Přírodě Blízké Lesní Hospodaření v České Republice

Les pokrývá více než třetinu území České republiky, a proto je při jeho užívání a obhospodařování mimořádně důležité volit k přírodě co nejšetrnější a zároveň co nejekonomičtější způsoby těchto činností. Současné zákony o hospodaření v lesích a ochraně přírody a krajiny přiznávají lesům hodnotu „národního bohatství tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí“ a hodnotu „významného krajinného prvku“.

Přírodě blízké lesnictví představuje alternativu k hospodaření založenému na stejnověkých monokulturách (pasečnému hospodaření), a to zejména v podmínkách středních a vyšších poloh v přirozeném prostředí stín snášejících dřevin. Jde o systém zaměřený na produkci kvalitního dříví, ovšem pouze v rámci ekologického potenciálu stanoviště. Pozornost věnuje jednotlivým stromům a usiluje o biologickou automatizaci.

Přírodě blízké lesnictví odmítá pasečnou (zvláště pak holosečnou) obnovu porostů a cílí na maximální využití přírodních procesů, zejména na přirozenou obnovu dřevin, jejich autoredukci a diferenciaci pod vlivem horní stromové etáže. Lesní hospodáři se v takových případech snaží o maximální využití produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy.

Principy Přírodě Blízkého Hospodaření

Přírodě bližší lesní hospodářství definujeme jako „zastřešující lesnictví“ (umbrella) zahrnující všechny přístupy a terminologie, které pod záštitou udržitelného lesního hospodářství (SFM) podporují biodiverzitu, odolnost a adaptaci na klima v obhospodařovaných lesích a zalesněné krajině.

Na rozdíl od omezených stanovišť, která se nacházejí ve strukturně jednoduchých, stejnověkých a stejnorodých lesích, budou lesy obhospodařované „přírodě bližším lesnictvím“ obsahovat rozmanitost dřevin a struktur, různé velikosti stromů a vývojová stádia a řadu stanovišť. Managementové přístupy používané k implementaci „přírodě bližšího lesnictví“ budou odrážet regionální, ekologické, ekonomické, sociální a kulturní rozdíly napříč kontinentem. Bude to například zahrnovat hospodaření v lesích založeném na přirozeném disturbačním režimu především v boreální zóně a lesnictví s trvalým pokryvem lesa (CCF) v mnoha regionech západní a střední Evropy.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Základním pěstitelským cílem je dosažení pestré struktury lesa. Lesní hospodáři se snaží o maximální využití produkčních schopností stanoviště pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. I smrk lze do budoucna pěstovat, ale musíme ho pěstovat jinak, tzn. pěstovat s přirozené obnovy, během let musí růst pod matečným porostem a prostorově diferencovaný v příměsi dalších dřevin.

Kroky k Implementaci Přírodě Blízkého Hospodaření

1. Definujte zájmové území a vypracujte dlouhodobou vizi budoucí struktury a druhového složení lesa.
2. Shromážděte stávající znalosti o lese jako sociálně-ekologickém systému a identifikujte mezery ve znalostech.
3. Posuďte přirozené a antropogenní režimy narušení a zvažte jejich předpokládanou frekvenci výskytu v budoucnu.
4. Vyberte přístup k lesnímu hospodářství, který bude nejvhodnější pro naplnění dlouhodobé vize.
5. Určete klíčové indikátory odezvy ekosystému a vytvořte nákladově efektivní monitorovací systém.
6. Využijte stávající sítě a referenčních lesů k informování o vyhodnocení výsledků hospodaření.

Nepasečné Hospodaření jako Možnost Řešení

Dlouhodobá debata je v části odborných kruhů vedena ohledně samotných principů pasečného či nepasečného hospodaření. Při nepasečném hospodaření jsou výběrově těženy jednotlivé stromy a na rozdíl od pasečného až holosečného způsobu tak nedochází ke vzniku pasek a holosečí, pro obnovu a pěstování lesa jsou mnohem citlivěji a šířeji využity přirozené přírodní procesy.

Výsledky výzkumů ukazují, že řešením problémů stability a odolnosti lesa, stejně jako citlivosti přístupu k ekosystémům a hospodářských výsledků, může být nepasečný, přírodě blízký způsob hospodaření, založený na účelném využívání a usměrňování přírodních procesů růstu a obnovy porostů. Jeho úspěšnost je dnes již nezpochybnitelně prokázána a uplatňována nejen ve Francii.

Demonstrační Lokalita Klokočná

V současnosti jsou k dispozici výsledky výzkumů na demonstrační lokalitě nepasečného hospodaření Klokočná, spadající do správy Lesů ČR, s.p., Lesního závodu Konopiště, polesí Komorní Hrádek. Těchto 393 ha lesa leží v podmínkách středních poloh, ve 3. až 4. vegetačním stupni s 600 mm ročních srážek a s převahou kyselých a oglejených půd. Jedná se tedy o lokalitu reprezentující značný podíl našich lesních stanovišť.

Výsledky a provozní poznatky získané za 26 let hospodaření nepasečným, výběrným způsobem na demonstračním objektu Klokočná dokládají, že úspěšnost této metody hospodaření není odkázána jen na podhorská či horská stanoviště, jak je často uváděno. Prokázat uskutečnitelnost a přínosnost nepasečného hospodaření znamená především v běžných provozních podmínkách obstát v konkurenci ekonomických i ostatních hospodářských výsledků a doložit reálnost perspektivy trvalého udržení těchto hodnot.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Na celé ploše 393 ha tímto způsobem hospodaření nevznikla od r. 1990 jediná holina a nebyla tak narušena možnost plynulého vývoje ekosystému. Vertikální struktura porostů je již v současné době téměř všude členěna do dvou až tří etáží. Zásadní rovněž je, že se podstatně zvýšila stabilita lesních porostů. Nahodilé a kalamitní těžby jsou o více než 80 % nižší, než v období před uplatněním výběrného způsobu hospodaření a v současné době se jejich rozsah pohybuje do 5 % z realizovaných těžeb.

Opakovaný systém výběrných těžeb se pozitivně projevuje i na zdravotním stavu a kvalitě porostních zásob. Je patrný efekt světlostního přírůstu na nejkvalitnějších jedincích tvořících vrchní etáž porostní struktury. Citlivým ovlivňováním přírodních procesů vývoje, především usměrňováním a redukcí světlostních poměrů, se daří diferencovaně ovlivňovat intenzitu růstu jednotlivých dřevin spodní etáže a částečně i přirozenou redukci počtu jejich jedinců.

Fakta o čtvrtstoletí výběrného hospodaření na Klokočné:

• Hektarové porostní zásoby lesních porostů se trvale zvyšují (v průměru ročně o 1,6 m3/ha).
• Umělá výsadba (tj. ze 100 %) se provádí pouze dřevinami charakteru MZD (meliorující a zpevňující dřeviny), jejichž zastoupení se výrazně zvyšuje.
• Obnova ostatních dřevin výhledového cíle je výhradně z přirozeného zmlazení.

Projekt LIFE ADAPT Brdy

Evropská unie ocenila způsob, jakým Vojenské lesy a statky ČR hospodaří ve středočeských Brdech, a zařadila je letos v rámci adaptace krajiny na klimatickou změnu jako jedinou lesnickou oblast z České republiky do mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými, tradičními způsoby péče. Vojenské lesy a statky ČR přešly v Brdech na lesnický model, kde místo stejně starých pásů monokultur pěstuje druhově i věkově pestré lesy.

A místo holosečných těžeb, kterými v lesích vznikají paseky, používá podrostní způsoby hospodaření, kde se těžebními zásahy podporuje vnitřní dynamika lesních porostů a dává se tak prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu. Vojenské lesy v rámci projektu LIFE ADAPT Brdy investují do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu v Brdech přes 120 milionů korun.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Na celém území „vojenských Brd“ o rozloze více než 22 tisíc hektarů budou prováděny obnovní zásahy na podporu přirozené obnovy pod porostem nebo umělé podsadby, které do lesů vnesou jiné než aktuálně zastoupené dřeviny pro zvýšení druhové rozmanitosti porostů. Jedním z cílů je eliminace holin, které vznikají a budou vznikat jen jako důsledek případných kalamitních stavů.

FSC Certifikace

Certifikační systém FSC splňuje všechna kritéria důvěryhodnosti: je otevřený všem stranám, transparentní, nezávislý na průmyslu a orientovaný na skutečné zlepšení lesního hospodaření. Pro získání certifikátu je nutné vyhovět 10 přísným principům a 56 kritériím FSC standardu pro lesní hospodaření vytvořeným mezinárodní organizací FSC a adaptovaným národní kanceláří FSC ČR na poměry v Česku. Vznikl tak Český standard FSC.

Principy zohledňují mj. environmentální a sociální užitek lesa, biologickou rozmanitost, ekonomickou životaschopnost, vztahy k místnímu obyvatelstvu a zaměstnancům, hodnotí hospodářský plán a existenci monitoringu jako podkladu hodnocení prováděných činností.

Agrolesnictví

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická.

Zóny Ochrany Lesa

V lesích se rozlišují zóny ochrany, které určují způsob hospodaření a priority:

• I. zóna: Prioritní je ochrana přírody, vybrané porosty jsou ponechány samovolnému vývoji.
• II. zóna: Uplatňuje se funkčně integrované hospodářství, spojující zájmy ochrany přírody s ostatními funkcemi lesa.
• III. zóna: Upřednostňována je produkční funkce vázaná na uplatňování základních ekologických požadavků.

tags: #prirode #blizky #forest #hospodaření

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Kaliningradské oblasti
• Provozní znečištění tankerů
• Programy environmentální výchovy ve věznicích
• Jak vyčistit ucpaný odpad vany
• Emisní poplatky v ČR