Současnou snahou celosvětové energetiky je co nejčistší výroba energie. Snižování emisí uhlíku, boj se změnou klimatu - to jsou témata, která určují, jakým směrem se ubírá současná energetika.
Více než třetina elektřiny vyrobené v Česku pochází i v létě stále z uhlí. V letošním červenci se hnědé a černé uhlí podílelo na tuzemské produkci elektřiny z 36,7 procenta, což je téměř o deset procentních bodů více než před rokem. Využívání uhlí pro výrobu elektřiny kritizují ekologové, upozorňují hlavně na dopady na životní prostředí.
„Jsme svědky paradoxní situace, kdy vysoká cena povolenky nejenže nevyřazuje fosilní zdroje z trhu, ale naopak navyšuje cenu silové elektřiny, která následně ovlivňuje cenu pro koncové zákazníky z řad domácností a průmyslu,“ dodal analytik skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač.
Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR letos v červenci podle dat činil 33,6 procenta, podíl hnědého uhlí 32,4 procenta, plynové zdroje dodaly 11,1 procenta, solární elektrárny pět procent, vodní elektrárny 4,5 procenta a černé uhlí 4,3 procenta.
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha letos v dubnu s odkazem na data Evropské komise upozornili, že elektrárna Počerady loni opět vypustila nejvíce CO2 ze zdrojů v Česku - přes 4,5 milionu tun. Organizace Arnika pak loni uvedla, že Počerady byly předloni po elektrárně Chvaletice druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Podle vlády by český energetický mix měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Na přechodnou dobu má pomoci plyn. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák dnes ČTK řekl, že podíl obnovitelných zdrojů v Česku během posledních osm let spíše stagnuje. „Fotovoltaika sice v posledních letech roste o několik desítek megawattů nového výkonu, ale na zásadní změnu a snížení podílu fosilních zdrojů to nestačí. Pokud to chce Česko s dekarbonizací energetiky myslet vážně, potřebujeme využít všechny cesty k restartu rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ uvedl.
Dušek upozornil, že z dat také vyplývá, že v červenci vzrostl meziročně podíl výroby elektřiny z uhlí také v sousedním Německu, a to z loňských 21,1 procenta na 28,7 procenta. Podle Sedláka však konkrétně podíl hnědého uhlí při srovnání červencových měsíců podle dat webu Energy-Charts za posledních deset let klesl v Německu o osm procentních bodů.
Mluví se hlavně o využívání solárních a větrných elektráren, jsou tu ovšem další obnovitelné zdroje, které leží poněkud ve stínu již zmíněných, jedním z nich je biomasa, právě na tu se zaměříme v dalším dílu vzdělávacího seriálu o tzv. Biomasou v nejširším smyslu je hmota všech organismů na Zemi. Základním producentem biomasy jsou rostliny, které jsou schopné využitím světelné (sluneční) energie zachycené v zeleném barvivu (chlorofylu) produkovat sacharidy a následně bílkoviny a tuky.
V minulosti lidé získávali energii z biomasy především spalováním. Topilo se dřevem, rašelinou i sušeným trusem. Do 18. století byla biomasa vůbec nejvyužívanějším zdrojem energie. S nástupem průmyslové revoluce a těžbou fosilních paliv se její význam ocitl v útlumu, ale v posledních 30 letech je její využívání opět na vzestupu.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Z hlediska energetiky biomasu využíváme převážně k výrobě elektřiny, tepla a motorových paliv. Nejširší je segment výroby tepla a elektřiny, kde se využívá tzv. pevná biomasa. Jako příklady můžeme uvést vytápění dřevními poleny, peletami nebo briketami z biomasy v rodinných domech, stejně jako výrobu elektřiny a tepla ve velkých průmyslových zdrojích, kde jako palivo slouží např. lesní štěpka nebo balíkovaná sláma.
Biomasa je často prezentována jako perspektivní zdroj z několika důvodů. Šetrnost k životnímu prostředí úzce souvisí s efektivitou využívání primárního zdroje. U energetické biomasy, je tím primárním zdrojem sluneční záření, zachycené zelenými rostlinami pomocí fotosyntézy.
Pro posouzení ekologických dopadů energetického využití biomasy je důležitá jeho udržitelnost. Jde o schopnost biologických systémů udržovat diverzitu a produktivitu v daném režimu po dobu neurčitou. V souvislosti s energetickým využíváním biomasy se zpravidla mluví jen o uhlíku, resp. CO2 a využívání biomasy je prezentováno jako CO2 neutrální.
Pro elektrárnu založenou na bioplynové stanici o výkonu 1 MW, je nutno pěstovat palivo na ploše cca 700 ha. Jde zpravidla o čisté monokultury, kde je jakákoli příměs jiných druhů (plevelů) velmi nežádoucí. Pro zajištění dlouhodobých vysokých výnosů, je proto nutné hnojení umělými hnojivy a používání pesticidů.
Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu.
Různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm).
Rychlé nahrazení aut se spalovacími motory elektrickými vozy je ovšem v regionální osobní dopravě jen částečným řešením - výrazně sice pomůže její dekarbonizaci, nezvýší však dostupnost dopravy pro ty, kteří si takový vůz nebudou moci dovolit.
Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.
Přestože jsou emise z dopravy významné, jejich význam bývá často přeceňován. Nevýfukové emise - znečištění vznikající dopravou, které nepochází z výfuku. Patří sem například otěry brzdových destiček, pneumatik, vozovky, ale například také tzv. resuspenze, což je víření již usazených částic na vozovce zpět do ovzduší.
Doprava obecně je hlavním zdrojem emisí oxidů dusíku (NOX) v České republice. Koncentrace NOX jsou nejvyšší právě na dopravně zatížených lokalitách a ve větších městech obecně.
Elektromobily jsou nyní středem pozornosti v budoucím směru automobilového průmyslu a dopravy. Tyto vozy jsou však někdy milně prezentovány jako vozy s nulovými emisemi. Ve skutečnosti se však jedná pouze o nulové výfukové emise. Ty navíc bývají často dokonce vyšší než u automobilů se spalovacími motory.
Elektromobily představují z pohledu znečišťování ovzduší lepší alternativu než vozy se spalovacími motory, a to zejména pokud vzniká elektřina, která vůz pohání, prostřednictvím nějaké formy obnovitelného zdroje energie.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků. U naftových motorů jsou hlavním problémem oxidy dusíku a pevné částice.
Vývoj emisních limitů pro benzínová vozidla (g/km)
| Norma Euro | CO | HC | NOx |
|---|---|---|---|
| Euro 1 | 2,72 | 0,97 | - |
| Euro 2 | 1,00 | - | - |
| Euro 3 | 2,30 | 0,20 | 0,15 |
| Euro 4 | 1,00 | 0,10 | 0,08 |
| Euro 5 | 1,00 | 0,10 | 0,06 |
| Euro 6 | 1,00 | 0,10 | 0,06 |
Vývoj emisních limitů pro naftová vozidla (g/km)
| Norma Euro | CO | HC + NOx | NOx | PM |
|---|---|---|---|---|
| Euro 1 | 2,72 | 0,97 | - | 0,14 |
| Euro 2 | 1,00 | - | - | - |
| Euro 3 | 0,64 | 0,56 | 0,50 | 0,05 |
| Euro 4 | 0,50 | 0,30 | 0,25 | 0,025 |
| Euro 5 | 0,50 | 0,23 | 0,18 | 0,005 |
| Euro 6 | 0,50 | 0,17 | 0,08 | 0,005 |
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Prospívá ale také vaší peněžence - udržované a efektivně fungující motory spotřebují méně paliva než zanesené a nehospodárné pohonné jednotky.
tags: #emise #vypouštěné #výrobou #energie #druhy