Životní prostředí je prostor, ve kterém organismus žije, a jeho systém vazeb k prostředí. Je to souhrn všech vnějších vlivů (přírodních i kulturních), které jedince obklopují a umožňují mu podmínky k životu.
Péče o přírodu zahrnuje péči státu i jednotlivců o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny, o vzácné či ohrožené druhy, o vybrané dřeviny rostoucí mimo les, o vybraná naleziště nerostů a hornin, o paleontologické nálezy a o geomorfologické či geologické jevy v krajině.
Zabývá se ochranou ekologických systémů a krajinných celků. Buduje síť chráněných území a trvale o ně pečuje, ovlivňuje lesní a vodní hospodaření, účastní se procesů územního plánování, ochrany původního fondu, vytváření nových, přírodně hodnotných ekosystémů. Cílem je zachování maximálního počtu dostatečně velkých biotopů a typů prostředí, která jsou nezbytná k udržení rozmanitosti ekosystémů.
Jejím úkolem je zachovat početnou a geneticky kvalitní populaci živočichů v dostatečně velkém a minimálně kontaminovaném přírodním prostředí. Metody managementu populací, zejména ohrožených druhů, zahrnují různé způsoby obnovy populací.
Počet lidí neustále roste. Čím dál víc lidí si neváží životního prostředí a ostatním je to téměř jedno. Jen pár lidí oproti většině se snaží životní prostředí chránit. Nepohazují věci po ulicích, třídí odpadky - sklo, papír a plasty. Ale je to málo, protože jsou lidé, kteří pohazují věci po ulicích a po silnicích.
Čtěte také: Inspirace pro učitele přírodopisu
Na světě je hodně nečistot, a proto by měly státy vydat zákony, aby v ulicích bylo čisto a lidé třídili odpadky. Dalším problémem jsou skládky, na niž je spousta odpadků, které se jen velmi těžko a pomalu rozkládají. Naštěstí existují skládky na kterých lidé odpadky za pomoci bakteriích rozkládají rychleji než dosavadní cestou. Lidé zakopou odpadky do země a vpouští mezi ně plyn podporující rozmnožování bakteriích.
Ovzduší je čím dál horší. Továrny, produkující velmi mnoho látek, které se dostanou do prostředí mají mít vzduchové filtry. Také většina aut v dnešní době mají katalyzátory (filtr), jež dříve neměla a znečišťovala ovzduší. Za dobu než se začali používat filtry, se ovzduší velmi zhoršilo. Začali kyselé deště a začal se ztenčovat ozón.
Lidé kácejí lesy, a tím napomáhají znečišťování ovzduší. Ochránci přírody jsou proti tomu, aby se kácely lesy, ale jejich úsilí často není korunováno úspěchem, protože je potřeba dřevo na papír, latě, stavební materiály a jiné věci. Při znečišťování dochází k tomu, že atmosféra (vzdušný obal Země) se chová jako vakuum a přitom se zahřívá.
V Česku přírodní prostředí dle zákonů podléhá obecné ochraně, navíc jsou vymezena území a druhy organismů, které vyžadují zvláštní ochranu. Ochrana organismů spočívá zejména v ochraně jejich životního prostředí. Ne vždy je optimální určité prostředí zcela znepřístupnit člověku. Mnohé biotopy ke svému zachování potřebují určitou míru narušení, např. Ochrana jedinců má výraznější význam u (velkých) savců, naopak minimální význam má třeba u bezobratlých živočichů.
Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky (Krkonošský NP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP Šumava) a chráněné krajinné oblasti (např. Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).
Čtěte také: Legislativa v oblasti ochrany přírody
Povolení či zákazy určitých činností v daných územích jsou obecně popsány zákonem 114/1992 Sb., dále mohou být specificky definovány ve vyhlašovací dokumentaci. Maloplošná ZCHÚ v kategorii NPR a NPP mají na tabulích u vstupů vyobrazený velký státní znak, PR a PP malý státní znak.
Zvláště chráněná území mohou být v rámci krajiny vyznačena pomocí dvojice červených pruhů (např. na stromech). Dále jsou vyhlašovány památné stromy, což slouží k ochraně jednotlivých stromů, alejí či stromořadí.
V rámci mezinárodní ochrany mohou být území součástí soustavy Natura 2000 (v rámci EU). Ta zahrnuje evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti. Na celosvětové úrovni mohou území spadat mezi biosférické rezervace UNESCO (Man and the Biosphere). V Česku je takových území 6, patří sem třeba Biosférická rezervace Křivoklátsko (kryje se s CHKO).
Zvláště chráněné druhy organismů se v Česku dle zákona rozdělují na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Na mezinárodní (pod dikcí IUCN, každé dva roky) i místní úrovni mohou být zpracovávány a vydávány červené seznamy (název vychází z barvy knihy, do níž se zapisovaly informace o pohřešovaných lodích).
Čtěte také: Učebnice Ekologický přírodopis
tags: #prirodopis #7 #trida #ochrana #prirody #referat