jako jsou extrémní výkyvy počasí, častější povodně, zvyšující se teploty, sucho, nedostatek pitné vody aj. Adaptace na klimatickou změnu je nutností pro zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Obce mají možnost zareagovat proaktivně a připravit se na výzvy budoucnosti.

Adaptační Strategie a Studie Adaptačního Potenciálu

Adaptační strategie je komplexní dokument, který nabízí systematický přístup k realizaci stanovené vize, cílů a navržených opatření adaptace na změnu klimatu. Tento dokument zahrnuje strategické a specifické cíle zaměřené na rozvoj modro-zelené infrastruktury, vzdělávací a osvětové aktivity, udržitelnou dopravu apod. Navrhované cíle a opatření se týkají jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Součástí dokumentu je také návrh jeho implementace včetně monitorovacích indikátorů a akční plán.

K tvorbě studie adaptačního potenciálu přistupujeme s vizí vzniku nového praktického dokumentu, který bude i menším obcím dlouhodobě pomáhat adaptovat území na změnu klimatu a stane se jedním z výchozích dokumentů pro přípravu jednotlivých adaptačních opatření. Hlavním cílem studie je poskytnout spektrum konkrétních návrhů a možností, jak se novým přírodním podmínkám vyplývajícím z měnícího se klimatu přizpůsobit.

Studie adaptačního potenciálu je vhodná i pro menší obce (cca od 500 obyvatel), zaměřuje se na analýzu rizik v území a možností adaptace s ohledem na specifické podmínky obce, na prioritizaci navrhovaných adaptačních opatření, je cenově dostupnější. Adaptační strategie je komplexnější dokument dlouhodobé odolnosti měst vůči změně klimatu, který obsahuje také implementační část a akční plán s širším spektrem opatření.

Typy Adaptačních Opatření

Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.

• Modro-zelená opatření: Modro-zelená opatření zahrnují přírodní a přírodě blízká opatření.
• Šedá opatření: Šedá opatření se zaměřují na stavební a technologická řešení, jako jsou termoizolace budov, stínění (vegetační i technické prvky) nebo také hráze, poldry, náspy, drenážní systémy, dešťové kanalizace, zadržovací nádrže.

Pakt Starostů pro Klima a Energii (SECAP)

Ačkoliv je SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima) zaměřený na snižování emisí skleníkových plynů na území obce, tedy na opatření z oblasti energetiky a dopravy, obsahuje také analýzu rizik a zranitelnosti území a návrhy zaměřené na adaptaci ke klimatickým změnám. Tím je podobný adaptační strategii, kterou dokáže i částečně zastoupit.

Adaptační strategie identifikovala hlavní hrozby, jako jsou vlny horka, sucho a přívalové povodně. Byla navržena např. revitalizace Klenice a slepého ramene Jizery, protipovodňová ochrana města, výsadba stromů v lokalitě Krásná louka, ozelenění veřejných prostor na sídlištích a budování retenčních nádrží na dešťovou vodu.

Revitalizace Vnitrobloku v Mladé Boleslavi

Město Mladá Boleslav realizovalo projekt revitalizace vnitrobloku na severním sídlišti mezi ulicemi Jana Palacha a 17. listopadu. Tento projekt, zaměřený na zlepšení mikroklimatických podmínek v lokalitě Na Radouči, vychází z adaptační strategie na změnu klimatu, kterou ASITIS pro město zpracoval v roce 2021 s podporou Norských fondů. Z analýzy vyplynulo, že severní sídliště patří k nejzranitelnějším oblastem města při vlnách sucha a horka. Revitalizace zahrnovala terénní úpravy, vybudování nových chodníků a pěšin, vznik hřiště s dětskými prvky, mlhoviště pro osvěžení i vytvoření jezírka.

tags: #prirode #blizka #opatreni #adaptace #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Jak opravit koš, který obnovuje smazané soubory
• Měření bodu tání a varu
• Prevence usazování močového kamene v odpadu
• Metody monitoringu odpadu
• Spolehlivá taxislužba na Florenci