Ochrana před povodněmi v České republice

Ochrana před povodněmi je v České republice zabezpečována od 1. 1. 2002 podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tímto pojmem rozumíme opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.

Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány a havarijními plány. Povodňová komise se za krizového stavu stává součástí krizového štábu.

Ochrana před přirozenými povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové komise zřizují povodňové orgány jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně.

Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. V době povodně jsou povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím.

Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.

Čtěte také: Podrobnosti o případu ohrožení definice

Krizové řízení a povodně

Ochrana před povodněmi při vyhlášení krizové situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), je řízena orgány krizového řízení.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí se jako neodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě povodňového ohrožení ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není možné odvrátit povodňové ohrožení běžnou činností povodňových orgánů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí lze vyhlásit s uvedením důvodů na nezbytně nutnou dobu. Rozhodnutí o stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah a musí být zveřejněno na úředních deskách na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Zveřejnění rozhodnutí se dále vyhlašuje prostřednictvím hromadných informačních prostředků, místními rozhlasy a dalšími prostředky.

Ochrana před zvláštní povodní

Ochrana před zvláštní povodní - v důsledku mimořádné situace na vodním toku a zejména na vodním díle může vzniknout porucha vodního díla, která může vést až k destrukci, protržení (ochranné hráze vodního toku nebo příčné hráze, přehrady) a vzniku povodňové vlny, která má značné ničivé účinky a vyžaduje okamžitá bezodkladná opatření (varování obyvatel, evakuaci obyvatel, zvířat a cenného majetku).

Koordinuje zpracování a vedení plánů ochrany území pod vybranými vodními díly před účinky zvláštních povodní. Při aktivizaci Ústřední povodňové komise zajišťují spojení mezi útvary policie, operačními středisky a útvary HZS zasažených krajů a Ústřední povodňovou komisí. V místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků povodně provádí koordinování záchranných a likvidačních prací velitel zásahu. Zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému.

Povodňové orgány obce

Povodňová komise obce je po dobu povodně povodňovým orgánem obce a může v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi. Povodňové orgány obce jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností. Organizují přípravu obce na přirozené a zvláštní povodně, vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, zajišťují varování občanů obce, evakuaci osob před hrozícím nebezpečím, provádějí povodňové prohlídky, organizují a zabezpečují povodňovou hlásnou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednosměrného systému varování, podílejí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce a zpracovávají Povodňový plán obce.

Čtěte také: Vývoj a ochrana ekosystémů

Organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před přirozenou povodní podle Povodňového plánu obce a při zvláštní povodni podle Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní. Obecní úřad informuje občana o charakteru možného povodňového ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva pro případ vzniku přirozené a zvláštní povodně. Seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného povodňového ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva.

Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a orgánům integrovaného záchranného systému údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickbezečnostního dohledu v období povodňové aktivity nebo krizového stavu.

Oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků, Hasičskému záchrannému sboru ČR (HZS ČR) skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje. Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají jejich vlastníci ostatní povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce.

U povodňových plánů územních celků zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití.

Havárie, teroristické a válečné napadení významného vodu vzdouvajícího vodního díla s protržením hráze a následným vznikem zvláštní povodně, rozsahem ohroženého území a destrukčními účinky vzniklé povodňové vlny na rozsáhlém území pod vodním dílem, vyžaduje zpracování samostatného plánu.

Čtěte také: Bezpečnostní pokyny pro případ ohrožení

Zpracování Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní - plán bude součástí územně příslušných havarijních plánů krajů. Je zpracováván v souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS. Pro zpracování plánů musí být zajištěny od správců (majitelů) vybraných vodních děl údaje o předpokládané havárii vodního díla se vznikem zvláštní povodně, hydrologické údaje o povodňové vlně vzniklé při zvláštní povodni, stanovení území ohroženého zvláštní povodní.

Po zabezpečení podkladové dokumentace orgány havarijního plánování zpracují plán. Jde o finančně náročný úkol a předpokládá se plnit do konce roku 2004. Cílem plánu je co nejvíce ochránit zdraví ohrožených obyvatel a snížit škody na majetku.

Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou.

Varovné signály a evakuace

Ministerstvo vnitra sděluje, že dnem 1. listopadu 2001 zavádí na území České republiky jeden varovný signál „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.

V případě bezprostřední hrozby nebo vzniku mimořádné situace na vodním díle, která vyžaduje záchranné povodňové práce, se evakuace provádí na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Průběžně sledujte vývoj povodňové situace.

Vznikem mimořádné situace na vybraném vodním díle může dojít k protržení hráze přehrady, vzniku zvláštní povodně, která se řeší podle Plánu ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní.

Máte-li čas (II. co nejdříve se přesuňte do evakuačního prostoru nebo prostoru soustředění.

Vlivem dlouhotrvajících dešťů (oblevou, rychlým tání sněhu,.........) a v důsledku nepříznivé předpovědi počasí na nejbližší dny vyzýváme všechny občany bydlící v záplavovém území, aby zahájili opatření ke své ochraně před povodní podle povodňových plánů.

V důsledku bezprostředního ohrožení přirozenou povodní na základě rozhodnutí povodňového orgánu je vyhlášena evakuace v obci......... (ulice........., domů.........).

Zabezpečit dům, byt (vypnout hlavní přívod el.

„Nebezpečí zátopové vlny, nebezpečí zátopové vlny. Ohrožení zátopovou vlnou. Sledujte vysílání Českého rozhlasu.

Typy povodní

Povodeň způsobenou velkým vzestupem hladin vodních toků (např. Povodeň spojenou s narušením hráze vodního díla (tzv.

Záplavy v červenci 1997 byly téměř klasickým příkladem povodně způsobené vzestupem hladin toků po dlouhotrvajících deštích. K nejzávažnějšímu ohrožení obyvatelstva by samozřejmě došlo v případě vzniku třetího typu povodní - tedy při narušení hrází vodních děl.

K takovému narušení může dojít jak násilnou cestou (zásah hráze jadernou zbraní, teroristický útok), tak i třeba při tzv. přelití hráze po velkém vzestupu hladiny vody, kdy může nastat jev zvaný „překlopení hráze“.

Obecné návody a doporučení pro případ ohrožení

Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být např. povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin.

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

1. OKAMŽITĚ SE UKRYJTE. Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.
2. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA. Když jste v budově, zavřete dveře a okna.
3. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI. Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků.

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken. Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statickou narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el. Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou. Postupujte podle pokynů hygienika.

K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej.

Anonymní oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo nebezpečné látky je většinou směřováno tam, kde se nachází mnoho lidí. Poté opusťte místnost, umyjte si ruce vodou a mýdlem a událost ohlaste na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR). Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovými mohou být například neočekávaná zásilka od neznámého odesílatele s podezřelým rukopisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka nebo zásilka, ze které trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání.

tags: #pro #pripad #ohrozeni #2003 #povodne

Oblíbené příspěvky:

• Overlock Janome 990D
• Infekční odpad a jeho bezpečná likvidace
• Co znamená jedinečná příroda?
• Třídění odpadu v Nížkovicích
• Problémy se vzduchem v letadle