Přístup EU ke změnám klimatu

Evropská unie dlouhodobě patří k lídrům v oblasti ochrany klimatu. V rámci evropského právního rámce pro klima se EU a její členské státy zavázaly, že do roku 2050 učiní z EU první klimaticky neutrální kontinent.

EU začala uznávat dopady změny klimatu na mezinárodní bezpečnost již počátkem tisíciletí. Teprve ale ve společné zprávě Vysokého představitele Javiera Solany a Evropské komise z roku 2008 Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost vnímá změnu klimatu jako faktor, který může násobit již existující hrozby (jako tzv. multiplikátor hrozeb).

Především ale následující desetiletí přineslo značný pokrok v rozvoji unijní politiky klimatické bezpečnosti v mezinárodních vztazích. Od roku 2013 jsou vesměs v roční frekvenci přijímány Závěry Rady EU k diplomatické činnosti v oblasti klimatu, jejíž jeden ze tří pilířů je věnován vazbě mezi klimatem a bezpečností. Globální strategie EU z roku 2016 konsistentně pojímá změnu klimatu jako hrozbu s potenciálem přispět ke vzniku konfliktu.

EU také prosazuje integrovaný přístup k budování odolnosti vůči změně klimatu, prosazuje vazbu mezi klimatem, rozvojem a bezpečností (tzv. trojitý nexus). Již ve své Globální strategii pak poukazuje na potřebu rozvíjet spolupráci s partnerskými zeměmi ohledně rozvoje obnovitelných zdrojů energií a přenosu technologií, které přispějí k mitigaci a adaptaci vůči změně klimatu. Evropská unie je spolu se svými členskými státy největším poskytovatelem klimatických financí.

Její hlavní pozornost při budování a posilování odolnosti vůči změně klimatu na mezinárodní úrovni směřuje přitom do Afriky a nejbližšího sousedství. Nezastupitelnou roli v budování odolnosti vůči změně klimatu vidí EU v multilateralismu a zejména v ústřední roli OSN.

Čtěte také: Příroda a Environmentální Přístup

V letech 2017 - 2022 spolupracovala na pilotním projektu s UNEP k identifikaci ohnisek klimatických rizik v Nepálu a Súdánu s cílem přijmout integrovaná opatření na různých úrovních řízení a uvést doporučení zprávy G7 ke klimatické bezpečnosti „A New Climate for Peace“ do praxe.

Klimatické cíle EU pro rok 2040

Komise navrhla změnu evropského právního rámce pro klima, která stanoví cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrh zahrnuje možnost využít řadu možností flexibility a podporuje vytvoření vhodného příznivého prostředí. Na mezinárodní úrovni je EU povinna předložit aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody před konferencí OSN o změně klimatu (COP 30), která se bude konat v listopadu 2025 v Brazílii.

Změna evropského právního rámce pro klima rovněž reaguje na silnou podporu opatření v oblasti klimatu v Evropě ze strany veřejnosti. Kromě toho Komise tento právní návrh důkladně připravila a poté jej formálně předložila členským státům EU a Evropskému parlamentu. Vychází z podrobného posouzení dopadů a doporučení, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu.

Dnešní návrh klimatického cíle EU pro rok 2040 je jasným signálem stability a předvídatelnosti pro evropský průmysl a investory, aby mohli podněcovat obchodní rozhodnutí a investice. Stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 nyní umožní EU zavést nezbytné politiky a investice s cílem zajistit, aby přechod na klimatickou neutralitu šel ruku v ruce se silnou a stabilní ekonomikou, konkurenceschopným průmyslem a pracovními místy v Evropě, která obstojí i v budoucnu.

Dnešní návrh poskytuje požadovaný pragmatismus a flexibilitu. Zavádí nové možnosti flexibility, pokud jde o to, jak lze cílů dosáhnout. Patří mezi ně možná omezená úloha vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů ve druhé polovině desetiletí 2030-2040, využívání domácího trvalého pohlcování vsystému EUproobchodování s emisemi (EU ETS) a větší flexibilita napříč odvětvími.

Čtěte také: Environmentální etika

Komise zavedla širokou škálu základních podmínek, zejména zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU, spravedlivé transformace pro všechny občany EU a rovných podmínek s mezinárodními partnery. Dnes předložený 90% cíl v oblasti klimatu jde ruku v ruce s dohodou o čistém průmyslu, jakož i s akčním plánem pro kompas konkurenceschopnosti a cenově dostupnou energii. V únoru 2025 předložila Komise dohodu o čistém průmyslu s komplexními opatřeními na další podporu dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Zajistí EU jako atraktivní místo pro výrobu, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, a podpoří čisté technologie a nové oběhové obchodní modely. Pro dosažení těchto cílů má zásadní význam jejich plné provedení.

Na mezinárodní úrovni návrh 90% cíle v oblasti klimatu ukazuje, že EU je i nadále odhodlána podporovat Pařížskou dohodu a mnohostranný systém, což přináší širší geopolitické přínosy.

Dohoda o čistém průmyslu a snížení emisí

EU se již blíží ke splnění svých cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a společně k závaznému snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Jedná se o pevný základ pro dosažení navrhovaného cíle snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % a zároveň podpořit konkurenceschopnost průmyslu prostřednictvím dohody o čistém průmyslu. Podle posouzení vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu provedeného Komisíby plné provedení těchto konečných vnitrostátních plánů spolu se stávajícími vnitrostátními opatřeními a již platnými právními předpisy EU snížilo do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů přibližně o 54 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a výrazně rozšířilo opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Aktualizované plány rovněž ukazují lepší soulad s balíčkem „Fit for 55“ a lepší koordinaci napříč odvětvími. V rámci příznivého prostředí pro cíl 90 % se plnění dohody o čistém průmyslu stává klíčovým motorem růstu a dekarbonizace. Nabízí cílenou podporu výrobě čistých technologií a energeticky náročným odvětvím, mimo jiné prostřednictvím infrastruktury pro hospodaření s uhlíkem, zjednodušení povolování a specializovaných finančních nástrojů.

Čtěte také: Instalace vany svépomocí

Ve zvláštním sdělení informovala Komise o aktuálním stavu a probíhající práci při plnění dohody o čistém průmyslu a o závazku splnit zbývající opatření prostřednictvím budoucích opatření. Mezi hlavní výstupy Komise dne 25. června přijala nový rámec státní podpory v rámci dohody o čistém průmyslu s cílem dále podpořit investice do přechodu na čistou energii, zjednodušit postup pro členské státy při poskytování podpory energeticky náročným průmyslovým odvětvím a odvětvím čistých technologií, snížit investiční rizika pro dekarbonizační projekty a přilákat soukromé financování. K doplnění tohoto rámce vydala Komise doporučení o daňových pobídkách na podporu investic do čistých technologií a dekarbonizace průmyslu prostřednictvím opatření, jako jsou zrychlené odpisy a daňové úlevy.

Dalším klíčovým pilířem dohody o čistém průmyslu je zjednodušení. Zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích bylo dohodnuto dne 18. června, kdy bylo 90 % dovozců osvobozeno od daně s cílem snížit byrokracii a zajistit hladké provádění. Toto zjednodušení je prvním krokem před obecnějším přezkumem mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na konci roku, který doprovázejí legislativní návrhy na rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na navazující výrobky, zavedení opatření proti obcházení a nový systém, který má zabránit riziku úniku uhlíku při vývozu. Dnešní sdělení nastiňuje výsledky analýzy Komise týkající se toho, jak zajistit řešení úniku uhlíku při vývozu.

Podrobný popis cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 navíc potvrzuje, že snížení emisí skleníkových plynů o 90 % je nezbytné a dosažitelné za předpokladu, že budou plně provedeny politiky a investice se zvýší.

Uhlíkové kredity a pohlcování uhlíku

Skutečné a včasné snížení domácích emisí skleníkových plynů v EU musí zůstat základním kamenem opatření EU v oblasti klimatu a musí být doplněno posílením pohlcování uhlíku, mimo jiné prostřednictvím přírodních a technologických řešení. Návrh Komise týkající se cíle v oblasti klimatu do roku 2040 zahrnuje možnost omezeného využívání vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí s cíli a opatřeními v oblasti klimatu, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. To může poskytnout záchrannou síť, která zajistí, že 90% cíl bude dosažitelný, neboť se blížíme klimatické neutralitě.

Článek 6 Pařížské dohody výslovně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování. Komise navrhuje, aby od roku 2036 mohl být v souladu s účetními pravidly Pařížské dohody k cíli EU pro rok 2040 použit omezený příspěvek ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990. Tímto doplněním chce EU dosáhnout správné rovnováhy mezi domácími opatřeními a mezinárodní spoluprací.

Případné využití mezinárodních uhlíkových kreditů bude předmětem podrobného a důkladného posouzení dopadů a vypracování pravidel EU, která stanoví, kdy a jak by mohly být začleněny do stávajících nebo budoucích právních předpisů EU v oblasti klimatu. Tato pravidla by zahrnovala přísná a vysoká kritéria a normy integrity a podmínky původu, načasování a používání těchto kreditů.

Pokud jde o pohlcování uhlíku, a to jak v přírodě, tak v průmyslu, bude rovněž hrát stále důležitější úlohu při dosahování cílů čistých emisí skleníkových plynů, včetně domácího trvalého pohlcování uhlíku v systému EU ETS, aby se kompenzovaly zbytkové emise z těžko dekarbonizovatelných odvětví. Mají zásadní význam pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a do roku 2040 se budou muset výrazně rozšířit.

Další kroky a legislativní rámec

EU je stejně jako všechny ostatní smluvní strany Pařížské dohody povinna předložit Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody před 30. Vnitrostátně stanovený příspěvek EU bude zahrnovat orientační číselný údaj pro rok 2035.

Jakmile bude stanoven cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, Komise na základě těchto zkušeností a prvků prozkoumá způsoby, jak nový rámec politiky pro rok 2040 zjednodušit, zpružnit a zároveň zajistit soulad a podpořit sbližování mezi členskými státy s přihlédnutím k jejich specifikům. Navrhovaný cíl pro rok 2040 by stanovil klíčové měřítko pro vypracování rámce politiky v oblasti klimatu po roce 2030. Komise připraví návrhy rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky po roce 2030 s cílem splnit cíl pro rok 2040, přičemž zohlední spravedlnost, technologickou neutralitu a nákladovou efektivnost. Jeho cílem bude posílit konkurenceschopnost EU, zajistit spravedlivou transformaci a zvýšit environmentální udržitelnost. Stávající právní předpisy v oblasti klimatu zahrnují ustanovení o přezkumu na rok 2026.

Reakce Rady EU

Rada EU dosáhla dohody o změně Evropského klimatického zákona (ECL), která zavádí závazný mezicíl pro rok 2040 - snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Tento krok představuje zásadní milník na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Rada zachovala 90% závazný cíl navržený Komisí, avšak doplnila jej o prvky flexibility a sociální vyváženosti, aby členské státy mohly lépe reagovat na rozdílné národní podmínky a ekonomické dopady. Nový rámec například umožňuje od roku 2036 využívat vysoce kvalitní mezinárodní uhlíkové kredity až do výše 5 % emisí z roku 1990, započítávat trvalé domácí odstraňování uhlíku v rámci systému EU ETS a zvyšuje flexibilitu mezi jednotlivými sektory.

Rada dále stanovila klíčové zásady pro klimatickou politiku po roce 2030, které mají zajistit spravedlivou, nákladově efektivní a sociálně vyváženou transformaci. Mezi nimi je důraz na posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, podporu inovací a investic, rozvoj bezpečných a škálovatelných technologií a modernizaci energetických sítí. Součástí pozice Rady je také dvouleté hodnocení pokroku směrem k cíli pro rok 2040, které bude zohledňovat nové vědecké poznatky, technologický vývoj a konkurenceschopnost EU. Na základě výsledků přezkumu může Komise navrhnout revizi zákona, případně úpravu cíle či doplňující opatření.

Adaptace na změnu klimatu

Evropská komise vyzvala evropské regiony a komunity k tomu, aby se připojily k misi EU zaměřené na adaptaci na změnu klimatu. Cílem mise je podpora nejméně 150 evropských regionů a komunit v tom, aby se do roku 2030 staly odolnějšími vůči změně klimatu. Evropská komise připravuje nový rámec pro posílení klimatické odolnosti a řízení klimatických rizik, navazující na Strategii EU pro adaptaci na změnu klimatu z roku 2021.

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima. Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací.

Zastřešujícím dokumentem Evropské unie pro adaptaci na změnu klimatu je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82 final), který přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.

Revidovaná strategie má čtyři hlavní cíle: učinit přizpůsobení chytřejším, rychlejším a systematičtějším a posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu.

• Chytřejší adaptace: Opatření v oblasti adaptace musí vycházet z kvalitních dat a nástrojů pro hodnocení rizik.
• Rychlejší adaptace: Strategie se proto zaměřuje na vývoj a zavádění adaptačních řešení, která pomáhají snižovat klimatická rizika, zvyšovat ochranu před klimatickými dopady a zajišťovat dostupnost sladké vody.
• Systematičtější adaptace: Změna klimatu ovlivní všechny úrovně společnosti a všechna odvětví hospodářství, proto musí být adaptační opatření rovněž systematická.
• Posílení mezinárodních aktivit v oblasti klimatické odolnosti: EU navýší podporu mezinárodní klimatické odolnosti a připravenosti prostřednictvím poskytnutí zdrojů, stanovením prioritních opatření a zvýšením účinnosti.

Financování a podpora

Na podprogram „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ na období 2025-2027 je přidělen orientační rozpočet ve výši 376,7 milionu EUR. Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč. Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Veřejné mínění v Česku

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu.

Před volbami do Evropského parlamentu je prioritní obrana a bezpečnost EU pro 45 procent Čechů, průmyslová a energetická nezávislost pro 40 procent a migrace a azyl pro 33 procent Čechů, vyplývá z průzkumu Eurobarometr. Oproti tomu v unijním průměru se nejvíce - tedy 33 procent - voličů zajímá o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 32 procent o podporu veřejného zdraví a shodně 31 procent z nich považuje za důležité podporu hospodářství a vytváření nových pracovních míst a posílení obrany a bezpečnosti EU.

tags: #přístup #EU #ke #změnám #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Modelování atmosféry
• Tipy pro kempování a rybaření
• Ochrana ovzduší v ČR
• Cardinal Richelieu: pěstování a péče
• Tvoření s dětmi