Přirozená Borová Stanoviště HS13: Charakteristika a Hospodaření

Převážná část území spadá do přírodní lesní oblasti 18 - Severočeská pískovcová plošina, kde jsou nejčastěji chudé vysychavé půdy s hlavní dřevinou borovice, která je zastoupena 61 %, dále je zastoupen smrk 18 %, modřín 3 %, a z listnatých dřevin nejvíce buk 5 %, dub 5% a bříza 7 %. Jehličnaté dřeviny tvoří 82 % dřevinné skladby. Nejvýznamnější zastoupení z hospodářských souborů má HS 13 - přirozená borová stanoviště (48 %) v lesních typech 0K, 0M a dále hospodářský soubor 43 - kyselá stanoviště středních poloh (23 %) s lesním typem 3K,4K.

V borových porostech (v HS 13) se upřednostňují holoseče na větších plochách. Na pasekách se ponechávají výstavky a tam, kde je předpoklad přirozené obnovy s podmínkou předpokládaného slabého stupně zabuřenění, je požádáno o odklad zalesnění na dobu tří let od vzniku holiny. Plochy pro obnovu se připravují orbou v pruzích nebo za pomoci rotačních bran. Po třech letech, kdy se ukáže stupeň přirozené obnovy, jsou kultury dosazeny hlavní cílovou dřevinou, případně MZD. V ostatních porostech se pracuje s klasickými způsoby obnovy. Snahou je zvýšení podílu clonných sečí s postupným uvolňováním přirozeného zmlazení pod porostem. Takto se pracuje převážně ve smrku a buku.

Do roku 2005 se přirozená obnova pohybovala mezi 4-6 %. S přirozenou obnovou v borovici se začínalo ve větším měřítku až od roku 2006. Největšího procenta přirozené obnovy bylo dosaženo v roce 2009 - 47 % z prvního zalesnění.

Lesnický Park Bezděz

Lesnický park Bezděz se rozkládá na ploše bezmála 18 tisíc hektarů. Polovinu lesů tvoří lesy hospodářské. Ve druhé části plochy lesů jsou zastoupeny lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Majetkově je dominantním vlastníkem lesních porostů stát, kdy největší část plochy lesnického parku Bezděz spravují Vojenské lesy a statky ČR.

Vzhledem ke svým specifickým stanovištním podmínkám vyžaduje HS 13 takové postupy umělé obnovy, které na jiných stanovištích nejsou uplatňovány, pro obnovu je třeba zajistit dostatek světla a potlačit buřeň třtinu křovištní (Calamagrostis epigeios), proto se provádí širší holoseč (2 ha bez omezení šíře) a mechanická brázdová příprava půdy (na dno brázdy se vysazují jednoleté nebo dvouleté sazenice borovice lesní). Ve vhodných podmínkách je využívána přirozená obnova náletem vedle mateřského porostu. K tomu jsou na pasekách při těžbě ponecháni nejkvalitnější jedinci - výstavky. Melioračními dřevinami jsou zde dub zimní a bříza bradavičnatá, na vlhčích stanovištích i buk lesní.

Čtěte také: Je homosexualita přirozená?

Polemile a Vysvětlení k Ním

Článek Ing. Luďka Chrousta, CSc., "Výsledky úrovňové a podúrovňové výchovy v borovém porostu” v LP 6/2001 měl upozornit lesní hospodáře na nevhodnost úrovňové probírky a potvrzoval naše zkušenosti z pěstební praxe v převažujících souborech lesních typů borového hospodářství HS 13.

Výsledky pokusů úrovňové a podúrovňové výchovy jsou v souladu s praktickými výsledky uznávaných lesních hospodářů (Konias, Lázňovský, Vidlák, Jirkovský, Kotyza). Tito lesníci získali obhospodařováním významného ekotypu východočeské borovice orlických teras, "týnišťské borovice”, nejen dlouhodobé praktické zkušenosti, ale zachovali pro dnešní lesnickou generaci i velké bohatství, v podobě kvalitních borových porostů i mýtného stáří. To nesporně dokumentuje i značná výměra genových základen borovice lesní a ukázkové borové porosty v celé oblasti, tj. u LČR, s.p. na LS Rychnov a LS Choceň, Městských lesů Hradec Králové a významně i na lesních majetcích Diany Sternbergové LZ Týniště, Josefa Kinského v Kostelci nad Orlicí, Lesního družstva Vysoké Chvojno a v neposlední řadě i Kristiny Colloredo Mansfeldové v Opočně.

Tři Základní Roviny Polemiky

1. Ing. Košulič se neseznámil ani obecně s podmínkami borového hospodaření v popisované oblasti a již vůbec ne se zvláštností a jedinečností ekotypu východočeské borovice orlických teras.
2. Je třeba výjimky, což borové hospodaření v HS 13 a 23 nesporně je, respektovat a vnímat i zásadní odlišnost podúrovňové probírky ve zmíněných borových porostech.
3. Pro lesní hospodáře v borovém hospodářství HS 13, 23 jsou téměř nepřijatelné myšlenky strukturní probírky a výběrného lesa tak, jak je prezentuje v diskusi Ing. Košulič.

Vysvětlení k Polemice

Ekotyp východočeské borovice orlických teras se nachází na území bývalých lesních závodů Opočno, Vysoké Chvojno a Rychnov o celkové rozloze téměř 10 tis ha. Zmíněná území tvoří pleistocénními sedimenty, reprezentovanými převážně fluviálními terasami, uloženými na křídovém podkladě.

Prakticky až do nedávné doby se přistupovalo na těchto stanovištích k přeměnám borových porostů hlavně z důvodů meliorace půdy, s cílovým zastoupením 40 % borovice, 40 % dubu a 20 % dalších melioračních listnáčů (buk, lípa, habr, olše). Výsledky výzkumu prokázaly, že příměs tak velkého množství listnáčů je v porostním cíli zbytečná, velmi nákladná, a proto zde půjde o přeměnu částečnou, případně o obnovu porostů s částečnou úpravou druhové skladby.

Pokusy s přeměnami se soustředily hlavně v pěstebně ekologických jednotkách suchého, svěžího a vlhkého boru. Zejména v suchém, ale i ve vlhkém boru byla obnova melioračních dřevin velmi obtížná. Značnou překážkou obnovy je tvorba surového humusu v borových porostech. Výsledky šetření prokázaly, že roční množství opadu v borových porostech V. věkové třídy činí zhruba 3,6 tuny.

Čtěte také: Přirozená stanoviště borovice lesní

Výchova a Obnova

Ing. Košulič tvrdí, že podúrovňová výchova je snad možná jen na bezvýznamné ploše SLT 1M, z kterého pochází zmiňovaný experiment Ing. Chrousta. Podotýkám, že podúrovňový způsob výchovy se až do současné doby s úspěchem uplatnil na příbuzných souborech lesních typů (základní SLT OM, OK, ON, 1K, 2K, 1I, 2M, 3M, 4M ), které tvoří HS 13 a 23 borového hospodářství a nejsou již jen málo významné plošným rozsahem i hospodářským významem. Jejich zastoupení v ČR je vyšší než 10 % a vzhledem k podobným stanovištním podmínkám, produkčním schopnostem i funkčnímu zaměření jsou základem borového hospodaření nejen v ČR, ale i na podobných stanovištích s významným zastoupením v sousedním Německu a Polsku.

Výškově, věkově i tloušťkově diferencované skupiny nárostů s nestejnoměrnou hustotou v pozdějším věku nedokáží vytvořit kvalitní borový porost a jeho potřebnou optimální kruhovou základnu, optimální zásobu a očekávanou hmotovou produkci v HS 13 a 23. Genetická struktura v populaci týnišťské borovice, zejména u přirozené obnovy, z důvodu převažující pionýrsky adaptované složky nedává ani náhodou v pozdějším věku možnost zastoupení v hlavním porostu jedincům klimaxové a přechodové orientace lépe snášejících stín.

Borovice rostoucí v našich HS borů a borových doubrav nesnáší v pozdějším věku dlouhodobé zastínění a v průběhu 20 až 40 let odumírá až 80 % jedinců, především podúrovňové složky. Rovněž i tyto dlouhodobé zkušenosti ještě více podtrhují oprávněnost podúrovňové probírky v HS 13 a 23.

Aplikace Clonnosečné Obnovy

Dlouhodobou clonnosečnou obnovu a dlouhý růst pod clonou mateřského porostu, s využitím genetické proměnlivosti borových populací, ale i jejich výskyt v sukcesi, lze však zajisté s úspěchem aplikovat u ekotypů horské (náhorní) borovice, jako je např. borovice lánská, stožecká, která se dlouhodobě zachovává ve směsi s jinými dřevinami, smrkem, bukem i jedlí a s nimi se dokáže také přirozeně zmlazovat. V takových podmínkám bude nepochybně úrovňová výchova zcela oprávněná.

Dlouhodobá clonosečná obnova u HS 13 a 23 má svou kritickou hranici v rámci produkční doby borovice a její další prodlužování nad 130 let nese s sebou rizika kvalitativních produkčních ztrát v důsledku hniloby ohňovcem borovým, zejména na stanovištích vlhčích a ovlivněných podzemní vodou.

Čtěte také: HS 13 a lesnická typologie

Zkušenosti z Opočenska

Nelze však přijmout některé zásady hospodaření pod vlivem stoupenců, nepřesných interpretů a svévolných vykladatelů díla Reiningera, a to zejména strukturní probírku, výběrný způsob hospodaření i dlouhodobý clonnosečný způsob obnovy, jako základní principy borového hospodaření v HS 13 a 23. Pro borové hospodaření jsou neopodstatněné a jako neopodstatněné je třeba je odmítnout.

Příkladem zhodnocení takového způsobu hospodaření je výsledná sortimentace při obnovních těžbách, kdy docilujeme běžně vyšší než 20% podíl cenných sortimentů borovice a navíc část výběru III. A jakostní třídy.

Úrovňová výchova s řidší úrovní a ponechávání více stromů v podúrovni není provozně využitelná ani reálná. Podúrovňová složka borového porostu nikdy není schopná při dlouhodobé cloně v těchto podmínkách vytvořit po přechodu do plného oslunění jakostní úroveň porostu. Ústupem a odumřením podúrovňových složek porostu již od stadia tyčkovin dochází k vyrovnání korunové úrovně a k vytvoření typického horizontálního zápoje.

Respektování těchto zákonitostí spolu s geneticky fixovanou vlastností jemného ovětvení, hladkého průběžného kmene a relativně vysoké objemové produkce podmíněné edaficky u ekotypu týnišťské borovice jednoznačně potvrzuje správnost uplatnění podúrovňové probírky v borovém hospodářství HS 13 a 23.

tags: #prirozena #borova #stanoviste #hs13

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa a bivakování v ČR
• Ohrožená zvířata v ČR
• Inspirace pro dovolenou v přírodě
• Omalovánky pro děti přírodní motivy
• Účinné metody pro čištění obkladů