Co dělat v případě ohrožení

13.03.2026

Životy a zdraví obyvatel mohou ohrozit mimořádné události, které mohou způsobit velké materiální škody. Ke zmírnění následků těchto událostí přispívají zejména legislativní a organizační opatření, která přijímá každý vyspělý stát. Účinně mohou ke zmírnění těchto následků napomoci i samotní občané. Proto je důležité znát možná nebezpečí a chování při vzniku těchto událostí.

Ničivé následky mohou být minimalizovány účinnými opatřeními a připraveností záchranných složek i občanů. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu.

Příprava na krizové situace

Zjistěte si možná nebezpečí v místě svého bydliště (možnost požáru, havárie v domě, povodně, chemické havárie v blízkém podniku apod.) a připravte se na každé z nich. Ve vaší rodině pak pohovořte o tom, co byste dělali v případě nebezpečí. Pro případ krizové situace si připravte telefonní čísla a stanovte místa setkání pro případy nutného rozchodu rodiny. Doporučujeme si procvičit činnosti v krizových situacích (např. evakuaci z bytu).

Své děti seznamte se zvukovými signály varovných systémů a naučte je přivolávat pomoc v krizových situacích. Naučte své děti znát své příjmení, adresu bydliště, a číslo telefonu. Děti jsou při krizových situacích zmatené, nervózní a vystrašené. Hledají pomoc u svých rodičů. Zmatek a vystrašenost dospělých se rychle přenáší na děti.

Zásoby pro případ mimořádné události

V domácnostech je přiměřené množství potravin připravených a uložených pro běžnou spotřebu. Je však účelné, podle potřeby vyčlenit část potravin s delší lhůtou trvanlivosti (až 18 měsíců) pro případ mimořádné události. Také zásoba minerálních vod je důležitou součástí připravenosti domácnosti na krizové situace.

Čtěte také: Podrobnosti o případu ohrožení definice

Lékárnička by měla mít v domácnosti své stálé místo a měla by být uložena mimo dosah malých dětí. Je významným pomocníkem při ošetřování drobných poranění.

Je nezbytný k získání informací o hrozícím nebezpečí a získání pokynů, které budou vysílány pro postižené obyvatelstvo. Pro výpadek energetických zdrojů je doporučováno náhradní topné zařízení na uhlí, brikety, dříví (kde je to možné). Na vaření se doporučuje vařič na malou plynovou bombu, různé turistické plynové vařiče, případně vařič na pevný líh. Na svícení se doporučuje zásoba baterií pro bateriové svítilny, zásoba svíček.

Často se stává, že v důsledku požáru jsou zničeny důležité rodinné doklady. Tomu lze předejít tím, že rodinné doklady umístíme do úschovné schránky, která je schopna odolávat požárům a případně také živelním pohromám. Do schránky je možné umístit také rodinné cennosti.

V případě krizové situace je nutné mít sebou osobní doklady - občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, technické osvědčení apod.

Varovné signály

Dále informací v tisku, sirény a další zvukové signály, vyhlášky pro obyvatelstvo. Zvuk sirény, vyjadřující varovný signál „Všeobecná výstraha“, znamená vždycky nějaké nebezpečí. Její zvuk upozorňuje, že může dojít nebo již došlo k mimořádné události, která ohrožuje životy a zdraví občanů, majetek a životní prostředí. Bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrožený prostor a dodržovat opatření stanovená obcemi, zaměstnavateli a správními úřady.

Čtěte také: Vývoj a ochrana ekosystémů

Varovné systémy se pravidelně přezkušují, pravidelné zkoušky sirén se provádějí ve středu první týden v měsíci ve 12:00 hodin. Okamžitě se ukryjte a vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům. Zavřete dveře a okna, když jste v budově. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů.

Zapněte rádio nebo televizi a informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích relacích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

Čtěte také: Podrobnosti případu Lopez Ostra

Evakuace

Evakuace se vyhlašuje za účelem přemístění osob z oblasti vážného ohrožení života a zdraví občanů do míst zajištěné ochrany a nouzového přežití.

na základě pokynů se přesuňte na stanovená místa mimo krizovou oblast.
přesvědčte se, zda o evakuaci vědí i vaši sousedi.
na vchodové dveře pevně umístěte list papíru, kde bude uvedeno EVAKUACE, jméno, datum a čas.
dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele, kteří organizují nebo zajišťují ukrytí.

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr.

Obsah evakuačního zavazadla:

základní trvanlivé potraviny (především konzervy), zabalený chléb, pitná voda (v lahvi)
osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
předměty denní potřeby, jídelní miska, příbor, léky, toaletní a hygienické potřeby
přenosné rádio s bateriemi, svítilna, kapesní nůž, zápalky, šití
náhradní oděv a osobní prádlo, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka

Zásady pro opuštění bytu nebo domu v případě evakuace:

uhaste otevřený oheň v topidlech
vypněte elektrické spotřebiče (kromě ledniček a mrazniček)
uzavřete přívod vody, plynu
vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt; na dveře dejte oznámení, že jste byt opustili a dostavte se na určené místo k evakuaci shromaždiště
ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt (dům)
dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou
kočky a psy vezměte s sebou
ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, která přežijí delší dobu, nechejte doma, zásobte je před odchodem potravou a vodou

Ukrytí

Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných úkrytech a ve stálých úkrytech. Pokud nemáte v blízkosti bydliště stálý úkryt, upravíte si svépomocí prostory ve vhodných částech bytu nebo obytného domu jako improvizovaný úkryt.

Proti radioaktivnímu spadu nebo proti útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800m.

Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1-3m2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3-5m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení. Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není omezena.

V improvizovaném úkrytu by mělo být:

zásobou pitné vody nejméně na 3 dny (3 litry na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt.
nouzovým záchodem - pokud ho nelze umístit v oddělené místností, umísťuje se v prostoru odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým prostředkem jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod. Tento materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ.
při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení lze setrvat pouze omezenou dobu v závislosti na objemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob.
v úkrytu je třeba se chovat ohleduplně k ostatním, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd. Je nutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky.

Improvizovaná ochrana

K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají improvizované prostředky pro ochranu dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které nahrazují prostředky individuální ochrany.

Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest.

K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou). Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou.

Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí.

Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.

Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod.

Integrovaný záchranný systém - IZS

Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, byly vytvořeny legislativní podmínky pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Jedním z hlavních úkolů v této oblasti je zabezpečení opatření nouzového přežití obyvatelstva postiženého mimořádnou událostí, které vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Zabezpečení opatření nouzového přežití představuje souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších zainteresovaných subjektů a samotných občanů prováděných s cílem minimalizovat negativní dopady mimořádných událostí na zdraví a životy postiženého obyvatelstva.

Integrovaný záchranný systém - IZS ( dle zák. č. 239/2000 Sb.)je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události (MU) a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Jeho složky jako první zasahují při mimořádných událostech, zajišťují provádění a koordinaci záchranných a likvidačních prací, spolupracují se starostou a krizovým štábem obce, na jejímž území k MU došlo. V případě mimořádné události většího rozsahu, nebo v případě ohrožení většího území a počtu obyvatel koordinaci a řízení záchranných prací přebírá krizový štáb Jablonce n. N. ORP.

Složky integrovaného záchranného systému:

Základními jsou:

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje Územní odbor Jablonec nad Nisou - velitel zásahu zpravidla koordinuje a řídí činnost v místě zásahu (HZS LK ÚO)
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce (JSDHO)
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje
Policie ČR

Ostatní složky IZS plní úkoly na vyžádání primátora buď přímo nebo cestou hasičského záchranného sboru a jsou jimi městská policie, Krajská hygienická správa LK - Územní pracoviště Jablonec n. N., Krajská veterinární správa pro LK, Horská služba, záchranná brigáda kynologů, ČČK, Technické služby Jablonec nad Nisou s. r. o., Silnice LK a. s., BusLine a. s., firmy provádějící asanaci, firmy se zemními stroji, mechanizmy a dopravními prostředky, aj.