Částečně obnovitelné přírodní zdroje

Jsou přírodní zdroje, které se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovují, a to zpravidla samy nebo za přispění člověka.

Mezi obnovitelné zdroje energie počítáme hlavně sluneční, větrnou, vodní energii a také biomasu. Podrobnější vymezení nabízí novela zákona č. 12. 03.

Dostupnost přírodních obnovitelných zdrojů je v porovnání s neobnovitelnými snadná. Konkrétně Slunce a jeho sluneční paprsky jsou nejdostupnějším dodavatelem energie na planetě Zemi. Podobně na tom je i větrná energie, která vzniká důsledkem rozdílných tlaků, které ovlivňuje teplota.

Trendy v České republice

Zájem o obnovitelné zdroje energie v českých domácnostech výrazně stoupl po roce 2020. Jednak k tomu přispěla i karanténami ovlivněná „covidová doba", a nadále tomu přispívá i nejistota ohledně tradičních zdrojů elektřiny i tepla včetně rizika zdražování. Být alespoň částečně soběstačný je jednou z cest, jak snížit náklady na chod domácnosti.

Z dlouhodobého hlediska je podle Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) největší zájem o tepelná čerpadla, kterých jenom loni Češi nainstalovali více než 20 tisíc. Určitou renesanci po delší době stagnace zažívá střešní fotovoltaika, takže jestli jste si všimli přibývajících solárních panelů na střechách domů, nejedná se o náhodu, ale trend.

Čtěte také: Je geotermální energie skutečně obnovitelná?

Pokud jde o dlouhodobé trendy v této oblasti u nás, pak většina „zelené elektřiny" ještě před nedávnem vznikala ve vodních elektrárnách - a její podíl na celkové produkci byl relativně zanedbatelný. Nyní se nejvíce využívá především bioplyn včetně skládkového a kalového plynu, dále fotovoltaické systémy a biomasa. Až potom nalezneme v produkci energie vodu.

Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů

S výrobou energie z obnovitelných zdrojů se pojí celý seznam výhod a nevýhod.

Nevýhoda obnovitelných zdrojů je jednoznačně v jejich závislosti na počasí. Pokud se budeme věnovat fotovoltaickým panelům, tak o potřebě slunečních paprsků není pochyb. podstatnou roli hraje počet slunečných dnů a intenzita slunečního záření. V České republice se doba využití maxima (tedy počet hodin se 100% intenzitou) ročně pohybuje na úrovni 1 000 hodin. Nejsilnější měsíce jsou od dubna do srpna. Tento nedostatek je možné eliminovat ukládáním energie na horší časy - noc nebo nízký sluneční osvit. Akumulace energie a elektřiny především je fenoménem dnešní doby.

Každého odvětví se dotýkají vládní nařízení, legislativa či kvóty, proti kterým je těžké bojovat. I přes nevýhody, které se staví obnovitelným zdrojům do cesty, je snahou hledat řešení k jejich vylepšení a nápravě.

Solární energie - specifika

V případě výroby energie ze slunečních paprsků s využitím solárních panelů jsou v Česku instalované solární elektrárny, které jsou z 98 % tvořeny křemíkovými moduly. Největší podíl na hmotnosti u krystalických křemíkových modulů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).

Čtěte také: Názory na očkování a školu v přírodě

V roce 2009 se cena minimální produkce solární energie pohybovala nad hranicí 300 €/MWh. Při srovnání s rokem 2020 došlo ke snížení ceny o enormních 90 %. Opačný efekt nastal např. u jaderné energie. V roce 2009 byla cena 100 €/MWh. Během 11 let cena vystoupala na 135 €/MWh. Vyvstává otázka, zda se cena zastaví, či nadále poroste.

Synergie obnovitelných a neobnovitelných zdrojů

„Mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji musí do budoucna fungovat jistá synergie a rovnováha, která zajistí stabilní dodávku elektřiny do sítě. Trend obnovitelných zdrojů narůstá, proto přechod na obnovitelné zdroje musí přicházet postupně. Při rozumném využití a uchopení nám mohou obnovitelné a neobnovitelné zdroje sloužit společně.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

tags: #castecne #obnovitelne #prirodni #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Černobylská zóna dnes
• Ochrana oceánů
• Kurzy péče o stromy
• Spaní v přírodě
• Hustopeče nad Bečvou: analýza ekologických rizik