Rekultivace Severních Čech: Metody a Postupy

Člověk v důsledku využívání krajiny mění její charakter. Obnova krajiny je proces zdlouhavý a nákladný, vyžaduje zapojení řady odborných profesí, jejichž názory se nezřídka různí. Na jedné straně stojí zastánci biotechnických forem rekultivací, na druhé straně obhájci přirozených, přírodě blízkých postupů.

Na narušených plochách jsou prováděny technické a biologické rekultivace, jejichž cílem je v co nejkratší době vrátit pozemky k hospodářskému, lesnickému a zemědělskému využívání, avšak ekologickým funkcím není věnována adekvátní pozornost.

Většina lidí pocitově vnímá těžebny nerostných surovin, deponie vedlejších produktů energetického průmyslu a odkaliště jako krajně neestetickou a zdevastovanou „měsíční krajinu“, z níž zmizel veškerý život. S těmito názory korespondují dosavadní přístupy projektantů a rekultivátorů, kteří se za cenu extrémně vysokých nákladů snaží technickými prostředky maximálně zahladit stopy lidské činnosti.

Příroda české kotliny je kulturou dlouhodobě přetvářena. Rekultivovaná krajina není krajinou uměle vytvořenou, rekultivace má jen významně intenzivnější povahu. Původní krajina těžbou zničená není. Krajinu v podstatě zničit nelze, lze ji jen transformovat - kladně, nebo záporně.

Fytotoxické plochy a rekultivační aditiva

Fytotoxické plochy kontaminované uhelnou hmotou jsou nejhojnější. Fytotoxický charakter těchto ploch je dán půdní reakcí a vysokým obsahem síry. Nutné je v tomto případě použití rekultivačních aditiv.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Výskyt takových ploch je dán do značné míry vývojem uhelné sloje, množstvím uhelné hmoty ve svrchním horizontu a hornin v uhelné sloji.

Využití jílů a bentonitů při rekultivacích

Pro rekultivaci se využívají jíly hnědé, žlutohnědé až šedohnědé barvy. Mají velmi dobré chemicko - pedologické vlastnosti. Sorpční schopnosti lze označit jako střední. Na lomu Bílina tvoří svrchní horizont terciéru kaolinit a illit.

Bentonity lze definovat jako montmorillonitické jílovce. Mají velmi dobré chemicko - pedologické vlastnosti. Sorpční schopnosti lze označit jako vynikající. Jsou jemnozrnné a vyskytují se v souvrství cyprisových jílovců. Klasického braňanského ložiska. Byla matečnou horninou rozvětralá vulkanická hornina. Používají se pro slévárenské účely a v poslední době zejména pro výrobu kočkolitu.

Tabulka č. 1: Chemické vlastnosti bentonitických zemin

Zeminy jsou hrubozrnné, lze je charakterizovat jako písčitohlinité až hlinité. Pro rekultivační účely jsou přijatelné. S rostoucím obsahem montmorillonitu roste obsah kalcitu. Dokumentuje to tabulka č. 3). Obsah humusu je nízký a vyskytují se úlomky uhlí.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Rekultivace výsypky Střimice s využitím bentonitu

Výsypka Střimice je umístěna severovýchodně od Mostu. V roce 1967 prakticky vyhynula původní vegetace a současně se projevil značný vliv erozních jevů. Vrstva navážených bentonitických zemin byla stanovena na 50 cm. Po zaorání bylo provedeno zatravnění a později zalesnění. Ve spolupráci Dolů Bílina a Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. byla zjišťována úspěšnost zvolené metodiky rekultivace.

Bioremediace pomocí bakteriálních kultur

Pro bioremediaci ploch kontaminovaných dlouhodobě větrající uhelnou hmotou se využívají kultury Pseudomonas putida a Rhodococcus sp.. Aplikace této bakteriální kultury je vhodná pro degradaci NEL.

Homogenizací (promísením) nebo křížovou orbou od 0,5 do 0,6m, případně převrstvení sprašovými hlínami o mocnosti do 0,5m.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #rekultivace #severní #čechy #metody #a #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Co dělat, když odpad bublá
• Průvodce tříděním odpadu
• Změny v Zákoně o Odpadech
• Co je ekologická daň?
• Mapa ekologické krize a její důsledky