Borovice lesní: Přirozená stanoviště a rozšíření

Borovice lesní (Pinus sylvestris) je nejrozšířenější druh borovice v české krajině. Je dřevinou s pionýrskými vlastnostmi a je schopna růst na nejrůznějších stanovištích, od vysýchavých po vodou ovlivněné, a je zde také hospodářsky využívána. V zahradě dokáže zaujmout jako volně rostoucí solitéra s přirozenou estetikou, ale i v podobě kompaktních kultivarů vhodných pro menší výsadby.

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích.

Přirozené stanoviště a rozšíření

Borovice lesní je druhou nejrozšířenější dřevinou České republiky, její redukovaná plocha v roce 2021 dosahovala cca 406 tis. ha. Na celkových zásobách dříví se podílí 13,3 %. Její přirozená stanoviště zahrnují širokou škálu podmínek, od skal až po rašeliniště. Je přizpůsobivá na půdy s jakýmkoliv podložím. Roste od skal až po rašeliniště, jen na suché nebo mokré písčiny a skalnatá místa. Borovice lesní je rozšířena po celé Eurasii, z Pyrenejského poloostrova až k Ochotskému moři. Její areál zasahuje na jihu asi od 45 stupně s.š., na sever až za polární kruh.

Ekologické vlastnosti a adaptace

Borovice lesní má zachovaný hluboko sahající kůlový kořen a kořeny sahají daleko do stran, díky čemuž je dobře zakotvena a netrpí vývraty. Borovice lesní je dřevinou s pionýrskými vlastnostmi a je schopna růst na nejrůznějších stanovištích, od vysýchavých po vodou ovlivněné. Je světlomilná, nesnáší zástin a v zástinu se nezmlazuje. Je vhodná k výsadbě na holiny. Borovice lesní je přizpůsobivá na půdy s jakýmkoliv podložím, ale nejlépe prospívá na živných půdách, kde dává dobré výnosy. Její jehlice jsou vypuklé, šedozelené, a pupeny jsou vejčité, špičaté, červenohnědé s pochvou, která je později kratší a šedá.

Hospodářský význam a pěstování

V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %). Borovice lesní je kromě využití jako cílové dřeviny uplatnitelná také jako dřevina přípravná. Borovice lesní je druhou nejrozšířenější dřevinou České republiky. Specifickým cílem je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování na vhodných stanovištích, na kterých je borovice v cílové druhové skladbě uvažována v minimálně 20% zastoupení.

Čtěte také: Využití borového jehličí v zahradě

Z hlediska obnovy borových porostů je také významná situace s produkcí semenného materiálu. Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. Na některých stanovištích lze využít i přirozenou obnovu pod clonou mateřského porostu. V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu. Přímo pro stanoviště ohrožovaná suchem jsou zpracována kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní. Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů.

Problémy spojené s borovicovými porosty

Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně. Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby.

V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek. Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům, včetně napadení jmelím. V mnoha oblastech například narůstá napadení borovic jmelím, a to do cca 90 let věku. Pak se již podíl napadených stromů výrazně nemění. Jmelí z borovic parazituje vodu a v suchých periodách zvyšuje stres suchem. S růstem jmelí v koruně pak narůstá defoliace a klesá plodivost, což bylo prokázáno u mladých porostů do 60 let věku.

Adaptivní opatření a výchova porostů

Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Snížení zakmenění porostu také výraznou měrou zlepšuje znovuobnovení tloušťkového přírůstu po přísušku, a to díky zvýšené dostupnosti vody v půdním profilu. Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %. To se projevilo i ve vlhkosti půdy pod sledovanými porosty, která byla až šest let v povrchové vrstvě ca o 20-30 % vyšší pod porostem s výchovou ve srovnání s kontrolou bez zásahu. Navazující výchova porostů s borovicí lesní je důležitá zejména u prvních zásahů, které mají největší efekt na zlepšení růstových podmínek.

Tvorba letních výhonů

Počátkem 90. let minulého století byl v nejmladších, uměle obnovovaných nesmíšených borových porostech východní části lesní přírodní oblasti Polabí zaznamenán vysoký podíl netvárných jedinců včetně případů tzv. metlovitosti borovic. Šetření zaměřená na problematiku tvorby letních výhonů či netvárného růstu u mladých borovic a realizovaná na třech provenienčních pokusných výsadbách u identických potomstev borových porostů kategorie "A", přineslo některé následující předběžné informace. Skutečnost, že identické populace borovic byly zastoupeny na třech lokalitách s odlišnými stanovištními poměry, dovolila postihnout vliv stanoviště na variabilitu četnosti letních výhonů, tzv. tvarových deformací a ostatních znaků u borovic téže provenience.

Čtěte také: Borovice lesní: vlastnosti a využití

Z hlediska praktického pěstování mladých borových porostů je nutné respektovat skutečnost, že v jednotlivých případech (porostních skupinách) je podíl borovic s bezchybným, nebo naopak "tvarově deformovaným" kmenem značně variabilní. Pro posouzení hospodářské závažnosti (či nezávažnosti) fenoménu jánských prýtů a tvarových deformací u borovice lesní pro budoucí vývoj porostu jako celku sehrává ústřední roli zejména aktuální hustota porostů.

Četnost letního růstu výhonů u testovaných populací borovic se zvyšovala se vzrůstající úživností stanoviště výsadby a v kombinaci s klimatickými poměry na daném stanovišti. Dominantní vliv vlastního původu testovaných potomstev na četnost letního růstu výhonů u borovice lesní a na podíl tvarově deformovaných stromků v porostech prvního věkového stupně se neprokázal. Charakter stanoviště (obecně jeho úživnost a klimatická charakteristika, vyplývající z nadmořské výšky) se jeví jako daleko významnější faktor iniciace zmnožování počtu pupenů na koncových letorostech a letního růstu výhonů, než je samotný vliv zeměpisného původu borových kultur hercynské kotliny.

Čtěte také: Více o borovici lesní

tags: #borovice #lesní #přirozená #stanoviště #rozšíření

Oblíbené příspěvky:

• Česká republika a ovzduší
• Inspirace pro hry v přírodě
• Třídění odpadu Praha 6
• Problémy s lambda sondou
• Hliníkové obaly a recyklace