Přírodě Blízká Veřejná Zeleň a Udržitelná Údržba

Tento seriál se bude postupně věnovat zelené infrastruktuře měst, sídelní zeleni, která dnes obklopuje drtivou většinu obyvatel ČR. Městská ekologie je novým oborem populárním tak, jako byla krajinná ekologie před třiceti lety.

Zatímco v prvním a druhém dílu seriálu jsme se zabývali převážně sídelní zelení ve městech, dnes se podíváme na problematiku zeleně na vesnicích a na to, jak sídelní zeleň souvisí s krajinným rázem. V tomto dílu se budeme opírat především o metodiky zaměřené na tradiční druhovou skladbu pěstovaných rostlin v kulturní krajině.

Přemýšlení o podobě veřejného prostoru vyžaduje ucelený a komplexní přístup. Jedním z aspektů, jež zásadně spoluutvářejí veřejný prostor, je přírodní složka, zeleň. Ekologický moment v intravilánu mu dává další rozměr, který je v lidské mysli i bytí hluboce zakořeněný.

Systém zeleně sídla obvykle zahrnuje, kromě páteřních zelených ploch a prvků územního systému ekologické stability (ÚSES), i řadu menších a doplňkových ploch, které až po nejmenší prvky - součástky, jednotlivé stromy a zahrádky spoluutvářejí jeho obraz.

Snoubit přírodu a ekologii, funkčnost, estetiku i obytnost se v případě vodních revitalizací v intravilánu přímo nabízí. Proces vzniku takových prostorů vyžaduje více úsilí, ale přináší výsledky. Nový přístup je zvláště aktuální v souvislosti s protipovodňovými opatřeními.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Zajímavým způsobem jak sblížit intravilán s přírodním prostředím jsou za našimi hranicemi stále častější místa přírodního zážitku tzv. Natur Erlebnis Räume. Jedná se o prostory, které nejen přiblíží přirozené prostředí, přírodní jevy, ale také propojí ochranu přírody a šetrnou rekreaci.

Rozdíly tradičně pojímaných míst a ploch v přírodním stylu jsou zejména v použitých materiálech a vymezení prostoru, v originalitě řešení, v práci s terénem a rostlinami (důraz na biodiverzitu, rostliny atraktivní a proměnlivé během roku i dne).

Péče o Veřejnou Zeleň

Úprava ulic, náměstí, vnitrobloků, parků, hřišť i zahrad, kácení stromů, terénní úpravy, nová výsadba, drobné stavby. Takové činnosti se nám obvykle vybaví při zmínce o veřejné zeleni. Někde se o ni starají pečlivě, jinde jsou místo stromů už zdálky vidět pahýly.

O zeleň ve městě pečují zdejší Technické služby. Zajišťují velký rozsah různých agrotechnických úkonů: sečení trávníkových ploch, sběr listí, úpravu keřů a živých plotů, kácení a výsadbu vzrostlých stromů, údržbu trvalkových a letničkových záhonů. Při nové výsadbě město spolupracuje také se soukromými firmami, které pak obvykle poskytují i její následnou roční údržbu. Jak při kvalitě výsadeb, tak při důkladném odplevelení ploch se takový postup osvědčil. Odbornou péči, kupříkladu výchovné, zdravotní a redukční řezy stromů, zajišťují pro město arboristické firmy.

Správu veřejné zeleně na pozemcích ve vlastnictví či nájmu města vykonává Odbor životního prostředí, oddělení služeb v životním prostředí. Subjektem, který práce provádí, je Správa městských lesů Jihlava, s.r.o, vybraná na základě výběrového řízení. U nových investičních akcí, zejména při budování nových parků, provádí práce firma, která vzešla z výběrového řízení na konkrétní akci. Následnou péči pak na základě smlouvy o dodávkách prací a výkonů vykonává opět Správa městských lesů.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Péče o veřejnou zeleň je zajišťována odborem rozvoje a investic městského úřadu prostřednictvím specializovaných firem. Město má uzavřenou smlouvu s Technickými službami s.r.o. na sečení trávníků, hrabání listí, péči o květinové záhony a tvarování živých plotů. Ostatní činnosti jsou zadávány samostatně. Péči o veřejnou zeleň v prostorách lázeňských parků si zajišťují Bertiny lázně a lázně Aurora ve vlastní režii. Stejně tak zámecký park, který je součástí státního zámku Třeboň, je v péči Národního památkového ústavu, územního pracoviště České Budějovice.

Veřejná zeleň města Brna využívá moderní i tradiční, přírodě blízké, způsoby hospodaření v parcích. Ať už se jedná o úklid, zachování biodiverzity či využití biologického odpadu. Úklid, péče o stromy, rostliny a také zvířata. To a mnohem více je součástí “zelené” strategie v údržbě městských parků, kterou se snaží naplnit zaměstnanci Veřejné zeleně města Brna.

Přírodě Blízká Opatření v Holešově

Město Holešov v minulých dnech obdrželo na projekt dotaci ve výši 4,05 mil. Kč na základě projektu Ing. Celková hodnota projektu je 4,8 mil. Kč. Spoluúčast města činí 15 %, tedy 750 000,- Kč.

Úpravy musí být hotovy do konce roku 2029, přičemž výsadby by měly být zahájeny v březnu příštího roku a na ně naváže tříletá následná péče. Cílem projektu je vznik a obnova přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí.

Díky dotaci bude řešena veřejná zeleň v následujících 6 lokalitách: ulice Masarykova - část před bytovými domy, U Letiště, DPS Novosady, vnitroblok mezi ulicí Školní a Havlíčkova, Plačkov a náves v Dobroticích.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Co si pod tím konkrétně představit? Dojde k posílení stromového, keřového a bylinného patra o desítky nových druhů dřevin a trvalek, čímž se zvýší atraktivita zeleně pro hnízdění drobného ptactva nebo pro drobný hmyz. Nezapomínáme ani na ošetření stávajících dřevin. Provedením stabilizačních zásahů dojde k prodloužení života řady starých a hodnotných stromů, které mohou být útočištěm dalších živočichů.

Důležité je, že tímto projektem naše práce ve prospěch holešovské zeleně nekončí. Město podalo žádosti na revitalizaci zeleně na sídlišti Novosady a Dukelská, Americký park a okolí CPS.

Význam Druhové Rozmanitosti a Původních Druhů

Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině jsou prvním pokusem o návrat odrůd vhodných pro aleje a sady, u kterých produkční funkce není dominantní. K usnadnění rozhodování o vhodné odrůdě do výsadeb slouží tzv. záchranné sortimenty, které se staly součástí Standardu péče o přírodu a krajinu AOPK ČR.

U vysazovaných dřevin ve městě je pro nás vždy prioritou, aby v daném místě zdárně rostly a dobře se vyrovnávaly s okolním prostředím, které na ně působí. Proto jsou vždy porovnávány jejich růstové vlastnosti, budoucí možné prostorové vymezení v daném místě a schopnosti odolávat různým vnějším nepříznivým vlivům. Podle těchto vlastností a místa plánované výsadby je pak zvolen vhodný druh stromu, bez ohledu na jeho původ. Autochtonní dřeviny jsou upřednostňovány pouze při výsadbách v blízkém okolí města či v krajině.

Cizokrajné rostliny neupřednostňujeme. Používáme především kultivary původních druhů, zejména ty, jež v našich podmínkách prosperují. Exotické dřeviny vysazujeme pouze do urbanizovaných ploch a tam, kde by se původním druhům na pozměněném stanovišti nedařilo. Vzhledem ke změně mikroklimatu ve městech začínají u nás prosperovat i teplomilnější dřeviny. Vzhledem k vysokému procentu zadláždění a omezeným prostorovým možnostem jsou především v historických částech města upřednostňovány malokorunné kultivary.

Ve volné krajině přísně dodržujeme výsadby původních druhů dřevin, ve městě je vždy zvolen individuální přístup s ohledem na půdní a prostorové podmínky i s vazbou na stávající stromy. Lze tedy říci, že v intravilánu je využíváno jak dřevin geograficky původních druhů, případně jejich kultivarů, tak i dřevin cizokrajných dle konkrétních podmínek dané lokality.

Ochrana Přírody a Legislativa

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.

Kácení dřevin ve městě probíhá v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. Odstraňování nežádoucích porostů a kácení stromů u malých ploch řeší v jednotlivých případech pracovníci odboru sami - pilou, nůžkami a štěpkovačem. Velká kácení pro nás na základě smlouvy o dodávkách prací a výkonů vykonává opět Správa městských lesů.

Pokud je nutné některé stromy či nežádoucí keře pokácet, probíhá to v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Výzvy a Budoucí Směry

Suchá období se na našem území historicky vyskytovala, nicméně musíme se připravit na to, že extrémy spojené s dnes již neoddiskutovatelnou změnou klimatu nás budou postihovat čím dál častěji. Je Česká republika dostatečně připravena na tyto změny reagovat? Existuje koncepční a strategická představa toho, co nás čeká a jak se uvedeným změnám přizpůsobit?

Největším úspěchem dlouhodobé péče o veřejnou zeleň je, když ji občané přijmou za „svou“: relaxují zde, chodí na procházky, případně upozorňují na vandalismus.

Radost nám ale kazí nikdy nekončící boj s vandalismem. Trápí nás však jak neúcta k zahradnické práci a častý vandalismus, tak i zbytečné vynakládání financí na úklidy veřejných prostor. Mám tím na mysli, především nutnost uklízet papírky, plasty či střepy, které se v parcích objevují bez ohledu na počet odpadkových košů. Nejvíce nás ve vztahu k veřejné zeleni trápí vandalismus a všudypřítomné inženýrské sítě.

Do budoucna bychom chtěli do péče o veřejnou zeleň více zapojit i veřejnost. Veřejnost je do péče o zeleň zapojována zejména prostřednictvím občanských sdružení. Veřejnost do péče o veřejnou zeleň zatím nezapojujeme, ale myslím si, že je to nutné. Nově vznikající zelené plochy by tak lidé nevnímali jako uvalené břímě, ale jako prostory, které jsou vytvářeny pro jejich potřeby. Proto jsou větší akce veřejně projednávány.

péče o projekt a jeho trvalá podpora - a to nejen v plánovací a realizační fázi, ale i ve fázi fungování.

Příklady Dobré Praxe

Za velký úspěch města považujeme soutěž mladých zahradníků Lipová ratolest 2010, kterou jsme uspořádali ve spolupráci se Svazem pro zakládání a údržbu zeleně. V letošním roce jsme také vybudovali nové parky, například Nad Tunelem, Areál pro volnočasové aktivity u Hellerova rybníka a park Gustava Mahlera.

Ocenění si zaslouží také rekonstrukce největšího městského parku. Komenského sady byly revitalizovány včetně naučných informačních tabulek u stromů, které k poučení využívají nejen žáci a studenti zdejších škol, ale i turisté. Povedlo se rovněž založit nový park u Bertinných lázní a provést parkové úpravy v prostoru blízké kolonády. Občany sídliště Hliník je pozitivně vnímána i regenerace této lokality, která bude dokončena v letošním roce. Oblast Třeboňska je významná též množstvím starých a památných stromů, rostoucích převážně na hrázích rybníků. I přímo ve městě se ale můžeme pochlubit odborným ošetřením dvě stě let starého hlohu jednosemenného u Tylova domku, k němuž byla nainstalována také informační deska.

Projekt „20 let ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska“ získal ocenění Adapterra Awards v kategorii Krajina. Dlouhodobá práce na území Velkobítešska ukazuje, že přírodě blízké lesnické postupy mohou být funkční odpovědí na sucho, kůrovcovou kalamitu i dlouhodobé vyčerpání půdy. Lesy regionu čelí stejným tlakům jako většina Vysočiny - klimatickým extrémům, historické homogenitě porostů a nízké biodiverzitě.

tags: #prirode #blizke #verejna #zelen #udrzba

Oblíbené příspěvky:

• Anglická příroda a památky
• Příklady a strategie ekologické odpovědnosti firem
• Využití kontejnerů na sypký odpad
• Recenze školy v přírodě Vrbno
• Slovenská příroda: Co stojí za to vidět?